Rusko se po roce války uzavírá, Česká republika zatím obstála, míní politologové

Rok války na Ukrajině podle politologů změnil Rusko, které se ocitlo v mezinárodní izolaci, ale také Česká republika, jehož hlavní političtí představitelé odsoudili agresi a dokázali zemi překvapivě rychle zbavit závislosti na ruských dodávkách plynu. Válka nejspíš ještě není u konce a lidé by neměli čekat rychlý ani jednoznačný výsledek, zaznělo dnes na debatě politologů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

"Obávám se, že ještě nejsme v úplně závěrečné fázi. Konflikt má pořád potenciál k dalšímu vývoji," řekl politolog Miroslav Mareš. Pro spolehlivější odhady chybí informace o přesné situaci v Rusku, ale také o vojenské kondici Ukrajiny. Mareše by nepřekvapilo, kdyby válka dospěla do fáze zamrzlého konfliktu s nejasně vyjednaným příměřím.

Ruská vojska vpadla na Ukrajinu 24. února loňského roku. Plán na rychlé svržení kyjevské vlády ale nevyšel a z části okupovaných území už Ukrajinci dokázali Rusy vytlačit, i díky materiální i finanční pomoci z Evropské unie, Spojených států a dalších zemí NATO. Západ ukázal víc, než Rusko čekalo, míní Mareš. Kdyby Rusko na Ukrajině uspělo, podle Mareše by se tam nezastavilo. Další na řadě by mohlo být Moldavsko nebo Pobaltí.

Expert na ruský politický systém a postsovětský prostor Jan Holzer poukázal na to, jak se během posledního roku měnily deklarované cíle vojenských akcí na Ukrajině i vnitřní atmosféra v Rusku. Co začínalo jako speciální operace, která se běžných Rusů podle oficiálních vyjádření v podstatě neměla týkat, vyústilo v mobilizaci vojáků i veřejného mínění. Novým nepřítelem už nejsou údajní banderovci na Ukrajině, ale "kolektivní Západ" jako domnělý odvěký protipól Ruska.

Podle Holzera se Rusko viditelně uzavírá. Nejde jen o výsledek tlaku mezinárodního společenství. "Rusko to svým způsobem akceptovalo, snaží se z toho udělat určitou ctnost," řekl Holzer.

Rusové jsou sice podle Mareše překvapeni reakcí Západu, ale zároveň doufají, že se jim podaří najít slabá místa v západní jednotě a některé státy "zlomit". Mají podle něj například určitou podporu maďarské vlády. Rusko pak bedlivě sleduje situaci například na Slovensku. "Vidí, že se tam může po volbách objevit další slabý článek, vidí tam silné spojence. V jiných zemích, včetně České republiky, je spojenci zklamali tím, že jsou slabí," uvedl Mareš.

Českou reakci na válku a podporu Ukrajiny jako napadené strany hodnotí Mareš jako principiálně správnou. I během svého předsednictví v Evropské unii se Česká republika podle Mareše zbavila pověsti "troublemakera" a vylepšila svou pozici na mezinárodním poli. "Zatímní politika k Ukrajině je jednou z hvězdných hodin české politiky, byť tam jsou také nějaké šmouhy," uvedl Mareš.

Vnitřní vývoj v Rusku je podle politologů do jisté míry zahalený mlhou, je těžké tam nyní ověřovat informace a data. Zdá se však, že se aktivizuje spíše nacionalistická než liberální opozice. Protiválečné demonstrace z loňského února či března jsou potlačené, řadu lidí se vládnoucím silám v Rusku podařilo zastrašit, mnozí odešli do zahraničí.

K demokratizačním tendencím a možnostem převzetí moci prozápadní opozicí v Rusku je Holzer dlouhodobě skeptický. Stačí se podle něj podívat na historii Ruska. "Proč by vůbec nějaká ruská demokracie měla vzniknout? Klidně dál sněte, ale pak se nedivte," řekl.