AP: Běloruští partyzáni hlásí provedení 17 sabotáží na železnici od ruské invaze
█ CENZOR.CZ █ pátek 10.03.2023, 15:03
Ruské tanky na běloruské železnici.
Po ruské invazi na Ukrajinu začali běloruští partyzáni ve své zemi provádět sabotáže na železnici - vyhodili například do povětří traťová zařízení, aby nebylo možné použít koleje, po nichž ruské síly dopravovaly vojáky a zbraně na Ukrajinu. Odpůrci běloruského i ruského režimu tvrdí, že provedli už 17 velkých sabotáží na železnici. Napsala to dnes agentura AP, která zároveň uvedla, že při poslední diverzi partyzáni zaútočili na ruské vojenské letadlo na letišti nedaleko Minsku.
"Nedovolíme, aby Rusové volně využívali naše území k válce s Ukrajinou. A chceme je donutit k odchodu," řekl v telefonickém rozhovoru s AP Anton, vysloužilý běloruský voják, jenž se připojil k sabotérům. "Rusové musí pochopit, na čí straně vlastně Bělorusové bojují," dodal muž, jenž si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit příjmení.
Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Po těžkých ztrátách se ovšem po několika týdnech ze severu Ukrajiny stáhla. Po více než roce od začátku invaze jsou v Bělorusku stále rozmístěny ruské jednotky, vojenská letadla, rakety a další zbraně.
Běloruská opozice tuto spolupráci odsuzuje a vzniklo partyzánské hnutí, které se snaží narušit operace Kremlu, a to na zemi i na internetu, upozorňuje agentura. Aktivisté podle ní tvrdí, že útoky na železnici přiměly ruskou armádu, aby upustila od využívání vlaků k vysílání vojáků a materiálu na Ukrajinu.
Anton je členem takzvaného Sdružení bezpečnostních sil Běloruska, která používá název BYPOL. Protirežimní organizace sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur. Podle AP jde o partyzánské uskupení, které vzniklo v roce 2020 - v době rozsáhlých protivládních protestů proti dlouholetému autoritářskému vůdci Aljaksandrovi Lukašenkovi, jehož tehdy úřady vyhlásily vítězem prezidentských voleb. Opozice považuje hlasování za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznává, ve volbách podle ní zvítězila opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.
Lukašenkův režim občanské protesty brutálně potlačil a Cichanouská pod tlakem uprchla do litevského exilu. Bývalí vojenští důstojníci ze skupiny BYPOL přitom nyní úzce spolupracují s jejím týmem, píše agentura. Rok po volbách podle ní BYPOL vytvořil podzemní síť protivládních aktivistů nazvanou Peramoha (Vítězství). Podle šéfa BYPOLu Aljaksandra Azaraua má nyní tato síť asi 200.000 členů, dvě třetiny z nich v Bělorusku. "Lukašenko se má čeho bát," prohlásil Azarau.
První velkou sabotáž běloruští partyzáni podle AP provedli pouhé dva dny poté, co ruské vojsko vpadlo na Ukrajinu. O měsíc později tehdejší šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin prohlásil, že mezi Ukrajinou a Běloruskem už není žádná železniční doprava, a poděkoval za to běloruským partyzánům.
Další skupina partyzánů operuje v kyberprostoru. Jejich koordinátorka Julijana Šametavecová uvedla, že asi 70 běloruských IT specialistů se nabourává do ruských vládních databází a útočí na webové stránky ruských a běloruských státních institucí. "Budoucnost Běloruska přímo závisí na vojenském úspěchu Ukrajiny. Snažíme se přispět k vítězství Ukrajiny, jak nejlépe umíme," řekla Šametavecová.
Běloruský autoritářský režim se snaží sabotéry potírat hrozbami trestu smrti a dlouhých trestů vězení. Loni v květnu Lukašenka podepsal zavedení trestu smrti za pokus o spáchání teroristického činu. Ve čtvrtek běloruský vůdce podepsal zákon, jenž zavádí možnost uložení trestu smrti pro veřejné činitele odsouzené za vlastizradu.
"Běloruské úřady jsou velmi vyděšeny rozsahem partyzánského hnutí uvnitř země a nevědí, co si s ním počít, a tak jako hlavní nástroj zvolily tvrdé represe, zastrašování a strach," řekl Pavel Sapelka z běloruské organizace Vjasna, která se věnuje ochraně lidských práv. Podle Vjasny bezpečnostní složky zadržely za poslední rok kvůli protiválečným postojům nejméně 1575 Bělorusů. Soudy 56 z nich vyměřily na základě různých obvinění tresty od jednoho roku až po 23 let za mřížemi, podotkla AP.
BYPOL mezitím uvedl, že partyzáni na konci února na letišti Mačuliščy u Minsku pomocí dvou dronů poškodili ruský vojenský letoun včasné výstrahy A-50. Lukašenko útok později přiznal, poškození letadla přitom označil za zanedbatelné. Připustil nicméně, že stroj musel do Ruska na opravu. Oznámil zároveň zadržení údajného útočníka, který podle něj prý spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou, a více než dvacítky jeho kompliců.
BYPOL i ukrajinské úřady odmítly obvinění, že by se na útoku Kyjev podílel. Podle Azaraua sabotéři bezpečně opustili Bělorusko. "Člověka, o kterém mluvil Lukašenka, neznáme," řekl. Poškození letounu, který pomáhal Rusku lokalizovat ukrajinské systémy protivzdušné obrany, bylo "pokusem oslepit ruské vojenské letectvo v Bělorusku", prohlásil šéf BYPOLu. Skupina podle něj chystá další operace s cílem osvobodit Bělorusko od "ruské okupace" a Lukašenkova režimu. "V těchto dnech máme dvojhlavého nepřítele," nechal se slyšet Azarau, jenž žije mimo Bělorusko.
● Lukašenka: Bělorusko zatklo přes 20 lidí kvůli poškození ruského letadla
● Běloruští partyzáni zaútočili drony na ruský průzkumný letoun A-50
"Nedovolíme, aby Rusové volně využívali naše území k válce s Ukrajinou. A chceme je donutit k odchodu," řekl v telefonickém rozhovoru s AP Anton, vysloužilý běloruský voják, jenž se připojil k sabotérům. "Rusové musí pochopit, na čí straně vlastně Bělorusové bojují," dodal muž, jenž si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit příjmení.
Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Po těžkých ztrátách se ovšem po několika týdnech ze severu Ukrajiny stáhla. Po více než roce od začátku invaze jsou v Bělorusku stále rozmístěny ruské jednotky, vojenská letadla, rakety a další zbraně.
Běloruská opozice tuto spolupráci odsuzuje a vzniklo partyzánské hnutí, které se snaží narušit operace Kremlu, a to na zemi i na internetu, upozorňuje agentura. Aktivisté podle ní tvrdí, že útoky na železnici přiměly ruskou armádu, aby upustila od využívání vlaků k vysílání vojáků a materiálu na Ukrajinu.
Anton je členem takzvaného Sdružení bezpečnostních sil Běloruska, která používá název BYPOL. Protirežimní organizace sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur. Podle AP jde o partyzánské uskupení, které vzniklo v roce 2020 - v době rozsáhlých protivládních protestů proti dlouholetému autoritářskému vůdci Aljaksandrovi Lukašenkovi, jehož tehdy úřady vyhlásily vítězem prezidentských voleb. Opozice považuje hlasování za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznává, ve volbách podle ní zvítězila opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.
Lukašenkův režim občanské protesty brutálně potlačil a Cichanouská pod tlakem uprchla do litevského exilu. Bývalí vojenští důstojníci ze skupiny BYPOL přitom nyní úzce spolupracují s jejím týmem, píše agentura. Rok po volbách podle ní BYPOL vytvořil podzemní síť protivládních aktivistů nazvanou Peramoha (Vítězství). Podle šéfa BYPOLu Aljaksandra Azaraua má nyní tato síť asi 200.000 členů, dvě třetiny z nich v Bělorusku. "Lukašenko se má čeho bát," prohlásil Azarau.
První velkou sabotáž běloruští partyzáni podle AP provedli pouhé dva dny poté, co ruské vojsko vpadlo na Ukrajinu. O měsíc později tehdejší šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin prohlásil, že mezi Ukrajinou a Běloruskem už není žádná železniční doprava, a poděkoval za to běloruským partyzánům.
Další skupina partyzánů operuje v kyberprostoru. Jejich koordinátorka Julijana Šametavecová uvedla, že asi 70 běloruských IT specialistů se nabourává do ruských vládních databází a útočí na webové stránky ruských a běloruských státních institucí. "Budoucnost Běloruska přímo závisí na vojenském úspěchu Ukrajiny. Snažíme se přispět k vítězství Ukrajiny, jak nejlépe umíme," řekla Šametavecová.
Běloruský autoritářský režim se snaží sabotéry potírat hrozbami trestu smrti a dlouhých trestů vězení. Loni v květnu Lukašenka podepsal zavedení trestu smrti za pokus o spáchání teroristického činu. Ve čtvrtek běloruský vůdce podepsal zákon, jenž zavádí možnost uložení trestu smrti pro veřejné činitele odsouzené za vlastizradu.
"Běloruské úřady jsou velmi vyděšeny rozsahem partyzánského hnutí uvnitř země a nevědí, co si s ním počít, a tak jako hlavní nástroj zvolily tvrdé represe, zastrašování a strach," řekl Pavel Sapelka z běloruské organizace Vjasna, která se věnuje ochraně lidských práv. Podle Vjasny bezpečnostní složky zadržely za poslední rok kvůli protiválečným postojům nejméně 1575 Bělorusů. Soudy 56 z nich vyměřily na základě různých obvinění tresty od jednoho roku až po 23 let za mřížemi, podotkla AP.
BYPOL mezitím uvedl, že partyzáni na konci února na letišti Mačuliščy u Minsku pomocí dvou dronů poškodili ruský vojenský letoun včasné výstrahy A-50. Lukašenko útok později přiznal, poškození letadla přitom označil za zanedbatelné. Připustil nicméně, že stroj musel do Ruska na opravu. Oznámil zároveň zadržení údajného útočníka, který podle něj prý spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou, a více než dvacítky jeho kompliců.
BYPOL i ukrajinské úřady odmítly obvinění, že by se na útoku Kyjev podílel. Podle Azaraua sabotéři bezpečně opustili Bělorusko. "Člověka, o kterém mluvil Lukašenka, neznáme," řekl. Poškození letounu, který pomáhal Rusku lokalizovat ukrajinské systémy protivzdušné obrany, bylo "pokusem oslepit ruské vojenské letectvo v Bělorusku", prohlásil šéf BYPOLu. Skupina podle něj chystá další operace s cílem osvobodit Bělorusko od "ruské okupace" a Lukašenkova režimu. "V těchto dnech máme dvojhlavého nepřítele," nechal se slyšet Azarau, jenž žije mimo Bělorusko.
● Lukašenka: Bělorusko zatklo přes 20 lidí kvůli poškození ruského letadla
● Běloruští partyzáni zaútočili drony na ruský průzkumný letoun A-50
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
