Válka na Ukrajině v analýze ISW - 271. den (21. listopadu)
█ CENZOR.CZ █ úterý 22.11.2022, 07:00
Záporožská jaderná elektrárna.
Ostřelování ve dnech 20. a 21. listopadu způsobilo rozsáhlé škody na Záporožské jaderné elektrárně (ZJE). Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) 21. listopadu uvedla, že neexistují bezprostřední obavy o jadernou bezpečnost a že všech šest jaderných reaktorů a sklady vyhořelého a čerstvého paliva zůstávají navzdory intenzivnímu ostřelování neporušené. Rusko i Ukrajina se 20. a 21. listopadu navzájem obviňovaly z dělostřeleckých útoků na ZJE. Jeden ruský vojenský bloger s odvoláním na video z ostřelování pořízené čečenskými jednotkami uvedl, že palba zřejmě vycházela z pozic na Ruskem kontrolovaném území jižně od ZJE, nikoliv z Ukrajinou kontrolovaného území severně od ZJE. Šéf ruského jaderného operátora Rosatom Alexej Lichačov varoval před jadernou katastrofou v ZJE a ruští vojenští blogeři jeho prohlášení hojně citovali a vyzývali k převedení všech ukrajinských jaderných elektráren do ruské energetické sítě. Institut pro studium války (ISW) už dříve usoudil, že ruské síly zinscenovaly útoky pod falešnou vlajkou na ZJE, a informoval o její nezákonné militarizaci. Dělostřelecké granáty pravděpodobně neproniknou obálkami chránícími jednotlivé jaderné reaktory. Větší hrozbu představují pro skladiště vyhořelého jaderného paliva, z nichž by v případě narušení mohl uniknout radioaktivní materiál a způsobit radiologickou (nikoli tedy jadernou) katastrofu. Neustálé směšování radiologických havárií s jadernými a pokračující diskuse o hrozbě katastrofy v ZJE jsou zřejmě součástí širší ruské informační operace, jejímž cílem je podkopat podporu Západu Ukrajině a vyvolat dojem, že ruská kontrola nad elektrárnou je nezbytná, má-li se zabránit jaderné katastrofě. Cílem však je upevnit provozní a administrativní kontrolu nad ukrajinskými jadernými zařízeními a přinutit části mezinárodního společenství, aby alespoň nepřímo uznaly ruskou anexi ukrajinského území.
Ruská vláda pokračuje ve zpřísňování kontroly nad ruským informačním prostorem. Jeden ruský vojenský bloger poznamenal, že ruské snahy o utváření informačního prostoru vypadají ve srovnání se zahraničními think tanky, neziskovými organizacemi a nezávislými médii jako "kotě proti nosorožci". Ruský zpravodajský server Kommersant 21. listopadu uvedl, že ruská Státní duma možná ještě do konce roku 2022 projedná návrh zákona o regulaci tzv. doporučovacích algoritmů na síti, který by v konečném důsledku umožnil vládě určité algoritmy vypnout. Návrh zákona údajně připravuje místopředseda Dumy pro informační politiku Anton Gorelkin a má se týkat regulace sociálních sítí, online kin, vyhledávačů a internetových obchodů. Kommersant poznamenal, že návrh zákona bude vyžadovat, aby majitelé všech webových stránek a platforem zajistili vládě možnost určité uživatele zcela nebo částečně zablokovat, a že se tato opatření objevila už před začátkem války v říjnu 2021 a měla být konkrétně zaměřena na západní kanály, jako jsou Facebook, Instagram a YouTube, kvůli riziku "společenského konfliktu". Někteří ruští vojenští blogeři v reakcích na spekulace o návrhu zákona poznamenali, že doporučující algoritmy ztěžují státům šíření propagandy vzhledem k převaze dostupných a uživatelům na míru šitých informací na internetu. Duma se projednáváním tohoto návrhu zákona nejspíše snaží odstranit dlouhodobý neuralgický bod ve schopnosti Kremlu prezentovat a obhajovat válku před domácím publikem a zavést přímý prostředek boje proti vnitřním i vnějším zdrojům internetového disentu.
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) navíc podnikla kroky ke kodifikaci kontroly nad informačním prostorem a 4. listopadu podepsala výnos schvalující seznam vojenských a vojensko-technických aktivit, které mohou být v případě, že k nim získají přístup zahraniční zdroje, použity proti bezpečnosti Ruské federace. Výnos v podstatě kodifikuje typy informací o ruských vojenských operacích, které FSB považuje za hrozbu pro bezpečnost Ruska a které nejsou technicky klasifikovány jako oficiální státní tajemství, a obsahuje široký seznam ustanovení týkajících se válečného zpravodajství, jako jsou "informace o hodnocení a prognóze vývoje vojensko-politické, strategické (operační) situace" a "informace o dodržování zásad právního státu a o morálním a psychologickém klimatu" ruských vojsk. Výnos je výsledkem stále výraznějších snah FSB o prosazení zákazu širokého spektra informací o ruské armádě, což by mělo zpřísnit dohled nad diskursem ruských vojenských blogerů a dalších podobných zdrojů, které často probírají a kritizují taktické, operační a strategické rozměry války na Ukrajině.
Jak návrh zákona v Dumě, tak nařízení FSB naznačují, že ruská vláda se snaží získat kontrolu nad informačním prostorem, protože čelí stále silnější kritice na adresu ruské armády, která přichází jak zvenčí, tak zevnitř. Ruští představitelé se snaží zpřísnit cenzurní opatření nejspíše proto, aby potlačili převahu zahraničních hlasů a domácí kritiky vyvíjejím legislativního tlaku na základní algoritmy a vyznačením široké škály činností, které lze považovat za škodlivé pro ruskou státní bezpečnost.
Ukrajinská rozvědka oznámila, že ruské zvláštní služby plánují útoky pod falešnou vlajkou na běloruskou kritickou infrastrukturu a pokoušejí se tak dotlačit běloruskou armádu ke vstupu do války na Ukrajině. Tento pokus je však zřejmě odsouzen k nezdaru. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) 20. listopadu oznámila, že ruské speciální služby plánují provést několik teroristických útoků pod falešnou vlajkou na běloruská zařízení kritické infrastruktury, zejména na běloruskou jadernou elektrárnu Ostrovec. HUR dále uvedla, že ruské zvláštní služby z útoků obviní Ukrajince a členské státy NATO, aby urychlily zapojení běloruské armády do války na Ukrajině po boku Ruska. Institut pro studium války (ISW) už dříve usoudil, že vstup Běloruska do války zůstává vysoce nepravděpodobný, neboť by byl pro přežívající režim běloruského prezidenta Aljaksandra Lukašenky příliš velkým vnitropolitickým hazardem, a že Rusko a Bělorusko zdůrazňují svou bilaterální obrannou spolupráci, aby podpořily informační operaci, jejímž cílem právě je vyvolat dojem, že běloruská armáda vstoupí do války. Případné útoky pod falešnou vlajkou pravděpodobně nezmění domácí faktory, které podle hodnocení ISW nadále omezují Lukašenkovu ochotu vstoupit do války po boku Ruska.
Jeden ukrajinský představitel 21. listopadu přiznal, že ukrajinské síly provádějí vojenskou operaci na Kinburnské kose, což je místo, které by ukrajinským silám umožnilo lépe vést případné operace na levém (východním) břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Mluvčí jižního velitelství ukrajinských ozbrojených sil Natalija Humeňuková 21. listopadu uvedla, že tyto síly provádějí vojenskou operaci na Kinburnské kose, a vyzvala k zachovávání operačního mlčení. Humeňuková zdůraznila, že Kinburnská kosa je posledním kusem území v Mykolajivské oblasti, které okupují Rusové. Kinburnskou kosu dělí mořská úžina široká pouhé čtyři kilometry od Očakiva a umožňuje kontrolovat vstup do ústí řek Dněpr a Jižní Buh včetně přístavů Mykolajiv a Cherson. Ruské síly využívaly pozice na Kinburnské kose k rutinním raketovým a dělostřeleckým úderům na ukrajinské pozice v Očakivu, jižní části Mykolajivské oblasti a v dalších místech na Ukrajinou kontrolovaném černomořském pobřeží. Kinburnská kosa také leží mimo pětadvacetikilometrový dostřel 152milimetrového dělostřelectva, které ruské síly nahromadily na levém (východním) břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Ovládnutí Kinburnské kosy by ukrajinským silám umožnilo zmírnit ruské údery na Ukrajinou kontrolované černomořské pobřeží, zvýšit vlastní námořní aktivitu v oblasti a provádět případné operace k přechodu na levý (východní) břeh v Chersonské oblasti pod výrazně slabší ruskou dělostřeleckou palbou, než kdyby musely přecházet Dněpr.
Video z 18. listopadu, na kterém ruský voják začne střílet na ukrajinské protivníky zajímající jeho ruské spolubojovníky, posloužilo jako katalyzátor dalšího rozkolu mezi Kremlem a významnými hlasy v ruském informačním prostoru. Jak ISW informoval 18. listopadu, video hojně rozšířené na sociálních sítích ukazuje ruského vojáka střílejícího na Ukrajince, kteří v Makijivce v Luhanské oblasti právě odvádějí zajatce, což mělo za následek smrt těchto ruských vojáků. Analytici pracující s otevřenými zdroji a později i autoři nezávislého vyšetřování deníku New York Times potvrdili, že ruský voják zahájil palbu jako první, ale nedokázali objasnit, jak ruští zajatci zemřeli.
● Videa související se smrtí ruských válečných zajatců jsou podle NYT pravá
● Ukrajinská armáda vyšetřuje pravost videí o údajné popravě ruských vojáků
● Válka na Ukrajině v analýze ISW - 268. den (18. listopadu)
Zatímco ruští představitelé na video reagovali jednoznačným obviněním Ukrajiny ze spáchání válečných zločinů a výzvou k vyšetření totožnosti ukrajinských vojáků, několika ruským vojenským blogerům obsah videa posloužil ke kritice ruské armády a mobilizačních postupů. Jeden z blogerů poznamenal, že video se střelbou v Makijivce je jasným příkladem toho, jak mobilizovaní rekruti postrádají základní morálku a disciplínu, aby mohli řádně bojovat za své přesvědčení, a prohlásil, že je směšné, že se ukrajinským jednotkám vůbec vzdalo tolik ruských vojáků. Rozdílnost názorů vojenských blogerů kritizujících střelbu v Makijivce je pro selhání ruské armády příznačná a to, že ji Kreml využívá k další informační operaci proti ukrajinské armádě, může informační prostor ještě více rozdrobit.
Ruská vláda pokračuje ve zpřísňování kontroly nad ruským informačním prostorem. Jeden ruský vojenský bloger poznamenal, že ruské snahy o utváření informačního prostoru vypadají ve srovnání se zahraničními think tanky, neziskovými organizacemi a nezávislými médii jako "kotě proti nosorožci". Ruský zpravodajský server Kommersant 21. listopadu uvedl, že ruská Státní duma možná ještě do konce roku 2022 projedná návrh zákona o regulaci tzv. doporučovacích algoritmů na síti, který by v konečném důsledku umožnil vládě určité algoritmy vypnout. Návrh zákona údajně připravuje místopředseda Dumy pro informační politiku Anton Gorelkin a má se týkat regulace sociálních sítí, online kin, vyhledávačů a internetových obchodů. Kommersant poznamenal, že návrh zákona bude vyžadovat, aby majitelé všech webových stránek a platforem zajistili vládě možnost určité uživatele zcela nebo částečně zablokovat, a že se tato opatření objevila už před začátkem války v říjnu 2021 a měla být konkrétně zaměřena na západní kanály, jako jsou Facebook, Instagram a YouTube, kvůli riziku "společenského konfliktu". Někteří ruští vojenští blogeři v reakcích na spekulace o návrhu zákona poznamenali, že doporučující algoritmy ztěžují státům šíření propagandy vzhledem k převaze dostupných a uživatelům na míru šitých informací na internetu. Duma se projednáváním tohoto návrhu zákona nejspíše snaží odstranit dlouhodobý neuralgický bod ve schopnosti Kremlu prezentovat a obhajovat válku před domácím publikem a zavést přímý prostředek boje proti vnitřním i vnějším zdrojům internetového disentu.
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) navíc podnikla kroky ke kodifikaci kontroly nad informačním prostorem a 4. listopadu podepsala výnos schvalující seznam vojenských a vojensko-technických aktivit, které mohou být v případě, že k nim získají přístup zahraniční zdroje, použity proti bezpečnosti Ruské federace. Výnos v podstatě kodifikuje typy informací o ruských vojenských operacích, které FSB považuje za hrozbu pro bezpečnost Ruska a které nejsou technicky klasifikovány jako oficiální státní tajemství, a obsahuje široký seznam ustanovení týkajících se válečného zpravodajství, jako jsou "informace o hodnocení a prognóze vývoje vojensko-politické, strategické (operační) situace" a "informace o dodržování zásad právního státu a o morálním a psychologickém klimatu" ruských vojsk. Výnos je výsledkem stále výraznějších snah FSB o prosazení zákazu širokého spektra informací o ruské armádě, což by mělo zpřísnit dohled nad diskursem ruských vojenských blogerů a dalších podobných zdrojů, které často probírají a kritizují taktické, operační a strategické rozměry války na Ukrajině.
Jak návrh zákona v Dumě, tak nařízení FSB naznačují, že ruská vláda se snaží získat kontrolu nad informačním prostorem, protože čelí stále silnější kritice na adresu ruské armády, která přichází jak zvenčí, tak zevnitř. Ruští představitelé se snaží zpřísnit cenzurní opatření nejspíše proto, aby potlačili převahu zahraničních hlasů a domácí kritiky vyvíjejím legislativního tlaku na základní algoritmy a vyznačením široké škály činností, které lze považovat za škodlivé pro ruskou státní bezpečnost.
Ukrajinská rozvědka oznámila, že ruské zvláštní služby plánují útoky pod falešnou vlajkou na běloruskou kritickou infrastrukturu a pokoušejí se tak dotlačit běloruskou armádu ke vstupu do války na Ukrajině. Tento pokus je však zřejmě odsouzen k nezdaru. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) 20. listopadu oznámila, že ruské speciální služby plánují provést několik teroristických útoků pod falešnou vlajkou na běloruská zařízení kritické infrastruktury, zejména na běloruskou jadernou elektrárnu Ostrovec. HUR dále uvedla, že ruské zvláštní služby z útoků obviní Ukrajince a členské státy NATO, aby urychlily zapojení běloruské armády do války na Ukrajině po boku Ruska. Institut pro studium války (ISW) už dříve usoudil, že vstup Běloruska do války zůstává vysoce nepravděpodobný, neboť by byl pro přežívající režim běloruského prezidenta Aljaksandra Lukašenky příliš velkým vnitropolitickým hazardem, a že Rusko a Bělorusko zdůrazňují svou bilaterální obrannou spolupráci, aby podpořily informační operaci, jejímž cílem právě je vyvolat dojem, že běloruská armáda vstoupí do války. Případné útoky pod falešnou vlajkou pravděpodobně nezmění domácí faktory, které podle hodnocení ISW nadále omezují Lukašenkovu ochotu vstoupit do války po boku Ruska.
Jeden ukrajinský představitel 21. listopadu přiznal, že ukrajinské síly provádějí vojenskou operaci na Kinburnské kose, což je místo, které by ukrajinským silám umožnilo lépe vést případné operace na levém (východním) břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Mluvčí jižního velitelství ukrajinských ozbrojených sil Natalija Humeňuková 21. listopadu uvedla, že tyto síly provádějí vojenskou operaci na Kinburnské kose, a vyzvala k zachovávání operačního mlčení. Humeňuková zdůraznila, že Kinburnská kosa je posledním kusem území v Mykolajivské oblasti, které okupují Rusové. Kinburnskou kosu dělí mořská úžina široká pouhé čtyři kilometry od Očakiva a umožňuje kontrolovat vstup do ústí řek Dněpr a Jižní Buh včetně přístavů Mykolajiv a Cherson. Ruské síly využívaly pozice na Kinburnské kose k rutinním raketovým a dělostřeleckým úderům na ukrajinské pozice v Očakivu, jižní části Mykolajivské oblasti a v dalších místech na Ukrajinou kontrolovaném černomořském pobřeží. Kinburnská kosa také leží mimo pětadvacetikilometrový dostřel 152milimetrového dělostřelectva, které ruské síly nahromadily na levém (východním) břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Ovládnutí Kinburnské kosy by ukrajinským silám umožnilo zmírnit ruské údery na Ukrajinou kontrolované černomořské pobřeží, zvýšit vlastní námořní aktivitu v oblasti a provádět případné operace k přechodu na levý (východní) břeh v Chersonské oblasti pod výrazně slabší ruskou dělostřeleckou palbou, než kdyby musely přecházet Dněpr.
Video z 18. listopadu, na kterém ruský voják začne střílet na ukrajinské protivníky zajímající jeho ruské spolubojovníky, posloužilo jako katalyzátor dalšího rozkolu mezi Kremlem a významnými hlasy v ruském informačním prostoru. Jak ISW informoval 18. listopadu, video hojně rozšířené na sociálních sítích ukazuje ruského vojáka střílejícího na Ukrajince, kteří v Makijivce v Luhanské oblasti právě odvádějí zajatce, což mělo za následek smrt těchto ruských vojáků. Analytici pracující s otevřenými zdroji a později i autoři nezávislého vyšetřování deníku New York Times potvrdili, že ruský voják zahájil palbu jako první, ale nedokázali objasnit, jak ruští zajatci zemřeli.
● Videa související se smrtí ruských válečných zajatců jsou podle NYT pravá
● Ukrajinská armáda vyšetřuje pravost videí o údajné popravě ruských vojáků
● Válka na Ukrajině v analýze ISW - 268. den (18. listopadu)
Zatímco ruští představitelé na video reagovali jednoznačným obviněním Ukrajiny ze spáchání válečných zločinů a výzvou k vyšetření totožnosti ukrajinských vojáků, několika ruským vojenským blogerům obsah videa posloužil ke kritice ruské armády a mobilizačních postupů. Jeden z blogerů poznamenal, že video se střelbou v Makijivce je jasným příkladem toho, jak mobilizovaní rekruti postrádají základní morálku a disciplínu, aby mohli řádně bojovat za své přesvědčení, a prohlásil, že je směšné, že se ukrajinským jednotkám vůbec vzdalo tolik ruských vojáků. Rozdílnost názorů vojenských blogerů kritizujících střelbu v Makijivce je pro selhání ruské armády příznačná a to, že ji Kreml využívá k další informační operaci proti ukrajinské armádě, může informační prostor ještě více rozdrobit.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky:
* Dvoudenní ostřelování způsobilo rozsáhlé škody na Záporožské jaderné elektrárně.
* Ruská vláda pokračuje ve zpřísňování kontroly nad ruským informačním prostorem.
* Ukrajinská rozvědka oznámila, že ruské zvláštní služby plánují útoky pod falešnou vlajkou na běloruskou kritickou infrastrukturu a pokoušejí se tak dotlačit běloruskou armádu ke vstupu do války na Ukrajině. Tento pokus je však zřejmě odsouzen k nezdaru, jak nadále odhaduje ISW.
* Jeden ukrajinský představitel připustil, že ukrajinské síly provádějí vojenskou operaci na Kinburnské kose v Mykolajivské oblasti.
* Video z 18. listopadu, na kterém ruský voják začne střílet na ukrajinské protivníky zajímající jeho ruské spolubojovníky, posloužilo jako katalyzátor dalšího rozkolu mezi Kremlem a významnými hlasy v ruském informačním prostoru.
* Ukrajinské síly pokračovaly v protiofenzivních operacích na východě Ukrajiny za zhoršujících se povětrnostních podmínek.
* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích u Bachmutu a Avdijivky.
* Ruské síly pokračovaly v provádění obranných opatření a budování opevnění v Chersonské oblasti jižně od Dněpru, zatímco ukrajinské síly pokračovaly v úderech na shromaždiště ruských sil na jihu Ukrajiny.
* Ruští mobilizovaní muži pokračují v protestech a dezercích, zatímco jejich příbuzní nadále veřejně kritizují problémy spojené s mobilizací.
* Ruské okupační orgány vystupňovaly filtrační opatření a proces začleňování okupovaného území do Ruské federace.
* Dvoudenní ostřelování způsobilo rozsáhlé škody na Záporožské jaderné elektrárně.
* Ruská vláda pokračuje ve zpřísňování kontroly nad ruským informačním prostorem.
* Ukrajinská rozvědka oznámila, že ruské zvláštní služby plánují útoky pod falešnou vlajkou na běloruskou kritickou infrastrukturu a pokoušejí se tak dotlačit běloruskou armádu ke vstupu do války na Ukrajině. Tento pokus je však zřejmě odsouzen k nezdaru, jak nadále odhaduje ISW.
* Jeden ukrajinský představitel připustil, že ukrajinské síly provádějí vojenskou operaci na Kinburnské kose v Mykolajivské oblasti.
* Video z 18. listopadu, na kterém ruský voják začne střílet na ukrajinské protivníky zajímající jeho ruské spolubojovníky, posloužilo jako katalyzátor dalšího rozkolu mezi Kremlem a významnými hlasy v ruském informačním prostoru.
* Ukrajinské síly pokračovaly v protiofenzivních operacích na východě Ukrajiny za zhoršujících se povětrnostních podmínek.
* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích u Bachmutu a Avdijivky.
* Ruské síly pokračovaly v provádění obranných opatření a budování opevnění v Chersonské oblasti jižně od Dněpru, zatímco ukrajinské síly pokračovaly v úderech na shromaždiště ruských sil na jihu Ukrajiny.
* Ruští mobilizovaní muži pokračují v protestech a dezercích, zatímco jejich příbuzní nadále veřejně kritizují problémy spojené s mobilizací.
* Ruské okupační orgány vystupňovaly filtrační opatření a proces začleňování okupovaného území do Ruské federace.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)
