Průzkum: Vrátit se na Ukrajinu z České republiky plánuje 37 procent ukrajinských uprchlíků
█ CENZOR.CZ █ úterý 28.02.2023, 06:12
Většinu ukrajinských uprchlíků v České republice tvoří ženy s dětmi.
Vrátit se na Ukrajinu z České republiky plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14.500 lidí. Ukázal také, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v České republice mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo 78 procent dotázaných v České republice.
Česká republika hostí nejvyšší počet ukrajinských válečných uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Za víc než rok od loňského 24. února, kdy ruská armáda vpadla na Ukrajinu, ministerstvo vnitra udělilo víza k dočasné ochraně víc než 490.000 běženců. Zhruba třetina z nich jsou děti. Podle odhadů ministerstva vnitra se jich asi pětina vrátila domů na Ukrajinu. Přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v České republice skutečně nachází, umožní registrace k prodloužení ochrany o rok. Do 20. února se zaregistrovalo 230.000 běženců, čas mají do konce března. Podle průzkumu od Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) loni na podzim plánovaly návrat domů téměř tři čtvrtiny uprchlíků z Ukrajiny.
Téměř čtvrtina dotázaných příchozích z Ukrajiny má pocit, že se jim v České republice nedostává rovného zacházení. Zřídka se s podobným přístupem setkalo 44 procent, nikdy 29 procent. V soukromí bydlí v České republice 54 procent uprchlíků, což zhruba odpovídá průměru průzkumu, asi pětina je v ubytování hotelového typu a devět procent žije v domě nebo bytě poskytnutém úřady. Plně nebo částečně za ubytování platí 55 procent účastníků průzkumu, 43 procent bydlelo v době průzkumu bez placení. V Rumunsku za bydlení neplatily téměř dvě třetiny běženců, v Itálii a na Slovensku víc než polovina.
Česká republika spolu se Slovenskem a Polskem patří k zemím, kde mají uprchlíci nejmenší problémy dorozumět se místním jazykem. Obstojně podle svého vyjádření mluvila česky zhruba čtvrtina příchozích, špatně 44 procent a vůbec 18 procent. Třeba v Estonsku nebyly schopné se vůbec dorozumět téměř dvě třetiny Ukrajinců a v Německu 40 procent. Na kurzy češtiny chodilo nebo je stále navštěvuje 44 procent běženců, větší byl tento podíl jen ve Španělsku s víc než polovinou lidí v kursech španělštiny, stejný jako v České republice je v Německu. V Maďarsku naproti tomu do kurzů maďarštiny chodilo jen 13 procent uprchlíků z Ukrajiny.
Velmi obtížně vycházelo s penězi v České republice 23 procent běženců, stejný podíl vycházel obtížně. Zhruba třetina měla v době průzkumu nějaký problém vyjít s penězi. Příjem z práce mělo v České republice 35 procent uprchlíků, což je nad průměrem průzkumu. Úspory využívalo 26 procent, pomoc od rodiny na Ukrajině 24 procent, penzi 13 procent a půjčené peníze desetina. Sociální dávky uvádělo v České republice jako součást příjmu 41 procent ukrajinských běženců, vyšší byl tento podíl jen v Německu.
Téměř polovina účastníků průzkumu v České republice čelila problémům při přístupu ke zdravotní péči kvůli neznalosti jazyka. Jak se ke zdravotní péči dostat, tedy kam jít nebo koho kontaktovat, nevědělo 31 procent. Zhruba pětina Ukrajinců v době průzkumu uvedla, že zdravotní péči dosud nezkusila využít.
Zpráva vychází z průzkumu v Bulharsku, České republice, Estonsku, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Španělsku. Uprchlíci byli dotazováni mezi 22. srpnem a 29. zářím 2022. V České republice se do průzkumu zapojilo 671 Ukrajinců ve věku od 12 let, 90 procent respondentů byly ženy a dívky.
Česká republika hostí nejvyšší počet ukrajinských válečných uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Za víc než rok od loňského 24. února, kdy ruská armáda vpadla na Ukrajinu, ministerstvo vnitra udělilo víza k dočasné ochraně víc než 490.000 běženců. Zhruba třetina z nich jsou děti. Podle odhadů ministerstva vnitra se jich asi pětina vrátila domů na Ukrajinu. Přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v České republice skutečně nachází, umožní registrace k prodloužení ochrany o rok. Do 20. února se zaregistrovalo 230.000 běženců, čas mají do konce března. Podle průzkumu od Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) loni na podzim plánovaly návrat domů téměř tři čtvrtiny uprchlíků z Ukrajiny.
Téměř čtvrtina dotázaných příchozích z Ukrajiny má pocit, že se jim v České republice nedostává rovného zacházení. Zřídka se s podobným přístupem setkalo 44 procent, nikdy 29 procent. V soukromí bydlí v České republice 54 procent uprchlíků, což zhruba odpovídá průměru průzkumu, asi pětina je v ubytování hotelového typu a devět procent žije v domě nebo bytě poskytnutém úřady. Plně nebo částečně za ubytování platí 55 procent účastníků průzkumu, 43 procent bydlelo v době průzkumu bez placení. V Rumunsku za bydlení neplatily téměř dvě třetiny běženců, v Itálii a na Slovensku víc než polovina.
Česká republika spolu se Slovenskem a Polskem patří k zemím, kde mají uprchlíci nejmenší problémy dorozumět se místním jazykem. Obstojně podle svého vyjádření mluvila česky zhruba čtvrtina příchozích, špatně 44 procent a vůbec 18 procent. Třeba v Estonsku nebyly schopné se vůbec dorozumět téměř dvě třetiny Ukrajinců a v Německu 40 procent. Na kurzy češtiny chodilo nebo je stále navštěvuje 44 procent běženců, větší byl tento podíl jen ve Španělsku s víc než polovinou lidí v kursech španělštiny, stejný jako v České republice je v Německu. V Maďarsku naproti tomu do kurzů maďarštiny chodilo jen 13 procent uprchlíků z Ukrajiny.
Velmi obtížně vycházelo s penězi v České republice 23 procent běženců, stejný podíl vycházel obtížně. Zhruba třetina měla v době průzkumu nějaký problém vyjít s penězi. Příjem z práce mělo v České republice 35 procent uprchlíků, což je nad průměrem průzkumu. Úspory využívalo 26 procent, pomoc od rodiny na Ukrajině 24 procent, penzi 13 procent a půjčené peníze desetina. Sociální dávky uvádělo v České republice jako součást příjmu 41 procent ukrajinských běženců, vyšší byl tento podíl jen v Německu.
Téměř polovina účastníků průzkumu v České republice čelila problémům při přístupu ke zdravotní péči kvůli neznalosti jazyka. Jak se ke zdravotní péči dostat, tedy kam jít nebo koho kontaktovat, nevědělo 31 procent. Zhruba pětina Ukrajinců v době průzkumu uvedla, že zdravotní péči dosud nezkusila využít.
Zpráva vychází z průzkumu v Bulharsku, České republice, Estonsku, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Španělsku. Uprchlíci byli dotazováni mezi 22. srpnem a 29. zářím 2022. V České republice se do průzkumu zapojilo 671 Ukrajinců ve věku od 12 let, 90 procent respondentů byly ženy a dívky.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
