Válka na Ukrajině v analýze ISW - 229. den (10. října)
█ CENZOR.CZ █ úterý 11.10.2022, 07:00
Ruské síly 10. října provedly masivní raketový útok na více než 20 měst včetně Kyjeva. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ruské síly odpálily přes 84 řízených střel a zaútočily 24 bezpilotními letouny, z nichž bylo 13 dronů Šáhid-136 íránské výroby.
Kyjev se v pondělí ráno stal jedním z mnoha cílů ruských raketových a dronových útoků.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 43 řízených střel, 10 bezpilotních letounů Šáhid-136 a další tři blíže neurčené drony. Ruské síly vypustily rakety z deseti strategických bombardérů operujících v Kaspickém moři a z Nižního Novgorodu, ze systémů balistických raket krátkého doletu Iskander a ze šesti raketových nosičů v Černém moři. Drony Šáhid-136 ruské síly vypustily z Krymu a Běloruska. Ukrajinská média uvedla, že ruské raketové údery zasáhly 70 cílů včetně 29 objektů kritické infrastruktury, čtyř výškových budov, 35 obytných budov a jedné školy.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že raketové údery na ukrajinskou infrastrukturu nařídil jako odvetu za "teroristický čin" na Krymském mostě, zčásti zřejmě proto, aby si získal přízeň ruského proválečného nacionalistického tábora, který takovou odvetu požadoval. Putin na zasedání ruské bezpečnostní rady obvinil Ukrajinu z teroristických činů proti ruské civilní a kritické infrastruktuře, konkrétně proti Krymskému mostu, Kurské jaderné elektrárně a segmentům plynovodní soustavy Turkish Stream (Turecký proud). Ukrajinští představitelé se k odpovědnosti za výbuch na Krymském mostě oficiálně nepřihlásili. Ukrajinská Hlavní vojenská rozvědka (GUR) rovněž oznámila, že Putin útok plánoval ještě před výbuchem na Krymském mostě, a pokud je to pravda, mohlo by to naznačovat, že Putin útok naplánoval, aby odvrátil pozornost od nezdarů na frontové linii Charkov-Izjum-Lyman.
Setkání se zúčastnil i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, přestože se spekulovalo, že ho Putin donutí k rezignaci, což může naznačovat, že se Putin v tuto chvíli rozhodl vyhovět pouze jednomu z požadavků komunity podporující válku.
Putin zdůraznil, že při případných budoucích odvetných akcích bude provádět proporcionální eskalaci. Prohlásil, že pokud bude Ukrajina pokračovat v "teroristických útocích na [ruské] území, pak budou ruské reakce tvrdé a jejich rozsah bude odpovídat míře ohrožení Ruské federace". Toto prohlášení o proporcionalitě naznačuje, že Putin má v úmyslu dále stoupat po žebříčku eskalace příčku po příčce a spíše opatrně, než aby přikročil k dramatičtějším opatřením, jako je použití jaderných zbraní. Putin tím možná také vzkazuje ruskému proválečnému táboru, že by měl krotit svá očekávání pokračujícího každodenního bombardování Ukrajiny podobného tomu, které bylo provedeno v pondělí. Ruští vojenští blogeři v drtivé většině údery uvítali a roztrubovali prohlášení místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva, že brzy budou následovat další útoky proti Ukrajině. Ukrajinské a západní zpravodajské služby už dříve informovaly, že Rusko vypotřebovalo značnou část svých přesně naváděných raket a Putin zřejmě ví lépe než Medveděv nebo vojenští blogeři, že v útocích této intenzity nemůže pokračovat příliš dlouho.
Rusko útoky z 10. října vyplýtvalo část svých tenčících se zásob přesných zbraní na civilní cíle, nikoli na cíle vojensky významné. Ruské ministerstvo obrany (MO) tvrdilo, že ruské síly úspěšně splnily úkol zasáhnout ukrajinská vojenská velitelská centra, signální infrastrukturu a energetické systémy na Ukrajině. Ze sociálních médií vyplývá, že Rusové místo toho zasáhli mimo jiné dětské hřiště, park, německý konzulát a výškovou budovu sloužící podnikatelským subjektům. Ukrajinská protivzdušná obrana také sestřelila polovinu ruských bezpilotních letounů a řízených střel. Ruské útoky na ukrajinskou energetickou síť pravděpodobně nezlomí ukrajinskou vůli k boji, zatímco využívání omezených zásob přesných zbraní k takovému účelu může Putina připravit o možnost narušit probíhající ukrajinské protiofenzivy v Chersonské a Luhanské oblasti.
Ruské a běloruské síly pravděpodobně nezaútočí na Ukrajinu ze severu, přestože běloruský prezident Alexandr Lukašenko 10. října oznámil, že Bělorusko a Rusko se dohodly na nasazení svazového Regionálního uskupení sil (RGV) - strategické formace ruských a běloruských jednotek, jejichž úkolem je obrana Svazu Ruska a Běloruska. Lukašenko uvedl, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 7. října dohodl na blíže nespecifikovaném "nasazení" rusko-běloruského RGV" v souvislosti s eskalací situace na západních hranicích svazového státu", ale parametry nasazení jasně nedefinoval. Lukašenko uvedl, že v Bělorusku bude nasazeno přes tisíc ruských vojáků a že rusko-běloruské uskupení se začalo formovat 8. října. Ruská složka jakýchkoli formací RGV v Bělorusku bude pravděpodobně tvořena mobilizovanými muži bez kvalitního výcviku nebo branci, kteří nejspíše nebudou pro Ukrajinu představovat významnou konvenční vojenskou hrozbu.
Ruská složka RGV se skládá z částí 1. gardové tankové armády, 20. kombinované armády a výsadkových jednotek - útvarů, které utrpěly na Ukrajině těžké bojové ztráty a mají značně sníženou bojeschopnost. Reportér listu Kyiv Post 10. října tvrdil, že ruští vojáci se hromadně přesouvají do Běloruska v železničních dobytčácích bez mechanizované techniky - tato charakteristika odpovídá analýze Institutu pro studium války (ISW). Ten už dříve vyhodnotil, že ukrajinské zprávy z konce září o tom, že se Bělorusko chystá přijmout 20.000 mobilizovaných ruských mužů, naznačují, že Rusko doufá, že využije běloruská vojenská zařízení a infrastrukturu k ubytování a případnému výcviku nově mobilizovaných ruských sil, ale že je nadále krajně nepravděpodobné, že se jedná o významné ukazatele bezprostředního zapojení Běloruska na Ukrajině po boku Ruska. Kreml se možná bude snažit ruské síly v Bělorusku využít k vázání ukrajinských sil v blízkosti Kyjeva a zabránění jejich přesunu do jiných oblastí, kde by se mohly podílet na protiofenzivách. ISW už dříve vyhodnotil, že Lukašenkovi hrozí domácí důsledky běloruského zapojení na Ukrajině. ISW rovněž vyhodnotil, že Rusko nedokáže rychle zformovat pozemní úderné síly od nuly nebo ze stávajících jednotek v Bělorusku. Ukrajinský generální štáb oznámil, že nemá indicie o tom, že by ruské síly v Bělorusku formovaly útočné skupiny, a výslovně uvedl, že "k 10. říjnu nehrozí útok z území Běloruské republiky".
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že raketové údery na ukrajinskou infrastrukturu nařídil jako odvetu za "teroristický čin" na Krymském mostě, zčásti zřejmě proto, aby si získal přízeň ruského proválečného nacionalistického tábora, který takovou odvetu požadoval. Putin na zasedání ruské bezpečnostní rady obvinil Ukrajinu z teroristických činů proti ruské civilní a kritické infrastruktuře, konkrétně proti Krymskému mostu, Kurské jaderné elektrárně a segmentům plynovodní soustavy Turkish Stream (Turecký proud). Ukrajinští představitelé se k odpovědnosti za výbuch na Krymském mostě oficiálně nepřihlásili. Ukrajinská Hlavní vojenská rozvědka (GUR) rovněž oznámila, že Putin útok plánoval ještě před výbuchem na Krymském mostě, a pokud je to pravda, mohlo by to naznačovat, že Putin útok naplánoval, aby odvrátil pozornost od nezdarů na frontové linii Charkov-Izjum-Lyman.
Setkání se zúčastnil i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, přestože se spekulovalo, že ho Putin donutí k rezignaci, což může naznačovat, že se Putin v tuto chvíli rozhodl vyhovět pouze jednomu z požadavků komunity podporující válku.
Putin zdůraznil, že při případných budoucích odvetných akcích bude provádět proporcionální eskalaci. Prohlásil, že pokud bude Ukrajina pokračovat v "teroristických útocích na [ruské] území, pak budou ruské reakce tvrdé a jejich rozsah bude odpovídat míře ohrožení Ruské federace". Toto prohlášení o proporcionalitě naznačuje, že Putin má v úmyslu dále stoupat po žebříčku eskalace příčku po příčce a spíše opatrně, než aby přikročil k dramatičtějším opatřením, jako je použití jaderných zbraní. Putin tím možná také vzkazuje ruskému proválečnému táboru, že by měl krotit svá očekávání pokračujícího každodenního bombardování Ukrajiny podobného tomu, které bylo provedeno v pondělí. Ruští vojenští blogeři v drtivé většině údery uvítali a roztrubovali prohlášení místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva, že brzy budou následovat další útoky proti Ukrajině. Ukrajinské a západní zpravodajské služby už dříve informovaly, že Rusko vypotřebovalo značnou část svých přesně naváděných raket a Putin zřejmě ví lépe než Medveděv nebo vojenští blogeři, že v útocích této intenzity nemůže pokračovat příliš dlouho.
Rusko útoky z 10. října vyplýtvalo část svých tenčících se zásob přesných zbraní na civilní cíle, nikoli na cíle vojensky významné. Ruské ministerstvo obrany (MO) tvrdilo, že ruské síly úspěšně splnily úkol zasáhnout ukrajinská vojenská velitelská centra, signální infrastrukturu a energetické systémy na Ukrajině. Ze sociálních médií vyplývá, že Rusové místo toho zasáhli mimo jiné dětské hřiště, park, německý konzulát a výškovou budovu sloužící podnikatelským subjektům. Ukrajinská protivzdušná obrana také sestřelila polovinu ruských bezpilotních letounů a řízených střel. Ruské útoky na ukrajinskou energetickou síť pravděpodobně nezlomí ukrajinskou vůli k boji, zatímco využívání omezených zásob přesných zbraní k takovému účelu může Putina připravit o možnost narušit probíhající ukrajinské protiofenzivy v Chersonské a Luhanské oblasti.
Ruské a běloruské síly pravděpodobně nezaútočí na Ukrajinu ze severu, přestože běloruský prezident Alexandr Lukašenko 10. října oznámil, že Bělorusko a Rusko se dohodly na nasazení svazového Regionálního uskupení sil (RGV) - strategické formace ruských a běloruských jednotek, jejichž úkolem je obrana Svazu Ruska a Běloruska. Lukašenko uvedl, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 7. října dohodl na blíže nespecifikovaném "nasazení" rusko-běloruského RGV" v souvislosti s eskalací situace na západních hranicích svazového státu", ale parametry nasazení jasně nedefinoval. Lukašenko uvedl, že v Bělorusku bude nasazeno přes tisíc ruských vojáků a že rusko-běloruské uskupení se začalo formovat 8. října. Ruská složka jakýchkoli formací RGV v Bělorusku bude pravděpodobně tvořena mobilizovanými muži bez kvalitního výcviku nebo branci, kteří nejspíše nebudou pro Ukrajinu představovat významnou konvenční vojenskou hrozbu.
Ruská složka RGV se skládá z částí 1. gardové tankové armády, 20. kombinované armády a výsadkových jednotek - útvarů, které utrpěly na Ukrajině těžké bojové ztráty a mají značně sníženou bojeschopnost. Reportér listu Kyiv Post 10. října tvrdil, že ruští vojáci se hromadně přesouvají do Běloruska v železničních dobytčácích bez mechanizované techniky - tato charakteristika odpovídá analýze Institutu pro studium války (ISW). Ten už dříve vyhodnotil, že ukrajinské zprávy z konce září o tom, že se Bělorusko chystá přijmout 20.000 mobilizovaných ruských mužů, naznačují, že Rusko doufá, že využije běloruská vojenská zařízení a infrastrukturu k ubytování a případnému výcviku nově mobilizovaných ruských sil, ale že je nadále krajně nepravděpodobné, že se jedná o významné ukazatele bezprostředního zapojení Běloruska na Ukrajině po boku Ruska. Kreml se možná bude snažit ruské síly v Bělorusku využít k vázání ukrajinských sil v blízkosti Kyjeva a zabránění jejich přesunu do jiných oblastí, kde by se mohly podílet na protiofenzivách. ISW už dříve vyhodnotil, že Lukašenkovi hrozí domácí důsledky běloruského zapojení na Ukrajině. ISW rovněž vyhodnotil, že Rusko nedokáže rychle zformovat pozemní úderné síly od nuly nebo ze stávajících jednotek v Bělorusku. Ukrajinský generální štáb oznámil, že nemá indicie o tom, že by ruské síly v Bělorusku formovaly útočné skupiny, a výslovně uvedl, že "k 10. říjnu nehrozí útok z území Běloruské republiky".
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky:
* Ruské síly provedly masivní koordinované raketové údery na více než 20 ukrajinských měst.
* Prezident Vladimir Putin prohlásil, že koordinované raketové údery byly odvetou za výbuch na mostě v Kerčském průlivu, a to pravděpodobně i proto, aby si získal přízeň "proválečných" frakcí.
* Nadále zřejmě není pravděpodobné, že ruské a běloruské pozemní síly zaútočí na Ukrajinu z běloruského území na severu.
* Ukrajinské síly k 10. říjnu pravděpodobně osvobodily přes 200 kilometrů čtverečních území v západní Luhanské oblasti.
* Ruské síly pokračovaly v neúspěšných pokusech o znovudobytí nedávno ztraceného území v severozápadní části Chersonské oblasti a zároveň posilovaly blízké pozice oslabenými a narychlo mobilizovanými jednotkami.
* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích v Doněcké oblasti.
* Ruští činitelé a představitelé okupačních správ stanovují podmínky pro přesun až 40 000 obyvatel z Chersonské oblasti na Ruskem okupovaný Krym a do Ruské federace.
* Ruské síly nemohou zásobovat mobilizované jednotky, pravděpodobně kvůli léta trvajícímu rozkrádání zásob profesionálními vojáky a veliteli.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War
* Ruské síly provedly masivní koordinované raketové údery na více než 20 ukrajinských měst.
* Prezident Vladimir Putin prohlásil, že koordinované raketové údery byly odvetou za výbuch na mostě v Kerčském průlivu, a to pravděpodobně i proto, aby si získal přízeň "proválečných" frakcí.
* Nadále zřejmě není pravděpodobné, že ruské a běloruské pozemní síly zaútočí na Ukrajinu z běloruského území na severu.
* Ukrajinské síly k 10. říjnu pravděpodobně osvobodily přes 200 kilometrů čtverečních území v západní Luhanské oblasti.
* Ruské síly pokračovaly v neúspěšných pokusech o znovudobytí nedávno ztraceného území v severozápadní části Chersonské oblasti a zároveň posilovaly blízké pozice oslabenými a narychlo mobilizovanými jednotkami.
* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích v Doněcké oblasti.
* Ruští činitelé a představitelé okupačních správ stanovují podmínky pro přesun až 40 000 obyvatel z Chersonské oblasti na Ruskem okupovaný Krym a do Ruské federace.
* Ruské síly nemohou zásobovat mobilizované jednotky, pravděpodobně kvůli léta trvajícímu rozkrádání zásob profesionálními vojáky a veliteli.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War
