Novoroční poselství prezidenta Volodymyra Zelenského ukrajinskému národu

Vážení Ukrajinci!

Letošní rok začal 24. února. Bez předmluv a preludií. Ostře. Brzy. Ve čtyři hodiny ráno.

Byla tma. Bylo to hlasité. Pro mnohé to bylo těžké a pro některé děsivé. Uplynulo 311 dní. Stále to pro nás může být temné, ohlušující a složité. Ale rozhodně se už nikdy nebudeme bát. A už nikdy se nebudeme stydět.

Byl to náš rok. Rok Ukrajiny. Rok Ukrajinců.

Probudili jsme se 24. února. Do jiného života. Jako jiný národ. Jako jiní Ukrajinci. První rakety nakonec zničily labyrint iluzí. Viděli jsme, kdo je kdo. Čeho jsou schopni přátelé a čeho nepřítel, a hlavně čeho jsme schopni my sami.

Dne 24. února se miliony z nás rozhodly. Ne pro bílou, ale modrožlutou vlajku. Ne pro útěk, ale pro setkání. Setkání s nepřítelem. Pro vzdor a boj.

Výbuchy z 24. února nás ohlušily. Od té doby neslyšíme všechno. A neposloucháme všechny. Bylo nám řečeno: Nemáte jinou možnost, než se vzdát. My říkáme: nemáme jinou možnost než zvítězit.

Dne 24. února jsme začali tvořit naše vítězství. Z mnoha cihliček - stovek dalších vítězství.

Přemohli jsme paniku. Nerozprchli jsme se, ale semkli. Překonali jsme pochybnosti, zoufalství, strach. Uvěřili jsme v sebe a ve své síly. Ozbrojené síly Ukrajiny. Rozvědku. Národní gardu. Službu bezpečnosti Ukrajiny. Speciální jednotky. Pohraniční stráž. Obranu proti teroristům. Protivzdušnou obranu. Policii. Státní službu Ukrajiny pro mimořádné situace. Všechny naše obranné a bezpečnostní složky. Jsem na vás všechny, naši bojovníci, hrdý!

Letošní rok lze označit za rok ztrát pro Ukrajinu, pro celou Evropu, pro celý svět. To je však špatně. Neměli bychom to říkat.

My jsme nic neztratili. Bylo nám to vzato. Ukrajina neztratila své syny a dcery - vzali jí je vrazi. Ukrajinci neztratili své domovy - zničili je teroristé. Neztratili jsme svá území - obsadili je okupanti. Svět neztratil mír - zničilo ho Rusko.

Letošní rok nás zasáhl do srdce. Vyplakali jsme všechny slzy. Vykřičeli jsme všechny modlitby. 311 dní. Ke každé minutě máme co říct. Většina slov je však zbytečná. Nejsou potřeba. Nepotřebujeme vysvětlení, přikrašlování. Potřebujeme ticho. Abychom slyšeli. Potřebujeme pauzy. Abychom si uvědomili.

Ráno 24. února.

Hostomel. Buča. Irpiň. Boroďanka. Charkov.

"Mrija".

Kramatorsk. Nádraží. Hračka.

Černihiv.

Mariupol. Činoherní divadlo. Nápis "Děti".

Olenivka.

Oděsa. Výšková budova. Děvčátko. Byly mu tři měsíce.

Volňansk. Porodnice. Novorozeně. Dva dny staré.

"Azovstal".

Na to se nedá zapomenout. A je nemožné odpustit. Je však možné vyhrát.

Stáli jsme na nohou, protože jsme měli něco, co nás drželo při životě. Náš duch.
 
Obrana Kyjeva.

Charkov.

Mykolajiv.

Čornobajivka.

Hadí ostrov.

HIMARS.

Antonivský most.

"Bavlna".

Krymský most.

"Neptun".

Křižník "Moskva".

Ruská válečná loď.

Izjum, Balaklija a Kupjansk.

Cherson.

A modlíme se, aby tu byly Kreminna a Svatove, Melitopol, celý Donbas, Krym.

Bojujeme a budeme bojovat i nadále. Kvůli hlavnímu slovu: "vítězství".

Určitě bude. Míříme k němu už 311 dní.

Vydali jsme hodně sil. Ale ve chvíli, kdy se vám bude zdát, že už dál nemůžete, vzpomeňte si, čím jsme s vámi už prošli.

Chci vám všem říct: Ukrajinci, jste neuvěřitelní! Jen pohleďte, co jsme už udělali a co děláme!

Jak naši vojáci od prvních dnů porážejí tu "druhou armádu světa".

Jak naši lidé zastavovali kolony jejich techniky.

Jak starý muž zastavil tank holýma rukama.

Jak žena sestřelila dron sklenicí rajčat.

Jak za okupace kradli nepřátelské tanky, obrněné transportéry, vrtulníky, granáty.

Jak za pár hodin vybrali peníze na "lovce Šáhidů", námořní drony, obrněná vozidla, sanitní vozy a "Bayraktary".

Jak odolávali všem hrozbám, ostřelování, kazetovým pumám, řízeným střelám, tmě a chladu.

Jak podporovali jeden druhého a jak podporovali stát.

Ve válce je důležitý každý.

Každý, kdo drží zbraň, volant auta, kormidlo lodi nebo letadla, skalpel nebo ukazovátko.

Každý, kdo sedí u notebooku, kdo řídí kombajn nebo vlak.

Kdo je na kontrolním stanovišti a v elektrárně.

Novináři a diplomaté, pracovníci veřejných služeb a záchranáři.
Všichni. Kdo pracuje. Kdo studuje na univerzitě nebo na škole. A dokonce i ti, kteří se teprve učí chodit.

To vše je pro jejich dobro. Pro dobro našich dětí. Našich lidí. Naší země.

Ve velké válce není malých věcí. Nikdo není zbytečný. Každý z nás je bojovník. Každý z nás je frontou. Každý z nás je základem obrany.

Bojujeme jako jeden tým - celá země, všechny naše regiony. Všechny vás obdivuji. Chci poděkovat každému nezlomnému regionu Ukrajiny.

Charkov. Znetvořený, ale neporažený. Nepříteli jste dokázali, že být blízko zeměpisně neznamená být blízko mentálně. Charkov je ukrajinské město. Město hrdinů.

Nezlomný Mykolajiv. Hrdinně odolává všem úderům. Město na vlně, která překonává všechny bouře.

Sumská oblast a Sumy. Byli jste mezi prvními, kdo pocítil plnou invazi okupantů. Sumská oblast se pro ně stala kostí v krku. Obyčejní lidé vyráběli zápalné lahve, pálili nepřátelské kolony, brali první zajatce. Sumská oblast je síla.

Dnipro. Podpora a spolehlivý týl naší fronty. Přijímali jste lidi, raněné vojáky jste vraceli zpět do života. Navzdory neustálým útokům Dnipro žije.

Oděsa. Slunečná a přátelská, nyní - pevnost. Světová pevnost. Která chrání nás a která chrání svět. Živí ho a každý den posílá po moři miliony tun spásy. Protože to je Oděsa-matka.
Cherson! Jste hrdinové! Okupovali vás víc než osm měsíců. Byli jste beze zpráv. Bez spojení. Odříznuti od Ukrajiny.

Tisíce z vás šly na shromáždění proti rašistům. Nevěděli jste, zda to na Ukrajině vidí, zda o tom vědí. Okupanti vám lhali, že vás Ukrajina opustila a nebude za vás bojovat. Ale vy jste věřili a navzdory všemu jste se dočkali. Tvář Chersonu je posetá střepinami, ale hlavní je, že Nový rok slavíme svobodně a společně pod modrožlutými vlajkami. Takže všechno obnovíme, všechno znovu vybudujeme. Stejně jako Černihiv a Záporoží, Kramatorsk a Bachmut.

Města, která se stala útočištěm pro miliony Ukrajinců: Rivne, Ivano-Frankivsk, Ternopil, Vinnycja. Děkuji vám! Těm, která přijímají a předávají miliony tun pomoci z Evropy a ze světa: Lvovu, Užhorodu, Černivcům, Lucku. Děkujeme! Těm, která hostí evakuované podniky, firmy a univerzity: Chmelnyckému, Žytomyru, Kropyvnyckému, Poltavě, Čerkasám. Děkujeme!

A ti, kteří čekají na Ukrajinu. A dočkají se. Donbas, Luhanská oblast, Krym. Díky vám, našim bojovníkům!

A samozřejmě Kyjevská oblast a Kyjev - naše srdce, které vždy bije díky vám, všem našim Ukrajincům!

Všichni jsme jedna rodina. Jedna Ukrajina.

V tomto roce Ukrajina změnila svět. A svět objevil Ukrajinu. Bylo nám řečeno: vzdejte se. Zvolili jsme protiútok! Bylo nám řečeno, že musíme dělat ústupky a kompromisy. Chystáme se do Evropské unie a NATO.

Svět uslyšel o Ukrajině. Evropský parlament, Bundestag, britský parlament, Kneset, Kongres USA.

Svět pocítil Ukrajinu. Ukrajina je v médiích. V srdcích lidí. Nahoře ve vyhledávání Googlu.

Svět uviděl Ukrajinu. Na hlavních náměstích v Torontu, New Yorku, Londýně, Varšavě, Florencii, Sydney a dalších městech.

Ukrajinci udivují. Ukrajincům se tleská. Ukrajinci inspirují.

Existuje něco, co nás může vyděsit? Ne. Může nás někdo zastavit? Ne.

Protože jsme všichni spolu.

To je to, za co bojujeme. Jeden za druhého.

Nejlepší salva je pro nás ve skladech okupantů. Nejlepším dárkem jsou čísla ve zprávě generálního štábu.

Nevíme jistě, co nám přinese nový rok 2023. Jsme však připraveni na všechno.

Nové úspěchy? Budeme šťastní. Nové rány? Budeme vytrvalí. Pokračující boj? Budeme se bít. A když vyhrajeme - obejmeme se.

Vážení Ukrajinci!

Do Nového roku zbývá několik minut. Chci nám všem popřát jediné - vítězství. To je to hlavní. Jedno přání pro všechny Ukrajince.

Nechť je tento rok rokem návratu. Návratu našich lidí. Bojovníků - ke svým rodinám. Zajatců - do svých domovů. Uprchlíků - na svou Ukrajinu.

Návratu našich území. A dočasně okupovaní budou navždy svobodní.

Návratu k normálnímu životu. Ke šťastným chvílím bez zákazu vycházení. K pozemským radostem bez leteckých poplachů.

K navrácení toho, co nám ukradli. Dětství našich dětí, klidného stáří našich rodičů.

Aby vnoučata mohla jezdit k babičce a dědečkovi na prázdniny. Na melouny v Chersonu. A na třešně do Melitopolu.

Aby naše města byla svobodná. Naši přátelé jsou věrní.

A aby se ve zprávách vedle údaje o 100 tisících zlikvidovaných nepřátel a tisících kusů zničené ruské techniky objevilo naše hlavní číslo a hlavní úspěch - 603 tisíc 628 kilometrů čtverečních. Rozloha nezávislé Ukrajiny, jaká byla od roku 1991. Jako tomu bude vždy.

To vše ať přinese nový rok. Jsme připraveni za to bojovat. Proto je každý z nás tady. Já jsem tady. My jsme tady. Vy jste tady. Všichni jsou tady. My všichni jsme Ukrajina.

Sláva Ukrajině!

Šťastný nový rok!