Borrell vyzval EU ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, jaro podle něj rozhodne

Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Evropa se po ruském útoku na Ukrajinu musela probudit, a to do naprosto nové reality, do nového světa, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell v úvodu debaty Evropského parlamentu o roce války Ruska proti Ukrajině. Vyzval členské státy ke zvýšení a zrychlení vojenské pomoci Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu ujistila o pokračující podpoře Ukrajiny a poukázala na dopad sankcí na Rusko.

"Čas, který ubíhá, stojí životy," uvedl Borrell. Vojenská podpora Ukrajiny podle něj vůbec není v rozporu s úsilím o dosažení míru. Také Evropa musí být vojensky mnohem schopnější a silnější než dosud, řekl. "Tato válka bude dlouhá," dodal. "Válka má svou cenu, ale i svoboda má svou cenu. Bylo by mnohem horší, kdyby Ukrajina prohrála a [ruský prezident Vladimir] Putin vyhrál," varoval šéf unijní diplomacie.

"Přestali jsme být obezřetní. Důkazem jsou omezené vojenské zásoby a omezená kapacita zbrojního průmyslu," prohlásil o předválečné situaci, kdy Evropa podle něj neučinila vše, co mohla.

Borrell ocenil obranu Ukrajinců před agresí a jejich postup na cestě do "bezpečného přístavu" v Evropské unii. Tato cesta podle něj bude dlouhá, stejně jako válka. "Uděláme vše, aby Ukrajina vyšla z války vítězně," řekl.

Upozornil nicméně, že vojensky je situace velice znepokojivá. Více než 360.000 ruských vojáků, dvakrát více než na začátku války, je připraveno k útoku. Ukrajina už nemá početní výhodu.

Pokud chce Evropská unie dosáhnout míru, musí podle Borrella podporovat Ukrajinu ještě více než dosud. "Pokud chceme mír, nesmí Rusko zvítězit. To by byla obrovská hrozba," zdůraznil.

Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu Evropská unie na Moskvu uvalila, ruskou ekonomiku oslabily. Je ale zřejmé, že nezkolabovala. Loni mělo Rusko vysoké příjmy z ropy a plynu. To se ale mění, a to i díky zastropování cen ropy. V lednu ruské příjmy z ropy a plynu klesly meziročně o 46 procent. A zadlužení Ruska je čtrnáctkrát vyšší než před rokem.

"Jasně vidíme, že sankce jsou jedem, který působí pomalu. Ale účinek se projeví, a to nezvratně. Sankce přinášejí své plody," řekl Borrell. "Putin už prohrál svou bitvu, stejně jako prohrává politicky, morálně a vojensky, přestože Ukrajina ještě nezvítězila," dodal. Apeloval na všechny členské státy, aby obrněná vozidla a tanky, které jim stojí v kasárnách, poskytly Ukrajině. "Toto jaro a léto budou rozhodující," uvedl.

Borrell na závěr debaty Evropského parlamentu, ve které zaznívaly hlavně hlasy na podporu Ukrajiny, ale objevily se i výzvy k okamžitému uzavření míru s Moskvou, připustil, že zbraně zabíjejí - ale právě ty teď Ukrajinci pokračují. Nelze podle něj mluvit o míru bez další podpory Ukrajiny.

Připomněl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden sklidil v západoevropských metropolích hodně potlesku. "Hodně tleskáme, ale nedáváme munici. Potlesk je totiž zadarmo, zatímco leopardy stojí miliardy," řekl a apeloval, aby tyto tanky už byly konečně odeslány Ukrajině, aby na jaře mohla zaútočit.

Borrell současně zdůraznil, že je nutné zachovat jednotu EU, a to i proto, že "každé euro [na pomoc Ukrajině] potřebuje jednomyslné schválení". A k tomu může přispět i Evropský parlament, pokud pomůže přesvědčit veřejnost.

"Nechápu tu lásku k Putinovi, anebo tu bezbřehou naivitu," řekl o postoji klubu Levice, sdružujícího komunisty. "Opravdu si myslíte, že kdybychom nedali Ukrajincům zbraně a munici, tak to Putina zastaví? Vraťte se na Zem! Řešením není přestat pomáhat Ukrajině, ale pomáhat více a rychleji," prohlásil. "Jaká je tu alternativa? Podívejte se lidem do očí a řekněte, jaká jiná opatření zastaví ruské tanky. Pokud zastavíme podporu Ukrajině, důsledky budou velice neblahé," dodal.

"Jsme ve válce. Nevedeme ji, naši vojáci neumírají, ale pomáháme," řekl.

Předsedkyně Evropské komise ujistila v Evropském parlamentu o pokračující podpoře Ukrajiny, poukázala na sankce

Evropské unii se podařilo nejen odolat ruskému tlaku, ale i osvobodit se od závislosti na Rusku. Putinovo vydírání zkrachovalo, řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě Evropského parlamentu. Šéfka unijní exekutivy ujistila o odhodlání dále pokračovat v podpoře Ukrajiny, na kterou EU už vynaložila miliardy eur.

"[Ruský prezident Vladimir] Putin si myslel, že podpora Evropské unie pro Ukrajinu nepotrvá dlouho. I tady se zmýlil. Rok po zahájení války už tuto válku prohrál," řekla von der Leyenová, podle které unijní sankce oslabují ruskou válečnou mašinérii.

Upozornila, že příjmy Ruska z prodeje ropy a plynu od Evropské unie meziročně poklesly o dvě třetiny, po devíti balících unijních sankcí ruská ekonomika klesá a Evropská komise se chystá předložit nový balík v hodnotě 11 miliard eur (asi 260 miliard korun). Zastropováním cen ropy ztrácí Rusko přibližně 160 milionů eur denně (asi 3,8 miliardy korun) a ceny plynu jsou nižší než před válkou. Zatímco unijní ekonomice se vede lépe, Kreml prodává zlaté rezervy, aby zacelil trhliny.

Von der Leyenová současně poukázala na nutnost zajistit finanční podporu Ukrajiny, jejíž první část už dorazila, po celý rok, a to stabilně a předvídatelně, každý měsíc.

"Putin chtěl zabít evropský sen Ukrajiny. Dnes Ukrajina míří do Evropské unie rychleji a odhodlaněji než kdykoliv dříve," zdůraznila předsedkyně Evropské komise. "Navzdory válce Ukrajina pokračuje v cestě do EU a pokrok je viditelný. Usilují o členství celým srdcem a duší. Podpořme tyto sny, dokud také Ukrajina nebude mít svá křesla v tomto sále," dodala.

Pro další podporu Ukrajiny vyzněla i vystoupení řečníků za hlavní poslanecké kluby v Evropském parlamentu. "Putin směřuje k totalitě, nenávidí evropský způsob života. Putin je válečný zločinec a musí tuto válku prohrát," zdůraznil jménem evropských lidovců předseda jejich klubu Manfred Weber. "Máme prostředky na další finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Nemůže nastat žádný další Mnichov, kde představitelé velmocí rozhodli o zničení Československa. Nenecháme v tom Ukrajince samotné," ujistil.

"Ukrajina může počítat s naší podporou, Putin se sankcemi," přislíbila za socialisty Maria-Manuel Leitaová-Marquesová. Současně se ale Webera zeptala, co udělá s členem své "politické rodiny", bývalým italským premiérem Silviem Berlusconim, známým Putinovým přívržencem, který nedávno obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že za válku s Ruskem může on.

"Využijme zkonfiskované ruské peníze, abychom pomohli Ukrajině," vybídl Malik Azmani z klubu Renew Europe. "Válku neprotahují naše zbraně dodávané Ukrajině, ale Putin," prohlásila za Zelené Terry Reintkeová. "S Ruskem se nevrátíme do stavu, jaký byl dřív. Je načase to staré haraburdí vyhodit. V novém světě musíme stát zcela jasně na straně Ukrajiny," zdůraznila.

Jaak Madison z klubu Identita a demokracie se pozastavil nad průtahy s dodávkou německých tanků a amerických stíhaček Ukrajině. "Naše slabost provokuje Rusko, aby dál pokračovalo. Nebuďme slabí, nebuďme proruští!" apeloval.

Proti zabíjení, proti posílání tanků Ukrajině se naopak jménem Levice vyslovil Mick Wallace. K hledání míru vybízel také nezařazený Nizozemec Marcel de Graaff. "Evropa je postavena na svobodě a míru. Chcete-li pomoci, zasaďte se o mír," zdůraznil Harald Vilimsky za rakouské Svobodné. Za mír jménem "milionů obětí", uvedla Katarína Roth Neveďalová ze slovenské strany Směr-sociální demokracie.

Silněji, anebo přinejmenším častěji, ovšem zaznívaly od řečnického pultu výzvy pokračovat v podpoře Ukrajiny, dokud to bude zapotřebí, a to včetně dodávek tanků a letadel a přijetí dalších sankcí proti Rusku. Znělo, že mír nebude možný, dokud Putin bude v Kremlu, a že ruský prezident by měl být za své zločiny souzen. "Ten, kdo dělá ústupky, jen krmí krokodýla, protože chce být sežrán poslední," vzkázala zastáncům kompromisu s Moskvou Nathalie Loiseauová. "Rusko musí prohrát. Nikdo tu nechce poslouchat tyto řeči ke druhému výročí vypuknutí války," konstatoval Petras Auštrevičius z Litvy.

"Putin je schopen udělat cokoliv," upozornila také Veronika Vrecionová (ODS), která připomněla, že Česká republika už Ukrajině poskytla obrovské množství vojenské techniky. Pozastavila se nad tím, že například Švýcarsko nejenže odmítá Ukrajině pomoci, ale také v tom brání ostatním; Bern argumentuje švýcarskou neutralitou. "Takové jednání je třeba odsoudit, stejně jako ty, kteří jsou ochotni obětovat naše bezpečí za pár eur či franků," prohlásila Vrecionová.