V České republice jednali zástupci zemí EU a Ukrajiny o tribunálu pro stíhání zločinu agrese
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 26.01.2023, 18:00
Právní experti zemí EU a zástupci Ukrajiny jednali v Praze o možnosti zřízení tribunálu pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině.
V Praze se setkali právní experti ze států Evropské unie i jiných zemí a ukrajinští zástupci k debatě o možnosti zřízení tribunálu pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině. Na webu o tom informovalo české ministerstvo zahraničí, které jednání hostilo. Česká republika podle šéfa diplomacie Jana Lipavského (Piráti) plně podporuje zřízení takového orgánu.
"Rusko musí být přivedeno k odpovědnosti za svoji agresivní válku a spravedlnost musí zvítězit," uvedl na twitteru Lipavský. Za organizaci akce mu poděkoval jeho ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba, podle kterého se zúčastnili zástupci 20 zemí.
Lipavský už dříve řekl, že speciální trestní tribunál by byl potřeba pro to, aby mohlo být souzeno ruské nejvyšší politické vedení za agresi proti Ukrajině. Česká republika spolu s Ukrajinou či pobaltskými státy patří k "jádrové skupině", která vznik tribunálu iniciuje.
Podle Lipavského existuje celá řada mechanismů, jež se věnuje vyšetřování a případnému trestání porušování mezinárodního práva. Například Mezinárodní trestní soud (ICC) ale nemůže vyšetřovat přímo zločin samotné agrese, na rozdíl od válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či zločinu genocidy.
Podle dřívějšího vyjádření šéfa české diplomacie je třeba vyslat jasný signál, že pokud někdo spáchá akt agrese, tak za to ponese vinu. V tomto případě jde podle něj o nejvyšší politické vedení v Moskvě či některé klíčové generály. Druhou věcí je, že z právního hlediska není úplně jednoduché dosáhnout efektivního fungování takového tribunálu.
Náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek dříve uvedl, že existují dva základní právní problémy. První je otázka imunit nejvyšších ruských politiků, kteří jsou obecně po dobu výkonu funkce vyloučeni z mezinárodní trestně-právní odpovědnosti. Druhou otázkou je, zda by soud mohl vést řízení i v nepřítomnosti stíhaných osob. Pokud ne, tak by tribunál do značné míry existoval pouze na papíře.
Kyjev usiluje o zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu nebo tribunálu mezinárodního v kombinaci s domácím, který by měl stíhat vysoce postavené strůjce ruské invaze. Podle ukrajinských představ by měl doplnit činnost ICC.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová loni v listopadu řekla, že unijní exekutiva chce prosadit ustavení zvláštního tribunálu a že je pro něj klíčová podpora Valného shromáždění OSN. Rada bezpečnosti by takový orgán nepodpořila, protože Rusko v ní má právo veta.
"Rusko musí být přivedeno k odpovědnosti za svoji agresivní válku a spravedlnost musí zvítězit," uvedl na twitteru Lipavský. Za organizaci akce mu poděkoval jeho ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba, podle kterého se zúčastnili zástupci 20 zemí.
Lipavský už dříve řekl, že speciální trestní tribunál by byl potřeba pro to, aby mohlo být souzeno ruské nejvyšší politické vedení za agresi proti Ukrajině. Česká republika spolu s Ukrajinou či pobaltskými státy patří k "jádrové skupině", která vznik tribunálu iniciuje.
Podle Lipavského existuje celá řada mechanismů, jež se věnuje vyšetřování a případnému trestání porušování mezinárodního práva. Například Mezinárodní trestní soud (ICC) ale nemůže vyšetřovat přímo zločin samotné agrese, na rozdíl od válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či zločinu genocidy.
Podle dřívějšího vyjádření šéfa české diplomacie je třeba vyslat jasný signál, že pokud někdo spáchá akt agrese, tak za to ponese vinu. V tomto případě jde podle něj o nejvyšší politické vedení v Moskvě či některé klíčové generály. Druhou věcí je, že z právního hlediska není úplně jednoduché dosáhnout efektivního fungování takového tribunálu.
Náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek dříve uvedl, že existují dva základní právní problémy. První je otázka imunit nejvyšších ruských politiků, kteří jsou obecně po dobu výkonu funkce vyloučeni z mezinárodní trestně-právní odpovědnosti. Druhou otázkou je, zda by soud mohl vést řízení i v nepřítomnosti stíhaných osob. Pokud ne, tak by tribunál do značné míry existoval pouze na papíře.
Kyjev usiluje o zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu nebo tribunálu mezinárodního v kombinaci s domácím, který by měl stíhat vysoce postavené strůjce ruské invaze. Podle ukrajinských představ by měl doplnit činnost ICC.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová loni v listopadu řekla, že unijní exekutiva chce prosadit ustavení zvláštního tribunálu a že je pro něj klíčová podpora Valného shromáždění OSN. Rada bezpečnosti by takový orgán nepodpořila, protože Rusko v ní má právo veta.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
