Válka na Ukrajině v analýze ISW - 244. den (25. října)
█ CENZOR.CZ █ středa 26.10.2022, 07:00
Členové ruské frakce siloviků nadále vyjadřují nespokojenost s ruským válečným úsilím na Ukrajině, což naznačuje, že ruský prezident Vladimir Putin bude mít nadále potíže s uklidňováním proválečně naladěných voličů v dlouhodobém horizontu. Pojem "siloviki" označuje lidi s významnou mocenskou základnou v Putinově vnitřním okruhu, kteří na Ukrajině nasazují bojové jednotky.
Válečný zločinec a proruský čečenský vůdce Ramzan Kadyrov.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov si stěžoval, že ruská reakce na údajné ukrajinské údery na ruském území byla "slabá", a poznamenal, že Rusko musí "vymazat ukrajinská města z povrchu země". Kadyrov také prohlásil, že Rusko neprovádí "speciální vojenskou operaci" - nyní je ve válce s Ukrajinou vzhledem k tomu, že ukrajinské síly bojují na "ruském území". Kadyrov poznamenal, že je nespokojen s nedostatečnými ruskými odvetnými akcemi navzdory vyhlášení válečného stavu. Kadyrova nebylo v říjnu oproti jiným měsícům příliš slyšet.
Kadyrov v prohlášení nepřímo kritizuje rozsah ruské raketové kampaně proti ukrajinské energetické infrastruktuře, což je v souladu s kritikou vojenských blogerů ve dnech po první rozsáhlé kampani 10. října. Institut pro studium války (ISW) už dříve vyhodnotil, že Putinova kampaň raketových útoků proválečný nacionalistický tábor dlouhodobě zřejmě neuspokojí vzhledem k tomu, že Putin nemůže napravit řadu selhání v ruském vojenském tažení na Ukrajině ani splnit své maximalistické sliby. Kadyrovova tiráda také zvýrazňuje Putinovu chybu při anexi čtyř ukrajinských oblastí předtím, než ruské síly dosáhly jejich hranic, což způsobilo zmatky v otázce, kde vlastně začíná "ruské území". ISW už dříve informoval, že Putinova anexe ukrajinských území zřejmě vyvolala kritiku uvnitř kremelských elit, která bude pravděpodobně sílit s tím, jak bude Putin ztrácet další okupovaná území.
Ruští "silovici" se v souvislosti s vývojem ruské války na Ukrajině také pustili do přímé konfrontace s Putinem , což ještě více zdůrazňuje jejich význam v ruských mocenských strukturách. Deník Washington Post s odvoláním na americké zpravodajské služby odhalil, že zakladatel Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin v soukromém rozhovoru ostře kritizoval ruské ministerstvo obrany (MO). Prigožin ruské MO údajně obvinil, že se do značné míry spoléhá na jednotky Wagnerovy skupiny, přičemž ji není schopen financovat ani jí poskytnout potřebné zdroje, což je v souladu s jeho četnými veřejnými prohlášeními. Prigožin v reakci na zprávu deníku Washington Post popřel, že by kdy ruské ozbrojené síly kritizoval, což vzhledem k jeho opakovaným veřejným útokům na MO zjevně neodpovídá pravdě.
Kritika, kterou The Washington Post odhalil, dále podporuje hodnocení ISW, že Prigožin má jedinečné postavení, které mu umožňuje těžit z Putinovy závislosti na jednotkách Wagnerovy skupiny, aniž by Prigožin měl formální odpovědnost za jakýkoli směr nebo oblast na Ukrajině, a zároveň disponovat značným vlivem v informačním prostoru. Prigožin má stále více příznivců na telegramu (některé kanály spojené s Wagnerovou skupinou mají více než 300.000 sledovatelů), přímo komunikuje s online médii a údajně financuje mediální konglomerát RiaFan (Federální tisková agentura). Prigožin pravděpodobně využívá rostoucího počtu platforem k získání moci a v září dokonce zapojil RiaFan do propagace své náborové kampaně ve věznicích u ruského publika. Putinův režim je do značné míry závislý na Putinově monopolizaci státního informačního prostoru, ale Prigožin tento monopol stále více zpochybňuje.
Prigožinův vliv v informačním prostoru se projevuje pozitivním vykreslováním Wagnerovy skupiny, přestože se jí nepodařilo dosáhnout výrazných úspěchů v oblasti Bachmutu. Jednotky Wagnerovy skupiny Bachmut dosud nedobyly, přestože tam bojují od začátku léta, a údajně utrpěly značné ztráty. Sám Prigožin přiznal, že jeho jednotky postupují pouze o 100-200 metrů denně, což je podle jeho absurdního a nepravdivého tvrzení norma pro moderní válku. Jednotky Wagnerovy skupiny trápí stejné problémy se zásobováním a kvalitou vojáků, jaké se vyskytují v ruských ozbrojených silách, za což Prigožin kritizuje ruské ministerstvo obrany. Prigožin například popřel, že by viděl video, na kterém si vojáci Wagnerovy skupiny stěžují na nedostatek potravin a váznoucí zásobování. Ukrajinská vojenská rozvědka (GUR) také poznamenala, že zajatci z řad Wagnerovy skupiny trpí vážnými infekčními chorobami, jako jsou HIV a žloutenka typu C, a že ruští lékaři odmítají pomoci rostoucímu počtu nakažených vojáků, když jsou v boji raněni.
Prigožin je schopen utvářet narativ v komunitě ruských vojenských blogerů tím, že důsledně odvádí pozornost od svých sil ponižováním ruského vyššího vojenského velení. Je pravděpodobné, že si i přes malé územní zisky svých sil udrží převahu vzhledem k ruským informačním restrikcím týkajícím se ruského MO. Prigožinova těsná spolupráce s médii a internetovou komunitou mu na rozdíl od ruského MO nebo Kremlu umožňuje reagovat na jakoukoli kritiku nebo nepříznivé narativy v reálném čase. Prigožin se například distancoval od válečného zločince Igora Girkina ani ne den poté, co ruští vojenští blogeři naznačili, že Girkin sestavuje dobrovolnický prapor na bázi Wagnerovy skupiny.
Ruští představitelé se stále častěji snaží rétoricky spojovat ruskou válku na Ukrajině s náboženskými koncepty, které jsou údajně přístupné jak křesťanům, tak muslimům, pravděpodobně proto, aby uspokojili náboženské menšiny v ruských ozbrojených silách. Asistent tajemníka ruské bezpečnostní rady Alexej Pavlov 25. října umocnil prohlášení hlavy Čečenské republiky Ramzana Kadyrova, že cílem války na Ukrajině by měla být "úplná desatanizace". Pavlov tvrdil, že ukrajinská společnost je definována "fanatiky", kteří se snaží opustit hodnoty vyznávané ruskou pravoslavnou církví, islámem a judaismem. Kadyrov také prohlásil, že válka na Ukrajině je nyní džihádem proti ukrajinskému "satanismu". Tato prohlášení možná svědčí o snaze odklonit projevy nesouhlasu náboženských menšin v ruských ozbrojených silách. Jak ISW informoval už dříve, nedávné rozepře mezi muslimskými a nemuslimskými vojáky v ruské armádě vedly k výbuchům násilí. Vzývání války na náboženském, ale ne vyloženě křesťanském základě je zřejmě pokusem o překonání náboženských rozporů a nastavení informačních podmínek pro pokračující nábor příslušníků etnických a náboženských menšin s cílem poslat je do bojů na Ukrajině.
Představitelé ruských okupačních správ nadále naznačovali, že snahy o "evakuaci" civilistů v Chersonské oblasti na východní břeh Dněpru jsou součástí širšího programu přesídlování. Zástupce šéfa chersonské okupační správy Kirill Stremousov 25. října prohlásil, že okupační orgány přesunuly ze západního na východní břeh Dněpru více než 22.000 lidí a že "program přesídlení" (программа переселения) je určen pro 60.000 lidí. Stremousovovo prohlášení zřejmě připouští, že ruští okupační úředníci považují evakuaci za předstupeň trvalého přesídlení velkého počtu obyvatel Ukrajiny. Není však jasné, kam hodlají ruští představitelé "přesídlit" ty, kteří se přestěhují ze západního břehu. Implikace trvalého programu určeného k přesídlení Ukrajinců na jiná Ruskem okupovaná území a dokonce i do samotného Ruska může být porušením mezinárodního práva. Podle něj má okupační mocnost právo evakuovat civilisty v zájmu jejich bezpečnosti s tou nezbytnou výhradou, že taková evakuace je dočasná. Implikace "programu přesídlení" zřejmě naznačuje, že ruští představitelé mají v úmyslu trvale přesídlit velkou část obyvatelstva Chersonské oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin 25. října uspořádal zasedání koordinační rady, na kterém moskevský starosta Sergej Sobjanin zmínil potřebu zavést další bezpečnostní opatření v příhraničních oblastech, což pravděpodobně naznačuje, že Kreml hodlá využít nedávných dekretů o stanném právu. Putin rovněž uvedl, že ruská vláda musí pracovat ve vysokém tempu a podle nanejvýš realistického hodnocení národní bezpečnostní situace. Sobjanin poznamenal, že ruští představitelé pokračují v plánovaných bezpečnostních opatřeních na celém území Ruské federace. Tyto komentáře naznačují, že Kreml hodlá využít nedávné vyhlášení válečného stavu k usnadnění mobilizace a vojenských aktivit v Ruské federaci.
Ruská nezávislá organizace pro průzkum veřejného mínění Levada 25. října zveřejnila výsledky průzkumu, které ukazují, že počet Rusů, kteří si přejí změny, se snížil navzdory nedávným společenským stresům, jež vyvolaly sankce, mobilizace a válka na Ukrajině. Průzkumy Levady provedené koncem září ukazují, že podíl Rusů, kteří se domnívají, že Rusko potřebuje rozhodné a rozsáhlé změny, se snížil z 59 procent v červenci 2019 na 47 procent v říjnu 2022. Průzkumy ukazují, že podíl Rusů, kteří se domnívají, že Rusko potřebuje pouze menší změny, se zvýšil z 31 procent v červenci 2019 na 36 procent v říjnu 2022. Zvýšil se i počet Rusů, kteří uvedli, že Rusko nepotřebuje žádné změny, a to z osmi na 13 procent. Průzkumy společnosti Levada ukazují, že z těch Rusů, kteří si přejí rozsáhlé změny, si nějakou změnu vlády přeje pouze 11 procent. Průzkumy Levada také ukazují, že z těch Rusů, kteří chtějí změnu v plném rozsahu, si deset procent přeje, aby válka na Ukrajině skončila a aby Rusko začalo s Ukrajinou jednat. Mnoho změn, které si Rusové přejí, se zaměřuje především na domácí ekonomické otázky.
Kadyrov v prohlášení nepřímo kritizuje rozsah ruské raketové kampaně proti ukrajinské energetické infrastruktuře, což je v souladu s kritikou vojenských blogerů ve dnech po první rozsáhlé kampani 10. října. Institut pro studium války (ISW) už dříve vyhodnotil, že Putinova kampaň raketových útoků proválečný nacionalistický tábor dlouhodobě zřejmě neuspokojí vzhledem k tomu, že Putin nemůže napravit řadu selhání v ruském vojenském tažení na Ukrajině ani splnit své maximalistické sliby. Kadyrovova tiráda také zvýrazňuje Putinovu chybu při anexi čtyř ukrajinských oblastí předtím, než ruské síly dosáhly jejich hranic, což způsobilo zmatky v otázce, kde vlastně začíná "ruské území". ISW už dříve informoval, že Putinova anexe ukrajinských území zřejmě vyvolala kritiku uvnitř kremelských elit, která bude pravděpodobně sílit s tím, jak bude Putin ztrácet další okupovaná území.
Ruští "silovici" se v souvislosti s vývojem ruské války na Ukrajině také pustili do přímé konfrontace s Putinem , což ještě více zdůrazňuje jejich význam v ruských mocenských strukturách. Deník Washington Post s odvoláním na americké zpravodajské služby odhalil, že zakladatel Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin v soukromém rozhovoru ostře kritizoval ruské ministerstvo obrany (MO). Prigožin ruské MO údajně obvinil, že se do značné míry spoléhá na jednotky Wagnerovy skupiny, přičemž ji není schopen financovat ani jí poskytnout potřebné zdroje, což je v souladu s jeho četnými veřejnými prohlášeními. Prigožin v reakci na zprávu deníku Washington Post popřel, že by kdy ruské ozbrojené síly kritizoval, což vzhledem k jeho opakovaným veřejným útokům na MO zjevně neodpovídá pravdě.
Kritika, kterou The Washington Post odhalil, dále podporuje hodnocení ISW, že Prigožin má jedinečné postavení, které mu umožňuje těžit z Putinovy závislosti na jednotkách Wagnerovy skupiny, aniž by Prigožin měl formální odpovědnost za jakýkoli směr nebo oblast na Ukrajině, a zároveň disponovat značným vlivem v informačním prostoru. Prigožin má stále více příznivců na telegramu (některé kanály spojené s Wagnerovou skupinou mají více než 300.000 sledovatelů), přímo komunikuje s online médii a údajně financuje mediální konglomerát RiaFan (Federální tisková agentura). Prigožin pravděpodobně využívá rostoucího počtu platforem k získání moci a v září dokonce zapojil RiaFan do propagace své náborové kampaně ve věznicích u ruského publika. Putinův režim je do značné míry závislý na Putinově monopolizaci státního informačního prostoru, ale Prigožin tento monopol stále více zpochybňuje.
Prigožinův vliv v informačním prostoru se projevuje pozitivním vykreslováním Wagnerovy skupiny, přestože se jí nepodařilo dosáhnout výrazných úspěchů v oblasti Bachmutu. Jednotky Wagnerovy skupiny Bachmut dosud nedobyly, přestože tam bojují od začátku léta, a údajně utrpěly značné ztráty. Sám Prigožin přiznal, že jeho jednotky postupují pouze o 100-200 metrů denně, což je podle jeho absurdního a nepravdivého tvrzení norma pro moderní válku. Jednotky Wagnerovy skupiny trápí stejné problémy se zásobováním a kvalitou vojáků, jaké se vyskytují v ruských ozbrojených silách, za což Prigožin kritizuje ruské ministerstvo obrany. Prigožin například popřel, že by viděl video, na kterém si vojáci Wagnerovy skupiny stěžují na nedostatek potravin a váznoucí zásobování. Ukrajinská vojenská rozvědka (GUR) také poznamenala, že zajatci z řad Wagnerovy skupiny trpí vážnými infekčními chorobami, jako jsou HIV a žloutenka typu C, a že ruští lékaři odmítají pomoci rostoucímu počtu nakažených vojáků, když jsou v boji raněni.
Prigožin je schopen utvářet narativ v komunitě ruských vojenských blogerů tím, že důsledně odvádí pozornost od svých sil ponižováním ruského vyššího vojenského velení. Je pravděpodobné, že si i přes malé územní zisky svých sil udrží převahu vzhledem k ruským informačním restrikcím týkajícím se ruského MO. Prigožinova těsná spolupráce s médii a internetovou komunitou mu na rozdíl od ruského MO nebo Kremlu umožňuje reagovat na jakoukoli kritiku nebo nepříznivé narativy v reálném čase. Prigožin se například distancoval od válečného zločince Igora Girkina ani ne den poté, co ruští vojenští blogeři naznačili, že Girkin sestavuje dobrovolnický prapor na bázi Wagnerovy skupiny.
Ruští představitelé se stále častěji snaží rétoricky spojovat ruskou válku na Ukrajině s náboženskými koncepty, které jsou údajně přístupné jak křesťanům, tak muslimům, pravděpodobně proto, aby uspokojili náboženské menšiny v ruských ozbrojených silách. Asistent tajemníka ruské bezpečnostní rady Alexej Pavlov 25. října umocnil prohlášení hlavy Čečenské republiky Ramzana Kadyrova, že cílem války na Ukrajině by měla být "úplná desatanizace". Pavlov tvrdil, že ukrajinská společnost je definována "fanatiky", kteří se snaží opustit hodnoty vyznávané ruskou pravoslavnou církví, islámem a judaismem. Kadyrov také prohlásil, že válka na Ukrajině je nyní džihádem proti ukrajinskému "satanismu". Tato prohlášení možná svědčí o snaze odklonit projevy nesouhlasu náboženských menšin v ruských ozbrojených silách. Jak ISW informoval už dříve, nedávné rozepře mezi muslimskými a nemuslimskými vojáky v ruské armádě vedly k výbuchům násilí. Vzývání války na náboženském, ale ne vyloženě křesťanském základě je zřejmě pokusem o překonání náboženských rozporů a nastavení informačních podmínek pro pokračující nábor příslušníků etnických a náboženských menšin s cílem poslat je do bojů na Ukrajině.
Představitelé ruských okupačních správ nadále naznačovali, že snahy o "evakuaci" civilistů v Chersonské oblasti na východní břeh Dněpru jsou součástí širšího programu přesídlování. Zástupce šéfa chersonské okupační správy Kirill Stremousov 25. října prohlásil, že okupační orgány přesunuly ze západního na východní břeh Dněpru více než 22.000 lidí a že "program přesídlení" (программа переселения) je určen pro 60.000 lidí. Stremousovovo prohlášení zřejmě připouští, že ruští okupační úředníci považují evakuaci za předstupeň trvalého přesídlení velkého počtu obyvatel Ukrajiny. Není však jasné, kam hodlají ruští představitelé "přesídlit" ty, kteří se přestěhují ze západního břehu. Implikace trvalého programu určeného k přesídlení Ukrajinců na jiná Ruskem okupovaná území a dokonce i do samotného Ruska může být porušením mezinárodního práva. Podle něj má okupační mocnost právo evakuovat civilisty v zájmu jejich bezpečnosti s tou nezbytnou výhradou, že taková evakuace je dočasná. Implikace "programu přesídlení" zřejmě naznačuje, že ruští představitelé mají v úmyslu trvale přesídlit velkou část obyvatelstva Chersonské oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin 25. října uspořádal zasedání koordinační rady, na kterém moskevský starosta Sergej Sobjanin zmínil potřebu zavést další bezpečnostní opatření v příhraničních oblastech, což pravděpodobně naznačuje, že Kreml hodlá využít nedávných dekretů o stanném právu. Putin rovněž uvedl, že ruská vláda musí pracovat ve vysokém tempu a podle nanejvýš realistického hodnocení národní bezpečnostní situace. Sobjanin poznamenal, že ruští představitelé pokračují v plánovaných bezpečnostních opatřeních na celém území Ruské federace. Tyto komentáře naznačují, že Kreml hodlá využít nedávné vyhlášení válečného stavu k usnadnění mobilizace a vojenských aktivit v Ruské federaci.
Ruská nezávislá organizace pro průzkum veřejného mínění Levada 25. října zveřejnila výsledky průzkumu, které ukazují, že počet Rusů, kteří si přejí změny, se snížil navzdory nedávným společenským stresům, jež vyvolaly sankce, mobilizace a válka na Ukrajině. Průzkumy Levady provedené koncem září ukazují, že podíl Rusů, kteří se domnívají, že Rusko potřebuje rozhodné a rozsáhlé změny, se snížil z 59 procent v červenci 2019 na 47 procent v říjnu 2022. Průzkumy ukazují, že podíl Rusů, kteří se domnívají, že Rusko potřebuje pouze menší změny, se zvýšil z 31 procent v červenci 2019 na 36 procent v říjnu 2022. Zvýšil se i počet Rusů, kteří uvedli, že Rusko nepotřebuje žádné změny, a to z osmi na 13 procent. Průzkumy společnosti Levada ukazují, že z těch Rusů, kteří si přejí rozsáhlé změny, si nějakou změnu vlády přeje pouze 11 procent. Průzkumy Levada také ukazují, že z těch Rusů, kteří chtějí změnu v plném rozsahu, si deset procent přeje, aby válka na Ukrajině skončila a aby Rusko začalo s Ukrajinou jednat. Mnoho změn, které si Rusové přejí, se zaměřuje především na domácí ekonomické otázky.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky:
* Ruské frakce takzvaných siloviků nadále vyjadřují nespokojenost s ruským válečným tažením na Ukrajině, což pravděpodobně naznačuje, že prezident Vladimir Putin se bude snažit uklidnit válečně naladěnou část ruské společnosti.
* Přímé konfrontace mezi Putinem a "siloviky" ohledně války na Ukrajině ilustrují význam frakcí "siloviků" v ruských mocenských strukturách.
* Ruští představitelé zřejmě rétoricky přizpůsobují výklad války na Ukrajině náboženským ideálům, které jsou údajně přijatelné jak pro křesťany, tak i pro muslimy, aby vyhověli náboženským a etnickým menšinám.
* Představitelé ruských okupačních správ nadále tvrdí, že evakuace v Chersonské oblasti jsou součástí širšího programu přesídlování.
* Průzkumy veřejného mínění agentury Levada naznačují, že nálady ruské veřejnosti vůči ruské vládě se navzdory společenským tlakům spojeným s válkou na Ukrajině zásadně nezměnily.
* Ruské zdroje tvrdí, že ukrajinské síly 25. října provedly pozemní útoky západně od obce Svatove a na Kreminnou.
* Ruské síly pokračovaly ve vytváření záložních a obranných pozic na východním břehu řeky Dněpr.
* Ruské síly provedly neúspěšné pozemní útoky v Doněcké oblasti.
* Ruská armáda pokračuje v mobilizaci, která odporuje náborové politice. Ruské mobilizační úsilí rovněž vytváří napětí na ruském trhu práce.
* Ukrajinští partyzáni provedli útok, jehož cílem bylo okupační velitelství v Ruskem okupované Záporožské oblasti.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War
* Ruské frakce takzvaných siloviků nadále vyjadřují nespokojenost s ruským válečným tažením na Ukrajině, což pravděpodobně naznačuje, že prezident Vladimir Putin se bude snažit uklidnit válečně naladěnou část ruské společnosti.
* Přímé konfrontace mezi Putinem a "siloviky" ohledně války na Ukrajině ilustrují význam frakcí "siloviků" v ruských mocenských strukturách.
* Ruští představitelé zřejmě rétoricky přizpůsobují výklad války na Ukrajině náboženským ideálům, které jsou údajně přijatelné jak pro křesťany, tak i pro muslimy, aby vyhověli náboženským a etnickým menšinám.
* Představitelé ruských okupačních správ nadále tvrdí, že evakuace v Chersonské oblasti jsou součástí širšího programu přesídlování.
* Průzkumy veřejného mínění agentury Levada naznačují, že nálady ruské veřejnosti vůči ruské vládě se navzdory společenským tlakům spojeným s válkou na Ukrajině zásadně nezměnily.
* Ruské zdroje tvrdí, že ukrajinské síly 25. října provedly pozemní útoky západně od obce Svatove a na Kreminnou.
* Ruské síly pokračovaly ve vytváření záložních a obranných pozic na východním břehu řeky Dněpr.
* Ruské síly provedly neúspěšné pozemní útoky v Doněcké oblasti.
* Ruská armáda pokračuje v mobilizaci, která odporuje náborové politice. Ruské mobilizační úsilí rovněž vytváří napětí na ruském trhu práce.
* Ukrajinští partyzáni provedli útok, jehož cílem bylo okupační velitelství v Ruskem okupované Záporožské oblasti.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War
