Finsko se oficiálně stalo 31. členskou zemí Severoatlantické aliance

Finsko se dnes oficiálně stalo 31. členskou zemí Severoatlantické aliance, shodou okolností v den 74. výročí jejího vzniku. Po desítky let neutrální severská země o vstup požádala před necelým rokem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Západní představitelé Finsku poblahopřáli a dodali, že nyní budou usilovat o rychlé přijetí Švédska, které o vstup požádalo společně s Finskem. Moskva uvedla, že na dnešní rozšíření obranné aliance odpoví v pravou chvíli a beze spěchu.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken dnes v Bruselu převzal přístupový dokument podepsaný jeho finským protějškem Pekkou Haavistem, čímž pro severskou zemi oficiálně skončil přijímací proces. Před centrálou aliance poté zavlála modrobílá finská vlajka.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že finské členství posílí obranyschopnost aliance a zvýší bezpečnost země, které má s Ruskem přes 1300 kilometrů společné hranice. Ruský prezident Vladimir Putin tak podle něj dosáhl invazí na Ukrajinu pravého opaku toho, co zamýšlel. Aliance se rozšířila, přestože přesně tomu chtěl zabránit.

"Nezávodíme s lokomotivou NATO, nepotřebujeme to. Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď," uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Západ se podle něj hluboce mýlí, když si myslí, že Moskva na krok nijak nezareaguje.

Naproti tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Finsku ke vstupu do NATO pogratuloval. Členství v Severoatlantické alianci, o něž usiluje i Kyjev, je podle něj jedinou zárukou bezpečí v této části Evropy. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do aliance český premiér Petr Fiala. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského ruská agrese na Ukrajině severské zemi ukázala, že neutralita jí bezpečnost nepřinese.

Vstup Finska do NATO uvítal i americký prezident Joe Biden. Putin se podle něj spletl, když si myslel, že zahájením brutální a agresivní války proti Ukrajině Evropu a NATO rozdělí. "Mýlil se. Dnes jsme jednotnější než kdykoli předtím," prohlásil Biden a dodal, že se těší na přijetí Švédska.

K výzvě vůči Ankaře a Budapešti, aby bezodkladně ratifikovaly vstup Švédska, se připojil i ministr Blinken. Finský prezident Sauli Niinistö uvedl, že jeho země bude pokračovat v úsilí o co nejrychlejší připojení této skandinávské země k NATO a o plné podpoře ji ujistil i německý kancléř Olaf Scholz. Také britský premiér Rishi Sunak apeloval na "všechny členy" Severoatlantické aliance, aby přijetí Švédska schválili.

Přijetí každého nového člena do NATO musí odsouhlasit všichni členové aliance. Švédsku stojí v cestě především Turecko, které kritizuje Stockholm za to, že podle něj poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných protimuslimských projevech.

Aliance se naposledy rozšiřovala před třemi lety, kdy do ní vstoupila Severní Makedonie. Přijetí Finska ale bylo nejrychlejší v novodobé historii NATO. Podle komentáře ukrajinské agentury Unian tato událost přímo neovlivní průběh ruské invaze. Šance na vstup samotné Ukrajiny do aliance se podle ukrajinských expertů objeví až po vítězství ve válce.

Finsko bude dál usilovat o co nejrychlejší vstup Švédska do NATO, řekl prezident

Finský prezident Sauli Niinistö při projevu v bruselské centrále NATO poté, co se jeho země stala 31. členem této obranné aliance.

Finský prezident Sauli Niinistö uvedl, že Finsko bude po svém dnešním vstupu do NATO pokračovat v úsilí o co nejrychlejší připojení Švédska k alianci. Obě severské země zažádaly o vstup do NATO společně v loňském roce v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu. Stockholm ale stále čeká na ratifikaci ze strany Turecka a Maďarska. Také britský premiér Rishi Sunak dnes podle agentury AFP apeloval na "všechny členy" Severoatlantické aliance, aby přijetí Švédska schválili.

"Jsem hrdá na Finsko a finský lid. Jako národ jsme byli v tomto historickém procesu jednotní. Děkujeme našim spojencům za důvěru. Společně budeme silnější," napsala na twitteru odcházející finská premiérka Sanna Marinová.

Finský prezident Niinistö uvedl, že jeho země bude nadále pracovat na budování společné bezpečnosti a obrany v celém severském regionu.

Přijetí každého nového člena do NATO musejí odsouhlasit všechny členské země aliance. Švédsku stojí v cestě především Turecko, které kritizuje Stockholm za to, že podle něj poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných protimuslimských projevech.

Vybrané údaje týkající se snahy Finska a Švédska o vstup do NATO

- Finsko společně se Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu 24. února loňského roku ale přinesla dramatický obrat, zvláště pro Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí.

- Na pozadí ruské invaze na Ukrajinu Finsko a Švédsko podaly přihlášku do NATO loni 18. května. Členské země kromě Turecka to uvítaly. Obě severské země byly formálně přizvány do aliance na madridském summitu 30. června, umožnila to jejich dohoda s Tureckem. Jejich vstup odsouhlasila koncem srpna i česká Sněmovna.

- Turecko a také Maďarsko ale zůstávaly dlouho posledními členy NATO, které přistoupení dvou skandinávských států nedaly zelenou. Důvody byly u každé země jiné.

- Podle Ankary Švédsko stále dostatečně neplní turecké požadavky obsažené v memorandu z loňského června ohledně financování teroristických organizací, propagandy či náboru členů teroristických organizací na území Švédska. Za teroristické organizace Ankara označuje Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gülena. PKK za teroristickou organizaci považuje i Evropská unie, milice YPG výrazně pomohly Západu v boji proti teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii. Ankara Švédsku také vyčítá, že umožňuje protesty proti islámu a pálení posvátné knihy korán, což Turecko považuje za šíření nenávisti.

- Také po Finsku Ankara žádala potírání skupin, které Ankara považuje za teroristické.

- Maďarsko, které jedná s Evropskou komisi, jež zadržuje Budapešti peníze z fondů Evropské unie kvůli korupci a obavám, že vláda narušuje demokratická práva, tvrdilo, že ustavičná kritika Maďarska ze strany Západu v demokratických a kulturních otázkách způsobila, že maďarská vláda se zdráhala nabídnout podporu v praktických záležitostech, konkrétně v posilování NATO vůči Rusku. Tak to řekl například maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

- Někteří maďarští opoziční politici a analytici se domnívají, že tahanice o ratifikaci měly přimět Švédsko a Finsko, aby podpořily uvolnění miliard eur z fondů EU pro Budapešť. Ředitel provládního institutu Nézöpont Ágoston Sámuel Mráz řekl agentuře AP, že Maďarsko neučiní žádný krok ohledně Švédska, dokud se Turecko nerozhodne, zda švédské členství v NATO schválí. Maďarsko "nechce rozhodovat proti Turkům" a také chce od Stockholmu záruky zlepšení bilaterálních vztahů, řekl Mráz.

- Maďarský parlament ratifikoval přistoupení Finska k Severoatlantické alianci 27. března. Proti bylo jen šest poslanců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel. Nadále zůstává podle tiskových agentur nejasné, kdy maďarští poslanci budou hlasovat o ratifikaci švédského vstupu do NATO. Turecký parlament jednomyslně ratifikoval vstup Finska do NATO 30. března hlasy všech 276 poslanců, kteří se hlasování zúčastnili.

- Švédsko si tak musí počkat. Členem NATO by se rádo stalo do červencového summitu NATO v litevském Vilniusu.

- Finsko má s invazí Rusů své neblahé historické zkušenosti. Po Finské válce roku 1809 postoupilo Švédsko převážnou část finskojazyčných oblastí ruskému impériu, které na nich vytvořilo autonomní Finské velkoknížectví. Finsko vyhlásilo svoji nezávislost na Rusku po bolševické revoluci v roce 1917. V roce 1939 vpadly do Finska sovětské jednotky a začala takzvaná zimní válka. Konflikt skončil po třech měsících. Pro Finsko znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem. Napětí mezi oběma zeměmi vyústilo v letech 1941 až 1944 v další ozbrojený konflikt, takzvanou pokračovací válku, která skončila příměřím.

- V rámci smlouvy, podepsané po druhé světové válce v roce 1948, finští vůdci pod tlakem Moskvy souhlasili, že se Finsko nepřipojí k žádnému z politických a ekonomických bloků. Pro tento finský postoj se vžil termín finlandizace. Důsledkem toho Finsko odmítlo Marshallův plán, který vytvořili Američané na obnovu válkou poničené Evropy, a také se nestalo součástí NATO. Země se nestala jedním ze satelitních států tehdejšího SSSR, ale její zahraniční a obranná politika byla stále pod dohledem Moskvy.

- Po pádu Sovětského svazu vstoupilo Finsko spolu se Švédskem v roce 1994 do programu NATO Partnerství pro mír (PfP) a v roce 1997 se obě země připojily k Euroatlantické radě partnerství (EAPC), která sdružuje všechny spojence a partnerské země NATO v euroatlantickém prostoru. Staly se tak jedněmi z nejaktivnějších partnerů NATO, účastnily se misí vedených NATO na Balkáně, v Afghánistánu a v Iráku, stejně jako mnoha společných vojenských cvičení.

- Rusko už dříve varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně. "Rusko bude nuceno přijmout odvetné vojensko-technické i jiné kroky, aby se vypořádalo s hrozbami, které z toho vyplývají pro jeho národní bezpečnost," varoval také loni ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podrážděně Rusko reaguje i nyní. Ruská ambasáda ve Švédsku například zveřejnila na svých webových stránkách prohlášení, podle něhož se Švédsko a Finsko v případě vstupu do NATO stanou "legitimním cílem". Švédsko si po výhrůžkách ze strany Ruska předvolalo ruského velvyslance. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že Moskva zvýší vojenskou přítomnost na západě a severozápadě země.

Vybrané údaje o rozšiřování NATO

Rozšiřování Severoatlantické aliance od jejího vzniku v roce 1949.

- Severoatlantická aliance (NATO), jejímž hlavním cílem je zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí, vznikla na základě Severoatlantické smlouvy, jejíchž 14 článků platí dodnes. Dokument podepsali 4. dubna 1949 ve Washingtonu ministři zahraničí 12 zemí: USA, Kanady, Belgie, Dánska, Francie, Islandu, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Portugalska a Británie. Klíčový je článek 5, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům.

- Do současnosti měla aliance 30 členských zemí, dnes se 31. členem stalo Finsko.

- V roce 1952 se připojilo Řecko a Turecko (jediná muslimská země v alianci), v roce 1955 Německo a v roce 1982 Španělsko. V roce 1999 do NATO vstoupily jako první postkomunistické země Česká republika, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy. V roce 2004 se členy NATO staly Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, v roce 2009 Chorvatsko a Albánie, v roce 2017 Černá Hora, 30. členem NATO se v roce 2020 stala Severní Makedonie, dnes řady členů rozšířilo Finsko a aliance tak má 31 členských zemí. Finsko podle unijních představitelů už dávno splňuje alianční cíl poskytnout na vojenské výdaje dvě procenta HDP.

- Moskva sledovala rozšíření NATO o země střední a východní Evropy, které bývaly sovětskými satelity či součástmi Sovětského svazu, s velkou nelibostí a vnímala je jako vlastní ohrožení.

- Členství Severní Makedonie blokoval dlouhodobý spor o název státu mezi Řeckem a touto zemí, která se po tuto dobu označovala jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Dohoda z roku 2018 mezi oběma státy, že Skopje bude používat název Severní Makedonie, odblokovala euroatlantické ambice tohoto balkánského státu.

- O členství v NATO usiluje i Bosna a Hercegovina, která je zařazena do Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm plného začlenění do NATO. Další bývalá jugoslávská republika, Srbsko, o členství nestojí, v roce 2017 například tehdejší srbský premiér a současný prezident Aleksandar Vučić při vzpomínkové akci k uctění památky obětí náletů NATO proti režimu Slobodana Miloševiće v roce 1999 prohlásil, že Srbsko nikdy nebude členem aliance ani jiného vojenského bloku. Představitelé NATO oznámili, že postoj Srbska respektují.

- Sporné je úsilí o členství v případě Ukrajiny a Gruzie. Pod vlivem některých západoevropských zemí, obávajících se zhoršení vztahů s Ruskem, NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti nezařadilo tyto dva státy do MAP. Aliance ale prohlásila, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát. Ukrajinský parlament v červnu 2017 přijal zákon, který snahu stát se členem Severoatlantické aliance oficiálně zakotvil jako prioritu státní politiky. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi. Proti přijetí Ukrajiny se v minulosti vyslovovaly například Francie a Německo.

- O případném členství Ukrajiny v NATO se začalo výrazně mluvit po ruské invazi na Ukrajinu letos 24. února. Už v polovině března ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale řekl, že si je vědom toho, že jeho země se členem aliance nestane. Podle něj už bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika "otevřených dveří" se Ukrajiny netýká. Minulý měsíc prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že Ukrajina se stane členem Severoatlantické aliance, ale "v dlouhodobém horizontu". Loni řekl, že případné členství Ukrajiny v NATO na stole není. Stoltenberg zdůrazňuje, že aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem.

- Novým členem se země stane ve chvíli, kdy po ratifikaci posledního členského státu bude přístupový protokol uložen v depozitáři ve Washingtonu.