Válka na Ukrajině v analýze ISW - 282. den (2. prosince)
█ CENZOR.CZ █ sobota 03.12.2022, 07:00
Rusko se snaží využít touhy Západu po jednáních k vytvoření dynamiky, v níž budou mít západní představitelé pocit, že by měli učinit preventivní ústupky, aby přilákali Rusko k jednacímu stolu. Ruský prezident Vladimir Putin 2. prosince vedl hodinový telefonický rozhovor s německým kancléřem Olafem Scholzem, v němž nepravdivě prohlásil, že finanční a vojenská pomoc Západu poskytovaná Ukrajině vytváří situaci, v níž ukrajinská vláda otevřeně odmítá rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem, a vyzval Scholze, aby přehodnotil přístup Německa k vývoji na Ukrajině. Scholz prohlásil, že jakékoliv diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině musí zahrnovat stažení ruských sil z ukrajinského území. Telefonický rozhovor Putina se Scholzem korespondoval s diplomatickou ouverturou amerického prezidenta Joea Bidena z 1. prosince, v níž Biden prohlásil, že je připraven s Putinem mluvt, pokud ruský prezident hledá způsob, jak ukončit válku, ačkoliv Biden připustil, že on sám to v nejbližší době neplánuje.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na Bidenovy výroky 2. prosince uvedl, že Biden zřejmě požaduje stažení ruských vojsk z Ukrajiny jako podmínku pro jednání, a prohlásil, že "speciální vojenská operace" bude pokračovat. Peskov dodal, že neochota Američanů uznat anexi ukrajinských území Ruskem značně komplikuje hledání shody na případných jednáních.
Putinova a Peskovova prohlášení o jednáváních navazují na komentáře ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova z 1. prosince, který na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zopakoval naprosto stejný požadavek, který Kreml vznesl vůči USA a NATO před invazí 24. února. Lavrov uvedl, že ruští představitelé budou připraveni jednat se západními představiteli, pokud Západ projeví ochotu projednat dokumenty, které ruští představitelé navrhli v prosinci 2021. Ruské ministerstvo zahraničí 17. prosince 2021 zveřejnilo návrh svých požadavků na "bezpečnostní záruky" ze strany USA a NATO. Rozsáhlý seznam požadovaných ústupků se týkal vojenských aktivit NATO a Západu v Evropě, včetně, jak tehdy zaznamenal Institut pro studium války (ISW), "moratoria na rozšiřování NATO", odvolání prohlášení ze summitu NATO v Bukurešti z roku 2008, že Ukrajina a Gruzie se mohou stát členy NATO, moratorium na zřizování vojenských základen na území bývalých sovětských států a nečlenských zemí NATO, nerozmísťování útočných zbraní v blízkosti Ruska a návrat NATO do stavu z roku 1997, kdy byl podepsán Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo 17. února prohlášení, v němž pohrozilo přijetím "vojensko-technických opatření" v reakci na odmítnutí USA a NATO jednat na tomto základě. Jak se ukázalo, oněmi vojensko-technickými opatřeními byla míněna "zvláštní vojenská operace", která začala o týden později.
ISW už dříve vyhodnotil, že rétorika Vladimira Putina naznačuje, že nemá zájem o seriózní jednání s Ukrajinou a zachovává si maximalistické cíle války. Je pravděpodobné, že Putin, Lavrov a Peskov učinili tato prohlášení o jednáních, aby u západních představitelů vyvolali dojem, že Rusko je třeba k jednání přimět. Kreml má pravděpodobně v úmyslu vytvořit dynamiku, v níž západní představitelé nabídnou Rusku preventivní ústupky v naději, že Rusko přesvědčí, aby zahájilo jednání, aniž by na oplátku požadovali významné předběžné ústupky ze strany Ruska. Putinova, Lavrovova a Peskovova prohlášení mají upozornit na některé z těchto žádoucích preventivních ústupků: snížení finanční a vojenské pomoci Západu Ukrajině, uznání anexe ukrajinského území Ruskem a omezení vojenských akcí NATO a Západu v Evropě. Kreml se také vyjadřuje vágně o předmětu jednání, pravděpodobně s cílem přesvědčit západní představitele, aby zahájili vyjednávací proces bez jasné definice, zda se má jednat o příměří, mírovém procesu, nebo o finální mírové dohodě.
Rusku by prospěla dočasná dohoda s Ukrajinou a západními zeměmi, která by vytvořila přestávku v bojových akcích a umožnila Rusku posílit armádu pro budoucí vojenské operace sledující maximalistické cíle na Ukrajině. Putin však o takové příměří projevil jen malý zájem a Kreml nadále vznáší požadavky, které se rovnají úplné kapitulaci Západu, což naznačuje, že Putin se nadále soustředí na dosažení vojenského vítězství.
Západní představitelé snahy Kremlu odmítli a potvrdili svou podporu Ukrajině. Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron 1. prosince na společné tiskové konferenci zopakovali svůj závazek podpořit Ukrajinu ve válce proti Rusku. Bidenův a Macronův společný projev podpory Ukrajině a Scholzův důrazný požadavek úplného stažení ruských sil z Ukrajiny naznačují, že Francie, Německo a USA nejsou v tuto chvíli připraveny nabídnout Rusku výrazné preventivní ústupky. Biden dodal, že "představa, že Putin někdy porazí Ukrajinu, se vymyká chápání".
Rusko se možná snaží využít své koordinované kampaně raketových úderů na ukrajinskou infrastrukturu a související humanitární situace na Ukrajině k tomu, aby zvýšilo tlak na západní představitele a přimělo je k preventivním ústupkům. Putin v telefonátu se Scholzem nepravdivě uvedl, že Rusku nezbylo nic jiného než provést raketové údery na cíle na ukrajinském území. Rusko způsobuje zbytečné lidské utrpení s možným záměrem vyvolat další vlnu uprchlíků, aby pak vyvinulo tlak na západní představitele a nutilo je nabídnout preventivní ústupky, protože ruská armáda nebyla schopna dosáhnout strategického úspěchu.
Rusko stále představuje hrozbu pro ukrajinskou energetickou síť a civilní obyvatelstvo, přestože ukrajinské síly protivzdušné obrany při současné úrovni svých schopností velmi úspěšně sestřelují ruské rakety a bezpilotní letouny. Zástupce náčelníka ukrajinského generálního štábu brigádní generál Oleksij Hromov uvedl, že ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 72 procent z 239 ruských řízených střel a 80 procent z 80 dronů Šáhid-136 íránské výroby, které byly vypuštěny v listopadu. Mluvčí velení ukrajinského letectva Jurij Ihnat rovněž poznamenal, že ukrajinské a Západem poskytované systémy protivzdušné obrany "vyčerpávají" ruské zásoby raket a nutí Rusy kompenzovat ubývající vysoce přesné rakety používáním inertních raket Ch-55, původně určených výhradně k nesení jaderných hlavic, jako klamných cílů. Ihnat však uvedl, že používání střel Ch-55 spolu s dalšími raketami a drony rovněž vyčerpává ukrajinskou protivzdušnou obranu. I to nízké procento ruských úderů, které proniknou přes ukrajinskou protivzdušnou obranu, nicméně má významné dopady na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že nedávné údery způsobily, že šest milionů Ukrajinců zůstalo před zimou bez elektřiny.
Rusko bude pravděpodobně pokračovat v útocích na ukrajinskou kritickou infrastrukturu přinejmenším tak dlouho, dokud bude dost ruských zbraní schopno pronikat obranou a dosahovat zamýšlených účinků. Britské ministerstvo obrany vyhodnotilo, že ruská strategie ničení kriticky důležitých cílů není tak účinná, jak by byla v dřívějších fázích války vzhledem k tomu, že Ukrajinci úspěšně mobilizovali společnost. ISW nadále soudí, že ruské údery na kritickou infrastrukturu ukrajinskou vůli zřejmě nezlomí.
Další systémy protivzdušné obrany poskytované Západem vedou ruskou proválečně naladěnou komunitu ke zpochybňování dlouhodobé udržitelnosti ruské raketové kampaně. Několik významných ruských vojenských blogerů poznamenalo, že "nárůst" západních systémů protivzdušné obrany na Ukrajině komplikuje ruskou schopnost provádět raketové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a požadovalo, aby Kreml raketovou kampaň urychlil. Jeden bloger dokonce zopakoval hodnocení Západu, že současné ruské raketové údery budou mít na frontové linie malý vliv, pokud "Rusové nepřestanou bláznit" a kampaň brzy neukončí. ISW už dříve informoval o podobných obavách vojenských blogerů z amerických systémů HIMARS, které umožnily ukrajinským silám vést úspěšné operace s cílem odříznout nepřítele jeho zázemí. Taková panika mezi ruskými vojenskými blogery poukazuje na zranitelnost ruské raketové kampaně, pokud bude Západ pokračovat v posilování ukrajinských schopností protivzdušné a protiraketové obrany.
Rusko si klade podmínky pro vyjednávání o demilitarizaci Záporožské jaderné elektrárny (ZJE) výměnou za to, že Ukrajina umožní dodávky plynu do Evropy plynovodem Družba. Rusko by však jakoukoli podobnou dohodu nejspíše porušilo a z jejího nedodržování by obvinilo Ukrajinu. Šéf ruské agentury pro jadernou energii Rosatom Alexej Lichačov prohlásil, že mezinárodní jednání o zřízení bezpečnostní a ochranné zóny kolem ZJE v Enerhodaru v Záporožské oblasti pokračují, a generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi vyjádřil naději, že MAAE, Rusko a Ukrajina dospějí k dohodě do konce roku, tedy za méně než 30 dní. Ruský opoziční server Meduza 2. prosince s odvoláním na své zdroje v Kremlu uvedl, že Rusko se chystá odejít ze ZJE, aniž by se stáhlo z jejího okolí v Záporožské oblasti. Meduza ale neupřesnila, zda by se stažení týkalo pouze vojenských jednotek, nebo by zahrnovalo i okupační správce. Dohoda by pravděpodobně zahrnovala přinejmenším vojenský personál a techniku.
Ukrajinský generální štáb 1. prosince oznámil, že Rusko stahuje vojska a okupační úřady z různých částí okupované Záporožské oblasti, a ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) o den později uvedla, že v ZJE zůstává pouze 500 ruských vojáků a že stahující se ruský personál nastražil v průmyslové zóně Enerhodar 300 min. Podle Meduzy Kreml očekává, že Ukrajina zaručí nepřetržité čerpání plynu plynovodem Družba, který se 5. prosince, kdy vstoupí v platnost embargo Evropské unie na ruský plyn přepravovaný po vodě, stane hlavní přepravní cestou pro dodávky plynu do Evropy. ISW ale už dříve informoval o tom, že Rusko a proruští separatisté dlouhodobě porušují mírové dohody s Ukrajinou a dalšími státy, následně z toho obviňují druhou stranu a vylhaných obvinění využívají jako záminky k nedodržování vlastních závazků.
Demilitarizace ZJE bez stažení ruských sil z širší západní části Záporožské oblasti by neodstranila ani nesnížila přetrvávající hrozbu pro ZJE. I kdyby Rusko stáhlo své síly i okupační správu z Enerhodaru, stále by kontrolovalo okolí a zachovalo by si schopnost zasáhnout všechna místa, která jsou schopna zasáhnout v současné době, včetně samotné ZJE. Dokud by se vojenská situace na jihu Ukrajiny nezměnila, Rusko by nejspíše obviňovalo ukrajinské síly z porušování podmínek dohody a těchto obvinění by využívalo k ospravedlňování remilitarizace ZJE a vytváření dlouhodobějších informačních podmínek k tomu, aby falešně zpochybňovalo schopnost Ukrajiny bezpečně provozovat ZJE a zavázat se k jakémukoli budoucímu příměří nebo mírovým dohodám.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na Bidenovy výroky 2. prosince uvedl, že Biden zřejmě požaduje stažení ruských vojsk z Ukrajiny jako podmínku pro jednání, a prohlásil, že "speciální vojenská operace" bude pokračovat. Peskov dodal, že neochota Američanů uznat anexi ukrajinských území Ruskem značně komplikuje hledání shody na případných jednáních.
Putinova a Peskovova prohlášení o jednáváních navazují na komentáře ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova z 1. prosince, který na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zopakoval naprosto stejný požadavek, který Kreml vznesl vůči USA a NATO před invazí 24. února. Lavrov uvedl, že ruští představitelé budou připraveni jednat se západními představiteli, pokud Západ projeví ochotu projednat dokumenty, které ruští představitelé navrhli v prosinci 2021. Ruské ministerstvo zahraničí 17. prosince 2021 zveřejnilo návrh svých požadavků na "bezpečnostní záruky" ze strany USA a NATO. Rozsáhlý seznam požadovaných ústupků se týkal vojenských aktivit NATO a Západu v Evropě, včetně, jak tehdy zaznamenal Institut pro studium války (ISW), "moratoria na rozšiřování NATO", odvolání prohlášení ze summitu NATO v Bukurešti z roku 2008, že Ukrajina a Gruzie se mohou stát členy NATO, moratorium na zřizování vojenských základen na území bývalých sovětských států a nečlenských zemí NATO, nerozmísťování útočných zbraní v blízkosti Ruska a návrat NATO do stavu z roku 1997, kdy byl podepsán Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo 17. února prohlášení, v němž pohrozilo přijetím "vojensko-technických opatření" v reakci na odmítnutí USA a NATO jednat na tomto základě. Jak se ukázalo, oněmi vojensko-technickými opatřeními byla míněna "zvláštní vojenská operace", která začala o týden později.
ISW už dříve vyhodnotil, že rétorika Vladimira Putina naznačuje, že nemá zájem o seriózní jednání s Ukrajinou a zachovává si maximalistické cíle války. Je pravděpodobné, že Putin, Lavrov a Peskov učinili tato prohlášení o jednáních, aby u západních představitelů vyvolali dojem, že Rusko je třeba k jednání přimět. Kreml má pravděpodobně v úmyslu vytvořit dynamiku, v níž západní představitelé nabídnou Rusku preventivní ústupky v naději, že Rusko přesvědčí, aby zahájilo jednání, aniž by na oplátku požadovali významné předběžné ústupky ze strany Ruska. Putinova, Lavrovova a Peskovova prohlášení mají upozornit na některé z těchto žádoucích preventivních ústupků: snížení finanční a vojenské pomoci Západu Ukrajině, uznání anexe ukrajinského území Ruskem a omezení vojenských akcí NATO a Západu v Evropě. Kreml se také vyjadřuje vágně o předmětu jednání, pravděpodobně s cílem přesvědčit západní představitele, aby zahájili vyjednávací proces bez jasné definice, zda se má jednat o příměří, mírovém procesu, nebo o finální mírové dohodě.
Rusku by prospěla dočasná dohoda s Ukrajinou a západními zeměmi, která by vytvořila přestávku v bojových akcích a umožnila Rusku posílit armádu pro budoucí vojenské operace sledující maximalistické cíle na Ukrajině. Putin však o takové příměří projevil jen malý zájem a Kreml nadále vznáší požadavky, které se rovnají úplné kapitulaci Západu, což naznačuje, že Putin se nadále soustředí na dosažení vojenského vítězství.
Západní představitelé snahy Kremlu odmítli a potvrdili svou podporu Ukrajině. Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron 1. prosince na společné tiskové konferenci zopakovali svůj závazek podpořit Ukrajinu ve válce proti Rusku. Bidenův a Macronův společný projev podpory Ukrajině a Scholzův důrazný požadavek úplného stažení ruských sil z Ukrajiny naznačují, že Francie, Německo a USA nejsou v tuto chvíli připraveny nabídnout Rusku výrazné preventivní ústupky. Biden dodal, že "představa, že Putin někdy porazí Ukrajinu, se vymyká chápání".
Rusko se možná snaží využít své koordinované kampaně raketových úderů na ukrajinskou infrastrukturu a související humanitární situace na Ukrajině k tomu, aby zvýšilo tlak na západní představitele a přimělo je k preventivním ústupkům. Putin v telefonátu se Scholzem nepravdivě uvedl, že Rusku nezbylo nic jiného než provést raketové údery na cíle na ukrajinském území. Rusko způsobuje zbytečné lidské utrpení s možným záměrem vyvolat další vlnu uprchlíků, aby pak vyvinulo tlak na západní představitele a nutilo je nabídnout preventivní ústupky, protože ruská armáda nebyla schopna dosáhnout strategického úspěchu.
Rusko stále představuje hrozbu pro ukrajinskou energetickou síť a civilní obyvatelstvo, přestože ukrajinské síly protivzdušné obrany při současné úrovni svých schopností velmi úspěšně sestřelují ruské rakety a bezpilotní letouny. Zástupce náčelníka ukrajinského generálního štábu brigádní generál Oleksij Hromov uvedl, že ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 72 procent z 239 ruských řízených střel a 80 procent z 80 dronů Šáhid-136 íránské výroby, které byly vypuštěny v listopadu. Mluvčí velení ukrajinského letectva Jurij Ihnat rovněž poznamenal, že ukrajinské a Západem poskytované systémy protivzdušné obrany "vyčerpávají" ruské zásoby raket a nutí Rusy kompenzovat ubývající vysoce přesné rakety používáním inertních raket Ch-55, původně určených výhradně k nesení jaderných hlavic, jako klamných cílů. Ihnat však uvedl, že používání střel Ch-55 spolu s dalšími raketami a drony rovněž vyčerpává ukrajinskou protivzdušnou obranu. I to nízké procento ruských úderů, které proniknou přes ukrajinskou protivzdušnou obranu, nicméně má významné dopady na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že nedávné údery způsobily, že šest milionů Ukrajinců zůstalo před zimou bez elektřiny.
Rusko bude pravděpodobně pokračovat v útocích na ukrajinskou kritickou infrastrukturu přinejmenším tak dlouho, dokud bude dost ruských zbraní schopno pronikat obranou a dosahovat zamýšlených účinků. Britské ministerstvo obrany vyhodnotilo, že ruská strategie ničení kriticky důležitých cílů není tak účinná, jak by byla v dřívějších fázích války vzhledem k tomu, že Ukrajinci úspěšně mobilizovali společnost. ISW nadále soudí, že ruské údery na kritickou infrastrukturu ukrajinskou vůli zřejmě nezlomí.
Další systémy protivzdušné obrany poskytované Západem vedou ruskou proválečně naladěnou komunitu ke zpochybňování dlouhodobé udržitelnosti ruské raketové kampaně. Několik významných ruských vojenských blogerů poznamenalo, že "nárůst" západních systémů protivzdušné obrany na Ukrajině komplikuje ruskou schopnost provádět raketové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a požadovalo, aby Kreml raketovou kampaň urychlil. Jeden bloger dokonce zopakoval hodnocení Západu, že současné ruské raketové údery budou mít na frontové linie malý vliv, pokud "Rusové nepřestanou bláznit" a kampaň brzy neukončí. ISW už dříve informoval o podobných obavách vojenských blogerů z amerických systémů HIMARS, které umožnily ukrajinským silám vést úspěšné operace s cílem odříznout nepřítele jeho zázemí. Taková panika mezi ruskými vojenskými blogery poukazuje na zranitelnost ruské raketové kampaně, pokud bude Západ pokračovat v posilování ukrajinských schopností protivzdušné a protiraketové obrany.
Rusko si klade podmínky pro vyjednávání o demilitarizaci Záporožské jaderné elektrárny (ZJE) výměnou za to, že Ukrajina umožní dodávky plynu do Evropy plynovodem Družba. Rusko by však jakoukoli podobnou dohodu nejspíše porušilo a z jejího nedodržování by obvinilo Ukrajinu. Šéf ruské agentury pro jadernou energii Rosatom Alexej Lichačov prohlásil, že mezinárodní jednání o zřízení bezpečnostní a ochranné zóny kolem ZJE v Enerhodaru v Záporožské oblasti pokračují, a generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi vyjádřil naději, že MAAE, Rusko a Ukrajina dospějí k dohodě do konce roku, tedy za méně než 30 dní. Ruský opoziční server Meduza 2. prosince s odvoláním na své zdroje v Kremlu uvedl, že Rusko se chystá odejít ze ZJE, aniž by se stáhlo z jejího okolí v Záporožské oblasti. Meduza ale neupřesnila, zda by se stažení týkalo pouze vojenských jednotek, nebo by zahrnovalo i okupační správce. Dohoda by pravděpodobně zahrnovala přinejmenším vojenský personál a techniku.
Ukrajinský generální štáb 1. prosince oznámil, že Rusko stahuje vojska a okupační úřady z různých částí okupované Záporožské oblasti, a ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) o den později uvedla, že v ZJE zůstává pouze 500 ruských vojáků a že stahující se ruský personál nastražil v průmyslové zóně Enerhodar 300 min. Podle Meduzy Kreml očekává, že Ukrajina zaručí nepřetržité čerpání plynu plynovodem Družba, který se 5. prosince, kdy vstoupí v platnost embargo Evropské unie na ruský plyn přepravovaný po vodě, stane hlavní přepravní cestou pro dodávky plynu do Evropy. ISW ale už dříve informoval o tom, že Rusko a proruští separatisté dlouhodobě porušují mírové dohody s Ukrajinou a dalšími státy, následně z toho obviňují druhou stranu a vylhaných obvinění využívají jako záminky k nedodržování vlastních závazků.
Demilitarizace ZJE bez stažení ruských sil z širší západní části Záporožské oblasti by neodstranila ani nesnížila přetrvávající hrozbu pro ZJE. I kdyby Rusko stáhlo své síly i okupační správu z Enerhodaru, stále by kontrolovalo okolí a zachovalo by si schopnost zasáhnout všechna místa, která jsou schopna zasáhnout v současné době, včetně samotné ZJE. Dokud by se vojenská situace na jihu Ukrajiny nezměnila, Rusko by nejspíše obviňovalo ukrajinské síly z porušování podmínek dohody a těchto obvinění by využívalo k ospravedlňování remilitarizace ZJE a vytváření dlouhodobějších informačních podmínek k tomu, aby falešně zpochybňovalo schopnost Ukrajiny bezpečně provozovat ZJE a zavázat se k jakémukoli budoucímu příměří nebo mírovým dohodám.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky:
* Rusko se snaží využít touhy Západy po jednání k vytvoření dynamiky, v níž budou mít západní představitelé pocit, že by měli učinit preventivní ústupky, aby přilákali Rusko k jednacímu stolu.
* Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval, že východiskem pro jednání jsou přesně tytéž požadavky, které ruské ministerstvo zahraničí vzneslo před invazí 24. února, a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ještě přidal požadavek, aby Západ uznal ruskou anexi ukrajinského území.
* Ruské síly stále představují hrozbu pro ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a to i přes úspěchy ukrajinské protivzdušné obrany.
* Západní systémy protivzdušné obrany dodávané Ukrajině vedou ruskou proválečně naladěnou komunitu ke zpochybňování ruské kampaně vzdušných úderů proti ukrajinské infrastruktuře.
* Ruští představitelé kladou podmínky pro jednání o demilitarizaci Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Od případné dohody by Rusko pravděpodobně odstoupilo a dohoda by neodstranila ani nezmenšila přetrvávající hrozbu pro ZJE.
* Ukrajinské síly provedly lokalizované průlomy jihozápadně a severozápadně od Kreminné.
* Ruské síly pokračovaly v minimálním postupu v okolí Bachmutu a vedly útočné operace v prostoru Avdijivka-Doněck.
* Ruské síly mohou mít v důsledku ukrajinských úderů potíže s řádným rozdělením a rozmístěním sil v týlových oblastech na jihu Ukrajiny.
* Špatná logistika, neukázněný mobilizovaný personál a domácí protesty nadále brání Kremlu v dosažení cílů "částečné mobilizace".
* Ruský prezident Vladimir Putin se bez zjevného důvodu nadále snaží maskovat vojenské projekty na okupovaných územích.
* Rusko se snaží využít touhy Západy po jednání k vytvoření dynamiky, v níž budou mít západní představitelé pocit, že by měli učinit preventivní ústupky, aby přilákali Rusko k jednacímu stolu.
* Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval, že východiskem pro jednání jsou přesně tytéž požadavky, které ruské ministerstvo zahraničí vzneslo před invazí 24. února, a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ještě přidal požadavek, aby Západ uznal ruskou anexi ukrajinského území.
* Ruské síly stále představují hrozbu pro ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a to i přes úspěchy ukrajinské protivzdušné obrany.
* Západní systémy protivzdušné obrany dodávané Ukrajině vedou ruskou proválečně naladěnou komunitu ke zpochybňování ruské kampaně vzdušných úderů proti ukrajinské infrastruktuře.
* Ruští představitelé kladou podmínky pro jednání o demilitarizaci Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Od případné dohody by Rusko pravděpodobně odstoupilo a dohoda by neodstranila ani nezmenšila přetrvávající hrozbu pro ZJE.
* Ukrajinské síly provedly lokalizované průlomy jihozápadně a severozápadně od Kreminné.
* Ruské síly pokračovaly v minimálním postupu v okolí Bachmutu a vedly útočné operace v prostoru Avdijivka-Doněck.
* Ruské síly mohou mít v důsledku ukrajinských úderů potíže s řádným rozdělením a rozmístěním sil v týlových oblastech na jihu Ukrajiny.
* Špatná logistika, neukázněný mobilizovaný personál a domácí protesty nadále brání Kremlu v dosažení cílů "částečné mobilizace".
* Ruský prezident Vladimir Putin se bez zjevného důvodu nadále snaží maskovat vojenské projekty na okupovaných územích.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)
