Charkovský raketový "hřbitov" ukrývá podle úřadů tisíc kusů ruských střel
█ CENZOR.CZ █ středa 09.11.2022, 09:19
Ukrajinské úřady vytvořily v Charkově "hřbitov" pro zbytky ruských raket a dělostřeleckých granátů, které invazní síly vystřelily na druhé největší ukrajinské město. Nachází se na něm podle nich přes tisíc částí raket ze systémů Grad, Uragan, Smerč, ale i balistických střel typu Iskander nebo dělostřeleckých granátů. Shromažďujeme je jako součást důkazů proti Rusku, řekl mluvčí charkovské prokuratury Dmytro Čubenko, který zároveň zbytky raket ukázal novinářům.
"Zbytky této munice rovněž silně ilustrují rozsah ruské vojenské agrese vůči Ukrajině," sdělil na místě Čubenko. Dodal, že existují i další podobná neveřejná shromaždiště, kde Ukrajinci skladují zbytky raket z ruských útoků na Charkovskou oblast. "Na munici jsou informace o tom, kam střela dopadla, odkud přiletěla, místo a počty obětí, které si vyžádala," popsal Čubenko.
Úřady podle něj po každém ostřelování ještě týž den provádějí vyšetřování, pořizují také například fotodokumentaci nebo videa. "Zbytky munice zkoumali rovněž mezinárodní experti z Francie, Británie nebo Nizozemska," poznamenal mluvčí prokuratury. Ukrajina přitom doufá, že Rusko jednou stane za vojenskou agresi vůči Ukrajině před mezinárodním soudem.
Úřady podle něj po každém ostřelování ještě týž den provádějí vyšetřování, pořizují také například fotodokumentaci nebo videa. "Zbytky munice zkoumali rovněž mezinárodní experti z Francie, Británie nebo Nizozemska," poznamenal mluvčí prokuratury. Ukrajina přitom doufá, že Rusko jednou stane za vojenskou agresi vůči Ukrajině před mezinárodním soudem.
The cemetery of russian missiles and ammunition. They used to shell Kharkiv with it.
This is what thousands of rotten teeth of a dying empire, a terrorist state, look like. pic.twitter.com/Tx22hEx7V6— Defense of Ukraine (@DefenceU) October 27, 2022
Většina zbytků střel na "hřbitově" podle Čubenka pochází ze salvových raketometů. "Ty starší nejsou dost účinné, aby prorazily něco jako obrněnou techniku... proto se používají pro terorizování obyvatel," prohlásil mluvčí, zatímco ukazoval zbytky jedné zbraně. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím před několika dny zveřejnilo na svém twitteru video z "pohřebiště" raket v Charkově, ve kterém úřady viní ruské invazní síly z ostřelování města mezinárodně zakázanou kazetovou municí.
Celkem podle Čubenka zemřelo v celé Charkovské oblasti kvůli ruské invazi na 1500 lidí, dalších zhruba 2500 jich utrpělo zranění.
"Tady jsou dělostřelecké granáty, kterými Rusové ostřelovali sídliště Saltivku, když se v prvních měsících války nacházeli od pěti do deseti kilometrů od Charkova," upozornil rovněž Čubenko s odkazem na čtvrť města, která během invaze utrpěla těžké škody. Ruské invazní síly několik měsíců ostřelovaly zejména severní část tohoto sídliště, které se nachází na okraji města a jen několik desítek kilometrů od ruských hranic. Desítky lidí podle agentury AP zabily. Mnoho dalších uprchlo.
V řadě panelových domů dnes zejí obrovské díry po ostřelování, některé budovy jsou zčásti zřícené, další vyhořelé. "Nemáme střechu... když prší, teče mi do bytu," řekla před jedním z těchto domů žena, která se představila jako Viktoria a vyprávěla, jak dva dny po začátku ruské invaze a útoku na Charkov z rodného města uprchla. Vrátila se v květnu. Ruské dělostřelectvo mezitím podle ní těžce poškodilo dům, ve kterém bydlela.
"Je tam plíseň, smrad, stěny jsou černé. Zůstala tam moje technika, pohovky, postele, je to zničené," popsala a poznamenala, že nyní bydlí v pronájmu a nikde jinde než v Charkově žít nechce. "Narodila jsem se tady, chci být doma. Počkám, až náš dům opraví. Říkali, že by to mohlo být příští rok v létě," prohlásila a dodala, že na tom není tak špatně jako mnozí jiní Ukrajinci, kteří přišli o příbuzné, děti. "Od čeho nás chtěli osvobodit? Od našich domovů? Normálního života?" poznamenala na adresu Ruska.
Pětapadesátiletá Anžela Pljušová mezitím s kolegyní obsluhovala zákazníky v malé pekárně hlouběji v Saltivce. "Naše podniky začínají pomalu zase pracovat, je třeba nasytit lidi," vysvětlila. Pekárna podle ní opět funguje od konce září. Obchod se otevřel nedlouho poté, co ukrajinské ozbrojené síly podnikly v Charkovské oblasti protiofenzivu a ruskou okupační armádu z ní vytlačily.
"Lidé se pomalu vracejí. Odhadem přišla zpět asi čtvrtina obyvatel," přemýšlí Pljušová. Ona sama strávila na bezpečnějším místě Ukrajiny čtyři měsíce a vrátila se na začátku září. "Bylo to tady strašné," vzpomíná a zdůrazňuje, že lidé dál trpí. "Situace je teď trošku lepší, ale válka neskončila, padají tady střely, houkají sirény, které ohlašují letecký poplach," vypráví žena, která v Saltivce také žije.
Ani tomuto místu se podle ní nevyhnuly současné výpadky v dodávkách proudu, které trápí celou Ukrajinu kvůli ruským vzdušným útokům na energetickou infrastrukturu. "Proč muselo umřít tolik lidí a dětí? Proč musíme trpět? Za co? Jsme mírumilovní lidé, prostě jsme žili," dodala Pljušová s odkazem na ruskou vojenskou agresi.
Celkem podle Čubenka zemřelo v celé Charkovské oblasti kvůli ruské invazi na 1500 lidí, dalších zhruba 2500 jich utrpělo zranění.
"Tady jsou dělostřelecké granáty, kterými Rusové ostřelovali sídliště Saltivku, když se v prvních měsících války nacházeli od pěti do deseti kilometrů od Charkova," upozornil rovněž Čubenko s odkazem na čtvrť města, která během invaze utrpěla těžké škody. Ruské invazní síly několik měsíců ostřelovaly zejména severní část tohoto sídliště, které se nachází na okraji města a jen několik desítek kilometrů od ruských hranic. Desítky lidí podle agentury AP zabily. Mnoho dalších uprchlo.
V řadě panelových domů dnes zejí obrovské díry po ostřelování, některé budovy jsou zčásti zřícené, další vyhořelé. "Nemáme střechu... když prší, teče mi do bytu," řekla před jedním z těchto domů žena, která se představila jako Viktoria a vyprávěla, jak dva dny po začátku ruské invaze a útoku na Charkov z rodného města uprchla. Vrátila se v květnu. Ruské dělostřelectvo mezitím podle ní těžce poškodilo dům, ve kterém bydlela.
"Je tam plíseň, smrad, stěny jsou černé. Zůstala tam moje technika, pohovky, postele, je to zničené," popsala a poznamenala, že nyní bydlí v pronájmu a nikde jinde než v Charkově žít nechce. "Narodila jsem se tady, chci být doma. Počkám, až náš dům opraví. Říkali, že by to mohlo být příští rok v létě," prohlásila a dodala, že na tom není tak špatně jako mnozí jiní Ukrajinci, kteří přišli o příbuzné, děti. "Od čeho nás chtěli osvobodit? Od našich domovů? Normálního života?" poznamenala na adresu Ruska.
Pětapadesátiletá Anžela Pljušová mezitím s kolegyní obsluhovala zákazníky v malé pekárně hlouběji v Saltivce. "Naše podniky začínají pomalu zase pracovat, je třeba nasytit lidi," vysvětlila. Pekárna podle ní opět funguje od konce září. Obchod se otevřel nedlouho poté, co ukrajinské ozbrojené síly podnikly v Charkovské oblasti protiofenzivu a ruskou okupační armádu z ní vytlačily.
"Lidé se pomalu vracejí. Odhadem přišla zpět asi čtvrtina obyvatel," přemýšlí Pljušová. Ona sama strávila na bezpečnějším místě Ukrajiny čtyři měsíce a vrátila se na začátku září. "Bylo to tady strašné," vzpomíná a zdůrazňuje, že lidé dál trpí. "Situace je teď trošku lepší, ale válka neskončila, padají tady střely, houkají sirény, které ohlašují letecký poplach," vypráví žena, která v Saltivce také žije.
Ani tomuto místu se podle ní nevyhnuly současné výpadky v dodávkách proudu, které trápí celou Ukrajinu kvůli ruským vzdušným útokům na energetickou infrastrukturu. "Proč muselo umřít tolik lidí a dětí? Proč musíme trpět? Za co? Jsme mírumilovní lidé, prostě jsme žili," dodala Pljušová s odkazem na ruskou vojenskou agresi.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
