Macron v Evropě po návratu z Číny narazil, východ chce pevné vazby na USA

Většinou nesouhlasné reakce vyvolala v Evropské unii slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který po návštěvě Číny mluvil o větší nezávislosti evropského bloku na Spojených státech. Politici a diplomaté řady evropských států zdůrazňují, že zvláště s ohledem na válku na Ukrajině by se evropské společenství nemělo vzdávat pevných vazeb na Washington.

Hlavně země východního křídla Evropské unie podle analytiků vnímají vztahy s Čínou optikou ruské invaze. Macrona veřejně podpořil pouze předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož není francouzský lídr se svým názorem osamocen.

Macron po víkendovém návratu z jednání v Pekingu v rozhovoru s několika evropskými deníky prohlásil, že Evropa by měla snížit závislost na Washingtonu a nenechat se vtáhnout do konfliktu mezi USA a Čínou o autonomii Tchaj-wanu. Evropa by podle něj měla usilovat o pozici "třetí supervelmoci" a posílit svou "strategickou autonomii".

Spojené státy se v posledních letech snaží čelit rostoucímu čínskému vlivu a dávají najevo, že ochrání Tchaj-wan před možnou snahou Pekingu ostrov vojensky ovládnout. Američtí politici v této věci očekávají podporu Evropy a někteří z nich na Macronova slova ihned nelibě reagovali. Například republikánský senátor Marco Rubio prohlásil, že pokud se USA soustředí jen na bezpečnostní rizika představovaná Čínou, mohou nechat podporu Ukrajiny pouze na bedrech Evropy. Washington přitom hraje díky svým finančním a vojenským kapacitám v podpoře Ukrajiny klíčovou roli.

"Místo strategické autonomie navrhuji vybudovat se Spojenými státy strategické partnerství," řekl v úterý polský premiér Mateusz Morawiecki krátce před svou cestou do Washingtonu. Podobně se vyjádřili i politici v dalších zemích, například někteří zákonodárci vládních stran v České republice či Německu. Rozruch vzbudil Macronův výrok mezi některými bruselskými diplomaty. Ti mimo záznam mluví o tom, že francouzský prezident se od předloňského odchodu německé kancléřky Angely Merkelové snaží převzít vůdčí roli v Evropě, během války na Ukrajině ale podle nich není vhodná doba vzdalovat se od USA.

Analytici soudí, že Evropa není v otázce vyvážení vztahu k oběma supervelmocím jednotná. Někteří zejména západoevropští lídři v čele s Macronem si na rozdíl od USA dovedou představit Čínu v roli asijského hegemona. "Většina vlád střední a východní Evropy ale musí brát Čínu jako faktor bezpečnostní politiky, která je úzce provázána se vztahy s Washingtonem," řekl Grzegorz Stec z berlínské pobočky institutu čínských studií MERICS. USA hrají vůdčí roli v Severoatlantické alianci, jejíž většina evropských členů zatím neplní své závazky týkající se výše výdajů na obranu.

Šéf unijních summitů Michel dnes televizní stanici France Info řekl, že mezi evropskými lídry jsou v otázce nezávislosti na USA "nuance a citlivé body". Evropská unie se však podle něj i s ohledem na nedávnou covidovou pandemii či odstřižení od ruských zdrojů energie proti minulému desetiletí posouvá k autonomii ve strategických otázkách. "Myslím, že několik lídrů skutečně uvažuje jako Emmanuel Macron," řekl belgický frankofonní liberál, který je znám svou názorovou blízkostí k šéfovi Elysejského paláce.

● Peskov: Francie nemůže hrát roli prostředníka mezi Ukrajinou a Ruskem
● CNN: Ukrajina musela kvůli úniku dokumentů změnit válečné plány
● Pentagon vyšetřuje možné dopady úniku dokumentů na americkou bezpečnost
● Válka na Ukrajině v analýze ISW - 408. den (7. dubna)
● Na internetu se šíří tajné plány USA pro Ukrajinu, Pentagon únik vyšetřuje