Minsk je podle Lukašenky připraven umístit ruské strategické jaderné zbraně
█ CENZOR.CZ █ pátek 31.03.2023, 14:18 - aktualizováno v 16:57
Běloruský diktátor Aljaksandr Lukašenka pronáší poselství k národu.
Bělorusko je v případě nutnosti připraveno na své území rozmístit kromě ruských taktických jaderných zbraní i zbraně strategické, pod které spadají například mezikontinentální balistické rakety. V každoročním poselství národu to podle agentury Reuters řekl běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka. Předtím vyzval k okamžitému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a zahájení mírových rozhovorů. Kyjev zároveň Lukašenka, který Rusku poskytl běloruské území k zahájení invaze na Ukrajinu, varoval, že pokud zahájí protiofenzivu, o možnost jednání přijde.
Budoucí rozmístění ruských taktických jaderných zbraní - tedy těch, které mají relativně krátký dolet a v porovnání s těmi strategickými menší účinnost - oznámil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. Lukašenka dnes také podle agentury AFP vyjádřil obavy z jaderné války způsobené Západem a zopakoval pozici Minsku, že rozmístěním ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území nechce provokovat, ale pouze tím sleduje ochranu své země. V případě nutnosti by však prý mohl spolu s Putinem rozhodnout o umístění strategických jaderných zbraní.
"Nesnažím se nikoho zastrašovat nebo vydírat. Chci ochránit Bělorusko a zajistit běloruskému lidu mír," řekl Lukašenka v několikahodinovém projevu. Podle agentury Reuters rovněž naznačil, že by mohl ruské taktické zbraně se souhlasem Kremlu použít, pokud by Bělorusku hrozilo zničení, ačkoliv Putin dříve prohlásil, že tyto zbraně zůstanou pod kontrolou Moskvy.
Lukašenka polovinu ze své řeči věnoval Ukrajině, poznamenal list Ukrajinska pravda. Výzvami k příměří mezi Moskvou a Kyjevem běloruský vůdce své poselství zahájil. "Musíme přestat teď, než se [konflikt] začne stupňovat. Beru na sebe riziko a navrhuji klid zbraní," řekl Lukašenka. "Je možné - a nezbytné - bez předchozích podmínek zasednout k jednacímu stolu a urovnat všechny záležitosti ohledně území, obnovy, bezpečnosti a tak dále," uvedl vůdce, který stojí v čele Běloruska od roku 1994.
Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale jednotky z Moskvy z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev. Po více než roce od začátku invaze jsou v Bělorusku stále rozmístěny ruské jednotky, vojenská letadla, rakety a další zbraně. Podle Kyjeva přitom Rusko stále využívá běloruský vzdušný prostor pro údery na ukrajinské území.
"Spojené státy a jejich satelity rozpoutaly [na Ukrajině] totální válku," řekl dnes Lukašenko a dodal, že na obzoru kvůli tomu čeká jaderný konflikt. Západ obvinil, že buduje své síly v Polsku na hranicích Běloruska a plánuje jeho "napadení a zničení". Tři z pěti sousedů Běloruska - Polsko, Lotyšsko a Litva - jsou členy NATO. Lukašenka přitom neposkytl o jakýchkoliv hrozbách ze Západu žádné důkazy, podotkl Reuters.
"Chápete a víte, že je zde jenom jedno řešení: vyjednávání! Vyjednávání bez předchozích podmínek," řekl Lukašenka. Konfliktu, který na Ukrajině před více než rokem rozpoutalo Rusko, podle něj hrozí vyhrocení. Zatímco v Rusku "jede zbrojní průmysl na plné obrátky", Ukrajinu "zaplavily zbraně ze Západu", uvedl běloruský diktátor.
Rusko a Ukrajina zahájily jednání o míru loni na jaře, krátce po začátku ruské invaze. Hovory však po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. Zatímco Moskva požaduje, aby Kyjev přijal její požadavky včetně postoupení části ukrajinského území Rusku, Ukrajina chce plné stažení ruských sil. To platí i pro Krymský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak dnes stanovisko Kyjeva zopakoval. "Ještě jednou po bodech. Jakékoliv příměří bude znamenat právo Ruské federace zůstat na okupovaných územích. To je naprosto nepřípustné," napsal na twitteru. "Ukrajina má právo přesouvat vojáky a zařízení na svém území, jak uzná za potřebné. Divní 'mírotvůrci' vypadají směšně," dodal.
Kreml dnes uvedl, že Lukašenkovu výzvu k příměří zaznamenal a bude s ním o tom jednat, konkrétně na úrovni Putin-Lukašenka příští týden ve čtvrtek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale podle agentury Reuters zároveň uvedl, že vyjednáváním nyní nelze dosáhnout cílů "speciální vojenské operace". Tak Moskva oficiálně označuje svou invazi na Ukrajinu.
● Kyjev chce kvůli jaderným zbraním v Bělorusku schůzi Rady bezpečnosti OSN
● Rusko rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně, oznámil Putin
● Británie dá Kyjevu náboje z ochuzeného uranu, Rusko varuje před jaderným střetem
Budoucí rozmístění ruských taktických jaderných zbraní - tedy těch, které mají relativně krátký dolet a v porovnání s těmi strategickými menší účinnost - oznámil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. Lukašenka dnes také podle agentury AFP vyjádřil obavy z jaderné války způsobené Západem a zopakoval pozici Minsku, že rozmístěním ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území nechce provokovat, ale pouze tím sleduje ochranu své země. V případě nutnosti by však prý mohl spolu s Putinem rozhodnout o umístění strategických jaderných zbraní.
"Nesnažím se nikoho zastrašovat nebo vydírat. Chci ochránit Bělorusko a zajistit běloruskému lidu mír," řekl Lukašenka v několikahodinovém projevu. Podle agentury Reuters rovněž naznačil, že by mohl ruské taktické zbraně se souhlasem Kremlu použít, pokud by Bělorusku hrozilo zničení, ačkoliv Putin dříve prohlásil, že tyto zbraně zůstanou pod kontrolou Moskvy.
Lukašenka polovinu ze své řeči věnoval Ukrajině, poznamenal list Ukrajinska pravda. Výzvami k příměří mezi Moskvou a Kyjevem běloruský vůdce své poselství zahájil. "Musíme přestat teď, než se [konflikt] začne stupňovat. Beru na sebe riziko a navrhuji klid zbraní," řekl Lukašenka. "Je možné - a nezbytné - bez předchozích podmínek zasednout k jednacímu stolu a urovnat všechny záležitosti ohledně území, obnovy, bezpečnosti a tak dále," uvedl vůdce, který stojí v čele Běloruska od roku 1994.
Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale jednotky z Moskvy z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev. Po více než roce od začátku invaze jsou v Bělorusku stále rozmístěny ruské jednotky, vojenská letadla, rakety a další zbraně. Podle Kyjeva přitom Rusko stále využívá běloruský vzdušný prostor pro údery na ukrajinské území.
"Spojené státy a jejich satelity rozpoutaly [na Ukrajině] totální válku," řekl dnes Lukašenko a dodal, že na obzoru kvůli tomu čeká jaderný konflikt. Západ obvinil, že buduje své síly v Polsku na hranicích Běloruska a plánuje jeho "napadení a zničení". Tři z pěti sousedů Běloruska - Polsko, Lotyšsko a Litva - jsou členy NATO. Lukašenka přitom neposkytl o jakýchkoliv hrozbách ze Západu žádné důkazy, podotkl Reuters.
"Chápete a víte, že je zde jenom jedno řešení: vyjednávání! Vyjednávání bez předchozích podmínek," řekl Lukašenka. Konfliktu, který na Ukrajině před více než rokem rozpoutalo Rusko, podle něj hrozí vyhrocení. Zatímco v Rusku "jede zbrojní průmysl na plné obrátky", Ukrajinu "zaplavily zbraně ze Západu", uvedl běloruský diktátor.
Rusko a Ukrajina zahájily jednání o míru loni na jaře, krátce po začátku ruské invaze. Hovory však po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. Zatímco Moskva požaduje, aby Kyjev přijal její požadavky včetně postoupení části ukrajinského území Rusku, Ukrajina chce plné stažení ruských sil. To platí i pro Krymský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak dnes stanovisko Kyjeva zopakoval. "Ještě jednou po bodech. Jakékoliv příměří bude znamenat právo Ruské federace zůstat na okupovaných územích. To je naprosto nepřípustné," napsal na twitteru. "Ukrajina má právo přesouvat vojáky a zařízení na svém území, jak uzná za potřebné. Divní 'mírotvůrci' vypadají směšně," dodal.
Kreml dnes uvedl, že Lukašenkovu výzvu k příměří zaznamenal a bude s ním o tom jednat, konkrétně na úrovni Putin-Lukašenka příští týden ve čtvrtek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale podle agentury Reuters zároveň uvedl, že vyjednáváním nyní nelze dosáhnout cílů "speciální vojenské operace". Tak Moskva oficiálně označuje svou invazi na Ukrajinu.
● Kyjev chce kvůli jaderným zbraním v Bělorusku schůzi Rady bezpečnosti OSN
● Rusko rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně, oznámil Putin
● Británie dá Kyjevu náboje z ochuzeného uranu, Rusko varuje před jaderným střetem
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
