Ukrajinci mají podle slovenské organizace velký zájem o školení v první pomoci
█ CENZOR.CZ █ pátek 30.12.2022, 13:06
Ukrajinci mají obrovský zájem o školení v první pomoci. Hlásí se na ně učitelé, dobrovolníci či řidiči záchranek, kteří jezdí pomáhat nebo vyzvedávat lidi na frontovou linii, řekla Zuzana Kuráňová, projektová manažerka slovenské humanitární organizace STEP-IN, jež pomáhá s poskytováním zdravotní péče na Ukrajině. Organizuje přitom i různé kurzy první pomoci - v jednom z nich trénuje civilisty, aby oni pak mohli školit další řadové Ukrajince.
Cílem je, aby získali zručnosti důležité v krizových válečných situacích, například aby věděli, jak reagovat po ruských vzdušných útocích nebo ostřelování. "Stalo se, že tam vybombardovali továrnu, kde bylo mnoho zraněných, lidé si neuměli navzájem pomoct a řada jich zemřela, vykrvácela," vysvětlila Kuráňová. "Jde tedy o to, aby uměli vyhodnotit situaci, správně reagovat a poskytnout první pomoc," dodala.
Účastníci třídenních kurzů se tak učí třeba zastavit silné krvácení, zkontrolovat dýchací cesty, dát raněného do stabilizované polohy. "Učí se také vyhodnotit, koho ošetřit jako prvního v případě, kdy je najednou 20 i víc zraněných lidí. Aby poskytli pomoc podle toho, jak ji lidé potřebují, a nikoliv na základě toho, kdo nejvíce křičí," popisuje projektová manažerka. Proškolení lidé se pak sami stávají trenéry.
"Někteří se zúčastnili našich tréninků i vícekrát, aby získali víc praxe a jistoty, a už zakládají své skupiny a trénují další lidi," vypráví Kuráňová, podle níž je o kurzy mezi obyvateli země, která se deset měsíců brání ruské vojenské agresi a kvůli bojům tam zemřely přinejmenším tisíce civilistů včetně dětí, velký zájem. "Začali jsme v říjnu a od té doby jsme proškolili zhruba 150 lidí. Dalších asi 600 na trénink čeká," uvádí pracovnice humanitární organizace, která má na Ukrajině čtyři desítky spolupracovníků.
Ti mimo jiné proškolili také asi 100 zdravotníků, aby věděli, jak správně reagovat v situaci, kdy se setkají s polytraumaty. "To je situace, kdy má člověk více zranění, která jsou život ohrožující, a je potřeba zachovat určitý systém, jak mu poskytnout pomoc, aby přežil, než ho odvezou do nemocnice," pokračuje Kuráňová. Běžní ukrajinští lékaři nebo sestry - vyjma zdravotníků na urgentních příjmech nebo pohotovosti - totiž podle ní neměli zkušenosti s těmito zraněními nebo hromadnými traumaty. Ruská invaze však dosavadní realitu změnila.
"Tréninky jsou zaměřené hlavně na praktické zručnosti, aby si to zkusili, procvičili se a získali sebedůvěru, že pomoc poskytnou správně, rychle a efektivně," vysvětluje projektová manažerka a dodává, že organizace proto používá názorné pomůcky, které třeba umí simulovat silné krvácení. Třetím druhem tréninku, který STEP-IN na Ukrajině bezplatně poskytuje, je psychologická první pomoc. Mobilní školitelské týmy přitom cestují tam, kde je o kurzy zájem. "Školíme především v okolí Dnipra, ale byli jsme také v Charkově, Záporoží nebo Kremenčuku," uvádí Kuráňová.
Ona sama před svou současnou misí na Ukrajině působila mimo jiné v Iráku, kde tehdy nově založená organizace STEP-IN začala na přelomu let 2014 a 2015 provozovat mobilní kliniky v uprchlických táborech v Dohúku a Irbílu. Poté, co na Ukrajinu letos v únoru vtrhla ruská invazní vojska, svou činnost rozšířila i do ní. "Mnoho kolegů, kteří s námi pracovali v Iráku, byli lékaři nebo koordinátoři z Ukrajiny, pomoc v jejich zemi tak vyvstala přirozeně," vzpomíná Kuráňová.
Organizace podle ní nejprve pomáhala na hranicích prchajícím Ukrajincům. Po průzkumu na samotném ukrajinském území dospěla k závěru, že kromě školení v první pomoci jsou tam kvůli nedostatku lékařů rovněž zapotřebí mobilní kliniky se základní zdravotní péčí. Ty dnes podle Kuráňové fungují v okolí Dnipra a Mukačeva. "Další budeme otevírat v Charkově. A dodáváme také různý lékařský materiál, nástroje, přístroje a léky do ukrajinských nemocnic," podotkla Kuráňová.
STEP-IN se podle ní snaží zaměstnávat zejména místní pracovníky. "Cílem je, aby si pomáhali navzájem," říká Kuráňová, podle níž pro organizaci v zemi pracuje mimo jiné pět Ukrajinců, kteří s ní v minulosti pomáhali i v Iráku. Výhodu místního personálu vidí v tom, že zná dobře terén a může s lidmi mluvit v rodném jazyce.
Nejtěžší je teď podle ní nedostatek elektřiny a výpadky internetu na Ukrajině, za který mohou ruské vzdušné útoky na energetickou infrastrukturu. "Když není elektřina, není světlo, teplo, lidé mrznou a nesoustředí se. Nelze promítat ukázková videa. Hodně těžké je to i v mobilních klinikách. A bez internetu je náročné něco organizovat," popisuje Kuráňová a dodává, že STEP-IN si pořídil generátory a chystá se koupit sadu pro připojení na satelitní internet Starlink. Ruské vzdušné útoky podle ní navíc mezi lidmi vyvolávají strach. "Hledáme proto pro tréninky místa, kde je bezpečný úkryt," přibližuje a dodává, že organizace stále shání lékaře, kteří by trénovali zdravotníky.
Výpadky v dodávkách elektřiny, kvůli kterým potemněly i ulice ukrajinských měst, podle Kuráňové vedly rovněž k vyššímu počtu dopravních nehod. Svědkem jedné autohavárie se stal i bývalý účastník kurzu, který poté pracovníkům organizace volal, aby za školení poděkoval. Pomocí škrtidla zachránil život zraněnému s masivním krvácením, řekla projektová manažerka.
Cílem je, aby získali zručnosti důležité v krizových válečných situacích, například aby věděli, jak reagovat po ruských vzdušných útocích nebo ostřelování. "Stalo se, že tam vybombardovali továrnu, kde bylo mnoho zraněných, lidé si neuměli navzájem pomoct a řada jich zemřela, vykrvácela," vysvětlila Kuráňová. "Jde tedy o to, aby uměli vyhodnotit situaci, správně reagovat a poskytnout první pomoc," dodala.
Účastníci třídenních kurzů se tak učí třeba zastavit silné krvácení, zkontrolovat dýchací cesty, dát raněného do stabilizované polohy. "Učí se také vyhodnotit, koho ošetřit jako prvního v případě, kdy je najednou 20 i víc zraněných lidí. Aby poskytli pomoc podle toho, jak ji lidé potřebují, a nikoliv na základě toho, kdo nejvíce křičí," popisuje projektová manažerka. Proškolení lidé se pak sami stávají trenéry.
"Někteří se zúčastnili našich tréninků i vícekrát, aby získali víc praxe a jistoty, a už zakládají své skupiny a trénují další lidi," vypráví Kuráňová, podle níž je o kurzy mezi obyvateli země, která se deset měsíců brání ruské vojenské agresi a kvůli bojům tam zemřely přinejmenším tisíce civilistů včetně dětí, velký zájem. "Začali jsme v říjnu a od té doby jsme proškolili zhruba 150 lidí. Dalších asi 600 na trénink čeká," uvádí pracovnice humanitární organizace, která má na Ukrajině čtyři desítky spolupracovníků.
Ti mimo jiné proškolili také asi 100 zdravotníků, aby věděli, jak správně reagovat v situaci, kdy se setkají s polytraumaty. "To je situace, kdy má člověk více zranění, která jsou život ohrožující, a je potřeba zachovat určitý systém, jak mu poskytnout pomoc, aby přežil, než ho odvezou do nemocnice," pokračuje Kuráňová. Běžní ukrajinští lékaři nebo sestry - vyjma zdravotníků na urgentních příjmech nebo pohotovosti - totiž podle ní neměli zkušenosti s těmito zraněními nebo hromadnými traumaty. Ruská invaze však dosavadní realitu změnila.
"Tréninky jsou zaměřené hlavně na praktické zručnosti, aby si to zkusili, procvičili se a získali sebedůvěru, že pomoc poskytnou správně, rychle a efektivně," vysvětluje projektová manažerka a dodává, že organizace proto používá názorné pomůcky, které třeba umí simulovat silné krvácení. Třetím druhem tréninku, který STEP-IN na Ukrajině bezplatně poskytuje, je psychologická první pomoc. Mobilní školitelské týmy přitom cestují tam, kde je o kurzy zájem. "Školíme především v okolí Dnipra, ale byli jsme také v Charkově, Záporoží nebo Kremenčuku," uvádí Kuráňová.
Ona sama před svou současnou misí na Ukrajině působila mimo jiné v Iráku, kde tehdy nově založená organizace STEP-IN začala na přelomu let 2014 a 2015 provozovat mobilní kliniky v uprchlických táborech v Dohúku a Irbílu. Poté, co na Ukrajinu letos v únoru vtrhla ruská invazní vojska, svou činnost rozšířila i do ní. "Mnoho kolegů, kteří s námi pracovali v Iráku, byli lékaři nebo koordinátoři z Ukrajiny, pomoc v jejich zemi tak vyvstala přirozeně," vzpomíná Kuráňová.
Organizace podle ní nejprve pomáhala na hranicích prchajícím Ukrajincům. Po průzkumu na samotném ukrajinském území dospěla k závěru, že kromě školení v první pomoci jsou tam kvůli nedostatku lékařů rovněž zapotřebí mobilní kliniky se základní zdravotní péčí. Ty dnes podle Kuráňové fungují v okolí Dnipra a Mukačeva. "Další budeme otevírat v Charkově. A dodáváme také různý lékařský materiál, nástroje, přístroje a léky do ukrajinských nemocnic," podotkla Kuráňová.
STEP-IN se podle ní snaží zaměstnávat zejména místní pracovníky. "Cílem je, aby si pomáhali navzájem," říká Kuráňová, podle níž pro organizaci v zemi pracuje mimo jiné pět Ukrajinců, kteří s ní v minulosti pomáhali i v Iráku. Výhodu místního personálu vidí v tom, že zná dobře terén a může s lidmi mluvit v rodném jazyce.
Nejtěžší je teď podle ní nedostatek elektřiny a výpadky internetu na Ukrajině, za který mohou ruské vzdušné útoky na energetickou infrastrukturu. "Když není elektřina, není světlo, teplo, lidé mrznou a nesoustředí se. Nelze promítat ukázková videa. Hodně těžké je to i v mobilních klinikách. A bez internetu je náročné něco organizovat," popisuje Kuráňová a dodává, že STEP-IN si pořídil generátory a chystá se koupit sadu pro připojení na satelitní internet Starlink. Ruské vzdušné útoky podle ní navíc mezi lidmi vyvolávají strach. "Hledáme proto pro tréninky místa, kde je bezpečný úkryt," přibližuje a dodává, že organizace stále shání lékaře, kteří by trénovali zdravotníky.
Výpadky v dodávkách elektřiny, kvůli kterým potemněly i ulice ukrajinských měst, podle Kuráňové vedly rovněž k vyššímu počtu dopravních nehod. Svědkem jedné autohavárie se stal i bývalý účastník kurzu, který poté pracovníkům organizace volal, aby za školení poděkoval. Pomocí škrtidla zachránil život zraněnému s masivním krvácením, řekla projektová manažerka.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
