Zelenskyj: Byl to rok bolesti, smutku a jednoty, letošek bude rokem vítězství
"Dvacátého čtvrtého února se miliony z nás rozhodly. Ne bílou vlajku, ale modro-žlutou. Nikoliv útěk, ale postavit se čelem. Vzdor a boj," napsal ráno na sociální síti Zelenskyj. "Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty. A zůstali jsme v tomto roce nezlomní. Víme, že rok 2023 bude rokem našeho vítězství," dodal v příspěvku, který doprovodil videem připomínajícím rok ruské vojenské agrese.
Ukrajinský prezident dnes ráno také zveřejnil videoposelství, ve kterém připomněl první den ruské invaze. "Nejdelší den našich životů. Nejtěžší den našich moderních dějin. Probudili jsme se brzy a od té doby jsme neusnuli," uvedl. "Nevěděli jsme, co se stane zítra, ale s jistotou nám došlo: každý zítřek stojí za to, abychom za něj bojovali," uvedl prezident.
Zelenskyj dále mimo jiné slíbil, že Kyjev neopustí Ukrajince žijící pod ruskou okupací. "Ukrajina vás neopustila, nezapomněla na vás, nevzdala se vás. Ať tak či onak, osvobodíme všechny naše země," uvedl. "Hlavní výsledek je, že jsme přežili. Nebyli jsme poraženi. A uděláme vše pro to, abychom tento rok zvítězili," prohlásil na závěr.
Za chladného, zamračeného rána dnes Zelenskyj rovněž promluvil k příslušníkům ukrajinských ozbrojených sil a k malému shromáždění hodnostářů v centru Kyjeva, popsala agentura Reuters. "Chci říci vám všem, kteří bojujete za Ukrajinu... Jsem na vás hrdý. My všichni, každý z nás, jsme na vás pyšní," uvedl prezident, který také předal státní vyznamenání a čestné tituly vojákům i civilistům.
Morawiecki přijel na první výročí ruské invaze na Ukrajinu do Kyjeva
"Rok po zahájení ruských vojenských akcí se premiér Mateusz Morawiecki vydal do Kyjeva, aby vyslal jasný a hmatatelný signál o pokračující podpoře ukrajinské obrany proti Rusku," uvedl na twitteru mluvčí polské vlády Piotr Müller, který zároveň připomněl, že Morawiecki se do ukrajinské metropole vydal už v polovině března loňského roku, tedy nedlouho poté, co Rusko zahájilo invazi do země.
Polský premiér tehdy do Kyjeva, u kterého v té době ještě zuřily boje, přijel vlakem společně s předsedou české vlády Petrem Fialou, tehdejším premiérem Slovinska Janezem Janšou a doprovázel je také polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Zástupci středoevropských zemí tehdy vyjádřili jednoznačnou podporu Ukrajině.
Dnes by se měl Morawiecki pravděpodobně zúčastnit zasedání ukrajinského parlamentu, napsal server TVN24 s odvoláním na generálního sekretáře polské vládní strany Právo a spravedlnost Krzysztofa Sobolewského.
Kancelář polského premiéra na twitteru mezitím zveřejnila fotografie z dnešní návštěvy Morawieckého v Kyjevě, na kterých je polský premiér vidět mimo jiné se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem.
Čaputová ukrajinsky slíbila Ukrajincům, že Slovensko bude stát při nich
365 days of Russia’s full-scale military aggression against our neighbour; 365 days of senseless suffering of innocent Ukrainians; 365 days of brave resistance. 365 days of standing with #Ukraine. We’ll continue for as long as it takes, so justice can be delivered. Слава Україні! pic.twitter.com/bAdo20IvUe
— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) February 24, 2023
"Budeme nadále stát při vás. Pomáháme těm, kdo brání svou vlast na frontové linii, i těm, kdo museli uprchnout ze svých domovů a našli útočiště na Slovensku," uvedla Čaputová na twitteru. V proslovu také pronesla ukrajinské vlastenecké heslo Sláva Ukrajině.
Vrcholní slovenští politici ve společném prohlášení uvedli, že přežité představy ruského politického vedení o obnově velikosti Ruska a o právu rozhodovat o osudu národů v blízkém zahraničí přivedly do Evropy po sedmi dekádách od ukončení druhé světové války vojenský konflikt obřích rozměrů.
S odkazem na historii někdejšího Československa, které v roce 1938 rozhodnutím mocností přišlo o část území ve prospěch nacistického Německa, Čaputová, Heger a Kollár v prohlášení uvedli, že je nejen zodpovědností, ale i zájmem Slovenska pomáhat Ukrajině tak, aby se ubránila. Podpořili rovněž mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ambice Ukrajiny vstoupit do Evropské unie.
Na facebooku zase Čaputová napsala, že v této válce není nejmenších pochyb o tom, kdo je agresor a kdo se brání, ani o tom, kdo chce válku a kdo chce mír.
"Svým rozsahem a charakterem se tato agrese zcela vymyká úrovni evropské civilizace 21. století. Žádná záminka, žádná výmluva Kremlu nemůže omluvit utrpení, které Ukrajincům svou agresí způsobil," uvedla slovenská prezidentka.
Čaputová dodala, že pokud by si ruský prezident Vladimir Putin přál mír, může kdykoliv nařídit stažení svých vojáků z Ukrajiny. On ale podle ní už 365 dnů dokazuje, že si přeje opak.
Kritiku Ruska za jeho agresi vůči Ukrajině Čaputová zopakovala v mimořádném projevu k výročí války na Ukrajině, který večer odvysílala veřejnoprávní stanice RTVS na svém hlavním televizním i rozhlasovém kanálu. Slovenská prezidentka současně vyjádřila vděk obyvatelům Slovenska za soucit a solidaritu, kterou projevili s válečnými uprchlíky.
Čaputová také odmítla vyjádření některých politiků či příspěvky na sociálních sítích o tom, že slovenští vojáci půjdou bojovat na Ukrajinu. Za průhlednou lež, která podle ní byla použita už v prezidentské kampani v České republice, označila tvrzení, že se na Slovensku připravuje mobilizace.
Večer přišly stovky lidí do centra Bratislavy na shromáždění a na následný průvod u příležitosti výročí začátku války na Ukrajině. Budova prezidentského paláce byla nasvícena v ukrajinských národních barvách.
Slovenský tisk: Rusko nedosáhlo svých plánů na Ukrajině, té je třeba pomáhat
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu nedosáhlo ničeho ze svých plánů, ruský prezident Vladimir Putin se ocitl v totální izolaci a to nejmenší, co lze pro Ukrajinu udělat, je pomáhat jí vyhrát válku, napsal slovenský tisk k prvnímu výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
"Jediné, čeho Putin 'dosáhl', je to, že Západ je jednotný jako nikdy předtím a dosud neutrální Finsko a Švédsko požádaly o vstup do NATO," napsal list Pravda. Dodal, že hlavě ruského státu v konfliktu s Ukrajinou v podstatě nevyšlo nic a právě proto nelze očekávat jeho brzký konec. Jediná oblast, kde se Putinovi ještě daří, je podle listu dezinformační válka.
"Ukrajinci se semkli a díky jejich obrovskému odhodlání a pomoci Západu se Ukrajina nestala protektorátem Ruska. Rusko sice kontroluje zhruba pětinu ukrajinského území, ale cena, kterou za to muselo zaplatit, je příliš vysoká," uvedla Pravda.
Podle listu Sme minimum, co lze pro Ukrajinu udělat, je pomáhat jí vyhrát válku a třeba jí být vděčný za to, že stále má sílu v ní pokračovat. "Chtít od Ukrajiny, aby se vzdala a přenechala Rusům obsazená území, je, jako bychom jim říkali, aby hodili válečné zločiny za hlavu a přijali Putinovu válku jako nový normál. Byl by to svět Putina, který by se šířil rychleji jako pandemie," uvedl deník.
Nejčtenější slovenský list Nový čas napsal, že Putinem původně zamýšlená rychlá invaze, která počítala s ovládnutím Kyjeva a se svržením tamní vlády, narazila na odhodlání samotných Ukrajinců. Dodal, že Ukrajincům se podařilo vyhnat Rusy z mnoha území a dosud se konflikt drží zejména na východě země.
"Tato válka nám dala hned několik cenných lekcí. Kromě jiného s nebývalou drsností připomenula, že mír v Evropě není žádnou samozřejmostí. Svým nesmyslným proléváním krve nás Putin naučil ještě něco - z jeho strany musíme být připraveni kdykoliv na cokoliv," napsaly Hospodárske noviny.
Podle listu Denník N Rusko za uplynulý rok nedosáhlo na Ukrajině ničeho ze svých plánů, válka ovšem nekončí a velmi pravděpodobně bude trvat ještě dlouho.
Zdroj: ČTK