Čeští vojáci v Lotyšsku dokážou zaminovat oblast vzdálenou až tři kilometry
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 02.02.2023, 17:44
Zaminovat až tři kilometry vzdálenou oblast je schopna česká ženijní jednotka, která jako součást předsunuté přítomnosti sil NATO nyní působí na lotyšské vojenské základně Adaži. Šest desítek ženistů dnes na misi navštívila ministryně obrany Jana Černochová s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a zástupci parlamentu. Mnohonárodní bojová skupina Severoatlantické aliance má za úkol posílit východní hranici aliance v reakci na agresivní postup Ruska.
Ženisté z Olomouce na misi v polovině ledna vystřídali své předchůdce z pontonové čety. Do Lotyšska si s sebou přivezli mimo jiné také minové vrhače MV-3. Ty jsou schopny prostřednictvím speciálních raket zaminovat prostor na vzdálenost až tří kilometrů. Zabrání tak pohybu protivníka nebo ho pomocí výbušného zátarasu navedou do požadovaného směru.
Podle velitele jednotky Jana Kuthana by v případě konfliktu mohl být jejich vrhač po stažení vlastních vojsk použit k "uzavření" průchodu už dříve nachystaným minovým polem, krýt také může přístupové cesty na boku jednotek. Zbraně jsou umístěny na nákladních vozidlech Tatra 810. Šest vrhačů je schopno jednou salvou zaminovat území o rozměrech 120 x 100 metrů. Do 150 vteřin posádky umějí odpálit další salvu, která území zvětší, poté se ale musí stáhnout, aby se nestaly terčem odvetné palby.
Ke střelbě vojáci používají speciální kontejnerové střely, ve kterých jsou čtyři protitankové miny. Ty se po předem nastavené době letu snesou na malých padácích k zemi, kde se aktivují.
Podle Kuthana budí vrhač značnou pozornost spojenců, kteří podobný prostředek k dispozici nemají. Poznamenal, že zbraň je účinná, zasloužila by si ale modernizaci.
Černochová dnes také v Rize jednala s lotyšskou ministryní obrany Inārou Mūrnieceovou. Stejně jako o den dříve s litevským kolegou Arvydasem Anušauskasem probrali nejen působení českých vojáků v Litvě, ale také například situaci na Ukrajině. Své protějšky ministryně ujistila, že Česká republika hodlá i nadále směřovat ke splnění všech svých aliančních závazků.
Černochová i Řehka při debatě s vojáky ocenili práci, kterou v Pobaltí odvádějí. Podle ministryně je nyní v souvislosti s napjatými vztahy mezi NATO a Ruskem po ruské agresi na Ukrajině důležitý koncept odstrašení nepřítele. "To, co děláte, je opravdu důležité. Není to žádné klišé," řekl vojákům Řehka.
V Litvě čeští vojáci působí v rámci alianční předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence) pod kanadským velením, ženijní četa je začleněna do španělské ženijní roty. Podobná praporní uskupení jako v Lotyšsku vytvořilo NATO i na území dalších východních členských zemí v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. V Lotyšsku čeští vojáci působí od června 2018. V zemi byly v půlročních intervalech nasazovány minometné čety, druhé loňské pololetí byla do Lotyšska poslána pontonová četa.
Ženisté z Olomouce na misi v polovině ledna vystřídali své předchůdce z pontonové čety. Do Lotyšska si s sebou přivezli mimo jiné také minové vrhače MV-3. Ty jsou schopny prostřednictvím speciálních raket zaminovat prostor na vzdálenost až tří kilometrů. Zabrání tak pohybu protivníka nebo ho pomocí výbušného zátarasu navedou do požadovaného směru.
Podle velitele jednotky Jana Kuthana by v případě konfliktu mohl být jejich vrhač po stažení vlastních vojsk použit k "uzavření" průchodu už dříve nachystaným minovým polem, krýt také může přístupové cesty na boku jednotek. Zbraně jsou umístěny na nákladních vozidlech Tatra 810. Šest vrhačů je schopno jednou salvou zaminovat území o rozměrech 120 x 100 metrů. Do 150 vteřin posádky umějí odpálit další salvu, která území zvětší, poté se ale musí stáhnout, aby se nestaly terčem odvetné palby.
Ke střelbě vojáci používají speciální kontejnerové střely, ve kterých jsou čtyři protitankové miny. Ty se po předem nastavené době letu snesou na malých padácích k zemi, kde se aktivují.
Podle Kuthana budí vrhač značnou pozornost spojenců, kteří podobný prostředek k dispozici nemají. Poznamenal, že zbraň je účinná, zasloužila by si ale modernizaci.
Černochová dnes také v Rize jednala s lotyšskou ministryní obrany Inārou Mūrnieceovou. Stejně jako o den dříve s litevským kolegou Arvydasem Anušauskasem probrali nejen působení českých vojáků v Litvě, ale také například situaci na Ukrajině. Své protějšky ministryně ujistila, že Česká republika hodlá i nadále směřovat ke splnění všech svých aliančních závazků.
Černochová i Řehka při debatě s vojáky ocenili práci, kterou v Pobaltí odvádějí. Podle ministryně je nyní v souvislosti s napjatými vztahy mezi NATO a Ruskem po ruské agresi na Ukrajině důležitý koncept odstrašení nepřítele. "To, co děláte, je opravdu důležité. Není to žádné klišé," řekl vojákům Řehka.
V Litvě čeští vojáci působí v rámci alianční předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence) pod kanadským velením, ženijní četa je začleněna do španělské ženijní roty. Podobná praporní uskupení jako v Lotyšsku vytvořilo NATO i na území dalších východních členských zemí v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. V Lotyšsku čeští vojáci působí od června 2018. V zemi byly v půlročních intervalech nasazovány minometné čety, druhé loňské pololetí byla do Lotyšska poslána pontonová četa.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
