Kyjevská zoo se ujala 200 zvířat z oblastí bojů, teď řeší výpadky elektřiny
█ CENZOR.CZ █ sobota 05.11.2022, 09:27
Kyjevská zoologická zahrada od prvních válečných dnů zachránila přes 200 zvířat - hlavně z oblastí bojů mezi ruskou invazní armádou a ukrajinskými obránci. Nový domov v Kyjevě našla třeba tygřice z Charkova nebo krokodýl od Kramatorsku. Boje na počátku ruské vojenské agrese přitom zuřily podle ředitele zoo i v její blízkosti a zvířata prožívala obrovský stres. Zaměstnanci tady žili i s rodinami v protileteckém krytu, popsal šéf zařízení Kirill Trantin. Teď se chystá na zimu a na další možné výpadky v dodávkách elektřiny a tepla.
Slon v kyjevské zoo se svým ošetřovatelem.
"Na začátku invaze nám zvířata přinášeli běžní lidé. Našli jsme třeba krabici, otevřeli ji a v ní byl had. Nebo donesli papouška. Vysvětlovali, že odjíždějí a nemohou ho vzít sebou. Prosili, ať ho zachráníme," vzpomíná Trantin. Časem přibyli i větší zástupci živočišné říše. Například opice a želvy z místní soukromé zoo, kterou poničily boje. "Neměli teplo, elektřinu ani vodu. Ty opice první dva týdny u nás jenom jedly. Časem pochopily, že budou mít potravy dost a že se mohou uvolnit," líčí ředitel Kyjevské zoologické zahrady.
Během druhého měsíce invaze pak do Kyjeva doputovala dvanáctiletá tygřice Dalila z charkovské soukromé zoo, kterou rovněž poškodily boje. "Byla zraněná, pokrytá exkrementy a vystresovaná," vypráví Trantin u výběhu už opět zdravě vyhlížející šelmy. "Zůstane u nás. Nedám ji," směje se a vážněji dodává, že vzhledem k jejímu věku není vhodné ji znovu převážet.
Pracovníci zoo se ujali i řady ptáků se zlomenými křídly nebo poškozeným sluchem kvůli výbuchům. "Část jsme po uzdravení vypustili do volné přírody, další se tam vrátit nemohou. Tak jsme je tady nechali," říká Trantin a popisuje i případ jelena z Irpině, tedy města v Kyjevské oblasti, které na začátku invaze okupovala ruská vojska. "Měl popáleniny na 50 procentech těla a bohužel zemřel," vzpomíná a vysvětluje, že zoo se snaží zachránit tolik zvířat, kolik je v jejích silách. Podobně podle něj jednají i další zoologické zahrady na Ukrajině. Některá exotická zvířata z míst bojů byla převezena do zoo v Polsku.
"Naše zvířata byla velmi vystresovaná, ale žádné kvůli válce neuhynulo," vypráví Trantin, podle něhož měly největší problémy v době bojů o Kyjev zebry a sedmnáctiletý slon Horace. "Jeho chování se velmi změnilo, byl hodně nervózní. Zkoušel najít kout, kde by se mohl ukrýt," popisuje ošetřovatelka Viktoria Služenková, která se o Horaceho stará už 12 let. "Když jsem k němu přišla, podařilo se mi ho uklidnit. Proto jsem se rozhodla zůstat s ním 24 hodin denně," vzpomíná žena, jež během prvního měsíce ruské invaze spala v pokoji ve sloním pavilonu. Horace mohl časem i do venkovního výběhu, přičemž pracovníci zoologické zahrady ho naučili, aby se při leteckém poplachu vrátil dovnitř, tvrdí Trantin.
Během druhého měsíce invaze pak do Kyjeva doputovala dvanáctiletá tygřice Dalila z charkovské soukromé zoo, kterou rovněž poškodily boje. "Byla zraněná, pokrytá exkrementy a vystresovaná," vypráví Trantin u výběhu už opět zdravě vyhlížející šelmy. "Zůstane u nás. Nedám ji," směje se a vážněji dodává, že vzhledem k jejímu věku není vhodné ji znovu převážet.
Pracovníci zoo se ujali i řady ptáků se zlomenými křídly nebo poškozeným sluchem kvůli výbuchům. "Část jsme po uzdravení vypustili do volné přírody, další se tam vrátit nemohou. Tak jsme je tady nechali," říká Trantin a popisuje i případ jelena z Irpině, tedy města v Kyjevské oblasti, které na začátku invaze okupovala ruská vojska. "Měl popáleniny na 50 procentech těla a bohužel zemřel," vzpomíná a vysvětluje, že zoo se snaží zachránit tolik zvířat, kolik je v jejích silách. Podobně podle něj jednají i další zoologické zahrady na Ukrajině. Některá exotická zvířata z míst bojů byla převezena do zoo v Polsku.
"Naše zvířata byla velmi vystresovaná, ale žádné kvůli válce neuhynulo," vypráví Trantin, podle něhož měly největší problémy v době bojů o Kyjev zebry a sedmnáctiletý slon Horace. "Jeho chování se velmi změnilo, byl hodně nervózní. Zkoušel najít kout, kde by se mohl ukrýt," popisuje ošetřovatelka Viktoria Služenková, která se o Horaceho stará už 12 let. "Když jsem k němu přišla, podařilo se mi ho uklidnit. Proto jsem se rozhodla zůstat s ním 24 hodin denně," vzpomíná žena, jež během prvního měsíce ruské invaze spala v pokoji ve sloním pavilonu. Horace mohl časem i do venkovního výběhu, přičemž pracovníci zoologické zahrady ho naučili, aby se při leteckém poplachu vrátil dovnitř, tvrdí Trantin.
V zoo museli podle něj zvířatům dávat také sedativa a antidepresiva. "Snažili jsme se ohrady přikrýt třeba senem, abychom utlumili zvuky bojů. Lvy a tygry jsme schovali v podzemních prostorách, protože kdyby u jejich výběhu spadla bomba, mohli by se dostat ven. A to bychom je pak museli utratit, nebo by oni mohli někoho zabít," líčí Trantin, jenž v kyjevské zoo pracuje 20 let a sedm let ji vede.
Zachránit zvířata bylo podle něj důležité pro všechny zaměstnance, i kvůli psychice. "Když válka začala, vedoucí oddělení svezli zaměstnance do práce svými auty. První den to bylo asi 50 lidí z celkových zhruba 350. Další přišli v následujících dnech," vzpomíná Trantin a poznamenává, že pracovníci zahrady dorazili i s rodinami, dětmi, psy, kočkami.
"V prvních dnech připravili přístřeší v protileteckém krytu, kde pak žili. Okolo duněly výbuchy, ozývala se střelba. Postavili jsme barikády, aby se sem Rusové nedostali. Měli jsme vlastní zbraně, požádali jsme o pomoc teritoriální obranu," líčí a dodává: "Když slyšíte nad hlavou střely, začnete se dívat na život trošku jinak. Vážím si teď věcí, kterých jsem si předtím nevšímal."
Poznamenává, že ho baví historie a četl i knihy o tom, jak pracovníci a ředitelé zoologických zahrad třeba ve Varšavě nebo Leningradu [dnes Petrohradu] zachraňovali za druhé světové války své svěřence. "Nikdy by mě nenapadlo, že se mi tyto informace budou hodit," přemítá.
Zaměstnanci žili v zoo asi půldruhého měsíce. Ruské invazní síly, které na metropoli zaútočily na konci února hned v prvních dnech invaze, se z Kyjevské oblasti stáhly začátkem dubna. Kyjevská zoo se návštěvníkům znovu otevřela v polovině května. "Množství návštěvníků kleslo asi o polovinu," vypočítává Trantin.
V poslední době zoo čelí výpadkům v dodávkách elektřiny, vody a někdy i topení. Stejně jako zbytek země, protože se Rusko od října zaměřilo ve vzdušných útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. "Nejvíce se bojíme toho, že přijdeme o elektřinu a topení na delší dobu... na celé dny nebo i týdny," říká ředitel a upozorňuje na případ, kdy v pavilonu opic nešla elektřina a zvířata ve tmě nejedla. "Museli jsme tam instalovat svítidla napájená z akumulátorů," vysvětluje ředitel zoo, která začala rovněž testovat menší osvětlení napájené solárními panely.
Díky pomoci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) si mohla nakoupit generátory a nyní čeká na postavení pece, na níž bude možné vařit v případě výpadků elektřiny. "Potřebujeme také nakoupit benzin, plyn a dřevo. Krmivo máme asi na měsíc a půl," přibližuje ředitel zoo a zmiňuje také pomoc samotných Ukrajinců. Například tento týden podle něj zaměstnanci jeli do jedné školy, kde děti pro zvířata sesbíraly 200 kilogramů jablek. Kromě toho kyjevskou zoo podpořily finančně nebo krmivem i zahraniční zoologické zahrady, včetně českých, konstatuje.
"Nejvíce potřebujeme peníze na krmivo a palivo. Lidé nám mohou pomoci třeba tak, že si koupí naše online vstupenky. Během března a dubna to udělalo mnoho lidí z Evropy, USA i Číny," popisuje. Zoo díky nim přežila měsíc. "Mohli jsme koupit krmivo, zaplatit elektřinu. Ceny za energie, jídlo a benzín ale rostou tak rychle, že potřebujeme stále více peněz," říká ředitel zoo, která existuje už přes sto let a nyní v ní žije zhruba 4000 zvířat. Část darů od zahraničních partnerů přitom kyjevská zoo podle Trantina poskytuje i dalším ukrajinským zoologickým zahradám, které potřebují pomoc.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zachránit zvířata bylo podle něj důležité pro všechny zaměstnance, i kvůli psychice. "Když válka začala, vedoucí oddělení svezli zaměstnance do práce svými auty. První den to bylo asi 50 lidí z celkových zhruba 350. Další přišli v následujících dnech," vzpomíná Trantin a poznamenává, že pracovníci zahrady dorazili i s rodinami, dětmi, psy, kočkami.
"V prvních dnech připravili přístřeší v protileteckém krytu, kde pak žili. Okolo duněly výbuchy, ozývala se střelba. Postavili jsme barikády, aby se sem Rusové nedostali. Měli jsme vlastní zbraně, požádali jsme o pomoc teritoriální obranu," líčí a dodává: "Když slyšíte nad hlavou střely, začnete se dívat na život trošku jinak. Vážím si teď věcí, kterých jsem si předtím nevšímal."
Poznamenává, že ho baví historie a četl i knihy o tom, jak pracovníci a ředitelé zoologických zahrad třeba ve Varšavě nebo Leningradu [dnes Petrohradu] zachraňovali za druhé světové války své svěřence. "Nikdy by mě nenapadlo, že se mi tyto informace budou hodit," přemítá.
Zaměstnanci žili v zoo asi půldruhého měsíce. Ruské invazní síly, které na metropoli zaútočily na konci února hned v prvních dnech invaze, se z Kyjevské oblasti stáhly začátkem dubna. Kyjevská zoo se návštěvníkům znovu otevřela v polovině května. "Množství návštěvníků kleslo asi o polovinu," vypočítává Trantin.
V poslední době zoo čelí výpadkům v dodávkách elektřiny, vody a někdy i topení. Stejně jako zbytek země, protože se Rusko od října zaměřilo ve vzdušných útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. "Nejvíce se bojíme toho, že přijdeme o elektřinu a topení na delší dobu... na celé dny nebo i týdny," říká ředitel a upozorňuje na případ, kdy v pavilonu opic nešla elektřina a zvířata ve tmě nejedla. "Museli jsme tam instalovat svítidla napájená z akumulátorů," vysvětluje ředitel zoo, která začala rovněž testovat menší osvětlení napájené solárními panely.
Díky pomoci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) si mohla nakoupit generátory a nyní čeká na postavení pece, na níž bude možné vařit v případě výpadků elektřiny. "Potřebujeme také nakoupit benzin, plyn a dřevo. Krmivo máme asi na měsíc a půl," přibližuje ředitel zoo a zmiňuje také pomoc samotných Ukrajinců. Například tento týden podle něj zaměstnanci jeli do jedné školy, kde děti pro zvířata sesbíraly 200 kilogramů jablek. Kromě toho kyjevskou zoo podpořily finančně nebo krmivem i zahraniční zoologické zahrady, včetně českých, konstatuje.
"Nejvíce potřebujeme peníze na krmivo a palivo. Lidé nám mohou pomoci třeba tak, že si koupí naše online vstupenky. Během března a dubna to udělalo mnoho lidí z Evropy, USA i Číny," popisuje. Zoo díky nim přežila měsíc. "Mohli jsme koupit krmivo, zaplatit elektřinu. Ceny za energie, jídlo a benzín ale rostou tak rychle, že potřebujeme stále více peněz," říká ředitel zoo, která existuje už přes sto let a nyní v ní žije zhruba 4000 zvířat. Část darů od zahraničních partnerů přitom kyjevská zoo podle Trantina poskytuje i dalším ukrajinským zoologickým zahradám, které potřebují pomoc.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
