Válka na Ukrajině v analýze ISW - 238. den (19. října)

Ruské úřady pravděpodobně vytvářejí informační podmínky, které mají ospravedlnit plánovaný ruský ústup a značné územní ztráty v Chersonské oblasti. Velitel ruských ozbrojených sil na Ukrajině armádní generál Sergej Surovikin během vystoupení v ruské televizi oznámil, že ruské vojenské vedení musí učinit "obtížná rozhodnutí" týkající se Chersonské oblasti, a obvinil Ukrajinu z plánování úderů na civilní a rezidenční infrastrukturu v Chersonské oblasti. Šéf chersonské okupační správy Vladimir Saldo v souvislosti s tím poznamenal, že jeho úřad evakuuje západní břeh řeky Dněpr v očekávání "rozsáhlé" ukrajinské ofenzivy.

Evakuace organizovaná ruskou okupační správou v jihoukrajinském Chersonu.

Surovikinova a Saldova prohlášení jsou pravděpodobně pokusem o nastavení informačních podmínek pro úplný ústup Ruska za řeku Dněpr, čímž by město Cherson a další významná území v Chersonské oblasti připadla postupujícím ukrajinským jednotkám. Ruští vojenští velitelé se zřejmě poučili z předchozích informačních a operačních neúspěchů během nedávné ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti, a proto se zřejmě snaží zmírnit informační a operační důsledky zhroucené obrany proti dalšímu úspěšnému ukrajinskému postupu.

Ruské síly také vytvářejí informační podmínky pro provedení útoku pod falešnou vlajkou na Kachovskou hydroelektrárnu. Ruská armáda se možná domnívá, že protržení přehrady by mohlo zakrýt její ústup z pravého břehu Dněpru a zabránit ukrajinskému postupu přes řeku nebo ho zdržet. Surovikin 18. října prohlásil, že obdržel informace o tom, že Kyjev má v úmyslu zasáhnout hráz Kachovské vodní elektrárny, což by prý způsobilo ničivé záplavy v Chersonské oblasti. Saldo toto tvrzení zopakoval a varoval, že ukrajinské síly mají v úmyslu zasáhnout hráze na horním toku řeky u Chersonu. Ruské úřady pravděpodobně takto varují před údajným ukrajinským úderem na Kachovskou hydroelektrárnu, aby vytvořily informační podmínky pro ruské síly, které by poškodily přehradu a obvinily Ukrajinu z následných škod a ztrát na životech, a zároveň využily vzniklé záplavy k zakrytí vlastního ústupu dále na jih do Chersonské oblasti. Kreml by se mohl pokusit takového útoku pod falešnou vlajkou využít k zastínění zprávy o třetím ponižujícím ústupu ruských sil, tentokrát ze západní části Chersonské oblasti. Takový útok by také podpořil falešnou ruskou informační operaci, která líčí Ukrajinu jako teroristický stát záměrně útočící na civilisty.

Rusko nadále používá "evakuací" civilních obyvatel jako zástěrku pro masový násilný odsun civilistů z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Saldem oznámené hromadné stahování ze západního břehu Dněpru má zřejmě zčásti posloužit k evakuaci ruských okupačních úředníků, kolaborantů a dalších okupačních orgánů v očekávání blížícího se ukrajinského postupu. Ruští představitelé však pravděpodobně také využívají předstíraných humanitárních ohledů k deportaci velkého počtu Ukrajinců do Ruska, jak Institu pro studium války (ISW) informoval už dříve. Zdá se, že Rusko nemá z přesídlení desítek tisíc neochotných Ukrajinců do Ruska žádný ekonomický prospěch, což naznačuje, že účelem těchto odsunů je poškodit dlouhodobou ekonomickou obnovu Ukrajiny, která dobývá zpět svá území, a hlavně podpořit ruskou kampaň etnických čistek, jež se snaží vymýtit ukrajinskou etnicitu a kulturu. Rusové možná také hodlají "evakuované" Ukrajince nahnat do svých ozbrojených sil, aby tak kompenzovali ztráty a neúspěchy "částečné mobilizace".

Vyhlášení stanného práva ruským prezidentem Vladimirem Putinem z 19. října je do značné míry právním divadlem, které má legitimizovat aktivity, jež ruská armáda musí podniknout nebo už podniká, a zároveň vytvořit rámec pro budoucí mobilizaci a restrikce doma v Rusku. Putin vyhlásil několik úrovní pohotovosti v Rusku a na Ruskem okupovaných ukrajinských územích. Konkrétně vymezil čtyři stupně pohotovosti od "maximální" (válečný stav v plném rozsahu v Ruskem okupovaných Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti) až po "základní" (na celém území Ruska).

Mapa ruských oblastí (federálních subjektů) a anektovaných ukrajinských území s barevně vyznačenými stupni pohotovosti v rámci vyhlášeného válečného stavu (hnědá = maximální, červená = střední, oranžová = zvýšená, žlutá = základní).

Putin formálně nevyhlásil válečný stav mimo Chersonskou, Záporožskou, Doněckou a Luhanskou oblast, ale oblastem mimo Ukrajinu nařídil, aby vytvořily právní rámec nezbytný pro podporu ruské mobilizace. Putin ve svém projevu koncipoval vyhlášení válečného stavu ve čtyřech Ruskem okupovaných částech Ukrajiny jako pokračování válečného statu quo, přizpůsobeného ruskému právnímu rámci po nezákonné anexi těchto území. Putinův dekret neupřesnil bezprostřední další kroky v rámci válečného stavu ani zvýšené stupně pohotovosti, ale udělil rozsáhlé mimořádné pravomoci gubernátorům oblastí a dal místním orgánům čas do 22. října, aby vypracovali a předložili konkrétní návrhy těchto dalších kroků. Další informace budou zřejmé, až budou gubernátoři oblastí a orgány prosazování práva tyto návrhy, nejspíše aspoň zčásti formulované Kremlem, ale upravované místními orgány, předkládat a uvádět do praxe. Putin si také ponechal cestu k rozšíření vyhlášení stanného práva, když poznamenal, že "v případě potřeby mohou být v Ruské federaci v období stanného práva uplatněna další opatření stanovená [federálním zákonem o stanném právu]. Tato formulace ponechává otevřený prostor pro budoucí vyhlášení a rozšíření vládních pravomocí.

Putinovy dekrety vymezily několik sektorů, v nichž bude ruský stát uplatňovat stále větší kontrolu:

* V oblastech nejvyššíí a střední pohotovosti dekret vyzývá k blíže nespecifikovaným "mobilizačním opatřením v hospodářské sféře", která pravděpodobně poskytnou ekonomickou a průmyslovou podporu Putinově "částečné mobilizaci" nejméně 300.000 ruských mužů.

* Dekret obsahuje ustanovení o vládní kontrole dopravní a komunikační infrastruktury a o zvýšené ostraze kolem vládních budov a další kritické infrastruktury, což se týká všech oblastí.

* V zónách nejvyšší pohotovosti v rámci válečného stavu (Ruskem okupované části Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti) dekret vyzývá ke zřízení velitelství "územní obrany" s blíže nespecifikovanými úkoly.

* V zónách střední a zvýšené pohotovosti dekret umožňuje oblastním představitelům přijmout opatření pro územní obranu a civilní obranu.

* V zónách střední pohotovosti dekret umožňuje vládám nuceně "dočasně přesídlit" civilní obyvatelstvo.

* Dekret rovněž obsahuje vágní formulace pro jednotlivé kategorie, které opravňují místní orgány "provádět opatření pro potřeby ozbrojených sil Ruské federace, dalších vojsk, vojenských útvarů, orgánů a potřeb obyvatelstva". Takové formulace lze použít k legalizaci téměř jakéhokoli vládního opatření.

* V zónách zvýšené, střední a nejvyšší pohotovosti vyhláška umožňuje omezit pohyb osob a vozidel. Náměstek ruského ministra zahraničí Jevgenij Ivanov 19. října prohlásil, že vláda v současné době nemá v úmyslu omezovat pohyb směřující ze země ven, nicméně Putinův dekret by pravděpodobně poskytl právní krytí pro zavedení takových omezení, aniž by bylo nutné přijímat další dekrety.

Tyto kroky blížící se k plnému válečnému stavu nejsou překvapivé, ale jsou neuspořádané - kompetentní moderní armáda by měla provádět hospodářskou mobilizaci, zabezpečovat dopravní linie a koordinovat územní obranu už před zahájením nebo v okamžiku zahájení počáteční válečné mobilizace, nikoliv až v okamžiku, kdy se blíží ukončení následné mobilizace záložníků (Putin 14. října oznámil, že jeho "částečná mobilizace" skončí začátkem listopadu). Tyto kroky jsou pravděpodobně nezbytné pro splnění základních vojenských požadavků, jako jsou například zajištění výživy, ubytování, vybavení a přepravy mobilizovaných a odvedených vojáků na frontové linie, donucení armádních dodavatelů nebo jiných soukromých podniků k tomu, aby přizpůsobili výrobu požadavkům vlády, a snazší kontrola ruského obyvatelstva i ukrajinského civilního obyvatelstva v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny.

Putin od září postupně zavádí právní pojmy a rámce, jako jsou vojenská a hospodářská mobilizace, anexe a stanné právo, a snaží se je normalizovat a omezit domácí odpor. Putin nejspíše chápe, že tato opatření jsou nepopulární, ale možná počítá s nárůstem fatalistického vlastenectví, protože s válkou na Ukrajině je spjato a do ní je zatahováno stále více ruských rodin a podniků. Postupným zaváděním dalších opatření pravděpodobně také hodlá odstranit zřejmě neřešitelné byrokratické nedostatky v ruském systému a vytvořit kompetentnější byrokracii pro realizaci podzimního cyklu odvodů (od 1. listopadu) i pravděpodobných budoucích vln mobilizace.

Putin možná také vytváří podmínky pro méně ortodoxní druh utajené mobilizace: vytvoření sil územní obrany ukrajinského typu. Putin nařídil místním úřadům, aby ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech vytvořily "velitelství územní obrany", a zmocnil místní gubernátory k provádění blíže nespecifikovaných "aktivit územní obrany" v zónách střední a zvýšené pohotovosti (z velké části území, která hraničí s Ukrajinou nebo jsou v její blízkosti). Tato příprava pravděpodobně slouží nejméně dvěma účelům: vytvoření právního rámce pro násilnou mobilizaci ukrajinských civilistů na Ruskem okupovaných územích, jak ISW předpovídal, a přinejmenším experimentování s novým typem ruských vojenských sil. Ukrajinské síly územní obrany sehrály rozhodující roli při obraně Kyjeva a znovudobytí dalších klíčových ukrajinských měst. Ukrajinské síly teritoriální obrany jsou složeny z jádra veteránů a záložníků na částečný úvazek, většinou důstojníků, ale v době války mohou být doplněny civilními dobrovolníky, kteří jsou pak vedeni důstojnickým sborem.

K netradičním metodám pokračování války může Putina přimět i majitel Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin. Ten 19. října oznámil, že během posledních dvou týdnů vyslal do Belgorodské oblasti vysokého velitele Wagnerovy skupiny Andreje Bogatova, aby "vytvořil lidové milice". Prigožin tvrdil, že instruktoři Wagnerovy skupiny budou tyto "lidové milice" učit "bránit hranice oblasti". Termín, který použil pro "lidové milice" (narodnoje opolčenije), má v Ruském impériu a Sovětském svazu dlouhou historii, ale v podstatě jde o nepravidelné a nevycvičené síly, které bojují za frontou nebo po boku konvenční armády. Prigožin se možná pokouší čerpat z historické představy lidových milic bojujících ve velké vlastenecké válce, aby oživil ruské nadšení pro invazi na Ukrajinu, což je představa, která se může líbit historicky smýšlejícímu Putinovi. Nicméně Prigožinem navrhované belgorodské lidové milice se zjevně nepodobají strukturovanějším ukrajinským Silám územní obrany. Prigožin také používá odlišný jazyk, což naznačuje přinejmenším rétorické napětí mezi jeho a kremelskými vizemi.

Prigožin také pokračuje ve snaze vymezit sám sebe i jednotky Wagnerovy skupiny vůči konvenčním ruským vojskům. Ruská agentura RIA tvrdila, že ženijní jednotky Wagnerovy skupiny aktivně budují opevněnou "Wagnerovu linii", která probíhá územími přiléhajícími k Luhanské a Doněcké oblasti. Prigožin údajně uvedl, že vybudování "Wagnerovy linie" má chránit ostatní složky ruských ozbrojených sil, zatímco se Wagnerovy jednotky zmocňují dalších území v Doněcké oblasti. Prigožinova prohlášení naznačují, že nadále prosazuje nadřazování jednotek Wagnerovy skupiny konvenčním ruským ozbrojeným silám ve snaze zvýšit svůj vliv mezi představiteli Kremlu. Ruská agentura RIA zveřejnila domnělou mapu "Wagnerovy linie", která naznačuje, že Prigožin a Wagnerovy jednotky možná očekávají, že ruská armáda ztratí v Luhanské oblasti značné území, čímž se Prigožinova propagace této linie dostává do rozporu s klamným kremelským narativem, podle něhož Rusko udrží celou Luhanskou oblast.

Klíčové poznatky:

* Ruské úřady pravděpodobně vytvářejí informační podmínky k tomu, aby ospravedlnily plánovaný ústup Ruska a ztrátu významného území v Chersonské oblasti.

* Ruské síly vytvářejí informační podmínky k provedení útoku pod falešnou vlajkou na Kachovskou hydroelektrárnu; ruská armáda se možná domnívá, že prolomení hráze by mohlo zakrýt její ústup z pravého břehu řeky Dněpr a zabránit ukrajinskému postupu přes řeku či tento postup zdržet.

* Rusko nadále používá "evakuaci" civilních obyvatel jako zástěrku pro masový násilný odsun civilistů z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny.

* Vyhlášení válečné pohotovosti ruským prezidentem Vladimirem Putinem z 19. října je do značné míry právním divadlem, které má legitimizovat činnosti, jež ruská armáda potřebuje provést nebo je už provádí, a zároveň vytváří rámec pro budoucí mobilizaci a domácí restrikce.

* Majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin pokračuje ve snaze vymezit sám sebe i jednotky Wagnerovy skupiny vůči konvenčním ruským vojskům.

* Ruské síly pokračovaly v omezených útocích s cílem získat zpět ztracené území v severovýchodní části Charkovské oblasti.

* Ruské a ukrajinské síly údajně pokračovaly v ofenzivních akcích na směru Kreminna-Svatove.

* Ruské zdroje často šířily informace, podle nichž ukrajinské jednotky provedly další ofenzivní výpad v severozápadní části Chersonské oblasti.

* Ruský prezident Vladimir Putin vydal 19. října dekret, kterým se snaží řešit přetrvávající obavy ruských vojáků o včasné výplaty, a vinu za případné budoucí problémy s výplatami svalil na ministra obrany Sergeje Šojgua a ministra financí Antona Siluanova.

* Ruský parlament navrhl právní opatření, která by ruským úřadům umožnila minimalizovat vnitrostátní dopady "částečné mobilizace" v případných budoucích mobilizačních vlnách.

* Ruští vojenští komisaři pokračovali na Ruskem okupovaných územích v nucené mobilizaci ukrajinských obyvatel, aby bojovali v ruské armádě nebo pro ni pracovali.

█ CENZOR.CZ █

Zdroj: Institute for the Study of War