Válka na Ukrajině v analýze ISW - 249. den (30. října)
█ CENZOR.CZ █ pondělí 31.10.2022, 07:00
Ruský prezident Vladimir Putin se s největší pravděpodobností pokusí pokračovat v konvenčních vojenských operacích na Ukrajině, aby udržel v současnosti okupovaná území, získal nové pozice a vytvořil podmínky pro zhroucení západní podpory Ukrajině, které zřejmě očekává letos v zimě. Putin se nejspíše nevzdal naděje na dosažení svých maximalistických cílů na Ukrajině konvenčními vojenskými prostředky, které prosazuje souběžně s úsilím zlomit vůli Ukrajiny bojovat a vůli Západu nadále podporovat Kyjev.
Válečný zločinec Vladimir Putin, takto prezident Ruské federace.
Ruský prezident Vladimir Putin se s největší pravděpodobností pokusí pokračovat v konvenčních vojenských operacích na Ukrajině, aby udržel v současnosti okupovaná území, získal nové pozice a vytvořil podmínky pro zhroucení západní podpory Ukrajině, které zřejmě očekává letos v zimě. Putin se nejspíše nevzdal naděje na dosažení svých maximalistických cílů na Ukrajině konvenčními vojenskými prostředky, které prosazuje souběžně s úsilím zlomit vůli Ukrajiny bojovat a vůli Západu nadále podporovat Kyjev. Není pravděpodobné, že by Putin konflikt eskaloval až k použití taktických jaderných zbraní, pokud nedojde k náhlému zhroucení ruské armády, které by umožnilo ukrajinským silám nekontrolovaný postup na všech frontách. Taková situace je možná, ale nepravděpodobná. Je mimořádně nepravděpodobné, že by Putin usiloval o přímý vojenský konflikt s NATO. Je však velmi pravděpodobné, že Putin bude i nadále v náznacích mluvit o možnosti použití ruských taktických jaderných zbraní a útoků na NATO v rámci své snahy zlomit vůli Západu k další podpoře Ukrajiny.
Tato prognóza se opírá o dva odhady. Za prvé, že Putin vytváří podmínky pro to, aby v dohledné budoucnosti dál vrhal špatně připravené ruské jednotky přímo do bojů na Ukrajině, místo aby přerušil operace a znovu vytvořil efektivní vojenské síly. Za druhé, že Putinova teorie vítězství spočívá ve využití kruté zimy ke zlomení vůle Evropy. Tyto odhady nabízejí řadu časových os, které tuto prognózu podporují.
Ruské úsilí o generování živé síly bude probíhat v několika předvídatelných časových obdobích. Putin prohlásil, že "částečná mobilizace" záložníků je ukončena. Toto prohlášení v zásadě znamená, že ruská armáda přestane povolávat záložníky a místo toho se zaměří na dokončení jejich krátkého výcviku před vysláním do bojů na Ukrajině. Institu pro studium války (ISW) už dříve odhadl, že většina zbývajících povolaných záložníků dorazí na bojiště během několika příštích týdnů.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že další mobilizace záložníků bude mít podobu obnoveného úsilí o nábor "dobrovolníků", nejspíše do dobrovolnických praporů - úsilí, které bylo během "částečné mobilizace" z velké části odloženo na neurčito. Rusko bude mít pravděpodobně problém rychle naplnit nové "dobrovolnické" jednotky po povolání záloh a útěku stovek tisíc Rusů, kteří se obávali, že dostanou povolávací rozkaz. Pokračující pokusy o vytvoření "dobrovolnických" jednotek tak pravděpodobně vytvoří jen malou smysluplnou bojovou sílu a budou rozloženy do delšího časového období.
Ruská armáda zahájí půlroční odvody o měsíc později než obvykle, a to 1. listopadu 2022. Ruský branný cyklus nabízí soubor předvídatelných časových plánů. Běžný výcvik ruských branců zahrnuje zhruba šestiměsíční období individuálního základního a pokročilého výcviku, po němž následuje jejich zařazení do bojových jednotek, ve kterých absolvují zbývajících šest měsíců povinné služby. Ruské zákony zakazují vysílat brance s méně než čtyřměsíčním výcvikem do bojových operací v zahraničí, ačkoli stanoví, že podmínky války nebo válečného stavu umožňují ruské armádě nasadit brance do bojů i dříve. Putin vyhlásil na celém území Ruské federace různé stupně válečného stavu a mohl by toho využít k aktivování výjimky z povinné doby výcviku. Anexe čtyř ukrajinských oblastí nabízí další možný důvod pro výjimku, protože ruské zákony nevylučují použití branců na ruském území bez ohledu na to, jak dlouhý výcvik absolvovali.
Čerství branci bez vojenských zkušeností a s méně než čtyřměsíčním výcvikem budou na bojišti v každém případě téměř nepoužitelní. Putin možnán vrhne omezený počet těchto branců do boje ještě před ukončením jejich čtyřměsíčního výcviku, ale většina z nich se pravděpodobně bude nejméně do března 2023 zdržovat u výcvikových útvarů v Rusku.
Ruská armáda však pravděpodobně bude muset tyto brance po skončení jejich šestiměsíčního počátečního výcviku tak jako tak poslat k jednotkám na Ukrajině, protože v Rusku pravděpodobně nebude dostatek funkčních bojových jednotek, které by je mohly přijmout. Jak ISW informoval už dříve, ruská armáda v rámci různých snah o vygenerování živé síly nasadila všechny jednotky pozemních sil, které měla k dispozici, na Ukrajině. "Částečná mobilizace" a snahy o nábor dobrovolnických praporů jsou dalším důkazem toho, že ruská armáda nemá žádné volné pozemní síly, které by mohla poslat do bojů. Ruská armáda však pravděpodobně nebude schopna udržet povolané brance ve výcvikových prostorech déle než šest měsíců, protože další pololetní povolávání do armády by za normálních okolností začalo kolem 1. dubna 2023. Branci povolaní počínaje 1. listopadem 2022 tak budou pravděpodobně přiděleni k bojovým a podpůrným jednotkám na Ukrajině a na bojiště začnou přijíždět kolem května 2023.
Ruské ministerstvo obrany pravděpodobně nebude moci provádět další povolávání záložníků, dokud se bude zabývat poskytováním počátečního výcviku brancům. Příští období rozsáhlé mobilizace záloh tak pravděpodobně začne nejdříve 1. března.
Kombinace právě ukončené "částečné mobilizace" záloh a ročního cyklu odvodů tak vytváří dvě pravděpodobné vlny ruských vojáků proudících na Ukrajinu - jedna se tam přesune během několika příštích týdnů a druhá tam začne proudit na jaře 2023.
Počasí nabízí další pravděpodobnou periodizaci ruských snah, která se dobře shoduje s výše uvedenými časovými osami generování živé síly. Podzim na Ukrajině je obecně vlhký a bahnitý, ale obvykle ne tak špatný, aby znemožnil mechanizované ofenzivy. Naopak zima je na Ukrajině obvykle nejlepším obdobím pro vedení mechanizované války. Ukrajinská půda patří mezi nejúrodnější na světě, částečně díky husté síti řek a potoků, které ji zavlažují. Tato síť také rozčleňuje krajinu a může bránit postupům mechanizovaných jednotek tím, že je směruje souběžně se silnicemi (ačkoli jsou ruské i ukrajinské jednotky v zásadě vycvičeny a vybaveny tak, aby mohly v tomto terénu operovat v jakémkoli ročním období, ukrajinské jednotky dosud byly v tomto ohledu obecně mnohem úspěšnější). Když však půda silně zamrzne, zamrzne i většina potoků a některé řeky, což značně usnadňuje mechanizovaný postup terénem. Zato jaro je pro boje na Ukrajině noční můrou. Tání rozvodňuje řeky a potoky a pole mění v moře bahna. Mechanizovaný boj v jarním blátivém období je nesmírně obtížný (i když opět ne nemožný pro síly, jako jsou ukrajinské a teoreticky i ruské, které jsou pro něj řádně vybaveny a vycvičeny).
Ruská "částečná mobilizace" tak nyní posílá vojáky na Ukrajinu pravděpodobně s cílem posílit ruskou obranu a umožnit ruským silám udržet pozice proti očekávaným ukrajinským protiofenzivním operacím po zbytek podzimu a v nebezpečném zimním období. Pokud má Putin v úmyslu nasadit ruské chlapce, kteří právě mají být odvedeni, po čtyřech nebo šesti měsících výcviku, mohl by tím připravit podmínky pro obnovení ofenzivních operací ruských sil po skončení jarního tání.
Právě dokončená částečná mobilizace ruských záložníků silně naznačuje, že Putin hodlá pokračovat v bojích až do roku 2023, spíše než že by očekával, že se mu podaří dosáhnout nějakého příměří nebo eskalace, která by mohla válku ukončit podle jeho podmínek. Za toto mobilizační úsilí zaplatil velmi vysokou domácí cenu v podobě útěku statisíců Rusů do jiných zemí, bezprecedentních protestů a stejně bezprecedentní kritiky počínání ruské armády a ruské vlády. Tato cena má smysl, pokud Putin hodlá pokračovat v boji a uvědomuje si, že je třeba dostat na Ukrajinu posily právě teď, aby udržel své pozice dostatečně dlouho, než dorazí čerství branci a zvrátí průběh války v jeho prospěch, jak si možná myslí. Daleko menší smysl to dává, pokud má Putin v úmyslu válku eskalovat až k použití taktických jaderných zbraní buď ve snaze ji vyhrát, nebo v naději, že si zajistí příměří nebo nějaký jiný úhybný manévr za výhodných podmínek. Mohlo by to dávat smysl jako součást neeskalační snahy o prosazení jednání o nějakém způsobu odstoupení od války, kdyby Putin své oznámení o ukončení částečné mobilizace nedoprovodil opakováním svých maximalistických tvrzení o nelegitimitě ukrajinského státu a umělém konceptu ukrajinského národa, která jsou neslučitelná se seriózním jednáním.
Putinova snaha zlomit vůli Evropy tím, že přes zimu zastaví dodávky ruské energie, nabízí další časovou linii, která dobře zapadá do ostatních. Smyslem této ruské snahy by mělo být to, že zimou trpící obyvatelstvo evropských zemí vytvoří takový tlak na své vlády, že evropské státy začnou akceptovat Putinovy požadavky, aby přinejmenším přestaly dodávat zbraně a poskytovat další formy pomoci Ukrajině, a případně aby zrušily i různé sankce uvalené na Rusko. Tuto teorii však bude možné ověřit až po prvních měsících roku 2023. Evropské vlády demonstrativně připravovaly své obyvatele na náročnou zimu, snažily se co nejvíce doplnit energetické zásoby a stanovily podmínky pro snížení spotřeby energie i za cenu značných ekonomických nákladů. Tato opatření signalizují, že evropští představitelé jsou připraveni na takové tlaky, jimž pravděpodobně budou čelit na začátku zimy. Putin může doufat, že těmto tlakům nebudou schopni čelit po celou zimu, ale oprávněnost této naděje se ukáže až poté, co dostane šanci je vytvořit nejchladnější počasí. Tato časová osa se tedy také shoduje s další vlnou ruské živé síly, která pravděpodobně bude k dispozici na jaře 2023 - Putin bude moci pozorovat vliv zimy na odhodlanost Evropy a rozhodnout se, zda nasadí své brance, nebo bude postupovat jinak.
Tyto časové osy asi více ovlivňují Putinovy myšlenky a rozhodnutí než to, co se odehrává v terénu. Podle Putina na Ukrajinu už dorazila zhruba třetina mobilizovaných záložníků, kteří na bojišti způsobili poměrně malé změny. Ministerstvo obrany Velké Británie poznamenalo, že posilují bojové jednotky, které byly v některých případech fakticky zničeny - redukovány na deset procent svého běžného stavu. Příchod narychlo mobilizovaných a nevycvičených záložníků do takových jednotek jejich bojovou efektivitu nezvýší. Nasazení čerstvých branců po čtyřech nebo šesti měsících výcviku v roce 2023 bude mít na bojišti pravděpodobně podobně nulové účinky. Zdá se však, že Putin si tyto skutečnosti neuvědomuje a spíše očekává, že zálohy povolané s tak překvapivými náklady přinesou skutečnou změnu.
Putin tak vytváří podmínky pro pokračování konvenční války v dohledné budoucnosti, místo aby se snažil válku ukončit eskalací nebo vytvořením nějaké "odbočky". Jistě, vždycky si to může rozmyslet. Ukrajina a Západ by však měly vycházet z předpokladu, že Ukrajina bude mít i nadále mnoho měsíců na to, aby znovu získala kontrolu nad strategicky důležitým územím, k čemuž bude i nadále potřebovat pokračující rozsáhlou podporu Západu.
Na bojišti ukrajinské síly vedly další útočné operace na severovýchodě Ukrajiny a ruské síly pokračovaly v nastavování podmínek pro stažení z Chersonu. Tento vývoj ISW jen stručně shrne a podrobněji se jím bude zabývat zítra.
Tato prognóza se opírá o dva odhady. Za prvé, že Putin vytváří podmínky pro to, aby v dohledné budoucnosti dál vrhal špatně připravené ruské jednotky přímo do bojů na Ukrajině, místo aby přerušil operace a znovu vytvořil efektivní vojenské síly. Za druhé, že Putinova teorie vítězství spočívá ve využití kruté zimy ke zlomení vůle Evropy. Tyto odhady nabízejí řadu časových os, které tuto prognózu podporují.
Ruské úsilí o generování živé síly bude probíhat v několika předvídatelných časových obdobích. Putin prohlásil, že "částečná mobilizace" záložníků je ukončena. Toto prohlášení v zásadě znamená, že ruská armáda přestane povolávat záložníky a místo toho se zaměří na dokončení jejich krátkého výcviku před vysláním do bojů na Ukrajině. Institu pro studium války (ISW) už dříve odhadl, že většina zbývajících povolaných záložníků dorazí na bojiště během několika příštích týdnů.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že další mobilizace záložníků bude mít podobu obnoveného úsilí o nábor "dobrovolníků", nejspíše do dobrovolnických praporů - úsilí, které bylo během "částečné mobilizace" z velké části odloženo na neurčito. Rusko bude mít pravděpodobně problém rychle naplnit nové "dobrovolnické" jednotky po povolání záloh a útěku stovek tisíc Rusů, kteří se obávali, že dostanou povolávací rozkaz. Pokračující pokusy o vytvoření "dobrovolnických" jednotek tak pravděpodobně vytvoří jen malou smysluplnou bojovou sílu a budou rozloženy do delšího časového období.
Ruská armáda zahájí půlroční odvody o měsíc později než obvykle, a to 1. listopadu 2022. Ruský branný cyklus nabízí soubor předvídatelných časových plánů. Běžný výcvik ruských branců zahrnuje zhruba šestiměsíční období individuálního základního a pokročilého výcviku, po němž následuje jejich zařazení do bojových jednotek, ve kterých absolvují zbývajících šest měsíců povinné služby. Ruské zákony zakazují vysílat brance s méně než čtyřměsíčním výcvikem do bojových operací v zahraničí, ačkoli stanoví, že podmínky války nebo válečného stavu umožňují ruské armádě nasadit brance do bojů i dříve. Putin vyhlásil na celém území Ruské federace různé stupně válečného stavu a mohl by toho využít k aktivování výjimky z povinné doby výcviku. Anexe čtyř ukrajinských oblastí nabízí další možný důvod pro výjimku, protože ruské zákony nevylučují použití branců na ruském území bez ohledu na to, jak dlouhý výcvik absolvovali.
Čerství branci bez vojenských zkušeností a s méně než čtyřměsíčním výcvikem budou na bojišti v každém případě téměř nepoužitelní. Putin možnán vrhne omezený počet těchto branců do boje ještě před ukončením jejich čtyřměsíčního výcviku, ale většina z nich se pravděpodobně bude nejméně do března 2023 zdržovat u výcvikových útvarů v Rusku.
Ruská armáda však pravděpodobně bude muset tyto brance po skončení jejich šestiměsíčního počátečního výcviku tak jako tak poslat k jednotkám na Ukrajině, protože v Rusku pravděpodobně nebude dostatek funkčních bojových jednotek, které by je mohly přijmout. Jak ISW informoval už dříve, ruská armáda v rámci různých snah o vygenerování živé síly nasadila všechny jednotky pozemních sil, které měla k dispozici, na Ukrajině. "Částečná mobilizace" a snahy o nábor dobrovolnických praporů jsou dalším důkazem toho, že ruská armáda nemá žádné volné pozemní síly, které by mohla poslat do bojů. Ruská armáda však pravděpodobně nebude schopna udržet povolané brance ve výcvikových prostorech déle než šest měsíců, protože další pololetní povolávání do armády by za normálních okolností začalo kolem 1. dubna 2023. Branci povolaní počínaje 1. listopadem 2022 tak budou pravděpodobně přiděleni k bojovým a podpůrným jednotkám na Ukrajině a na bojiště začnou přijíždět kolem května 2023.
Ruské ministerstvo obrany pravděpodobně nebude moci provádět další povolávání záložníků, dokud se bude zabývat poskytováním počátečního výcviku brancům. Příští období rozsáhlé mobilizace záloh tak pravděpodobně začne nejdříve 1. března.
Kombinace právě ukončené "částečné mobilizace" záloh a ročního cyklu odvodů tak vytváří dvě pravděpodobné vlny ruských vojáků proudících na Ukrajinu - jedna se tam přesune během několika příštích týdnů a druhá tam začne proudit na jaře 2023.
Počasí nabízí další pravděpodobnou periodizaci ruských snah, která se dobře shoduje s výše uvedenými časovými osami generování živé síly. Podzim na Ukrajině je obecně vlhký a bahnitý, ale obvykle ne tak špatný, aby znemožnil mechanizované ofenzivy. Naopak zima je na Ukrajině obvykle nejlepším obdobím pro vedení mechanizované války. Ukrajinská půda patří mezi nejúrodnější na světě, částečně díky husté síti řek a potoků, které ji zavlažují. Tato síť také rozčleňuje krajinu a může bránit postupům mechanizovaných jednotek tím, že je směruje souběžně se silnicemi (ačkoli jsou ruské i ukrajinské jednotky v zásadě vycvičeny a vybaveny tak, aby mohly v tomto terénu operovat v jakémkoli ročním období, ukrajinské jednotky dosud byly v tomto ohledu obecně mnohem úspěšnější). Když však půda silně zamrzne, zamrzne i většina potoků a některé řeky, což značně usnadňuje mechanizovaný postup terénem. Zato jaro je pro boje na Ukrajině noční můrou. Tání rozvodňuje řeky a potoky a pole mění v moře bahna. Mechanizovaný boj v jarním blátivém období je nesmírně obtížný (i když opět ne nemožný pro síly, jako jsou ukrajinské a teoreticky i ruské, které jsou pro něj řádně vybaveny a vycvičeny).
Ruská "částečná mobilizace" tak nyní posílá vojáky na Ukrajinu pravděpodobně s cílem posílit ruskou obranu a umožnit ruským silám udržet pozice proti očekávaným ukrajinským protiofenzivním operacím po zbytek podzimu a v nebezpečném zimním období. Pokud má Putin v úmyslu nasadit ruské chlapce, kteří právě mají být odvedeni, po čtyřech nebo šesti měsících výcviku, mohl by tím připravit podmínky pro obnovení ofenzivních operací ruských sil po skončení jarního tání.
Právě dokončená částečná mobilizace ruských záložníků silně naznačuje, že Putin hodlá pokračovat v bojích až do roku 2023, spíše než že by očekával, že se mu podaří dosáhnout nějakého příměří nebo eskalace, která by mohla válku ukončit podle jeho podmínek. Za toto mobilizační úsilí zaplatil velmi vysokou domácí cenu v podobě útěku statisíců Rusů do jiných zemí, bezprecedentních protestů a stejně bezprecedentní kritiky počínání ruské armády a ruské vlády. Tato cena má smysl, pokud Putin hodlá pokračovat v boji a uvědomuje si, že je třeba dostat na Ukrajinu posily právě teď, aby udržel své pozice dostatečně dlouho, než dorazí čerství branci a zvrátí průběh války v jeho prospěch, jak si možná myslí. Daleko menší smysl to dává, pokud má Putin v úmyslu válku eskalovat až k použití taktických jaderných zbraní buď ve snaze ji vyhrát, nebo v naději, že si zajistí příměří nebo nějaký jiný úhybný manévr za výhodných podmínek. Mohlo by to dávat smysl jako součást neeskalační snahy o prosazení jednání o nějakém způsobu odstoupení od války, kdyby Putin své oznámení o ukončení částečné mobilizace nedoprovodil opakováním svých maximalistických tvrzení o nelegitimitě ukrajinského státu a umělém konceptu ukrajinského národa, která jsou neslučitelná se seriózním jednáním.
Putinova snaha zlomit vůli Evropy tím, že přes zimu zastaví dodávky ruské energie, nabízí další časovou linii, která dobře zapadá do ostatních. Smyslem této ruské snahy by mělo být to, že zimou trpící obyvatelstvo evropských zemí vytvoří takový tlak na své vlády, že evropské státy začnou akceptovat Putinovy požadavky, aby přinejmenším přestaly dodávat zbraně a poskytovat další formy pomoci Ukrajině, a případně aby zrušily i různé sankce uvalené na Rusko. Tuto teorii však bude možné ověřit až po prvních měsících roku 2023. Evropské vlády demonstrativně připravovaly své obyvatele na náročnou zimu, snažily se co nejvíce doplnit energetické zásoby a stanovily podmínky pro snížení spotřeby energie i za cenu značných ekonomických nákladů. Tato opatření signalizují, že evropští představitelé jsou připraveni na takové tlaky, jimž pravděpodobně budou čelit na začátku zimy. Putin může doufat, že těmto tlakům nebudou schopni čelit po celou zimu, ale oprávněnost této naděje se ukáže až poté, co dostane šanci je vytvořit nejchladnější počasí. Tato časová osa se tedy také shoduje s další vlnou ruské živé síly, která pravděpodobně bude k dispozici na jaře 2023 - Putin bude moci pozorovat vliv zimy na odhodlanost Evropy a rozhodnout se, zda nasadí své brance, nebo bude postupovat jinak.
Tyto časové osy asi více ovlivňují Putinovy myšlenky a rozhodnutí než to, co se odehrává v terénu. Podle Putina na Ukrajinu už dorazila zhruba třetina mobilizovaných záložníků, kteří na bojišti způsobili poměrně malé změny. Ministerstvo obrany Velké Británie poznamenalo, že posilují bojové jednotky, které byly v některých případech fakticky zničeny - redukovány na deset procent svého běžného stavu. Příchod narychlo mobilizovaných a nevycvičených záložníků do takových jednotek jejich bojovou efektivitu nezvýší. Nasazení čerstvých branců po čtyřech nebo šesti měsících výcviku v roce 2023 bude mít na bojišti pravděpodobně podobně nulové účinky. Zdá se však, že Putin si tyto skutečnosti neuvědomuje a spíše očekává, že zálohy povolané s tak překvapivými náklady přinesou skutečnou změnu.
Putin tak vytváří podmínky pro pokračování konvenční války v dohledné budoucnosti, místo aby se snažil válku ukončit eskalací nebo vytvořením nějaké "odbočky". Jistě, vždycky si to může rozmyslet. Ukrajina a Západ by však měly vycházet z předpokladu, že Ukrajina bude mít i nadále mnoho měsíců na to, aby znovu získala kontrolu nad strategicky důležitým územím, k čemuž bude i nadále potřebovat pokračující rozsáhlou podporu Západu.
Na bojišti ukrajinské síly vedly další útočné operace na severovýchodě Ukrajiny a ruské síly pokračovaly v nastavování podmínek pro stažení z Chersonu. Tento vývoj ISW jen stručně shrne a podrobněji se jím bude zabývat zítra.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky o probíhajících vojenských operacích k 30. říjnu:
* Nepotvrzené ruské zprávy tvrdily, že ruský generálporučík Andrej Mordvičev (velitel 8. kombinované armády Jižního vojenského okruhu) nahradil generálplukovníka Alexandra Lapina ve funkci velitele Centrálního vojenského okruhu (CVO).
* Ruské zdroje nadále uvádějí rozporuplné zprávy o tom, zda byl Lapin odvolán z funkce velitele CVO, nebo pouze z funkce velitele "centrálního uskupení vojsk" operujících na Ukrajině.
* Ruské ministerstvo obrany a ruské zdroje tvrdily, že ruské síly odrazily ukrajinské útoky na Peršotravněve, Tabajivku a Běrestove v Charkovské oblasti.
* Ukrajinské zdroje a geolokační zprávy uvádějí, že ruské síly zničily most přes řeku Krasna v Krasnoričensku v Luhanské oblasti. Ruští vojenští blogeři obvinili ze zničení mostu ukrajinské síly.
* Jeden z představitelů ruské okupační správy v Chersonu uvedl, že ruské síly se připravují na obranu města budováním obranných pozic v Bilozerce a Čornobajivce. Nejmenovaný ukrajinský vojenský představitel rovněž poznamenal, že ruští činitelé pokračují v přípravě obrany v okolí Chersonu.
* Ukrajinští vojenští představitelé oznámili, že ruské síly se připravují na stažení dělostřeleckých jednotek z blíže nespecifikovaných oblastí na západním břehu Dněpru, aby případně posílily další směry. Ukrajinští vojenští představitelé rovněž oznámili, že v Kalančaku v jihozápadní části Chersonské oblasti bylo z Čečenské republiky přemístěno několik stovek vojáků ruské Národní gardy (Rosgvardije).
* Ruské síly pokračovaly v ostřelování ukrajinských pozic v Beryslavském rajonu v Chersonské oblasti a ukrajinské i ruské zdroje poskytly jen omezené informace o situaci na frontové linii v Chersonské oblasti.
* Ruské zdroje tvrdily, že ruské síly 30. října obsadily Voďane v Doněcké oblasti (čtyři kilometry severozápadně od mezinárodního letiště v Doněcku). Večerní zpráva ukrajinského generálního štábu neinformovala o odražení ruských útoků v této oblasti, jak to obvykle dělá, což potenciálně naznačuje, že ruská tvrzení jsou přesná.
* Ruské zdroje informovaly, že ruské síly 30. října obsadily Pavlivku v Doněcké oblasti (dva kilometry jihozápadně od Vuhledaru).] Některé ruské zdroje tvrdí, že ruské síly od 30. října kontrolují pouze polovinu Pavlivky. Večerní zpráva ukrajinského generálního štábu neinformovala o odražení ruských útoků v této oblasti, jak to obvykle dělá, což potenciálně naznačuje, že ruská tvrzení jsou přesná.
* Ruské síly vypálily na Očakiv v Mykolajivské oblasti řízené střely Kh-59. Ruské zdroje tvrdí, že ruské síly se zaměřily na vojenskou infrastrukturu v Ochakivu a zničily ji.
* Mobilizovaní muži z Republiky Komi se obrátili na ruské úřady se stížnostmi na nedostatečné vojenské vybavení a nedostatek neprůstřelných vest.
* Rusko oznámilo svůj záměr dodat 500.000 tun obilí "nejchudším zemím" poté, co odstoupilo od dohody, která umožňovala Ukrajině obilí vyvážet. Ukrajina oznámila, že hodlá vyvážet zemědělské produkty, aby zachovala světovou potravinovou bezpečnost.
* Ukrajinští vojenští představitelé oznámili, že ruské síly pokračovaly ve vytváření podmínek k tomu, aby v Nové Kachovce, aby přiměly místní obyvatele k evakuaci.
* Okupační úřady v Chersonské oblasti oznámily zavedení duálního měnového systému, který umožňuje používání rublů i hřiven, čímž se rozplynula několikaměsíční snaha prosadit v oblasti rubl jako jediné platidlo.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War
* Nepotvrzené ruské zprávy tvrdily, že ruský generálporučík Andrej Mordvičev (velitel 8. kombinované armády Jižního vojenského okruhu) nahradil generálplukovníka Alexandra Lapina ve funkci velitele Centrálního vojenského okruhu (CVO).
* Ruské zdroje nadále uvádějí rozporuplné zprávy o tom, zda byl Lapin odvolán z funkce velitele CVO, nebo pouze z funkce velitele "centrálního uskupení vojsk" operujících na Ukrajině.
* Ruské ministerstvo obrany a ruské zdroje tvrdily, že ruské síly odrazily ukrajinské útoky na Peršotravněve, Tabajivku a Běrestove v Charkovské oblasti.
* Ukrajinské zdroje a geolokační zprávy uvádějí, že ruské síly zničily most přes řeku Krasna v Krasnoričensku v Luhanské oblasti. Ruští vojenští blogeři obvinili ze zničení mostu ukrajinské síly.
* Jeden z představitelů ruské okupační správy v Chersonu uvedl, že ruské síly se připravují na obranu města budováním obranných pozic v Bilozerce a Čornobajivce. Nejmenovaný ukrajinský vojenský představitel rovněž poznamenal, že ruští činitelé pokračují v přípravě obrany v okolí Chersonu.
* Ukrajinští vojenští představitelé oznámili, že ruské síly se připravují na stažení dělostřeleckých jednotek z blíže nespecifikovaných oblastí na západním břehu Dněpru, aby případně posílily další směry. Ukrajinští vojenští představitelé rovněž oznámili, že v Kalančaku v jihozápadní části Chersonské oblasti bylo z Čečenské republiky přemístěno několik stovek vojáků ruské Národní gardy (Rosgvardije).
* Ruské síly pokračovaly v ostřelování ukrajinských pozic v Beryslavském rajonu v Chersonské oblasti a ukrajinské i ruské zdroje poskytly jen omezené informace o situaci na frontové linii v Chersonské oblasti.
* Ruské zdroje tvrdily, že ruské síly 30. října obsadily Voďane v Doněcké oblasti (čtyři kilometry severozápadně od mezinárodního letiště v Doněcku). Večerní zpráva ukrajinského generálního štábu neinformovala o odražení ruských útoků v této oblasti, jak to obvykle dělá, což potenciálně naznačuje, že ruská tvrzení jsou přesná.
* Ruské zdroje informovaly, že ruské síly 30. října obsadily Pavlivku v Doněcké oblasti (dva kilometry jihozápadně od Vuhledaru).] Některé ruské zdroje tvrdí, že ruské síly od 30. října kontrolují pouze polovinu Pavlivky. Večerní zpráva ukrajinského generálního štábu neinformovala o odražení ruských útoků v této oblasti, jak to obvykle dělá, což potenciálně naznačuje, že ruská tvrzení jsou přesná.
* Ruské síly vypálily na Očakiv v Mykolajivské oblasti řízené střely Kh-59. Ruské zdroje tvrdí, že ruské síly se zaměřily na vojenskou infrastrukturu v Ochakivu a zničily ji.
* Mobilizovaní muži z Republiky Komi se obrátili na ruské úřady se stížnostmi na nedostatečné vojenské vybavení a nedostatek neprůstřelných vest.
* Rusko oznámilo svůj záměr dodat 500.000 tun obilí "nejchudším zemím" poté, co odstoupilo od dohody, která umožňovala Ukrajině obilí vyvážet. Ukrajina oznámila, že hodlá vyvážet zemědělské produkty, aby zachovala světovou potravinovou bezpečnost.
* Ukrajinští vojenští představitelé oznámili, že ruské síly pokračovaly ve vytváření podmínek k tomu, aby v Nové Kachovce, aby přiměly místní obyvatele k evakuaci.
* Okupační úřady v Chersonské oblasti oznámily zavedení duálního měnového systému, který umožňuje používání rublů i hřiven, čímž se rozplynula několikaměsíční snaha prosadit v oblasti rubl jako jediné platidlo.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War
