Ministři zahraničí východního křídla NATO ladili postoje před summitem aliance
█ CENZOR.CZ █ pátek 31.03.2023, 16:12
Společné foto účastníků summitu ministrů zahraničí zemí tzv. bukurešťské devítky (B9) v polské Lodži. Pátý zprava je šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Finsko, a po případném vstupu do Severoatlantické aliance i Švédsko, by se potenciálně mohly přidat k východnímu křídlu NATO, míní český ministr zahraničí Jan Lipavský. Novinářům to řekl po dnešním jednání takzvané bukurešťské devítky (B9) v polské Lodži. Lipavský dodal, že by rozšíření východního křídla podpořil. Se svými kolegy z východního křídla aliance dnes ale v Polsku především ladil postoje těchto zemí před nadcházejícím setkáním ministrů zahraničí v Bruselu příští týden i červencovým summitem NATO ve Vilniusu.
"Kdyby se [ruský prezident Vladimir] Putin nezbláznil, tak Finsko zůstalo neutrální. Takto Putin pomohl rozšířit Severoatlantickou alianci, bohužel za cenu krvavé války na Ukrajině," poznamenal Lipavský.
Helsinky mají dveře do aliance dokořán otevřené poté, co v noci na dnešek jako poslední z členských zemí přistoupení severské země ratifikovalo Turecko. Finsko by tak mohlo být členským státem NATO už příští týden, podmínkou je splnění některých formálních kroků.
Ankara má však nadále výhrady vůči švédskému vstupu, ačkoliv obě skandinávské země o přijetí požádaly loni společně, v reakci na ruskou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině. Dosud neutrální Finsko má přitom s Ruskem dlouhou pozemní hranici.
Zástupci Finska i Švédska se přitom původně měli nynějšího polského jednání přímo účastnit, nakonec ale chyběli. Lipavský jejich nepřítomnost vysvětlil tím, že skupina B9 je "zavedený formát".
Mezi dalšími tématy čtvrtečního a dnešního jednání ministrů zahraničí takzvané bukurešťské devítky v Lodži bylo pokračování pomoci bránící se Ukrajině i vývoj transatlantických vztahů. Spojené státy v reakci na ruskou agresi posilují svou přítomnost v Evropě a podporují v tomto ohledu především právě východoevropské členy aliance.
Česká republika podle šéfa své diplomacie nehodlá na summitu ve Vilniusu nikoho překvapovat. "Jsme zastánci toho, aby Severoatlantická aliance měla plnohodnotný politický dialog s Ukrajinou. Podporujeme i balíček nevojenské pomoci," řekl novinářům Lipavský. Cílem Kyjeva je přitom plnohodnotný vstup do aliance, o který Ukrajina požádala loni v září.
Členy B9, která vznikla v roce 2015, jsou kromě České republiky také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Naposledy se ministři zahraničí skupiny setkali loni v březnu v Bratislavě. Hlavy těchto států se za rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu setkaly třikrát, naposledy letos v únoru ve Varšavě, kde s nimi jednal i americký prezident Joe Biden.
"Kdyby se [ruský prezident Vladimir] Putin nezbláznil, tak Finsko zůstalo neutrální. Takto Putin pomohl rozšířit Severoatlantickou alianci, bohužel za cenu krvavé války na Ukrajině," poznamenal Lipavský.
Helsinky mají dveře do aliance dokořán otevřené poté, co v noci na dnešek jako poslední z členských zemí přistoupení severské země ratifikovalo Turecko. Finsko by tak mohlo být členským státem NATO už příští týden, podmínkou je splnění některých formálních kroků.
Ankara má však nadále výhrady vůči švédskému vstupu, ačkoliv obě skandinávské země o přijetí požádaly loni společně, v reakci na ruskou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině. Dosud neutrální Finsko má přitom s Ruskem dlouhou pozemní hranici.
Zástupci Finska i Švédska se přitom původně měli nynějšího polského jednání přímo účastnit, nakonec ale chyběli. Lipavský jejich nepřítomnost vysvětlil tím, že skupina B9 je "zavedený formát".
Mezi dalšími tématy čtvrtečního a dnešního jednání ministrů zahraničí takzvané bukurešťské devítky v Lodži bylo pokračování pomoci bránící se Ukrajině i vývoj transatlantických vztahů. Spojené státy v reakci na ruskou agresi posilují svou přítomnost v Evropě a podporují v tomto ohledu především právě východoevropské členy aliance.
Česká republika podle šéfa své diplomacie nehodlá na summitu ve Vilniusu nikoho překvapovat. "Jsme zastánci toho, aby Severoatlantická aliance měla plnohodnotný politický dialog s Ukrajinou. Podporujeme i balíček nevojenské pomoci," řekl novinářům Lipavský. Cílem Kyjeva je přitom plnohodnotný vstup do aliance, o který Ukrajina požádala loni v září.
Členy B9, která vznikla v roce 2015, jsou kromě České republiky také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Naposledy se ministři zahraničí skupiny setkali loni v březnu v Bratislavě. Hlavy těchto států se za rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu setkaly třikrát, naposledy letos v únoru ve Varšavě, kde s nimi jednal i americký prezident Joe Biden.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
