USA oznámily novou vlnu sankcí proti firmám a jednotlivcům v Rusku i jinde
█ CENZOR.CZ █ pátek 24.02.2023, 15:36 - aktualizováno v 18:42
Americký prezident Joe Biden.
Spojené státy v den výročí ruské invaze na Ukrajinu oznámily novou vlnu sankcí ve snaze oslabit ruskou válečnou mašinerii a potrestat osoby podporující politiku Moskvy. Opatření ministerstev financí a obchodu míří proti subjektům v Rusku i jinde, které přispívají k ruské schopnosti válčit nebo pomáhají obcházet dřívější protiruské sankce. Ministerstvo zahraničí zase postihuje stovky Rusů včetně devíti členů vlády, gubernátorů ruských regionů a příslušníků ozbrojených sil.
Ekonomické sankce zaváděné ve spolupráci s partnery ze skupiny hospodářsky silných zemí G7 mají za cíl potrestat 250 lidí a firem, píše agentura AP s odvoláním na ministerstvo financí. Terčem jsou mimo jiné těžba a zpracovávání kovů v Rusku, dále banky nebo technologické společnosti napojené na výrobu zbraní.
"Krok... jde proti aktérům podezřelým z obcházení sankcí ze zemí od Spojených arabských emirátů po Švýcarsko," dodává AP. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zdroje na ministerstvu financí napsal, že zasažených subjektů působících mimo Rusko je více než 30. Jsou mezi nimi údajně i společnosti zapojené do výroby uhlíkových vláken, která mohou být součástí vojenského vybavení.
Americké ministerstvo obchodu v rámci tohoto tažení přidalo 86 společností na seznam subjektů, které mají zakázáno nakupovat některé americké výrobky. Důvodem je podezření, že podpořily ruské vojenské úsilí. Ministerstvo uvedlo, že 79 zasažených organizací sídlí v Rusku, zbylé v Číně, Francii, Kanadě, Lucembursku a Nizozemsku.
"Sankce se týkají dalších subjektů napojených na ruský obranný a technologický průmysl, včetně těch, které zásobují Rusko sankcemi už dříve zakázaným zbožím nebo umožňují obcházení dříve uvalených sankcí," komentoval nejnovější zpřísnění postihů Bílý dům. Americká ministryně financí Janet Yellenová dodala, že sankční režim má krátkodobé i dlouhodobé dopady, přičemž mluvila o "izolované" ekonomice Ruska a o jeho problémech s doplňováním arzenálu.
Rusko se po loňském vpádu na Ukrajinu stalo terčem bezprecedentních sankcí ze strany více než 30 zemí, jeho schopnost vést válku to však zatím neeliminovalo. "Dřívější snahy použít sankce k odvrácení invaze neuspěly a už dříve významné postihy uvalené Spojenými státy a jejich spojenci během války nedostaly ruského lídra [Vladimira Putina] k jednacímu stolu," poznamenal list NYT.
Kancelář amerického prezidenta Joea Bidena dnes ve snaze zvýšit tlak na Moskvu oznámila také zavedení 200procentního cla na dovoz hliníku a odvozených produktů z Ruska, s platností od 10. března. Zároveň se očekávalo hromadné zvýšení cel na ruské produkty vyvážené do Spojených států, konkrétně přes stovku ruských kovů, minerálů a chemických produktů v hodnotě 2,8 miliardy dolarů (asi 62,5 miliardy korun) ročně.
Americké ministerstvo zahraničí mezitím přidalo na svůj sankční seznam devět ruských ministrů včetně ministra energetiky Nikolaje Šulginova nebo ministryně kultury Olgy Ljubimovové, desítek regionálních lídrů nebo propagandistky Olgy Skabejevové. Dotyční podle amerického sankčního režimu přicházejí o veškeré majetky v USA. Washington také oznámil vízové restrikce proti více než 1200 členům ruské armády.
Další sankce v den výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zavedla i Británie, mimo jiné zakázala vývoz všech položek, které Rusko používá na bojišti. Spojené státy dnes také oznámily další vojenskou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě dvou miliard dolarů (asi 44,63 miliardy korun). Biden kromě toho společně s dalšími lídry zemí G7 jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o tom, jakou další pomoc by napadené zemi mohla G7 poskytnout.
Americký ministr obrany Lloyd Austin k příležitosti dnešního ročního výročí ruské invaze řekl, že USA Ukrajině doposud poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 32 miliard dolarů (asi 714,6 miliardy korun), píše Reuters.
Ekonomické sankce zaváděné ve spolupráci s partnery ze skupiny hospodářsky silných zemí G7 mají za cíl potrestat 250 lidí a firem, píše agentura AP s odvoláním na ministerstvo financí. Terčem jsou mimo jiné těžba a zpracovávání kovů v Rusku, dále banky nebo technologické společnosti napojené na výrobu zbraní.
"Krok... jde proti aktérům podezřelým z obcházení sankcí ze zemí od Spojených arabských emirátů po Švýcarsko," dodává AP. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zdroje na ministerstvu financí napsal, že zasažených subjektů působících mimo Rusko je více než 30. Jsou mezi nimi údajně i společnosti zapojené do výroby uhlíkových vláken, která mohou být součástí vojenského vybavení.
Americké ministerstvo obchodu v rámci tohoto tažení přidalo 86 společností na seznam subjektů, které mají zakázáno nakupovat některé americké výrobky. Důvodem je podezření, že podpořily ruské vojenské úsilí. Ministerstvo uvedlo, že 79 zasažených organizací sídlí v Rusku, zbylé v Číně, Francii, Kanadě, Lucembursku a Nizozemsku.
"Sankce se týkají dalších subjektů napojených na ruský obranný a technologický průmysl, včetně těch, které zásobují Rusko sankcemi už dříve zakázaným zbožím nebo umožňují obcházení dříve uvalených sankcí," komentoval nejnovější zpřísnění postihů Bílý dům. Americká ministryně financí Janet Yellenová dodala, že sankční režim má krátkodobé i dlouhodobé dopady, přičemž mluvila o "izolované" ekonomice Ruska a o jeho problémech s doplňováním arzenálu.
Rusko se po loňském vpádu na Ukrajinu stalo terčem bezprecedentních sankcí ze strany více než 30 zemí, jeho schopnost vést válku to však zatím neeliminovalo. "Dřívější snahy použít sankce k odvrácení invaze neuspěly a už dříve významné postihy uvalené Spojenými státy a jejich spojenci během války nedostaly ruského lídra [Vladimira Putina] k jednacímu stolu," poznamenal list NYT.
Kancelář amerického prezidenta Joea Bidena dnes ve snaze zvýšit tlak na Moskvu oznámila také zavedení 200procentního cla na dovoz hliníku a odvozených produktů z Ruska, s platností od 10. března. Zároveň se očekávalo hromadné zvýšení cel na ruské produkty vyvážené do Spojených států, konkrétně přes stovku ruských kovů, minerálů a chemických produktů v hodnotě 2,8 miliardy dolarů (asi 62,5 miliardy korun) ročně.
Americké ministerstvo zahraničí mezitím přidalo na svůj sankční seznam devět ruských ministrů včetně ministra energetiky Nikolaje Šulginova nebo ministryně kultury Olgy Ljubimovové, desítek regionálních lídrů nebo propagandistky Olgy Skabejevové. Dotyční podle amerického sankčního režimu přicházejí o veškeré majetky v USA. Washington také oznámil vízové restrikce proti více než 1200 členům ruské armády.
Další sankce v den výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zavedla i Británie, mimo jiné zakázala vývoz všech položek, které Rusko používá na bojišti. Spojené státy dnes také oznámily další vojenskou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě dvou miliard dolarů (asi 44,63 miliardy korun). Biden kromě toho společně s dalšími lídry zemí G7 jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o tom, jakou další pomoc by napadené zemi mohla G7 poskytnout.
Americký ministr obrany Lloyd Austin k příležitosti dnešního ročního výročí ruské invaze řekl, že USA Ukrajině doposud poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 32 miliard dolarů (asi 714,6 miliardy korun), píše Reuters.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
