Válka na Ukrajině v analýze ISW - 405. den (4. dubna)

Běloruský diktátor Aljaksandr Lukašenka (vlevo) na setkání s válečným zločincem Vladimirem Putinem, takto prezidentem Ruské federace, letos 17. února v rezidenci v Novo-Ogarjovu poblíž Moskvy.

Kreml se na schůzce ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho běloruského protějšku Aljaksandra Lukašenky, plánované na 5. a 6. dubna v Moskvě, pravděpodobně pokusí přimět Bělorusko k další integraci do Svazového státu. Kreml 4. dubna oznámil, že Putin a Lukašenko se 5. dubna setkají na soukromých dvoustranných rozhovorech a 6. dubna se v Moskvě zúčastní zasedání Nejvyšší státní rady Svazového státu Ruska a Běloruska. Kreml uvedl, že zasedání Nejvyšší státní rady Svazového státu se bude zabývat prováděním Smlouvy o Svazovém státu prostřednictvím 28 různých programů Svazového státu v letech 2021 až 2023. Patrně se jedná o balíček 28 integračních plánů, které Lukašenka ratifikoval v listopadu 2021. Kreml uvedl, že ruští a běloruští představitelé mají rovněž v plánu dohodu o jiných nespecifikovaných "praktických otázkách další integrace", pravděpodobně v oblasti sdílení zpravodajských informací, neboť ředitel ruské Služby zahraniční rozvědky (SVR) Sergej Naryškin se 4. dubna v Minsku setkal s Lukašenkou a jednal s ním o sdílení zpravodajských informací mezi Ruskem a Běloruskem. Kreml může tlačit Bělorusko k dalším integračním ústupkům pod záminkou obrany Svazového státu před údajnými vojenskými a/nebo teroristickými hrozbami ze strany Západu.

Kreml se nadále pokouší využít jaderných hrozeb, aby odradil Západ od vojenské pomoci Ukrajině před plánovanou ukrajinskou protiofenzivou. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu 4. dubna zdůvodnil rozhodnutí Ruska rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku tím, že NATO zintenzivnilo bojový výcvik a průzkumné aktivity v blízkosti ruských a běloruských hranic, a obvinil Západ z eskalace války na Ukrajině poskytnutím další vojenské pomoci Kyjevu. Šojgu posílil existující ruské jaderné hrozby prohlášením, že Bělorusko disponuje útočnými letouny schopnými jaderného úderu a systémy Iskander-M. Šojgu rovněž uvedl, že běloruské raketové vojsko zahájilo 3. dubna v Rusku výcvik zaměřený na ovládání systémů Iskander-M, včetně použití taktických jaderných zbraní. Šojguova prohlášení nepředstavují žádné nové informace o výcviku běloruských vojáků a jsou pravděpodobně součástí informační operace. ISW už dříve uvedl, že běloruské vojenské jednotky cvičí se systémy Iskander v Rusku od února 2023. Šojguova oživená rétorika jaderného vydírání se časově shoduje se vstupem Finska do NATO a novým balíčkem pomoci USA Ukrajině. ISW nadále soudí, že riziko jaderné eskalace zůstává extrémně nízké, a považuje za velmi nepravděpodobné, že by rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku ovlivnilo realitu na bojišti na Ukrajině. Ruské jaderné zbraně rozmístěné v Bělorusku navíc téměř jistě zůstanou pod kontrolou ruského personálu trvale rozmístěného v Bělorusku.

Demonstrativní reakce majitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina na násilnou smrt ruského vojenského blogera Maxima Fomina alias Vladlena Tatarského naznačuje, že Prigožin se pravděpodobně domnívá, že útok byl částečně namířen proti němu. Prigožin 4. dubna uspořádal pietní vzpomínku ve zbytcích restaurace, kde byl Fomin 2. dubna zabit improvizovaným výbušným zařízením. Prigožin tvrdil, že na místo dorazil z bachmutské fronty tak rychle, jak jen mohl, aby uctil Fominovu památku. Prigožin oznámil, že má v úmyslu rozšířit Kybernetickou frontu Z - ultranacionalistickou skupinu napojenou na wagnerovce, která uspořádala Fominovu osudnou akci - na společenské hnutí bojující proti vnějším hrozbám. Prigožin prohlásil, že Wagnerova skupina od roku 2014 maří pokusy nejmenovaných aktérů o její likvidaci. Prigožin rovněž poznamenal, že nabídne účastníkům Fominova vystoupení finanční odškodnění. Prigožinova veřejná demonstrativní reakce a vágní obvinění z kampaně proti Wagnerově skupině naznačují, že se Prigožin pravděpodobně snaží incident nepřímo vydávat za útok na jeho osobu. Prigožinova reakce také ukazuje, že hodlá i nadále usilovat o vedoucí postavení v ruské proválečné ultranacionalistické komunitě navzdory hrozbě násilí a snahám o jeho odstranění.

Kreml pokračoval ve snaze (falešně) ujistit ruskou veřejnost, že válka na Ukrajině nebude mít významné dlouhodobé ekonomické důsledky. Ruský prezident Vladimir Putin 4. dubna navštívil železniční strojírenský závod v Tule a pokoušel se rozptýlit obavy zaměstnanců z dalšího vývoje ekonomiky. Později Putin uspořádal zasedání předsednictva Státní rady, na němž diskutoval o rozvoji ruského průmyslu čelícímu tlaku sankcí. Během zasedání prohlásil, že sankce mají pozitivní důsledky, neboť nutí ruské firmy k náhradě dovozu, což je argument, který Kreml občas uváděl už od anexe Krymu v roce 2014. Putin na obou setkáních naznačil, že ruský průmysl jako celek bude moci růst podobně jako ruské zemědělství po zavedení západních sankcí v roce 2014. Putin se v minulosti odvolával na příklad růstu ruského zemědělství po roce 2014, aby rozptýlil obavy Rusů z vývoje ekonomiky, ale zatím nepředložil konkrétní návrhy, jak by ruský průmysl mohl podobným způsobem zvýšit domácí produkci. ISW už dříve usoudil, že Kreml se pravděpodobně bude snažit Rusy uklidnit a zároveň nastavit informační podmínky pro vleklou válku na Ukrajině a mobilizovat větší část ruské obranné průmyslové základny.

Kreml se pravděpodobně snaží přenést odpovědnost za další rozvoj ruského průmyslu na regionální orgány, aby se zaštítil před možnou kritikou zhoršující se ekonomické situace Ruska. Putin zdůraznil, že regionální fondy průmyslového rozvoje se musejí více podílet na podpoře ruského průmyslu, a prohlásil, že ruská vláda by měla zvážit refinancování regionálních fondů pro toto úsilí, a to i z federálních rezervních fondů. Ruský ministr financí Anton Siluanov se 3. dubna rovněž pokusil uklidnit ruskou veřejnost prohlášením, že s financováním rozpočtových závazků nebudou žádné problémy a že rezervy pokryjí klesající příjmy z ropy a plynu do federálního rozpočtu. Siluanov uvedl, že ruští představitelé v roce 2023 pravděpodobně nedoplní rezervy ve Fondu národního bohatství. Rostoucí přílišná závislost Ruska na financování prostřednictvím rezerv by mohla vést k další ekonomické nestabilitě.

Klíčové poznatky:

* Kreml se pravděpodobně pokusí přimět Bělorusko k další integraci do Svazového státu, až se 5. a 6. dubna v Moskvě setkají ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka.
* Kreml se i nadále pokouší využít jaderných hrozeb, aby odradil Západ od poskytování vojenské pomoci Ukrajině před plánovanou ukrajinskou protiofenzivou.
* Demonstrativní reakce finančníka majitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina na násilnou smrt ruského vojenského blogera Maxima Fomina naznačuje, že Prigožin se pravděpodobně domnívá, že útok byl částečně namířen proti němu samotnému.
* Kreml se nadále snaží (falešně) ujistit ruskou veřejnost, že válka na Ukrajině nebude mít dlouhodobě významné ekonomické důsledky.
* Kreml se pravděpodobně snaží přenést větší odpovědnost za růst ruského průmyslu na regionální orgány, aby se zaštítil před případnou kritikou zhoršující se ekonomické situace Ruska.
* Ruské síly provedly omezené pozemní útoky podél linie Svatove - Kreminna.
* Ruské síly pokračovaly v ofenzivních operacích v Bachmutu a jeho okolí a podél frontové linie Avdijivka - Doněck.
* Ruské síly se nadále připravují na očekávanou ukrajinskou protiofenzivu v jižním směru.
* Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že probíhající jarní cyklus ruských odvodů probíhá podle plánu a postupuje tak rychle, jak bylo plánováno, a že byla dokončena počáteční registrace branců.
* Představitelé ruských okupačních správ popřeli ukrajinské informace, podle nichž ruské okupační orgány připravují plány evakuace z okupovaných oblastí Ukrajiny.
* Běloruské státní sdělovací prostředky tvrdily, že běloruský Výbor státní bezpečnosti (KGB) údajně zadržel dva muže podezřelé z pokusu o teroristický útok v Grodně.