Polsko začátkem příštího týdne znovu zavede dvousetmetrové nárazníkové pásmo na hranicích s Běloruskem. Polský premiér Donald Tusk to podle agentury Reuters oznámil dnes, tedy den po útoku na polského vojáka, který je nyní v kritickém stavu v nemocnici.
Rusko na několik měsíců pozastavilo výměnu válečných zajatců s Ukrajinou. Podle ruské ombudsmanky Taťjany Moskalkovové jsou na vině "nové a za vlasy přitažené" požadavky Kyjeva, píše dnes agentura TASS. Ukrajina oznámení bezprostředně nekomentovala.
Švédsko poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 13,3 miliardy švédských korun (28,6 miliardy českých korun). Jde o zatím největší švédský balík pomoci východoevropské zemi, která se už přes dva roky brání ruské agresi.
Přehlasování veta zákona o takzvaných zahraničních agentech poškozuje gruzínskou demokracii a bude mít negativní dopad na přibližování země k Evropské unii. Dnes to uvedlo české ministerstvo zahraničí.
Nejméně dva lidé zahynuli a další tři byli zraněni při dnešním ruském útoku na město Toreck ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Na telegramu to uvedl šéf oblastní správy Vadym Filaškin, podle kterého na místě pokračují záchranné práce a počet obětí tak může ještě vzrůst.
Gruzínský parlament dnes přehlasoval prezidentské veto kontroverzního zákona o zahraničním vlivu. Prezidentka Salome Zurabišviliová normu, která v kavkazské zemi vyvolala rozsáhlé protesty, vetovala v polovině května.
Lídři pěti zemí Evropské unie dnes ve společném prohlášení potvrdili v Praze závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, která vede boj proti ruské agresi. Podle závěrů schůzky, kterou svolal premiér Petr Fiala, "pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu
Podpora Ukrajiny v obraně proti ruské invazi zůstává prioritou, Evropa se musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity. Dnes to na společné tiskové konferenci v braniborském Mesebergu prohlásili francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz.
Kontroverzní německý politik českého původu Petr Bystroň čelí nově podezření, že používal falešnou mnichovskou adresu. Podle agentury DPA ho vyšetřovatelé podezřívají, že jako své údajné bydliště udával adresu ve svém volebním obvodě v severní části bavorské metropole. Na tuto adresu mu údajně byly posílány i peníze.
K české muniční iniciativě se podle ministryně obrany Jany Černochové připojila také Litva, přispěje částkou 35 milionů eur (862,6 milionu korun). Černochová to uvedla po dnešním jednání ministrů obrany zemí EU v Bruselu, kde se svým litevským kolegou podepsala příslušné memorandum.