Orbán: Maďarsko si v Bruselu zajistilo výjimku, dál může dovážet plyn z Ruska
█ CENZOR.CZ █ pátek 21.10.2022, 10:17 │ aktualizováno ve 13:22
Maďarsko si na summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, jehož podobou se u dováženého zemního plynu ve čtvrtek zabývala Evropská unie. Oznámil to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters.
Maďarský premiér Viktor Orbán (vlevo) právě přistál na pevné zemi.
"Získali jsme výjimku z cenového stropu na plyn, bezpečnost dodávek plynu do Maďarska tak není ohrožena," napsal maďarský premiér na facebooku. Uvedl také, že i když bude v Evropě shoda na společných nákupech plynu, nebude to pro Maďarsko povinné.
Evropská unie se na čtvrtečním summitu dohodla na přijetí souboru mimořádných opatření k řešení energetické krize, přičemž Německo ustoupilo tlaku ostatních členských států a připravilo půdu pro dočasné omezení cen zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg. Ceny plynu pro evropský trh se po dohodě z Bruselu začaly dnes ráno snižovat.
Návrhy Evropské komise (EK) v otázkách energetiky podle Orbána představovaly pro Maďarsko největší nebezpečí. "Jejich přijetí by znamenalo riziko zastavení dodávek plynu do Maďarska během několika dní," uvedl premiér. Výsledek jednání tak podle něj znamená, že se maďarské vládě podařilo ochránit zájmy Maďarska a že takové riziko už nehrozí.
"Maďarsko nezůstalo osamoceno a podařilo se mu vyjednat spravedlivou dohodu," oznámil Orbán, kterého cituje agentura MTI. "Dohodli jsme se, že i kdyby byl v Evropě zaveden strop u cen plynu, nemělo by to dopad na dlouhodobé smlouvy, bez kterých by byly dodávky plynu do Maďarska ze dne na den znemožněny," uvedl Orbán.
Cena plynu pro evropský trh se od loňska zvyšuje, zatímco loni na jaře se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu (MWh), do konce loňského roku vystoupila nad 130 eur/MWh. Podle části analytiků je to reakce na energetickou politiku EU, která počítá s rychlým odklonem od fosilních paliv bez adekvátní náhrady. Po lednovém poklesu ceny k 60 eurům se další růstová vlna dostavila po začátku ruské invaze na Ukrajinu - do konce léta se cena dostala nad 350 eur/MWh, nyní se pohybuje kolem 115 eur za megawatthodinu.
Účastníci bruselského summitu se shodli, že pokud budou v Evropě dohodnuty podmínky pro společné nákupy plynu, Maďarsko jimi nebude vázáno. "To je důležité, protože ceny energií na domácím trhu můžeme snížit pouze tehdy, když budeme mít k dispozici surovinu z více zdrojů, když bude na maďarském energetickém trhu větší konkurence," dodal maďarský premiér.
Maďarsko loni s Gazpromem uzavřelo dlouhodobou smlouvu o dodávkách plynu. Letos se navíc s touto ruskou firmou dohodlo na dodávkách nad rámec už uzavřené smlouvy. Ministr zahraničí Péter Szijjártó minulý týden uvedl, že Gazprom potvrdil závazek dodávat plyn do Maďarska a dlouhodobě provozovat plynovod TurkStream, který je k těmto dodávkám nezbytný. Maďarsko je na ruském plynu i ropě silně závislé a v Evropské unii je nejhlasitějším odpůrcem sankcí vůči Rusku.
Levný plyn do Evropské unie z Ruska léta proudil zejména přes podmořský plynovod Nord Stream, ten je ale po dosud neobjasněných explozích mimo provoz a zatím nic nenasvědčuje tomu, že bude v dohledné době opraven a znovu zprovozněn. Unie po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu deklarovala záměr přestat ropu a plyn z Ruska zcela odebírat a naopak zvyšuje nákupy zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména od Spojených států.
Maďarsko, podobně jako Česká republika nebo Rakousko, je vnitrozemskou zemí, tedy bez přístupu k moři. Je proto závislé na dovozu ruských energetických surovin sítí produktovodů. To je i důvod, proč Budapešť dostala výjimku z dohodnutého embarga na dovoz ruské ropy, na němž se Evropská unie dohodla v létě, poznamenal belgický server BrusselsMorning. Rakousko je také závislé na dodávkách plynu z Ruska a k návrhům na stanovení cenového stropu na úrovni Evropské unie se dosud stavělo skepticky.
Dohodu lídrů EU na čtvrtečním summitu v Bruselu komplikoval právě spor o stanovení maximálních cen plynu. Většina států Evropské unie takový návrh podporuje, o jeho zavedení do praxe ale často mají různé představy. Zejména Německo pak cenový strop stále odmítá.
Po několikahodinovém jednání účastníci bruselského summitu požádali Evropskou komisi, aby navrhla "dočasný dynamický cenový koridor pro transakce se zemním plynem s cílem okamžitě omezit případy nadměrných cen plynu", uvádí se ve společných závěrech ze summitu. Lídři také uvedli, že budou usilovat o dočasný rámec pro omezení ceny plynu při výrobě elektřiny, včetně analýzy nákladů a přínosů.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Evropská unie se na čtvrtečním summitu dohodla na přijetí souboru mimořádných opatření k řešení energetické krize, přičemž Německo ustoupilo tlaku ostatních členských států a připravilo půdu pro dočasné omezení cen zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg. Ceny plynu pro evropský trh se po dohodě z Bruselu začaly dnes ráno snižovat.
Návrhy Evropské komise (EK) v otázkách energetiky podle Orbána představovaly pro Maďarsko největší nebezpečí. "Jejich přijetí by znamenalo riziko zastavení dodávek plynu do Maďarska během několika dní," uvedl premiér. Výsledek jednání tak podle něj znamená, že se maďarské vládě podařilo ochránit zájmy Maďarska a že takové riziko už nehrozí.
"Maďarsko nezůstalo osamoceno a podařilo se mu vyjednat spravedlivou dohodu," oznámil Orbán, kterého cituje agentura MTI. "Dohodli jsme se, že i kdyby byl v Evropě zaveden strop u cen plynu, nemělo by to dopad na dlouhodobé smlouvy, bez kterých by byly dodávky plynu do Maďarska ze dne na den znemožněny," uvedl Orbán.
Cena plynu pro evropský trh se od loňska zvyšuje, zatímco loni na jaře se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu (MWh), do konce loňského roku vystoupila nad 130 eur/MWh. Podle části analytiků je to reakce na energetickou politiku EU, která počítá s rychlým odklonem od fosilních paliv bez adekvátní náhrady. Po lednovém poklesu ceny k 60 eurům se další růstová vlna dostavila po začátku ruské invaze na Ukrajinu - do konce léta se cena dostala nad 350 eur/MWh, nyní se pohybuje kolem 115 eur za megawatthodinu.
Účastníci bruselského summitu se shodli, že pokud budou v Evropě dohodnuty podmínky pro společné nákupy plynu, Maďarsko jimi nebude vázáno. "To je důležité, protože ceny energií na domácím trhu můžeme snížit pouze tehdy, když budeme mít k dispozici surovinu z více zdrojů, když bude na maďarském energetickém trhu větší konkurence," dodal maďarský premiér.
Maďarsko loni s Gazpromem uzavřelo dlouhodobou smlouvu o dodávkách plynu. Letos se navíc s touto ruskou firmou dohodlo na dodávkách nad rámec už uzavřené smlouvy. Ministr zahraničí Péter Szijjártó minulý týden uvedl, že Gazprom potvrdil závazek dodávat plyn do Maďarska a dlouhodobě provozovat plynovod TurkStream, který je k těmto dodávkám nezbytný. Maďarsko je na ruském plynu i ropě silně závislé a v Evropské unii je nejhlasitějším odpůrcem sankcí vůči Rusku.
Levný plyn do Evropské unie z Ruska léta proudil zejména přes podmořský plynovod Nord Stream, ten je ale po dosud neobjasněných explozích mimo provoz a zatím nic nenasvědčuje tomu, že bude v dohledné době opraven a znovu zprovozněn. Unie po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu deklarovala záměr přestat ropu a plyn z Ruska zcela odebírat a naopak zvyšuje nákupy zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména od Spojených států.
Maďarsko, podobně jako Česká republika nebo Rakousko, je vnitrozemskou zemí, tedy bez přístupu k moři. Je proto závislé na dovozu ruských energetických surovin sítí produktovodů. To je i důvod, proč Budapešť dostala výjimku z dohodnutého embarga na dovoz ruské ropy, na němž se Evropská unie dohodla v létě, poznamenal belgický server BrusselsMorning. Rakousko je také závislé na dodávkách plynu z Ruska a k návrhům na stanovení cenového stropu na úrovni Evropské unie se dosud stavělo skepticky.
Dohodu lídrů EU na čtvrtečním summitu v Bruselu komplikoval právě spor o stanovení maximálních cen plynu. Většina států Evropské unie takový návrh podporuje, o jeho zavedení do praxe ale často mají různé představy. Zejména Německo pak cenový strop stále odmítá.
Po několikahodinovém jednání účastníci bruselského summitu požádali Evropskou komisi, aby navrhla "dočasný dynamický cenový koridor pro transakce se zemním plynem s cílem okamžitě omezit případy nadměrných cen plynu", uvádí se ve společných závěrech ze summitu. Lídři také uvedli, že budou usilovat o dočasný rámec pro omezení ceny plynu při výrobě elektřiny, včetně analýzy nákladů a přínosů.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
