Válka na Ukrajině v analýze ISW - 417. den (16. dubna)

Ruský válečný zločinec generálplukovník Michail Teplinskij.

Zdá se, že ruské vojenské velení při útočných operacích na Ukrajině stále více spoléhá na ruské výsadkové jednotky (VDV). Britské ministerstvo obrany 16. dubna oznámilo, že velitel VDV generálplukovník Michail Teplinskij se s největší pravděpodobností vrátil k "významné", ale blíže nespecifikované roli na Ukrajině poté, co ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ho 13. ledna vyměnilo. Britské ministerstvo obrany poznamenalo, že Teplinského návrat k velení na Ukrajině se neomezí pouze na jednotky VDV, ale že Teplinskij se nejspíše pokusí prosadit tradiční roli VDV jako elitních sil. ISW už 1. dubna usoudil, že spekulace vojenských blogerů o tom, že ruské ministerstvo orbany odvolalo Teplinského z "dovolené", naznačují, že se Rusko možná chystá provést změny ve vysokých velitelských funkcích po neúspěšné zimní ofenzivě a v rámci příprav na možnou ukrajinskou protiofenzivu. Zřejmé potvrzení britského ministerstva obrany o opětovném jmenování Teplinského do vysoké velitelské funkce podporuje hodnocení ISW a navíc naznačuje, že ruské vojenské velení se pravděpodobně snaží klást zvýšený důraz na roli formací VDV v ruských útočných operacích. Jednotky VDV jsou aktivně zapojeny podél kritických úseků fronty v Luhanské oblasti a v okolí Bachmutu a nedávno obdržely termobarické dělostřelecké systémy TOS-1A, což dále naznačuje, že ruské vojenské velení může usilovat o povýšení VDV na významnější operační složku.

Zpráva o opětovném jmenování Teplinského naznačuje, že ruské ministerstvo obrany se snaží o užší spolupráci s Wagnerovou skupinou s cílem dokončit dobytí Bachmutu, a to navzdory zjevnému napětí mezi majitelem Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem a starými kádry na ministerstvu obrany. Prigožin jakoby potvrdil Teplinského úzký vztah s Wagnerovou skupinou tím, že mu veřejně projevil podporu poté, co byl Teplinskij v lednu údajně odvolán kvůli neshodám s náčelníkem ruského generálního štábu a velitelem ruských vojsk na Ukrajině armádním generálem Valerijem Gerasimovem. Teplinskij byl vtažen do rostoucího napětí mezi Prigožinem a vedením ruského ministerstva obrany (představovaným Gerasimovem a ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu), neboť se zdálo, že ruské ministertvo obrany se aktivně snaží Wagnerovu skupinu odstřihnout od dodávek dělostřeleckých granátů a i jinak narušit její schopnost operovat v okolí Bachmutu. V posledních několika týdnech se však zdá, že ruské vojenské velení s wagnerovci těsněji spolupracuje, pravděpodobně ve snaze urychlit dobytí Bachmutu. Ruské ministerstvo obrany a Prigožin 11. dubna veřejně přiznali, že v oblasti Bachmutu jsou zapojeny prvky VDV, které drží wagnerovská křídla severně a jižně od Bachmutu, zatímco Wagnerova skupina pokračuje v hlavním ofenzivním úsilí ve městě samotném. ISW nedávno zaznamenal, že v oblasti Bachmutu operují prvky 106. divize VDV. Prigožin v posledních dnech také zmírnil své explicitní rétorické útoky na ministerstvo obrany. Ruští vojenští blogeři informovali, že Wagnerovy síly uvnitř Bachmutu používají tanky T-90, což naznačuje, že ruské vedení wagnerovcům přidělilo více moderních prostředků v rámci jeho snahy o dobytí města, a proto je Teplinského opětovné jmenování zřejmě také pokusem ruského ministerstva obrany o lepší spolupráci s Wagnerovou společností při dokončení úkolu dobýt Bachmut.

Je velmi nepravděpodobné, že by Teplinskij dokázal obnovit dřívější status VDV jako elitní síly, a to kvůli rozsáhlým ztrátám nejelitnějších ruských jednotek. Formace VDV utrpěly v počátečních fázích války v roce 2022 mimořádně vysoké ztráty a jeden z prominentních vojenských blogerů 31. ledna v ruské státní televizi prohlásil, že jednotky VDV od začátku války do září 2022 ztratily 40 až 50 procent mužů. Ruská redakce BBC potvrdila, že k 14. dubnu 2023 zahynulo 1669 příslušníků VDV. Rozsáhlé ztráty dříve elitních jednotek, které jsou nyní doplňovány špatně vycvičenými mobilizovanými rezervisty, budou mít pravděpodobně dlouhodobé dopady na bojovou efektivitu těchto jednotek a je velmi nepravděpodobné, že by výměna jednoho velitele dokázala vyřešit tak rozsáhlé škody.

Ruští vojenští blogeři se chopili příležitosti k očernění petrohradského starosty Alexandra Běglova způsobem, který naznačuje, že kampaň šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina proti Běglovovi pronikla do ruského ultranacionalistického informačního prostoru. Ruští vojenští blogeři Běglova kritizovali za to, že 13. dubna na meziparlamentním shromáždění Společenství nezávislých států (SNS) v Petrohradě stál před ukrajinskou vlajkou. Snímek, který blogeři šířili, ukazuje Běglova během projevu jiného činitele na levé straně pódia v takovém úhlu, jako by stál přímo před ukrajinskou vlajkou - tato perspektiva ale pravděpodobně nevypovídá o Běglovově skutečné pozici vzhledem k vlajce. Vojenští blogeři tvrdili, že "vysoce postavený ruský úředník", jako je Běglov, by neměl stát před ukrajinskou vlajkou, a jeden z nich dokonce prohlásil, že je to totéž, jako kdyby v době druhé světové války stál šéf městské partajní organizace v Leningradu před vlajkou nacistického Německa. Vojenští blogeři Běglova kritizovali také za to, že stál před vlajkou jen několik týdnů po atentátu na ruského vojenského blogera Maxima Fomina alias Vladlena Tatarského v Petrohradě. Sám Prigožin prohlásil, že za přítomnost vlajky je zodpovědný ruský "hlubinný stát", čímž naznačil, že Běglov je jeho součástí. Jiní vojenští blogeři tvrdili, že vystavení ukrajinské vlajky na zasedání naznačuje, že Rusko není připraveno na válku. Jeden vojenský bloger tvrdil, že protokol SNS sice vyžaduje zařazení ukrajinské vlajky, ale upozornil na podivnost dodržování protokolu za současného konfliktu. Ukrajina ukončila své členství v SNS v roce 2018 a nikdy nebyla jeho plnohodnotným členem.

Je možné, že ruští představitelé vystavili ukrajinskou vlajku proto, aby naznačili, že Kreml neuznává vystoupení Ukrajiny ze SNS a její odmítnutí podřídit se Kremlem kontrolovaným mezinárodním strukturám, a chybně předpokládali, že ruský informační prostor toto základní sdělení pochválí. Zdá se však, že ruský informační prostor je proti Běglovovi natolik zaujatý, že se vojenští blogeři chopili příležitosti ho kritizovat bez ohledu na jemný kremelský vzkaz. Tento útok na Běglova také naznačuje, že Prigožinův narativ o ruském "hlubinném státu", před nímž rovněž varoval ve své eseji ze 14. dubna, má potenciál podobně proniknout do ruského informačního prostoru.

Wagnerova skupina 16. dubna vrátila 130 ukrajinských válečných zajatců, což naznačuje, že se wagnerovci možná zapojili do výměny nezávisle na ruském ministerstvu obrany. Ukrajinské zdroje potvrdily, že se domů vrátilo 130 ukrajinských válečných zajatců, ale neupřesnily, kolik bylo vyměněno ruských válečných zajatců. Ruské ministerstvo obrany se odchýlilo od své běžné rutiny a výměnu zajatců vůbec nepotvrdilo. Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin zveřejnil video, na kterém jsou vidět jeho vojáci připravující ukrajinské válečné zajatce k výměně. Chybějící potvrzení ruského ministerstva obrany v kontrastu s Prigožinovým zapojením do výměny může naznačovat, že Wagnerova skupina si vůči ruskému ministerstvu obrany zachovává určitou míru autonomie a byla schopna vyjednat výměnu s ukrajinskou vládou nezávisle na něm. Ve zveřejněném videozáznamu Prigožin tvrdí, že nařídil jednotkám Wagnerovy skupiny, aby ukrajinským válečným zajatcům před jejich propuštěním poskytly jídlo a vodu, a osobně jim popřál hodně štěstí a zdraví. Jeden z vojenských blogerů spřízněných s wagnerovci poznamenal, že přívětivost Wagnerovy skupiny vůči ukrajinským zajatcům je obzvláště netypická pro jednostrannou výměnu zajatců, která údajně nebyla koordinována s ruským ministerstvem obrany ani jiným subjektem. Wagnerovci jsou nechvalně známi špatným zacházením se zajatci, podíleli se na několika silně medializovaných a hojně sdílených popravách vrácených wagnerovských zajatců i ukrajinských zajatců, kteří padli do rukou Wagnerovy skupiny. Zmíněný vojenský bloger také kritizoval Prigožinovo rozhodnutí propustit tak velký počet ukrajinských vojáků před očekávanou rozsáhlou ukrajinskou protiofenzivou. Prigožinovo rozhodnutí propustit tolik ukrajinských válečných zajatců v takové době pravděpodobně naznačuje, že výměnou byli vráceni vysoce cenění wagnerovci, které tato skupina hodlá znovu nasadit na bojišti. Prigožin už dříve obvinil válečné zajatce z řad Wagnerovy skupiny ze zrady a podpořil jejich popravování, ale podmínky výměny zajatců z 16. dubna pravděpodobně naznačují, že dává přednost doplnění zdecimovaných jednotek Wagnerovy skupiny před pokračující snahou uplatňovat brutální sovětské metody a zalíbit se ruským ultranacionalistům.

K výměně zajatců se 16. dubna vyjádřil také šéf Čečenské republiky Ramzan Kadyrov. Oznámil, že v rámci výměny se vrátilo pět Čečenců, ale že se s nimi po jejich příjezdu do Grozného odmítl setkat. Kadyrov prohlásil, že pět čečenských bojovníků by mělo prokázat svou čest tím, že se vrátí na frontu, a uvedl, že Čečenci si zajetí nevykládají jako záminku ke složení zbraní, ale jako akci, ke které byli donuceni. Kadyrov pravděpodobně využívá výměny zajatců k posílení své vlastní pověsti schopného a brutálního "silovika".

Wagnerova skupina se možná snaží přimět mobilizované ruské vojáky k podpisu smluv s wagnerovci, pravděpodobně ve snaze kompenzovat ztráty této soukromé vojenské společnosti na Ukrajině. Mobilizovaní vojáci z Moskevské a Ivanovské oblasti v otevřené stížnosti zveřejněné 16. dubna tvrdili, že Wagnerova skupina donutila k podpisu smluv 170 mobilizovaných vojáků. Ruské zdroje už dříve tvrdily, že 100 mobilizovaných vojáků v Luhanské oblasti zmizelo k 7. dubnu poté, co odmítli podepsat smlouvy s Wagnerovou skupinou, a geolokační záběry zveřejněné 11. dubna ukazují, jak wagnerovci zadržují mobilizované vojáky v Kadijivce, než je eskortují na blíže nespecifikované cvičiště. Ruské ministerstvo obrany je oprávněno mobilizovaným vojákům umožnit, aby splnili své služební povinnosti podpisem smluv s Wagnerovou společností, ačkoli status mobilizovaných vojáků původně přidělených ke konvenčním ruským jednotkám, kteří podepsali smlouvy s wagnerovci, je nejasný. Zprávy o tom, že Wagnerova skupina přijímá špatně vycvičené mobilizované vojáky, a také o změně přístupu k výměně zajatců naznačují, že Wagner stále zoufaleji hledá živou sílu, protože v Bachmutu a jeho okolí pokračuje ve vedení útočných operací s vysokými ztrátami.

Klíčové poznatky:

● Zdá se, že ruské vojenské velení při útočných operacích na Ukrajině stále více spoléhá na ruské výsadkové jednotky (VDV).
● Zpráva o vrácení generála Michaila Teplinského do vysoké velitelské funkce naznačuje, že ruské ministerstvo obrany se snaží o užší spolupráci s Wagnerovou skupinou s cílem dokončit dobytí Bachmutu, a to navzdory zjevnému napětí mezi Jevgenijem Prigožinem a starými kádry na ministerstvu obrany.
● Ruští vojenští blogeři se chopili příležitosti k očernění petrohradského starosty Alexandra Běglova způsobem, který naznačuje, že kampaň šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina proti Běglovovi pronikla do ruského ultranacionalistického informačního prostoru.
● Wagnerova skupina 16. dubna vrátila 130 ukrajinských válečných zajatců, což naznačuje, že se wagnerovci možná zapojili do výměny nezávisle na ruském ministerstvu obrany.
● Wagnerova skupina se možná snaží přimět mobilizované ruské vojáky k podpisu smluv s wagnerovci, pravděpodobně ve snaze kompenzovat ztráty této soukromé vojenské společnosti na Ukrajině.
● Ruské síly provedly omezené pozemní útoky jižně od Kreminné.
● Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích v okolí Bachmutu a podél linie Avdijivka - Doněck.
● Ruské síly údajně zintenzivnily dělostřelecké údery na jihu Ukrajiny.
● Ruští mobilizovaní vojáci nadále zveřejňují stížnosti na své velitele, v nichž tvrdí, že je s nimi špatně zacházeno.
● Jeden ruský zdroj uvedl, že se Wagnerova skupina podílí na odvádění ukrajinských dětí z Bachmutu.