Válka na Ukrajině v analýze ISW - 230. den (11. října)

CENZOR.CZ █ středa 12.10.2022, 07:00

Ruské síly 11. října už druhý den po sobě provádědly rozsáhlé raketové údery na Ukrajině. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské síly vypálily téměř 30 řízených střel Ch-101 a Ch-55 ze strategických bombardérů Tu-95 a Tu-160 a poškodily kritickou infrastrukturu ve Lvovské, Vinnycké, Dnipropetrovské, Doněcké a Záporožské oblasti.


Starší muž kráčí kolem prodejny aut zničené při ruském raketovém útoku na Záporoží.
Ukrajinská protivzdušná obrana údajně zničila 21 řízených střel a 11 bezpilotních letounů. Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazují následky úderů po celé Ukrajině. Ruské síly kromě toho pokračovaly v útocích na ukrajinskou infrastrukturu bezpilotními letounů Šáhid-136 íránské výroby. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci z 10. na 11. října zničila osm dronů Šáhid-136 v Mykolajivské oblasti.

Předchozí zkušenosti armádního generála Sergeje Surovikina ve funkci velitele ruských ozbrojených sil v Sýrii pravděpodobně nevysvětlují masivní vlnu raketových úderů na Ukrajině v posledních několika dnech ani nesignalizují změnu trajektorie ruských schopností nebo strategie na Ukrajině. Představitel ukrajinské vojenské rozvědky (GUR) Andrij Jusov spojil nedávné údery se jmenováním Surovikina velitelem na bitevním poli a 11. října uvedl, že "zasypávání objektů civilní infrastruktury raketami" připomíná Surovikinovu taktiku v Sýrii. Surovikin však slouží na Ukrajině (jako velitel ruských leteckých a kosmických sil a poté údajně jako velitel jižního uskupení ruských sil) od začátku války stejně jako řada ruských velících důstojníků, kteří jsou podobně spojováni s ruskými operacemi v Sýrii. Armádní generál Alexandr Dvornikov, jenž byl v dubnu jmenován do funkce, kterou nyní zastává Surovikin, podobně velel ruským silám v Sýrii v letech 2015-2016 a proslul záměrnými a brutálními útoky na civilisty. Rovněž generálplukovník Alexandr Čajko, bývalý velitel Východního vojenského okruhu, který se aktivně účastnil prvních fází války na Ukrajině, působil v letech 2015-2016 jako náčelník štábu ruských sil v Sýrii. Jak Institut pro studium války (ISW) poznamenal už v dubnu, všichni velitelé ruských vojenských okruhů a vzdušných a kosmických sil sloužili aspoň jednou v Sýrii jako náčelníci štábu nebo velitelé ruských sil a po celou dobu aktivního zapojení Ruska do této války záměrně útočili na civilní infrastrukturu včetně nemocnic a front na chleba. Nerespektování mezinárodního práva a záliba v brutálním zacházení s civilním obyvatelstvem bylo pro ruské síly v Sýrii standardním operačním postupem před Surovikinovým působením, během něj i po něm. Stalo se součástí ruského způsobu vedení války.

Surovikinovo jmenování nepovede k další "syrianizaci" ruských operací na Ukrajině, protože bojový prostor na Ukrajině se zásadně liší od bojového prostoru v Sýrii a přímé srovnávání se Surovikinovým syrským "manuálem" zastírá skutečnost, že Rusko na Ukrajině čelí zcela odlišným výzvám. Rusko nemůže válku dále "syrianizovat" především proto, že se mu nepodařilo získat vzdušnou převahu, což mu znemožňuje zahájit na Ukrajině masivní kobercové bombardování, jaké mohlo provádět - a také provádělo - v Sýrii. ISW už dříve vyhodnotil, že ruské letecké operace by byly výrazně odlišné, kdyby byly vedeny ve sporném vzdušném prostoru nebo v náročnějším prostředí protivzdušné obrany, jako je tomu teď na Ukrajině. Je proto velmi nepravděpodobné, že by Surovikinova role velitele na bitevním poli způsobila zásadní změnu ruských leteckých a raketových operací na Ukrajině, dokud budou západní podporovatelé Ukrajiny nadále dodávat Kyjevu prostředky protivzdušné obrany potřebné k tomu, aby Rusku znemožnili získat vzdušnou převahu.

Je možné, že ruští vojenští představitelé koordinovali Surovikinovo jmenování s údery řízenými střelami na ukrajinskou kritickou infrastrukturu z 10. října s cílem zlepšit vnímání ruského ministerstva obrany (MO). Ať už by byl velitelem na bitevním poli jmenován kdokoli, dohlížel by 10. října na raketové údery, které byly podle ukrajinské rozvědky naplánovány už 2. října (a které Surovikin rozhodně neplánoval, nepřipravoval a neprováděl v den svého jmenování). Ruští vojenští blogeři v posledních dnech vychvalovali jak masivní vlnu úderů z 10. října, tak Surovikinovo jmenování a dávali je do souvislosti jako důkaz pozitivního vývoje ruských operací na Ukrajině. Tento narativ je možná koordinován s probíhajícími ruskými informačními operacemi, jejichž cílem je rehabilitovat pověst generálplukovníka Centrálního vojenského okruhu Alexandra Lapina po ruských neúspěších u Lymanu a v širším měřítku posílit veřejné mínění o ruském vojenském establishmentu. Ruské MO zjevně investuje do nápravy své reputace u veřejnosti a informační účinky raketových úderů z 10. října a jmenování Surovikina, hrdinské postavy v extrémně nacionalistickém ruském informačním prostoru, mají pravděpodobně za cíl uchlácholit nejhlasitější hlasy v tomto prostoru.

Rusko zřejmě odváží munici a další materiál z běloruských vojenských skladů, což je činnost, která je neslučitelná s vytvořením podmínek pro rozsáhlý ruský nebo běloruský pozemní útok na Ukrajinu z území Běloruska. Ukrajinská vojenská rozvědka (GUR) 11. října oznámila, že do železniční stanice Kirovskaja na Krymu v minulých dnech dorazil vlak se 492 tunami munice z běloruského 43. raketového a muničního skladu v Gomelu. GUR dále informovala, že běloruské úřady plánují v blíže neurčeném termínu vypravit dalších 13 vlaků se zbraněmi, vybavením, municí a dalším blíže nespecifikovaným materiálem z pěti různých běloruských základen do železniční stanice Kamenska (Kamensk-Šachtinskij) a Marčevo (Taganrog) v Rostovské oblasti. Tuto zprávu podporují záběry z otevřených zdrojů na sociálních sítích. Na geolokačních záběrech z 11. října jsou nejméně dva běloruské vlaky převážející běloruské tanky T-72 a vojenské nákladní automobily Ural v Minsku a odpalovací zařízení raket země-vzduch Tor-M2 v Orše (Vitebská oblast). Přesuny běloruské techniky do Ruska naznačují, že ruské a běloruské síly zřejmě nezřizují v Bělorusku shromaždiště. Pohyb běloruského vybavení a zásob směrem na Krym a do Rostovské oblasti naznačuje, že ruské síly si nejsou příliš jisté bezpečností ruských pozemních komunikačních linií vedoucích přes severní a západní část Luhanské oblasti vzhledem k probíhající ukrajinské protiofenzívě v tomto regionu. Ukrajinský generální štáb zopakoval, že Bělorusko monitoruje a 11. října nezaznamenal žádné indicie, které by svědčily o formování útočných uskupení v Bělorusku. Je nadále nepravděpodobné, že ruské a/nebo běloruské síly zaútočí na Ukrajinu z území Běloruska, což ISW odhadoval už dříve.

Bělorusko nicméně zůstává účastníkem války Ruska proti Ukrajině. Materiálně podporuje ruské ofenzivy na Ukrajině a poskytuje ruským silám základny, z nichž mohou útočit na Ukrajinu přesnou municí. Ruské síly udeřily na Kyjev bezpilotními letouny Šáhid-136, které byly 10. října vypuštěny z běloruského území. GRU dále uvedla, že Rusko k 10. říjnu v Bělorusku rozmístilo 32 bezpilotních letounů Šáhid-136 a do 14. října tam rozmístí dalších osm.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky:

* Ruské síly už druhý den po sobě prováděly masivní raketové údery po celé Ukrajině.

* Předchozí zkušenosti armádního generála Sergeje Surovikina ve funkci velitele ruských ozbrojených sil v Sýrii zřejmě nesouvisejí s masivní vlnou raketových úderů proti Ukrajině v posledních dnech ani nesignalizují změnu trajektorie ruských schopností nebo strategie na Ukrajině.

* Ruská federace pravděpodobně získává munici a další materiál z běloruských vojenských skladů, což se neslučuje s představou, že ruské síly připravují podmínky pro pozemní útok proti Ukrajině z území Běloruska.

* Ruské zdroje tvrdily, že ukrajinské síly pokračují v provádění protiútoků východně od řeky Oskil a ve směru Kreminna-Svatove.

* Ruské zdroje tvrdily, že ukrajinské jednotky pokračují v pozemních útocích v severní a západní části Chersonské oblasti.

* Ukrajinské síly pokračují v operaci s cílem odříznout nepřítele od jeho zázemí a zaměřují se na ruské vojenské, technické a logistické prostředky a oblasti soustředění v Chersonské oblasti.

* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích v Doněcké oblasti.

* Ruské zprávy o explozích v Džankoji na Krymu naznačují panické obavy ze ztráty dalších logistických kapacit na Krymu po výbuchu mostu v Kerčském průlivu.

* Ruské federální subjekty vyhlašují ve vybraných regionech další prodloužení a fáze mobilizace, což možná naznačuje, že tyto regiony nesplnily mobilizační kvóty.

* Ruští činitelé a představitelé okupačních správ pokračují na územích okupovaných Ruskem ve filtračních aktivitách.

CENZOR.CZ █

Zdroj: Institute for the Study of War