Stoltenberg: NATO je bezpečnost Evropy a Rusko na Ukrajině nesmí vyhrát
█ CENZOR.CZ █ sobota 18.02.2023, 12:15 - aktualizováno v 18:47
Bez Severoatlantické aliance by Evropa nebyla v bezpečí, proto je další posílení NATO v zájmu nás všech. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. V projevu odsoudil agresivní postoj Ruska a rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vojensky napadnout Ukrajinu. Dodal, že Rusko nesmí vyhrát a že Čína bedlivě sleduje, jakou cenu Ruska za svou agresi platí.
"Bez NATO by Evropa nebyla v bezpečí. Je proto čas alianci rozšířit a posílit," řekl Stoltenberg, který je velkým zastáncem vstupu Finska a Švédska do NATO. Ratifikaci rozšíření aliance ale brzdí Maďarsko a Turecko, obzvláště Ankara je považována za rozhodující. "Je to na Turecku," řekl generální tajemník.
Stoltenberg alianční země vyzval, aby zvýšily výdaje na společnou obranu. "Ano, peníze investované do obrany budou chybět jinde. Nic se ale nevyplatí více než obrana a bezpečnost," dodal.
Šéf NATO mluvil o tom, že napadení Ukrajiny mohlo šokovat, ale nemělo by nikoho překvapit. "Měsíce jsme se snažili Rusko zapojit do diplomatického úsilí," řekl s tím, že Putin se nakonec rozhodl pro válku. "Putin neplánuje mír, ale chce dále válčit, chystá další ofenzivy a mobilizuje stovky tisíc vojáků," varoval.
Podle Stoltenberga Rusko nesmí vyhrát, neboť by to bylo nejen katastrofou pro Ukrajinu, ale i ohrožením Evropy. "Víme, že Peking velmi podrobně sleduje, jak vysokou cenu Moskva platí," řekl. Bezpečnost podle šéfa NATO není regionální záležitostí, ale globální věcí. To, co se dnes děje na Ukrajině, se může stát i v Asii. "U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem," dodal.
"Bez NATO by Evropa nebyla v bezpečí. Je proto čas alianci rozšířit a posílit," řekl Stoltenberg, který je velkým zastáncem vstupu Finska a Švédska do NATO. Ratifikaci rozšíření aliance ale brzdí Maďarsko a Turecko, obzvláště Ankara je považována za rozhodující. "Je to na Turecku," řekl generální tajemník.
Stoltenberg alianční země vyzval, aby zvýšily výdaje na společnou obranu. "Ano, peníze investované do obrany budou chybět jinde. Nic se ale nevyplatí více než obrana a bezpečnost," dodal.
Šéf NATO mluvil o tom, že napadení Ukrajiny mohlo šokovat, ale nemělo by nikoho překvapit. "Měsíce jsme se snažili Rusko zapojit do diplomatického úsilí," řekl s tím, že Putin se nakonec rozhodl pro válku. "Putin neplánuje mír, ale chce dále válčit, chystá další ofenzivy a mobilizuje stovky tisíc vojáků," varoval.
Podle Stoltenberga Rusko nesmí vyhrát, neboť by to bylo nejen katastrofou pro Ukrajinu, ale i ohrožením Evropy. "Víme, že Peking velmi podrobně sleduje, jak vysokou cenu Moskva platí," řekl. Bezpečnost podle šéfa NATO není regionální záležitostí, ale globální věcí. To, co se dnes děje na Ukrajině, se může stát i v Asii. "U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem," dodal.
Pomoc Kyjevu je podle britského premiéra Sunaka nutné zintenzivnit
Britský premiér Rishi Sunak vyzval spojence, aby zintenzivnili pomoc Ukrajině v boji proti ruské invazi. V bavorské metropoli rovněž prohlásil, že Británie bude první, kdo Ukrajině poskytne zbraně delšího doletu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že její úřad hledá cesty, jak by členské země mohly postupovat společně při nákupu munice na pomoc Ukrajině.
"Spojené království bude vždy stát na straně spravedlnosti a práva," řekl Sunak a dodal, že Londýn podporuje Ukrajinu od samého počátku. A nyní je podle premiéra ten správný čas spojeneckou pomoc zesílit.
Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že společný zájem sedmadvacítky získat více munice pro Ukrajinu převáží nad národními zájmy jednotlivých zemí. "Nemyslím si, že Ukrajina je nyní v takové pozici, aby to mohla financovat. Proto bychom to měli financovat my," poznamenala také.
Ukrajina, která denně vypálí až 10.000 dělostřeleckých granátů, podle Sunaka potřebuje střely dlouhého doletu, dělostřelectvo, obrněná vozidla a to vše by měla dostat. A Británie chce být první, která zbraně delšího dosahu ukrajinským silám poskytne. Londýn chce podle Sunaka také pomoci Ukrajině vybudovat letectvo. Uvedl, že poskytnutí letadel je komplikované, ale že zemím, které by tak mohly učinit hned, Británie pomůže.
Sunak rovněž připomenul slova generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, že Ukrajina se jednou stane součástí Severoatlantické aliance. Do té doby by měla získat bezpečnostní záruky a jistoty. "Má na ně právo," řekl. O tom, jak by záruky mohly vypadat, by aliance podle britského premiéra mohla jednat na příštím summitu.
"Spojené království bude vždy stát na straně spravedlnosti a práva," řekl Sunak a dodal, že Londýn podporuje Ukrajinu od samého počátku. A nyní je podle premiéra ten správný čas spojeneckou pomoc zesílit.
Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že společný zájem sedmadvacítky získat více munice pro Ukrajinu převáží nad národními zájmy jednotlivých zemí. "Nemyslím si, že Ukrajina je nyní v takové pozici, aby to mohla financovat. Proto bychom to měli financovat my," poznamenala také.
Ukrajina, která denně vypálí až 10.000 dělostřeleckých granátů, podle Sunaka potřebuje střely dlouhého doletu, dělostřelectvo, obrněná vozidla a to vše by měla dostat. A Británie chce být první, která zbraně delšího dosahu ukrajinským silám poskytne. Londýn chce podle Sunaka také pomoci Ukrajině vybudovat letectvo. Uvedl, že poskytnutí letadel je komplikované, ale že zemím, které by tak mohly učinit hned, Británie pomůže.
Sunak rovněž připomenul slova generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, že Ukrajina se jednou stane součástí Severoatlantické aliance. Do té doby by měla získat bezpečnostní záruky a jistoty. "Má na ně právo," řekl. O tom, jak by záruky mohly vypadat, by aliance podle britského premiéra mohla jednat na příštím summitu.
Finsko chce vstoupit do NATO jen společně se Švédskem, řekla Marinová
Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. Ta debatovala společně se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, se kterou se shodly, že nehledě na válku na Ukrajině a energetickou krizi zůstává pro Evropu dlouhodobou prioritou ochrana klimatu.
Švédsko s Finskem v posledních dnech opakovaně zdůraznily, že do NATO se chtějí přidat společně. Rozhodnutí nyní závisí na Turecku a Maďarsku, které se ratifikovat rozšíření aliance zatím zdráhají. Turecko má výhrady zejména vůči Švédsku, kterému vyčítá přílišnou podporu Kurdů a nedostatečný respekt vůči islámu. Marinová dnes v Mnichově rozhodnutí vstoupit do NATO společně zopakovala.
"Když Rusko napadlo Ukrajinu, hned ten den bylo zřejmé, že Finsko do NATO vstoupí. Když náš soused Rusko zaútočil na jiného souseda, tak to bylo očividné," řekla Marinová. Prohlásila, že obě země se také dohodly, že chtějí do aliance vstoupit společně nejen kvůli svému úzkému přátelství, ale také v zájmu aliančního plánování a kolektivnímu posílení obrany severu Evropy. Tento svůj postoj obě země podle Marinové jasně sdělily i Turecku a Maďarsku. "Samozřejmě nemůžu vědět, jak se nějaká země rozhodne pokračovat v ratifikaci," řekla finská premiérka s tím, že vstup do NATO ale Finsko se Švédskem podniknou společně.
Finský ministr obrany Mikko Savola dnes ale na okraj konference agentuře AP řekl, že jeho země do aliance vstoupí i sama, pokud by Turecko ratifikovalo její členství, ale odmítlo tak učinit v případě Švédska. Podobně se v Mnichově vyjádřil i finský prezident Sauli Niinistö. "Naše ruce jsou svým způsobem svázané. Požádali jsme o členství. Měli bychom teď říci: 'Ne, rušíme naši žádost?' Ne, to prostě nemůžeme udělat," podotkl.
Ursula von der Leyenová a Marinová rovněž řekly, že prioritou nehledě na ruskou agresi zůstává ochrana klimatu. "Když jsem započala svůj mandát, mou prioritou byla Zelená dohoda pro Evropu [Green Deal]," řekla von der Leyenová. Poznamenala, že krátce poté vypukla pandemie nemoci covid-19 a následovaly ruská invaze na Ukrajinu s energetickou krizí. "Směr ale neměníme," uvedla o ochraně klimatu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství.
● Wang I: Čína chce bezpečnější svět, mezi mocnostmi ale roste nedůvěra
● Zelenskyj v Mnichově děkoval za pomoc a vyzval k rychlejším dodávkám
Švédsko s Finskem v posledních dnech opakovaně zdůraznily, že do NATO se chtějí přidat společně. Rozhodnutí nyní závisí na Turecku a Maďarsku, které se ratifikovat rozšíření aliance zatím zdráhají. Turecko má výhrady zejména vůči Švédsku, kterému vyčítá přílišnou podporu Kurdů a nedostatečný respekt vůči islámu. Marinová dnes v Mnichově rozhodnutí vstoupit do NATO společně zopakovala.
"Když Rusko napadlo Ukrajinu, hned ten den bylo zřejmé, že Finsko do NATO vstoupí. Když náš soused Rusko zaútočil na jiného souseda, tak to bylo očividné," řekla Marinová. Prohlásila, že obě země se také dohodly, že chtějí do aliance vstoupit společně nejen kvůli svému úzkému přátelství, ale také v zájmu aliančního plánování a kolektivnímu posílení obrany severu Evropy. Tento svůj postoj obě země podle Marinové jasně sdělily i Turecku a Maďarsku. "Samozřejmě nemůžu vědět, jak se nějaká země rozhodne pokračovat v ratifikaci," řekla finská premiérka s tím, že vstup do NATO ale Finsko se Švédskem podniknou společně.
Finský ministr obrany Mikko Savola dnes ale na okraj konference agentuře AP řekl, že jeho země do aliance vstoupí i sama, pokud by Turecko ratifikovalo její členství, ale odmítlo tak učinit v případě Švédska. Podobně se v Mnichově vyjádřil i finský prezident Sauli Niinistö. "Naše ruce jsou svým způsobem svázané. Požádali jsme o členství. Měli bychom teď říci: 'Ne, rušíme naši žádost?' Ne, to prostě nemůžeme udělat," podotkl.
Ursula von der Leyenová a Marinová rovněž řekly, že prioritou nehledě na ruskou agresi zůstává ochrana klimatu. "Když jsem započala svůj mandát, mou prioritou byla Zelená dohoda pro Evropu [Green Deal]," řekla von der Leyenová. Poznamenala, že krátce poté vypukla pandemie nemoci covid-19 a následovaly ruská invaze na Ukrajinu s energetickou krizí. "Směr ale neměníme," uvedla o ochraně klimatu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství.
● Wang I: Čína chce bezpečnější svět, mezi mocnostmi ale roste nedůvěra
● Zelenskyj v Mnichově děkoval za pomoc a vyzval k rychlejším dodávkám
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
