Šéf maďarské diplomacie je opět v Rusku, tentokrát na fóru o jaderné energetice

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó je v Rusku, kde se dnes účastní fóra o jaderné energetice. Maďarsko udržuje politické i ekonomické vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu.

Szijjártó uvedl na facebooku, že se v Soči na fóru Atomexpo sejde se šéfem ruského Rosatomu kvůli plánovanému rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny, jejíž dva nové bloky má postavit tato ruská státní společnost pro jadernou energetiku. Podle maďarského ministra zahraničí je tento projekt "v maďarském národním strategickém a národním bezpečnostním zájmu". Globální energetická krize podle něho znamená, že pro každou zemi je naprosto zásadní, aby si vyráběla elektrickou energii pro vlastní spotřebu.

Agentura AP napsala, že Szijjártóova cesta do Soči je dalším dokladem toho, že Maďarsko nemění nic na své diplomatické a ekonomické orientaci navzdory tomu, že Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině. V Rusku byl naposledy v říjnu, kdy jednal se zástupci státního plynárenského gigantu Gazprom. Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil za skandální, že se jeho maďarský kolega energetického fóra zúčastnil, protože na něm byli i lidé, kteří figurují na sankčním seznamu Evropské unie.

Vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána se i v době, kdy jiné země kvůli válce na Ukrajině přestávají ruské energetické suroviny nakupovat, snaží udržet dodávky ruského plynu a ropy. Orbán, který je považován za nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropské unii, by chtěl protiruské sankce zrušit kvůli tomu, že podle něho vedly k obrovskému nárůstu cen energií a poškozují ekonomiky unijních zemí více než Moskvu.

Szijjártó dnes řekl, že "žádné sankce nemohou omezit dodávky energií do Maďarska, protože jedním ze základních principů naší energetické strategie je skutečnost, že energetický mix je výhradně v kompetenci národních států".

Maďarský ministr zahraničí minulý týden v Uzbekistánu se šéfem Rosatomu Alexejem Lichačovem jednal o dostavbě jaderné elektrárny Paks za 12 miliard eur (přes 292 miliard korun). Budapešť si na ni vzala desetimiliardový úvěr u ruské státní banky. Orbán se s Putinem na tomto projektu dohodl v roce 2014, nicméně je zpožděný a bez komplikací nebylo ani jeho schvalování, uvádí AP. Kritici tvrdí, že pro Maďarsko znamená zvýšení finanční a politické závislosti na Moskvě i ekologické a bezpečnostní riziko.