Běloruští partyzáni zaútočili drony na ruský průzkumný letoun A-50

Běloruská partyzánská organizace ByPol, kterou tvoří bývalí příslušníci silových struktur bojující proti režimu diktátora Aljaksandra Lukašenky, oznámila, že pomocí bezpilotních letounů zasáhla letiště Mačuliščy vzdálené 12 kilometrů od Minsku a vážně poškodila letoun včasné výstrahy a řízení (AWACS) Berijev A-50.

"Jeden z devíti awacsů ruských leteckých sil v hodnotě 330 milionů dolarů [byl zničen]," uvedla skupina. "Šlo o útok bezpilotními letouny. Účastníky operace jsou Bělorusové. [Dosáhli] Vítězství a nyní se nacházejí v bezpečí mimo zemi. Všichni uprchli."

Letadlo "rozhodně nikam nepoletí", dodal ByPol.

Podle některých zpráv bylo letadlo zasaženo municí svrženou dvěma drony. Druhá nálož údajně dopadla blízko pilotní kabiny. "Přední a střední část letadla byly poškozeny, stejně jako avionika a radarová anténa," uvádí se ve zprávě připisované skupině ByPol.

Poškození letounu nebylo nezávisle potvrzeno, ale nedělní exploze na letišti hlásili i ruští a běloruští vojenští blogeři. Jeden z nich rovněž potvrdil "poškození ruského vojenského dopravního letadla".

"Je to nejúspěšnější diverze od začátku roku 2022," napsal Franak Viačorka, poradce vůdkyně běloruské opozice Světlany Cihanouské. "Operaci provedli dva Bělorusové. K této operaci použili bezpilotní letouny a nyní už opustili zemi a jsou v bezpečí."

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl pondělní zprávy o útoku komentovat. "Nemáme k tomu co říci," řekl v pondělí novinářům.
Letadlo Berijev A-50, postavené na draku dopravního letounu Iljušin Il-76, je představitelem staré techniky ze sovětské éry. Ačkoli bylo do provozu nasazeno už v polovině 80. let, stále se jedná o klíčovou vojenskou techniku.

Bylo vyrobeno asi 40 kusů, z nichž devět údajně stále je v aktivní službě. Letadlo A-50 je schopno zjistit, kdy a kde jsou aktivovány systémy protivzdušné obrany, což Rusku umožňuje tyto systémy zaměřit. V širším smyslu se tyto letouny včasné výstrahy a řízení používají k detekci letadel, lodní dopravy, raket a dalších střel dlouhého doletu, k průzkumu bojiště a k pomoci s řízením boje.

Pro Moskvu je znepokojující, že na letecké základně se nachází také nejméně jeden stíhací letoun MiG-31, který je schopen nést hypersonickou raketu s jadernou hlavicí, jehož starty byly příčinou řady nedávných leteckých poplachů na Ukrajině.

Běloruské opoziční síly už dříve používaly bezpilotní letouny k úderům na vládní cíle. V roce 2021 použila skupina Černý čáp bezpilotní letouny ke shození zápalných zařízení na sídla pořádkové policie a další vládní budovy. Proti diktátorovi Aljaksandru Lukašenkovi od protestů v roce 2020 rovněž bojují běloruští kyberpartyzáni, kteří oznámili, že v roce 2022 provedli hackerský útok na běloruské železnice, aby narušili shromažďování ruské živé síly a vojenské techniky u hranic s Ukrajinou.

"Nechceme ruské vojáky v Bělorusku, protože to ohrožuje suverenitu země a vystavuje ji nebezpečí okupace," řekl člen kyberpartyzánů listu Guardian. "Také to zatahuje Bělorusko do války s Ukrajinou. A pravděpodobně by do této nesmyslné války museli jít a v ní umírat i běloruští vojáci."

Lukašenka v pondělí oznámil, že Moskva jeho zemi dodala další zbraňové systémy včetně balistického raketového systému krátkého doletu Iskander a raketového systému protivzdušné obrany S-400.

Podle Lukašenka byl systém Iskander dodán s "příslušnými zásobami raket", ale další podrobnosti neuvedl. Bělorusko koncem loňského roku poprvé prohlásilo, že má "autonomní" kontrolu nad raketovými systémy Iskander, které mohou dosáhnout cílů na Ukrajině nebo v Polsku.

"Dodán byl rovněž raketový systém protivzdušné obrany dlouhého doletu S-400. To je to, co jste vy vojáci chtěli a co jste dostali. Je to důležitá zbraň," prohlásil Lukašenka podle komentářů zveřejněných ve státních médiích.