Opuštěná ruská základna skrývá tajemství ústupu na Ukrajině

Když ruské jednotky minulý měsíc uprchly z ukrajinského města Balaklija, zanechaly tam tisíce dokumentů, které podrobně popisují vnitřní fungování ruské válečné mašinérie.

Letecký snímek bývalé ruské vojenské základny v ukrajinské Balakliji v Charkovské oblasti.

Ruští vojáci utekli už před několika týdny. Všude však zanechali své stopy.

Do suterénu jejich kvapně opuštěného velitelství v tomto malém městě ležícím na řece Severní Doněc (Siverskyj Doněc) na východě Ukrajiny vedly betonové schody. Za ocelovými dveřmi s nápisem "Velitelská skupina" se nacházel bunkr páchnoucí vlhkostí. V peci byly nacpané papíry, některé ohořelé. Další byly rozházené po podlaze.

V sešitě s květinovým vzorem na deskách nechal nejmenovaný štábní důstojník načrtnutý obrázek vojáka a přemítal o návratu domů. Na 91 stránkách sešitu s rukopisnými záznamy byly i další informace: souřadnice ruských výzvědných jednotek, záznamy o přijatých telefonátech velitelů, podrobnosti o bitvách, zabitých mužích a zničené technice. A také zprávy o zhroucení morálky a disciplíny.

Celkem bunkr vydal několik tisíc stran dokumentů. Agentura Reuters prošla více než tisíc z nich. Podrobně popisují vnitřní fungování ruské armády a vrhají nové světlo na události, které vedly k jedné z nejcitelnějších porážek prezidenta Vladimira Putina na bojišti: chaotickému ústupu Ruska ze severovýchodu Ukrajiny v září letošního roku.

Ruské plakátky na zdech opuštěné základny v Balakliji. Jeden z nich říká 'Přinášíme mír'.

V týdnech před touto porážkou se ruské síly potýkaly se sledovací technikou a prostředky elektronického boje. Používaly zcela nové bezpilotní letouny, které vypouštěli sotva vycvičení vojáci. Jejich vybavení pro rušení ukrajinské komunikace bylo často mimo provoz.  Koncem srpna, jak ukazují dokumenty, byla posádka vyčerpaná, postižená úmrtími, dezercemi a bojovým stresem. Dvě jednotky, představující asi šestinu celkových sil, operovaly na 20 procentech svého plného stavu.

Dokumenty rovněž odhalují rostoucí efektivitu ukrajinských sil a nabízejí vodítka k tomu, jak by se mohla dále vyvíjet osm měsíců trvající válka, v níž je nyní Rusko pod silným tlakem na jižní frontě podél pobřeží Černého moře. V týdnech před ústupem byly ruské síly v okolí Balaklije, města ležícího 90 kilometrů jižně od Charkova, ostřelovány raketomety HIMARS, které nedávno dodaly Spojené státy. Přesné rakety opakovaně zasáhly velitelská stanoviště.

Ruský důstojník, který v Balakliji sloužil tři měsíce, popsal agentuře Reuters přízrak ohrožení, který se vznášel nad okupanty. Jeden z jeho přátel vykrvácel počátkem září po ukrajinském úderu na velitelské stanoviště v nedaleké vesnici.

"Je to ruleta," řekl důstojník, který si přál být identifikován svým vojenským volacím znakem Plakat Junior 888. "Buď máte štěstí, nebo smůlu. Rakety můžou dopadnout kamkoli."

Tisková služba Kremlu odkázala novináře s otázkami pro tento článek na ministerstvo obrany, které se k nim nevyjádřilo. Rusko už dříve uvedlo, že jeho armáda má vše, co potřebuje k vedení války.

Patrové postele v opuštěné základně v Balakliji, na kterých spali ruští vojáci.

V dokumentech z bunkru je jako velitel ruských vojenských sil operujících z Balaklije uveden plukovník Ivan Popov. On a mnoho jeho vyšších důstojníků patří k 11. armádnímu sboru, který je součástí Baltské flotily ruského námořnictva. V roce 2017 zveřejnily oficiální noviny ruských ozbrojených sil Popovův profil. Bylo v něm uvedeno, že sloužil v ruské válce proti separatistům v Čečensku a při invazi do bývalé sovětské republiky Gruzie v roce 2008. V článku se také píše, že se svými vojáky chodí běhat a pamatuje na narozeniny svých důstojníků, s dodatkem, že Popov "je motivován k dosažení úspěchu". Popov na zprávu s žádostí o komentář nereagoval. Jeho manželka agentuře Reuters sdělila, že velel jednotkám na východě Ukrajiny.

Screenshot televizního rozhovoru s plukovníkem Ivanem Popovem v ruské televizi z roku 2018. Titulek říká 'elita ruské armády'.

K jednotkám v Balakliji patřil i velitel odpovědný za udržování pořádku mezi místním civilním obyvatelstvem. V dokumentech je označován zjevným pseudonymem jako velitel V. "Granit" (Žula). Podle šesti bývalých zadržovaných ukrajinských civilistů a ukrajinských činitelů měl pod dohledem nejméně jedno výslechové středisko, kde byli civilisté biti a vyslýcháni za použití elektrošoků.

Agentura Reuters ověřila pravost dokumentů návštěvou pěti opuštěných vojenských stanovišť na severovýchodě Ukrajiny, jejichž souřadnice byly ve skrýši zaznamenány. Ve všech případech místní obyvatelé potvrdili, že tam byly umístěny ruské jednotky. Reportéři agentury Reuters rovněž vyzpovídali pět vojáků, kteří sloužili v balaklijských jednotkách, a porovnali údaje v dokumentech s časově souběžnými záznamy, které vedl jeden z ruských vojáků.

Útržek situačního hlášení veliteli ruské základny v Balakliji.

Život za okupace

Ruská vojska obsadila Balakliji, klidné městečko s obytnými domy obklopené bukolickými vesnicemi, začátkem března. Jižně odtud se rozkládá Ruskem kontrolovaný Donbas, severně leží ukrajinská bašta Charkov.

Vojáci obsadili zchátralou opravnu aut na okraji města. Stala se velitelským centrem pro Balakliji a desítky okolních vesnic a hospodářství. Právě zde ve sklepě našla agentura Reuters skrýš s dokumenty.

Rozvaliny opravárenské haly v bývalé ruské vojenské základně v ukrajinské Balakliji.

Řetězec velení od vrchního velitele Putina až po velitele útvarů podřízených plukovníku Popovovi.

Nad základnou neustále kroužily ruské vrtulníky a bezpilotní letouny, uvedl Volodymyr Ljovočkin, který areál spravoval před příchodem Rusů. V objektu podle něj byly zaparkovány desítky raketometů GRAD a další vojenská vozidla.

Uvnitř velitelské místnosti viděl reportér agentury Reuters stoly uspořádané do obdélníku. Na každém z nich byl červený štítek s názvem vojenské sekce: koordinace boje, elektronický boj, rozvědka, bezpilotní letouny. Velitelé sekcí, včetně velitele odpovědného za civilní obyvatelstvo, se zde podle rozpisů služeb, které zůstaly mezi papíry, scházeli denně. Agentura Reuters identifikovala nejméně 11 důstojníků, kteří se těchto schůzek účastnili. Pět z těchto důstojníků včetně plukovníka Popova nereagovalo na žádosti o komentář. Ostatní se nepodařilo zastihnout.

Velitelský bunkr v opuštěné ruské základně v Balakliji.

Seznamy vojenského personálu ukázaly, že branci z Ruskem kontrolované Luhanské oblasti na východní Ukrajině bojovali po boku mužů z ruského 11. armádního sboru. Vojáci čmárali po zdech základny a vylepovali letáky varující před pádem Ukrajiny do nacistické nadvlády, pokud se stáhnou. Útočníci si s sebou přivezli staré sovětské mapy Ukrajiny. Plakát vojáky napomínal: Nekuřte, neodhazujte odpadky.

Plakát u vchodu do ruské vojenské základny v Balakliji nabádá "hlupáky", aby nekouřili a neodhazovali odpadky.

Zápisník, který si vedl neznámý štábní důstojník, obsahoval souřadnice ruské vojenské rozvědky a dalších jednotek roztroušených po okolí. Jedna jednotka obsadila balaklijskou mateřskou školu.

Bývalý správce objektu Ljovočkin uvedl, že základnu po ústupu Rusů opakovaně navštívili ukrajinští vyšetřovatelé. Pyrotechnici ještě stále odstraňovali munici. "Všechno je zaminované," řekl. "Oni se opravdu chránili."

Vypálená opravárenská hala na základně v Balakliji.

Základna sloužila také jako internační středisko pro zajaté ukrajinské veterány. Jeden vojenský veterán agentuře Reuters řekl, že mu nasadili kuklu, zbili ho a hodili do sklepa, kde byl držen šest dní s několika dalšími.

Pozůstatky ruského vojenského auta na opuštěné ruské základně v Balakliji.

Jiní byli drženi na policejní stanici v Balakliji. Dva muži - jeden hasič, druhý inspektor záchranné služby - uvedli, že je věznitelé bili dřevěnými obušky a dávali jim elektrické šoky.  Ruští vojáci se inspektora opakovaně vyptávali na jeho telefonáty s nadřízeným v Charkově. Obvinili ho, že sestavil seznam Ukrajinců, kteří spolupracovali s Rusy, což on popírá. Hasič uvedl, že byl obviněn z ukrývání zbraní a organizování místní partyzánské skupiny, což odmítá i on. Albina Strilecová, 33letá dispečerka záchranných služeb, vyprávěla, že ona a další ženy byly zadrženy jen proto, že byly "proukrajinské".

"Slyšela jsem, jak muže bijí tak brutálně, že jsem v jednu chvíli slyšela ruského vojáka říkat: 'Přineste pytel na mrtvoly'," vypověděla Strilecová. "Jindy jsem slyšela, jak nahoře znásilňují ženu, která celé hodiny plakala." Strilecová uvedla, že v cele rozbila záchod, takže "to znělo jako vodopád" a přehlušovalo to křik oné ženy.

Ukrajinská dispečerka záchranných služeb Albina Strilecová byla ruskými vojáky držena na základně v Balakliji.

Kreml ani ruské ministerstvo obrany na otázky týkající se událostí v Balakliji neodpověděly. Rusko už dříve uvedlo, že jeho síly neútočí na civilisty.

Policejní ředitelství Charkovské oblasti uvedlo, že ukrajinští vyšetřovatelé objevili v nově osvobozených městech a vesnicích této oblasti 22 mučíren.  "Není možné zjistit počet zadržených. Mluvíme o stovkách lidí. Ale každý zločin má své jméno a my určitě najdeme ty, kteří jsou za něj odpovědní," řekl náčelník oblastní policie generál Volodymyr Tymoško.

V kanceláři naproti policejní stanici se příbuzní vězňů občas obraceli na Rusa známého jako velitel V. "Granit" s prosbou, aby jejich blízké propustil. Sedmapadesátiletá ředitelka školy Teťana Tovstokorová uvedla, že když se její manžel snažil získat informace o jejím zadržení trvajícím několik dnů, poslali ho pryč. Nikomu ze zadržených a rodin, s nimiž agentura Reuters mluvila, se nepodařilo "Granita" obměkčit.

Ředitelka školy Teťana Tovstokorová byla několik dnů držena proruskými ozbrojenci na policejní stanici v Balakliji.

Za okupace připadl policejní dohled nad obyvatelstvem z velké části silám ze separatistického Luhansku. Byla to skupina otrhanců, kteří měli k dispozici ještě méně prostředků než jejich ruské protějšky, vyplývá z dokumentů. Jednomu luhanskému desátníkovi bylo 64 let. Další bojovník byl ošetřen se zraněním prstu poté, co explodovala komora jeho pušky Mosin, napsal zdravotník. Tato puška byla vyvinuta koncem 19. století a její výroba skončila před desítkami let, jak agentura Reuters uvedla v dubnu.

Jedna tabulka v balaklijském bunkru ukázala, že typický ruský četař dostával měsíční plat 202.084 rublů (asi 91.000 korun podle současného kursu) plus prémie, zatímco četař v&nbspsilách separatistů pobíral jen 91.200 rublů (přibližně 37.000 korun). Velitel luhanské plamenometné roty v jednom dokumentu zaznamenal, že osm jeho podřízených bylo v minulosti odsouzeno - včetně jednoho muže usvědčeného ze znásilnění a sexuálního napadení.

Teťana Tovstokorová předvádí, jak ji ruští věznitelé vodili z cely a zpět vždy s pytlem na hlavě.

Těsné vítězství

Dne 19. července, čtyři měsíce po obsazení této oblasti, narazili ruští okupanti na první vážnou výzvu ze strany ukrajinských ozbrojených sil, vyplývá z dokumentů, do nichž nahlédla agentura Reuters.

Na pravidelné ranní poradě v bunkru zněla hlášení předložená veliteli plukovníku Popovovi normálně: předchozí noc byla poměrně klidná a nepřátelské pozice se nezměnily. Na pořadu dne bylo několik plánovaných dělostřeleckých salv na ukrajinské pozice.

Ale brzy odpoledne zaútočila kolona ukrajinských vojáků podporovaná tanky a pod krytím dělostřelecké palby na ruskou frontovou linii u vesnice Hrakove ležící na severozápadním okraji území drženého balaklijskými jednotkami.

Vojáci příslušející k 9. motostřeleckému pluku ruské armády se ukryli v betonovém výtahu na obilí v Hrakovém. V horní části této stavby rozmístili zbraně. Reportér agentury Reuters, který objekt v říjnu navštívil, viděl stopy svědčící o&nbsptom, že muži spali na pásových dopravnících na obilí.

V 15:00 nejmenovaný Rus na frontové linii v Hrakovém vysílačkou informoval své velitele v Balakliji. Hlásil, že na jeho pozici útočí nepřítel a oni musí ustoupit. Požádal, aby opouštěné stanoviště bylo zničeno dělostřeleckými údery. Pak ztratili spojení.

V bunkru v Balakliji si anonymní štábní důstojník do svého zápisníku poznamenal: "Dochází munice."
Velitel Západního vojenského okruhu (ZVO), jeden z nejvyšších ruských důstojníků, si vyžádal informaci o situaci a "nařídil, že Hrakove nesmí kapitulovat", uvádějí další zápisy v deníku.

Útržek ze zápisníku anonymního štábního důstojníka z ruské základny v Balakliji: 'Velitel ZVO nařídil, že Hrakove nesmí padnout'.

Podle oficiálních záznamů byl v té době velitelem ZVO generálplukovník Alexandr Žuravljov, kterého Putin mezitím propustil. Nezávislí ruští vojenští analytici CIT (Conflict Intelligence Team) však uvedli, že Žuravljova v červenci nahradil generálporučík Andrej Syčevoj. Agentuře Reuters se Žuravljova nepodařilo zastihnout. Syčevoj na žádost o komentář nereagoval.

Ruští váleční zločinci (zleva) plukovník Alexandr Žuravljov, prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu na snímku z roku 2020.

V následujících hodinách vyslali ruští velitelé posily a mobilizovali útočné vrtulníky. Do 18:00 Ukrajinci ustupovali a ruské síly získávaly zpět ztracené pozice. Ale zaplatily za to vysokou cenu. Rusové přišli o jeden tank, dva obrněné transportéry a další techniku. Sedm mužů padlo, 39 dalších utrpělo zranění a 17 bylo pohřešováno, uvádí se ve zprávě, která byla Popovovi předložena 21. července.

Mezi mrtvými Rusy byl i velitel tanku desátník Alexandr Jevsevlejev. V&nbspseznamu ztrát nalezeném ve velitelském bunkru bylo uvedeno, že měl rozpárané břicho s obnaženými střevy a zranění způsobené střepinou v horní části stehna pravé nohy. Jeho rodiče, které kontaktovala agentura Reuters, uvedli, že syn byl smrtelně raněn, když se jeho post u obce Hrakove dostal pod palbu ukrajinského vrtulníku.

Po bitvě potřebovalo pět vojáků ošetření kvůli "akutní reakci na stres". U každého z těchto jmen bylo v lékařské dokumentaci napsáno: "Nevyžaduje evakuaci".

U jednoho dvacetiletého vojáka bylo uvedeno, že utrpěl zranění způsobené výbuchem. Muž, kterého kontaktovala agentura Reuters, uvedl, že si pamatuje jen málo, pouze to, že "boje byly kruté". Mluvil pod podmínkou zachování anonymity.

Po bitvě plukovník Popov požádal své nadřízené, aby 34 jeho podřízených dostalo medaile za statečnost. Dokumenty neuvádějí podrobnosti o tom, jak jeho nadřízení odpověděli. Dva z těchto vojáků agentuře Reuters řekli, že ocenění dosud neobdrželi.

Na Popovově seznamu byl také Pjotr Kalinin, 25letý velitel průzkumné čety. Kalinin pochází z Krymu a před ruskou anexí poloostrova v roce 2014 krátce sloužil jako kadet v ukrajinských ozbrojených silách, jak uvádí na sociálních sítích. Na fotografii je zachycen v ukrajinské uniformě. Kalinin nereagoval na zprávy agentury Reuters, která ho žádala o komentář.

Velitel ruské průzkumné čety Pjotr Kalinin, který se zúčastnil bojů v ukrajinské vesnici Hrakove.

Před bodem zlomu

Dokumenty z bunkru ukazují, že ruští velitelé si byli vědomi nedostatků ve svých jednotkách.

Dne 19. července, několik hodin před bitvou u obce Hrakove, napsal nejmenovaný důstojník na lístek z denní porady žádost o dodání bezpilotních letounů ke sledování nepřítele: "Kvadrokoptéry!!! Naléhavé!".

Rukopisná žádost ruského důstojníka z 19. července: 'Kvadrokoptéry!!! Naléhavé!'.

Kvadrokoptéry obecně nejsou určeny pro vojenské účely a dají se koupit v obchodech i na internetu. Jak agentura Reuters informovala v červnu, ruské jednotky se při nákupu dronů spoléhaly na crowdfunding.

Ruské síly v Balakliji nakonec 20. července převzaly tři běžně prodávané kvadrokoptéry Mavic-3, jak je uvedeno v denním hlášení. Nebyly však připraveny k vzletu, protože ještě nebyl nainstalován jejich software. Ve stejném denním hlášení stojí, že v jejich obsluze bylo zaškoleno 15 vojáků.

Ukrajinské síly mezitím pilně vypouštěly drony nad ruské pozice. Jejich úkol byl o to snazší, že dvě ze tří rušiček ruské armády byly mimo provoz a potřebovaly opravu, uvádí se v poznámce k hlášení jednotky elektronického boje.

Denní hlášení z 21. července obsahovalo ještě znepokojivější zprávy pro velitele ruských sil v Balakliji plukovníka Popova: ruská zpravodajská služba FSB zjistila, že ukrajinská armáda přiváží do oblasti tři vysoce přesné salvové raketomety HIMARS, které dodaly Spojené státy. A Ukrajinci přesně určili místa, kde se nachází jedno ruské velitelské stanoviště a čtyři sklady využívané jednotkami působícími v Balakliji.

Ukrajinské ministerstvo obrany a armáda na otázky ohledně výzbroje a taktiky neodpověděly.

O tři dny později, 24. července, autor rukopisných záznamů uvedl, že úder HIMARSu zabil 12 ruských vojáků, příslušníků 336. brigády námořní pěchoty Baltské flotily.

Bitva ještě více podkopala morálku a disciplínu vojáků.

Arťom Štanko velel četě, která se ocitla v ohnisku bojů u vesnice Hrakove a utrpěla ztráty, jak uvedl jeho otec Alexej a důstojník Plakat Junior 888, který sloužil v Balakliji.

Alexej uvedl, že Štanko odmítl rozkaz velitele své roty, aby "poslal své muže do dělostřelecké palby". Plakat Junior 888 identifikoval velitele jako Viktora Aljochina, jenž operoval z velitelského stanoviště u Hrakového. Aljochin, kterého kontaktovala agentura Reuters, potvrdil, že během bitvy velel rotě, ale odmítl uvést podrobnosti.

Na základně v Balakliji si anonymní autor zápisníku 24. července, pět dní po bitvě u Hrakového, poznamenal, že Štanko je "parchant", jemuž hrozí disciplinární řízení, protože "stáhl svou četu a odvedl ji do týlu".

Velitelé Štanka přesunuli k jiné jednotce, řekl agentuře Reuters jeho otec. Dodal, že Štanko stále bojuje na Ukrajině.

Zápisník zaznamenal také dezerci Romana Elistratova, desátníka 9. motostřeleckého pluku, který pocítil plnou sílu ukrajinského útoku. Elistratov na zprávy agentury Reuters nereagoval. Později autor deníku psal o vojákovi, který se úmyslně střelil do ruky, aby se vyhnul další akci. Velení by mělo být o incidentu informováno, dodal.

Žádná z těchto podrobností se nedostala do oficiálních zpráv, které agentura Reuters měla možnost zaznamenat.

Výňatek ze zápisníku ruského štábního důstojníka z Balaklije: 'Kulometčíků můžeš vyměnit, kolik chceš, ale kulomet nikdy nebude střílet, když nebude mít náboje'.

"Nejsou zásoby"

Koncem července byli ruští důstojníci přesvědčeni, že ukrajinské síly připravují protiofenzivu s cílem "převzít kontrolu nad Balaklijí", jak vyplývá z dokumentů v bunkru. Zachycená komunikace naznačovala, že útok se blíží.  Některá sdělení pocházela z mobilních telefonů registrovaných v zemích včetně Estonska, Británie, Nizozemska a Spojených států. Ruští důstojníci ve velitelském bunkru dospěli k závěru, že telefony jsou v držení žoldáků nebo zahraničních instruktorů pomáhajících ukrajinské armádě.  Estonsko na dotaz autorů tohoto článku uvedlo, že jeho obranné síly na území Ukrajiny neoperují. Velká Británie, Spojené státy a Nizozemsko neodpověděly.

Přibližně ve stejnou dobu přijeli do Balaklije ruští experti na elektronický boj. Podle denního hlášení ze 4. srpna chtěli zjistit, zda by ruský systém "Pole-21" pro rušení satelitních navigačních systémů mohl být přizpůsoben k boji proti raketám HIMARS.

Ať už byl výsledek tohoto experimentu jakýkoli, ukrajinské údery pokračovaly. Z rozhovorů s ruskými vojáky, příbuznými zabitých vojáků a místními obyvateli vyplývá, že v následujících týdnech byla na severovýchodě Ukrajiny raketami HIMARS zasažena nejméně tři ruská velitelská stanoviště.

Podle denních hlášení a rukopisných poznámek štábního důstojníka se velitelství v Balakliji, které čelilo zvýšenému počtu ukrajinských útoků, rozhodlo povolat další vojáky. Přesto tabulka z 30. srpna ukazuje, že ruské síly byly na pouhých 71 procentech plného stavu. Některé jednotky na tom byly podle téže tabulky ještě mnohem hůře. Druhý útočný prapor měl 49 příslušníků. Měl jich mít 240. A 9. brigáda BARS, nepravidelná jednotka, byla na 23 procentech plánovaného stavu živé síly.

V další tabulce byly záznamy o vojenské technice. Zatímco 25. července měli k dispozici pět dronů, koncem srpna už měli jen dva. Počet obrněných transportérů se snížil z osmi na tři. Jednotkám zbývaly čtyři protitankové raketové komplety Fagot, zatímco na konci července jich měly 24. O jediný mobilní radiolokační průzkumný komplex Zoopark, určený k průzkumu dělostřeleckých pozic protivníka a řízení palby, do konce srpna přišli.

Ruský důstojník Plakat Junior 888, se kterým mluvili novináři agentury Reuters, popsal, jak se v průběhu srpna snažili bez dostatečných zásob odrážet postupné ukrajinské útoky. Malý diář, do kterého zapisoval poznámky v zákopech během své tříměsíční rotace, vykresluje hrozivý obrázek. Dny jsou v něm označeny načmáranými poznámkami "Útok" a "Únik z obklíčení" nebo jsou u nich uvedena jména kamarádů zabitých v boji. Sedmadvacátý srpen byl označen jednoduše jako "nejhorší den". Tehdy se podle důstojníka jejich stanoviště dostalo pod těžký dělostřelecký útok a jeden z jeho kamarádů mu zemřel v náruči.

"Neměli jsme žádný přísun munice nebo dronů," řekl důstojník o situaci na konci srpna. Ukrajinské síly podnikaly útoky, ale "naše dělostřelectvo nebylo schopné reagovat".

"10. srpna 2023 jsem odjel domů a jsem už se svojí rodinou. Žiju si dobře doma v Chabarovsku s rodinou - se svojí ženou a svými děvčaty."

Chaos a ústup

Ukrajinská protiofenziva začala 6. září.

Jeden ruský voják, který byl toho dne v Hrakovém, agentuře Reuters řekl, že Ukrajinci nejprve zaútočili na ruské pozice dělostřelectvem. Do večera je ukrajinské síly obklíčily. Tehdy byl podle něj vydán rozkaz k ústupu z vesnice.

Bitva pokračovala. Mezi 6. a 8. zářím zasáhly přesné údery velitelské středisko v Balakliji. Místní obyvatel Ljovočkin, který byl dříve správcem areálu, uvedl, že celé zařízení vzplálo. Z trosek podle něj byly vytaženy desítky těl ruských vojáků.

"Můj dům se po výbuchu roztančil," řekl.

Video zveřejněné na sociálních sítích 10. září ukázalo ukrajinské vojáky, jak si prohlížejí zničený hangár, kde měly ruské síly svá vozidla. "Takhle vypadá výsledek práce HIMARSu," říká na videu hlas v ukrajinštině.

Natalija a Viktor, starší manželé, kteří bydlí necelých 300 metrů od bunkru, uvedli, že v posledních dnech okupace neustále slyšeli ukrajinské údery. Když 8. října útoky ustaly, manželé viděli 30 vojáků, z nichž mnozí byli ranění, jak se na ústupu potácejí po silnici. Dva další obyvatelé uvedli, že viděli ruské vojáky, jak odhazují zbraně, opouštějí svá vozidla a dávají se na útěk.

"Byl to prostě chaos," řekl jeden ze dvou místních obyvatel Serhij, který bydlel naproti velitelství. Prchající Rusové způsobili "dopravní zácpu", dodal.

Další Ukrajinci popisovali, jak utíkali bojovníci z Luhansku, často za ustupující ruskou armádou.

Pár týdnů po ruském ústupu zbyl z velitelství jen kráter a halda dokumentů. Z hromady vyhořelých ruských vozidel stoupal dým.

Velitel Popov byl raněn a strávil měsíc v nemocnici, řekla agentuře Reuters jeho manželka. Dodala, že od té doby byl povýšen do hodnosti generála a chystá se vyrazit na novou misi. Neprozradila kam.

Poslední, nedatované zápisy v notesu anonymního štábního důstojníka jsou hloubavé.

"Když se posadíte a budete se dívat na řeku dost dlouho, nakonec uvidíte své nepřátele, jak proplouvají kolem," napsal.

O stránku dál si zřejmě představuje svůj život v budoucnosti, ve městě na ruských hranicích s Čínou, 7000 kilometrů od Balaklije.

"10. srpna 2023 jsem odjel domů a jsem už se svojí rodinou. Žiju si dobře doma v Chabarovsku s rodinou - se svojí ženou a svými děvčaty."

Pomník ukrajinského národního básníka Tarase Ševčenka v osvobozené Balakliji.

█ CENZOR.CZ █

Zdroj: Reuters