Německo bude na Slovensku opravovat zbraně použité na Ukrajině

Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. Oznámila to dnes v Bruselu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce na něm mohou začít okamžitě.

Půjde podle ní například o samohybnou houfnici PzH 2000 nebo salvové raketomety, které Berlín dodává Kyjevu.

"Dosáhli jsme dohody, takže můžeme ihned začít pracovat na tom, abychom mohli opravovat zbraně poté, co byly použity v bitvě," řekla Lambrechtová novinářům.

Německo kvůli ruské invazi na Ukrajinu po počátečním váhání začalo dodávat Kyjevu těžké zbraně a patří v tomto ohledu k nejaktivnějším zemím Evropské unie. Ukrajině už poskytlo řadu tanků, protiletadlových střel a nejnověji také protivzdušný systém Iris-T. Kompenzuje také několika armádám včetně české jejich dodávky zbraní na Ukrajinu.

Ministři obrany EU proberou možnosti dalšího financování zbraní pro Ukrajinu

Další možnosti společného financování nákupů zbraní pro Ukrajinu budou tématem dnešního jednání ministrů obrany zemí Evropské unie. Mezi zástupce unijních vlád také zavítá generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, aby s nimi probral vyhlídky budoucí spolupráce obou spojeneckých bloků.

Ministerské jednání navazuje na pondělní schůzku šéfů unijních diplomacií, během níž dostala zelenou výcviková mise EU pro 15.000 ukrajinských vojáků. Ministři obrany dnes budou diskutovat nejen o tom, jak účastníky mise vybavit zbraněmi, ale i o dalším směřování vojenské podpory Ukrajině obecně. Evropský mírový fond (EPF), z něhož Evropská unie už uvolnila na pomoc zemi bránící se ruské agresi 3,1 miliardy eur (75,4 miliardy korun), je z více než poloviny vyčerpán. Některé země proto hovoří o navýšení jeho objemu, aby mohla unie dál ze společných peněz financovat vojenskou podporu Ukrajině. S unijními kolegy se na dálku spojí ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Ministři se kromě toho budou bavit i o plánu na vytvoření sil rychlé reakce Evropské unie, s nímž unie letos po nedokončeném pokusu z roku 2007 opět přišla v obavách z ruské rozpínavosti. Řeč bude i o společných obranných misích mimo území EU a možnostech další spolupráce s NATO. Unie a aliance měly už letos podle původního plánu podepsat nové společné prohlášení vymezující kooperaci pro příští roky. Zejména kvůli námitkám Francie prosazující větší obrannou nezávislost Evropské unie se však zatím neshodly na definitivní podobě textu.