Lipavský: Česká republika podporuje vstup Ukrajiny do NATO, jen ten ale problém nevyřeší
█ CENZOR.CZ █ středa 05.04.2023, 14:03 - aktualizováno v 17:21
Šéf české diplomacie Jan Lipavský mluví s novináři na schůzce ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu.
Česká republika podporuje ukrajinskou ambici vstoupit do Severoatlantické aliance, pouze tento krok však problémy země čelící ruské agresi nevyřeší. Po jednání ministrů zahraničí zemí NATO to dnes řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Podle něj je v současnosti třeba řešit plány další podpory Ukrajiny a vstup do aliance je vzdálenějším tématem. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že budoucnost Ukrajiny je v řadách NATO, země si ale musí nejprve vybojovat nezávislost ve válce. Zatímco některé alianční země chtějí Kyjev ujistit o perspektivě členství, další státy nechtějí otázku, která vyvolává ostrý ruský nesouhlas, otevírat před ukončením války.
Po úterním přijetí Finska, které se stalo 31. členem aliance necelý rok od podání přihlášky, ukrajinský ministr Dmytro Kuleba v Bruselu mluvil o tom, že chce svou zemi rovněž vidět v řadách NATO. Ukrajina usiluje o přistoupení k vojenskému obrannému bloku už od ruské anexe Krymu v roce 2014. Šéf NATO Jens Stoltenberg v úterý zopakoval, že aliance je otevřená vstupu, základní podmínkou je však úspěch Ukrajiny ve válce o vlastní suverenitu.
"Budoucnost Ukrajiny je v euroatlantické rodině," prohlásil šéf NATO. Ministři se podle něj shodli na tom, že aliance začne pracovat na plánu víceleté podpory Ukrajiny. V jeho rámci chtějí přizpůsobit ukrajinskou armádu aliančním standardům a nahradit její zastaralé vybavení ze sovětské éry moderní technikou. Cílem podle Stoltenberga je, aby po skončení války byla Ukrajina co nejvíce schopná vojenské součinnosti s aliancí.
"Určitě podporujeme ukrajinskou ambici stát se členem NATO. Ale není to věc, která by automaticky vyřešila problém Ukrajiny," řekl dnes v Bruselu novinářům Lipavský. Členské země by se podle něj v současnosti měly spíše věnovat navyšování pomoci Kyjevu včetně peněz do fondu na vojenskou výstroj a další "nesmrtící" vybavení.
Politici některých zemí v Bruselu mluvili o tom, že NATO by mělo ujistit Kyjev o perspektivě vstupu. Například litevský ministr zahraničí Gabrielius Lansbergis bruselskému webu Politico řekl, že Ukrajinci "si zaslouží vědět, co si myslíme". Řada zemí východního křídla aliance se nechce vzdát myšlenky na brzký vstup Ukrajiny po ukončení války. Podle Lipavského však některé země prosazují pozvolnější přístup.
Zdrženlivé hlasy zněly v minulosti například z Německa či Francie, patrně nejhlasitějším odpůrcem ukrajinského členství je však Maďarsko, které se vyslovilo i proti samotné účasti Kuleby na úterním zasedání. Vláda v Budapešti je jednou z mála západních vlád, která navzdory ruské agresi udržuje s Moskvou vazby. Budapešť obviňuje Kyjev z utiskování maďarské menšiny na Ukrajině a snaží se kvůli tomu blokovat snahy o sbližování Ukrajiny jak s NATO, tak s Evropskou unií.
● Finsko se oficiálně stalo 31. členskou zemí Severoatlantické aliance
Po úterním přijetí Finska, které se stalo 31. členem aliance necelý rok od podání přihlášky, ukrajinský ministr Dmytro Kuleba v Bruselu mluvil o tom, že chce svou zemi rovněž vidět v řadách NATO. Ukrajina usiluje o přistoupení k vojenskému obrannému bloku už od ruské anexe Krymu v roce 2014. Šéf NATO Jens Stoltenberg v úterý zopakoval, že aliance je otevřená vstupu, základní podmínkou je však úspěch Ukrajiny ve válce o vlastní suverenitu.
"Budoucnost Ukrajiny je v euroatlantické rodině," prohlásil šéf NATO. Ministři se podle něj shodli na tom, že aliance začne pracovat na plánu víceleté podpory Ukrajiny. V jeho rámci chtějí přizpůsobit ukrajinskou armádu aliančním standardům a nahradit její zastaralé vybavení ze sovětské éry moderní technikou. Cílem podle Stoltenberga je, aby po skončení války byla Ukrajina co nejvíce schopná vojenské součinnosti s aliancí.
"Určitě podporujeme ukrajinskou ambici stát se členem NATO. Ale není to věc, která by automaticky vyřešila problém Ukrajiny," řekl dnes v Bruselu novinářům Lipavský. Členské země by se podle něj v současnosti měly spíše věnovat navyšování pomoci Kyjevu včetně peněz do fondu na vojenskou výstroj a další "nesmrtící" vybavení.
Politici některých zemí v Bruselu mluvili o tom, že NATO by mělo ujistit Kyjev o perspektivě vstupu. Například litevský ministr zahraničí Gabrielius Lansbergis bruselskému webu Politico řekl, že Ukrajinci "si zaslouží vědět, co si myslíme". Řada zemí východního křídla aliance se nechce vzdát myšlenky na brzký vstup Ukrajiny po ukončení války. Podle Lipavského však některé země prosazují pozvolnější přístup.
Zdrženlivé hlasy zněly v minulosti například z Německa či Francie, patrně nejhlasitějším odpůrcem ukrajinského členství je však Maďarsko, které se vyslovilo i proti samotné účasti Kuleby na úterním zasedání. Vláda v Budapešti je jednou z mála západních vlád, která navzdory ruské agresi udržuje s Moskvou vazby. Budapešť obviňuje Kyjev z utiskování maďarské menšiny na Ukrajině a snaží se kvůli tomu blokovat snahy o sbližování Ukrajiny jak s NATO, tak s Evropskou unií.
● Finsko se oficiálně stalo 31. členskou zemí Severoatlantické aliance
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
