Memorial doufá, že bude moci pokračovat v práci i v těžkých podmínkách

Boris Bělenkin z ruské lidskoprávní organizace Memorial doufá, že sdružení bude moci pokračovat v práci, ačkoli jsou okolnosti pro fungování občanské společnosti v Rusku velmi ztížené. Řekl to na dnešní tiskové konferenci při příležitosti předávání Nobelovy ceny za mír v Oslu. Laureáty jsou kromě Memorialu ukrajinská organizace Centrum pro občanské svobody a vězněný běloruský disident Ales Bjaljacki, zakladatel organizace Vjasna.

Pro Memorial bylo podle Bělenkina udělení Nobelovy ceny nečekané. "Pro nás to bylo překvapení vzhledem k tomu, jak krušný rok jsme zažili a jak těžký byl pro naši organizaci," poznamenal. Po ruské invazi na Ukrajinu totiž sdružení pracovalo především na zachování své funkce a vytvoření podmínek pro další monitorování dodržování lidských práv.

Nobelova cena je pro Memorial závazkem, který organizaci inspiruje k pokračování práce i za těžkých okolností. "Za sebe mohu říct, že uděláme všechno pro to, abychom zachovali tradici našich činností, která trvá už 35 let," dodal Bělenkin.

Předseda představenstva organizace Memorial Jan Račinskij v rozhovoru pro pořad HARDtalk britské televize BBC řekl, že mu kremelské úřady doporučily, aby Nobelu cenu nepřijímal. Zdůvodnily to údajnou "nevhodností" dalších dvou letošních laureátů.

"My jsme tuto radu samozřejmě nevzali na vědomí," uvedl Račinskij, pro kterého je smysl a význam práce Memorialu důležitější než jeho osobní bezpečnost. "V dnešním Rusku nelze osobní bezpečnost nikomu zaručit. Ano, mnoho lidí bylo zabito. Ale víme, k čemu vede beztrestnost státu... Musíme se z této jámy nějak dostat," dodal.
Při vyhlášení laureátů Nobelův výbor uvedl, že Memorial byl založen na myšlence, že "konfrontace s minulými zločiny je nezbytná pro prevenci nových zločinů". Račinskij označil rozhodnutí výboru udělit cenu laureátům ze tří různých zemí za "pozoruhodné". Podle něj je to důkaz, "že občanská společnost není rozdělena národními hranicemi, že je jednotným tělesem, které pracuje na řešení společných problémů".

Rozhodnutí ocenit Nobelovou cenou za mír i ruského laureáta však vyvolalo kontroverzi. Šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody Oleksanda Matvijčuková odmítla poskytnout rozhovor spolu s Račinským a BBC s nimi v Oslu hovořila odděleně.

Na otázku, proč chtěla rozhovor natočit odděleně, Matvijčuková pro HARDtalk uvedla: "Nyní jsme ve válce a chceme, aby hlas ukrajinských obránců lidských práv byl slyšet. Jsem si jistá, že bez ohledu na to, že děláme oddělené rozhovory, předáváme a doručujeme stejná poselství."

Centrum pro občanské svobody bylo oceněno za svou práci při prosazování demokracie na Ukrajině a vyšetřování ruských válečných zločinů v zemi.

Přestože Matvijčuková odmítla odpovídat na otázky BBC společně s Račinským, jeho práci pochválila a Memorial označila za partnera své organizace. Připomněla, že Memorial ukrajinské skupině pomáhá už léta, a dodala, že má "obrovský respekt ke všem ruským kolegům v oblasti lidských práv", kteří pracují v obtížných podmínkách. Varovala také, že bez řádného zúčtování s ruskými zločiny mír ve východní Evropě nenastane.

Matvijčuková vyzvala k vytvoření nového mezinárodního tribunálu, který by pohnal prezidenta Vladimira Putina a další Rusy k odpovědnosti za jejich činy na Ukrajině, a označila současný systém za nedostatečný.

"Otázkou je, kdo zajistí spravedlnost pro statisíce obětí válečných zločinů," uvedla dále Matvijenková a obvinila Rusko, že válku využívá jako nástroj k dosažení svých geopolitických cílů - a že se dopouští válečných zločinů, aby v konfliktu zvítězilo.
Také pro běloruskou organizaci Vjasna byla cena překvapením, řekl její zástupce Uladzimir Vjaličkin. Bjaljacki se podle něj obraně lidských práv a práva kritizovat politický establishment věnuje už čtvrt století. Zasloužil se podle Vjaličkina především o nastavení způsobu, jakým dokumentovat válečné zločiny, porušování lidských práv a zneužívání moci politickými představiteli. "Ukázal, že dobré fungování občanské společnosti je cestou k míru a dobrému fungování demokracie," poznamenal Vjaličkin.

Kvůli strachu z odpovědnosti za své zločiny se podle něj zástupci běloruského režimu mstí lidskoprávnímu centru Vjasna, výsledkem čehož je to, že šest jeho členů je dnes za mřížemi. Celkově se podle Vjaličkina ví o několika tisících občanských aktivistů, kteří jsou zadrženi.

Podle Vjaličkina v Bělorusku také existuje praxe zastrašování právníků hájících politické vězně. Veřejnost navíc často nemá možnost dozvědět se, z čeho je reálně člověk obviněn. U rozsudků je zveřejněna jen malá část s konstatováním, že osoba spáchala trestný čin, podrobnosti se ale veřejnost nedozví, uvedl.

Stovky tisíc lidí podle Vjaličkina zažily policejní a soudní pronásledování za své názory a snahy o nastolení demokracie v Bělorusku. Protestním akcím se podle něj režim snaží zabránit preventivním zadržováním jednotlivých lidí a výslechy doprovázenými policejním násilím.

Letošní udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v České republice už dříve vládní i opoziční politici. Laureátům tehdy pogratulovali například premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle humanitární organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový.