Válka na Ukrajině v analýze ISW - 283. den (3. prosince)

Ukrajinské síly údajně dosáhly východního (levého) břehu řeky Dněpr naproti městu Cherson. Ukrajinská dobrovolnická speciální letecká zpravodajská jednotka "Karlson" 3. prosince zveřejnila záběry ukrajinských vojáků, jak na člunech překonávají Dněpr, dostávají se k dřevěné stavbě podobné přístavišti na východním břehu a na věži poblíž břehu vztyčují ukrajinskou vlajku. Speciální jednotka "Carlson" uvedla, že se jedná o první případ vyvěšení ukrajinské vlajky na východním břehu Dněpru, a zdůraznila, že tato operace bude odrazovým můstkem pro následné ukrajinské operace na východním břehu. Pokud se tento omezený ukrajinský průnik na východní břeh potvrdí, mohl by otevřít cestu ukrajinským silám k zahájení operací na východním břehu. Jak Institut pro studium války (ISW) informoval už dříve, pozorovaná ruská opevnění na levém břehu naznačují, že ruské síly očekávají ukrajinské ofenzivní akce na východním břehu a budují obranné linie jižně od Dněpru. Budování pozic na východním břehu pravděpodobně vytvoří podmínky pro budoucí ukrajinské ofenzivní operace v okupované Chersonské oblasti, pokud se ukrajinské jednotky rozhodnou pokračovat v této linii postupu na jihu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron 3. prosince v televizním rozhovoru posílil ruské informační operace, podle nichž je nutné, aby Západ diskutoval o "bezpečnostních zárukách" poskytnutých Rusku. Macron prohlásil, že Západ by měl zvážit, jak se s těmito bezpečnostními zárukami vypořádá, pokud prezident Vladimir Putin přistoupí na jednání o ukončení války na Ukrajině: "Toto téma bude součástí mírových témat, takže musíme mít nachystané, co jsme připraveni udělat, jak ochránit naše spojence a členské státy a jak poskytnout záruky Rusku v den, kdy se vrátí k jednacímu stolu." ISW obsáhle zdokumentoval, jak Kreml požadoval "bezpečnostní záruky" a vyhlásil "linie" jako součást ultimáta, které předložil USA a NATO před zahájením invaze v únoru 2022. Ruskem požadované bezpečnostní záruky zahrnují částečnou demontáž Severoatlantické aliance tím, že se NATO vrátí ke svým hranicím z roku 1997, a dávají Rusku právo veta v případě budoucího rozšiřování aliance tím, že požadují, aby odstoupila od politiky "otevřených dveří". Právě o těchto požadavcích se 1. prosince zmínil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jak ISW informoval už dříve. Ruský požadavek domnělých "bezpečnostních záruk" je součástí širší ruské informační operace, která vykresluje NATO tak, že vyprovokovalo ruskou invazi v roce 2022 tím, že Rusku vyhrožovalo. Bezpečnostní záruky, které by si Ukrajina, NATO a zbytek Evropy nechaly vnutit Ruskem po nevyprovokované a brutální dobyvačné válce Kremlu proti Ukrajině, by mohly být příhodnějším tématem rozhovoru pro západní představitele, kteří zvažují jednání s Moskvou.

Nezávislé ruské průzkumy veřejného mínění ukazují, že ruští občané stále podporují ruské vojenské operace na Ukrajině, přestože v posledních šesti měsících vzrůstá únava z války. Nezávislé ruské sociologické centrum Levada v listopadovém průzkumu zveřejněném 2. prosince zjistilo, že akce ruských sil ve válce na Ukrajině podporuje 74 procent Rusů. Tyto akce "rozhodně podporuje" 42 procent respondentů a 32 procent je "spíše podporuje". Výsledky průzkumu však také ukázaly, že pouze 41 procent dotázaných se vyslovilo pro pokračování vojenských operací Ruska na Ukrajině, zatímco 53 procent uvedlo, že Rusko by mělo zahájit mírová jednání. Průzkum centra Levada mezi červencem a listopadem 2022 ukázal malý, ale konzistentní pokles podpory války mezi obyvateli Ruska. Zjištění centra Levada jsou podobná výsledkům údajného listopadového interního průzkumu zadaného Kremlem. Tento průzkum zjistil, že 55 procent Rusů je pro mírová jednání s Ukrajinou a pouze 25 procent je pro pokračování války.

Oba průzkumy naznačují, že zmenšující se, ale stále významná část ruských občanů podporuje - a někteří z nich dokonce nadšeně - pokračování války na Ukrajině navzdory ruským vojenským neúspěchům. Pokud se současný trend udrží, ruská morálka a politická podpora války se bude časem pravděpodobně dále snižovat. Čím déle bude válka přinášet ztráty na ruské straně, zatímco ukrajinské síly budou získávat půdu pod nohama, tím více se bude společensko-politická dynamika zřejmě obracet proti Kremlu. Operační přestávka pod záminkou mírových jednání by mohla zmírnit rostoucí politický tlak na Kreml a umožnit Rusku znovu zformovat své síly pro následné obnovení útočných operací.

Podmínky na východě Ukrajiny jsou s příchodem zimy údajně stále příznivější pro vyšší tempo operací. Jeden ruský vojenský bloger 3. prosince tvrdil, že půda na směru Kreminna - Svatove zmrzla, a očekává, že ukrajinské síly v důsledku toho pravděpodobně zvýší tempo svých protiofenzivních operací v těchto místech. Také šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj 2. prosince prohlásil, že se počasí na linii Kreminna - Svatove konečně mění. Ukrajinské síly podle něj budou brzy schopny zlepšit své protiofenzivní manévrové operace, protože bláto v oblasti zcela zmrzne. ISW už dříve vyhodnotil, že celkové tempo operací se v nadcházejících týdnech pravděpodobně zvýší, protože trvale chladné počasí umožní zamrznutí půdy na celém bojišti, zejména na východní Ukrajině, kde operace na obou stranách vázly kvůli kvůli velmi bahněnému terénu. Ani Rusové, ani Ukrajinci v jednom z nejpříhodnějších ročních období pro mechanizovanou manévrovou válku v tomto regionu proto ofenzivní operace pravděpodobně nepřeruší.

V Minsku se sešli ministři obrany Ruska a Běloruska, zřejmě aby dále posílili dvoustranné bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. Ruský ministr obrany armádní generál Sergej Šojgu se setkal s běloruským ministrem obrany generálmajorem Viktarem Chreninem a společně podepsali změny v dohodě o společném zajišťování regionální bezpečnosti ve vojenské oblasti. Šojgu se rovněž setkal s běloruským prezidentem Aljaksandrem Lukašenkou, který na schůzce prohlásil, že běloruské a ruské síly pokračují ve společném výcviku na běloruském území, aby "svazový stát [mohl] odrazit jakoukoli agresi". Šojgu se s Chreninem a Lukašenkou nejspíše setkal proto, aby Bělorusko dále tlačil k podpoře ruské ofenzivní kampaně na Ukrajině. ISW už dříve vyhodnotil, že je velmi nepravděpodobné, že by Bělorusko vstoupilo do války na Ukrajině. Ochotu Lukašenky k takovému kroku totiž omezují vnitropolitické faktory.

Náčelník generálního štábu íránských ozbrojených sil generálmajor Muhamad Baghirí se 3. prosince v Teheránu údajně setkal s náměstkem ruského ministra obrany generálplukovníkem Alexandrem Fominem. Podle oficiálních informací íránských státních médií jednali o blíže nespecifikované vojenské spolupráci. Je možné, že jednali o prodeji íránských bezpilotních letounů a raket Rusku pro použití na Ukrajině. Baghirí je nejvyšším íránským vojenským velitelem a je zodpovědný za vojenskou politiku a strategické vedení. Ruská média o schůzce do doby zveřejnění tohoto článku neinformovala.

Klíčové poznatky:

* Ukrajinské síly údajně pronikly na východní (levý) břeh řeky Dněpr naproti Chersonu.

* Francouzský prezident Emmanuel Macron 3. prosince v televizním rozhovoru posílil ruské informační operace, podle nichž je nutné, aby NATO zvážilo "bezpečnostní záruky", které by měly být poskytnuty Rusku na předpokládaných jednáních.

* Podmínky na východní Ukrajině se s příchodem zimy pravděpodobně usnadňují vyšší tempo operací.

* V Minsku se sešli ministři obrany Ruska a Běloruska, zřejmě aby dále posílili dvoustranné bezpečnostní vazby mezi Ruskem a Běloruskem.

* Ukrajinské síly pravděpodobně pokračují v postupu severozápadně od města Kreminna.

* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích v okolí Bachmutu, v prostoru mezi Avdijivkou a Doněckem a v západní části Doněcké a východní části Záporožské oblasti.

* Ruské úřady údajně evakuovaly proruské kolaboranty z Olešky.

* Organizační a štábní oddělení ruské Národní gardy (Rosgvardije) potvrdilo, že mobilizace pokračuje i přes oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o oficiálním ukončení "částečné mobilizace" k 31. říjnu.

* Ruské orgány nadále využívají soudních opatření k upevnění administrativní kontroly nad okupovanými územími.