Stoltenberg: Prioritou je dodat Ukrajině systémy protivzdušné obrany
█ CENZOR.CZ █ středa 12.10.2022, 12:54 │ aktualizováno ve 14:06
Dodávky systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina naléhavě potřebuje, budou prioritou dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před zahájením prvního aliančního jednání od začátku intenzivních ruských vzdušných útoků na ukrajinské civilní cíle v posledních dnech. Podle amerického ministra obrany Lloyda Austina vzdušné útoky odhalily "zákeřnost a krutost" ruského režimu a posílily odhodlání spojenců k podpoře Ukrajiny. S aliančními ministry vůbec poprvé zasednou kolegové z Finska a Švédska, jimž ke vstupu do NATO chybí zejména definitivní souhlas Turecka.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Ministři se podle Stoltenberga scházejí v době, kdy Rusko sáhlo k největší eskalaci od začátku války. Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. "Budeme řešit, jak posílit podporu Ukrajiny, přičemž budou prioritou systémy protivzdušné obrany," prohlásil dnes šéf NATO.
Kyjev podle německé ministryně obrany Christine Lambrechtové obdržel od Berlína první ze systémů IRIS-T. Další tři systémy dostane z Německa příští rok. "Velmi důležitá je podpora Ukrajiny proti raketovým útokům, proti teroru, jemuž jsou její obyvatelé vystaveni," řekla ministryně novinářům.
● Kyjev potvrdil dodávku systému IRIS-T SLM z Německa a HIMARS z USA
● Ukrajina obdržela od Německa první systém IRIS-T, uvedl Der Spiegel
O dodávkách z dalších zemí se bude hovořit na dnešním zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Toto jednání zástupců 50 zemí vedených Spojenými státy a za účasti ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova bude předcházet pracovní večeři ministrů NATO.
Šéf Pentagonu Austin na úvod schůzky prohlásil, že vůle spojenců vytrvat v podpoře Ukrajiny je pevná. Vedle poskytování dalších zbraní se podle něj bude kontaktní skupina věnovat i pokračování výcviku ukrajinských sil.
"Spojenci poskytují protivzdušné systémy, ale je jich potřeba více. Je potřeba systémů s krátkým i dlouhým doletem k sestřelování balistických střel či dronů," vyjmenoval před jednáním Stoltenberg. Navýšení dodávek je podle něj nutné i proto, aby mohla obrana pokrýt větší území Ukrajiny, na něž se nyní zaměřují ruské útoky.
Ministři se podle šéfa NATO budou v souvislosti se sabotáží plynovodů Nord Stream zabývat také posílením vlastní ochrany zaměřeným zejména na kritickou infrastrukturu. Bavit se budou i o možném navýšení výroby zbraní a munice, aby mohly armády členských zemí doplnit sklady a nadále podporovat Ukrajinu.
● Kreml: Stoltenberg svými slovy patrně potvrdil, že NATO bojuje na straně Kyjeva
● Stoltenberg: NATO dodá Kyjevu další zbraně, ruské útoky jsou známkou slabosti
S třemi desítkami aliančních kolegů dnes poprvé jako hosté zasednou ministři obrany Finska a Švédska. Obě dlouhodobě neutrální země letos požádaly o vstup do aliance v obavách z ruské agrese. Finský ministr Antti Kaikkonen před jednáním řekl, že k dokončení přístupového procesu zbývá pouze ratifikace posledních dvou ze 30 zemí. Hlavní překážkou je pro oba státy Turecko, jehož prezident Reçep Tayyip Erdoğan požaduje záruky, že Helsinky a Stockholm nebudou podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické. Všechny tři země v současnosti jednají o možné dohodě, s dříve požadovaným vydáním některých Kurdů do Turecka však skandinávské státy nesouhlasily.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Kyjev podle německé ministryně obrany Christine Lambrechtové obdržel od Berlína první ze systémů IRIS-T. Další tři systémy dostane z Německa příští rok. "Velmi důležitá je podpora Ukrajiny proti raketovým útokům, proti teroru, jemuž jsou její obyvatelé vystaveni," řekla ministryně novinářům.
● Kyjev potvrdil dodávku systému IRIS-T SLM z Německa a HIMARS z USA
● Ukrajina obdržela od Německa první systém IRIS-T, uvedl Der Spiegel
O dodávkách z dalších zemí se bude hovořit na dnešním zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Toto jednání zástupců 50 zemí vedených Spojenými státy a za účasti ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova bude předcházet pracovní večeři ministrů NATO.
Šéf Pentagonu Austin na úvod schůzky prohlásil, že vůle spojenců vytrvat v podpoře Ukrajiny je pevná. Vedle poskytování dalších zbraní se podle něj bude kontaktní skupina věnovat i pokračování výcviku ukrajinských sil.
"Spojenci poskytují protivzdušné systémy, ale je jich potřeba více. Je potřeba systémů s krátkým i dlouhým doletem k sestřelování balistických střel či dronů," vyjmenoval před jednáním Stoltenberg. Navýšení dodávek je podle něj nutné i proto, aby mohla obrana pokrýt větší území Ukrajiny, na něž se nyní zaměřují ruské útoky.
Ministři se podle šéfa NATO budou v souvislosti se sabotáží plynovodů Nord Stream zabývat také posílením vlastní ochrany zaměřeným zejména na kritickou infrastrukturu. Bavit se budou i o možném navýšení výroby zbraní a munice, aby mohly armády členských zemí doplnit sklady a nadále podporovat Ukrajinu.
● Kreml: Stoltenberg svými slovy patrně potvrdil, že NATO bojuje na straně Kyjeva
● Stoltenberg: NATO dodá Kyjevu další zbraně, ruské útoky jsou známkou slabosti
S třemi desítkami aliančních kolegů dnes poprvé jako hosté zasednou ministři obrany Finska a Švédska. Obě dlouhodobě neutrální země letos požádaly o vstup do aliance v obavách z ruské agrese. Finský ministr Antti Kaikkonen před jednáním řekl, že k dokončení přístupového procesu zbývá pouze ratifikace posledních dvou ze 30 zemí. Hlavní překážkou je pro oba státy Turecko, jehož prezident Reçep Tayyip Erdoğan požaduje záruky, že Helsinky a Stockholm nebudou podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické. Všechny tři země v současnosti jednají o možné dohodě, s dříve požadovaným vydáním některých Kurdů do Turecka však skandinávské státy nesouhlasily.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
