Válka na Ukrajině v analýze ISW - 422. den (21. dubna)

Úlomek íránského dronu Šáhid-136, jimiž po delší době znovu útočili Rusové na Ukrajině.

Ruské síly použily k útoku na Ukrajinu už třetí den po sobě novou dodávku bezpilotních letounů Šáhid a poprvé po 25 dnech zaútočily na Kyjev. Ukrajinský generální štáb oznámil, že 20. dubna ruské síly vypustily 26 dronů, z nichž ukrajinské síly sestřelily 21, a 21. dubna vypustily 12 dronů, z nichž ukrajinské síly sestřelily osm. Ruské síly se v noci z 19. na 20. a z 20. na 21. dubna zaměřily na Kyjev, Oděsu, Poltavu, Vinnyckou, Dnipropetrovskou, Záporožskou, Charkovskou a Černihivskou oblast. Kyjevská městská vojenská správa nehlásila žádné škody způsobené údery v Kyjevě. Vedoucí Společného koordinačního tiskového střediska operačního velitelství Jih ukrajinské armády Natalija Humeňuková 20. dubna uvedla, že ruské síly čekaly, až dorazí nová zásilka bezpilotních letounů Šáhid, aby je mohly použít k dalším úderům, a poznamenala, že Rusové nyní také používají méně raket.

Velitel ruské Baltské flotily admirál Viktor Liina 21. dubna údajně převzal velení ruské Tichomořské flotily poté, co 20. dubna skončilo ruské cvičení v Tichomoří. Kremelský zpravodajský kanál TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedl, že Liina nahradil admirála Sergeje Avakjance, který velel ruské Tichomořské flotile od roku 2012. Neoficiální zprávy o jmenování Liiny se shodují s oznámením ruského ministerstva obrany (MO), že Tichomořská flotila a prvky ruských leteckých a kosmických sil dokončily cvičení v Tichomoří pod dohledem vrchního velitele ruského námořnictva admirála Nikolaje Jevmenova. Ruské MO možná jmenovalo Jevmenova jako dohlížitele na tato cvičení v návaznosti na diskuse vojenských blogerů a nacionalistů o náhlém odvolání Avakjance uprostřed prověrek bojové připravenosti. ISW už dříve vyhodnotil, že odvolání Avakjance mohlo být důsledkem jeho neschopnosti obnovit předválečné rozsáhlé prověrky bojové připravenosti Tichomořské flotily v důsledku jejích značných bojových ztrát na Ukrajině.

Ruský stíhací bombardér 20. dubna omylem bombardoval město Belgorod. Ruské ministerstvo obrany (MO) 20. dubna oznámilo, že ruský bombardér Su-34 omylem shodil bombu při přeletu nad Belgorodem. Výbuch zanechal v jižní části města kráter o poloměru 20 metrů a zranil tři civilisty. Příčina náhodného bombardování zůstává nejasná, stejně jako důvod přeletu ozbrojeného bombardéru nad obydleným městem. Ruští vojenští blogeři na tento incident nereagovali se stejnou sžíravostí, jakou často používají v případě ruských neúspěchů na bojišti. Jeden vojenský bloger přirovnal náhodné bombardování k havárii Su-34 v Jejsku v Krasnodarském kraji z října 2022 a prohlásil, že obyvatelé Belgorodu by měli být vděční, že bomba nezasáhla obytnou budovu. Jiný vojenský bloger ocenil, že MO převzalo za nehodu odpovědnost, a charakterizoval tento čin jako atypický projev zdravého rozumu v MO. Televizní stanice Rossija-1 v souvislosti s touto událostí uvedla, že "moderní vojenská technika umožňuje ruským jednotkám likvidovat extremisty v zóně speciální operace z minimální vzdálenosti" - patrně se jedná o chybu, která svědčí o zmatku ruských státních médií v tom, jak nehodu vykreslit v informačním prostoru.

Klub rozhněvaných vlastenců obvinil šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina z podpory snah o zmrazení války na Ukrajině. Bývalý ruský důstojník a horlivý nacionalista Igor Girkin a jeho Klub rozhněvaných vlastenců zveřejnili 40 přímých otázek adresovaných Kremlu, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruskému vojenskému velení ohledně vedení války na Ukrajině, zahraničních záležitostí a vnitřního boje o moc. Girkin se ptal, proč ruské úřady nezatknou Prigožina za jeho "přímé výzvy" k zmrazení války na současných frontách, které Girkin charakterizoval jako výzvy k "porušení územní celistvosti Ruské federace". Pozoruhodné je, že se Girkin o Prigožinovi zmínil v otázce, kdo je zodpovědný za stažení ruských jednotek z Chersonské oblasti, což byla operace, na kterou tehdy dohlížel s wagnerovci spřízněný dnes už bývalý velitel ruských ozbrojených sil na Ukrajině armádní generál Sergej Surovikin. Girkin a Prigožin jsou dlouhodobě ve sporu, nejspíše v důsledku soupeření o ochranu, a Girkinova obvinění Prigožina mohou být pokusem o diskreditaci jeho rivala.

Toto obvinění může také naznačovat, že Prigožin našel mecenáše, pravděpodobně spojeného s ruským MO, který z politických důvodů podporuje dočasné zmrazení války na Ukrajině. Klub rozhněvaných vlastenců už dříve rozšířil prognózu, která Prigožinovu esej ze 14. dubna nesprávně kontextualizovala jako výzvu k ukončení války na Ukrajině, a uvedl, že Prigožinova esej byla začátkem politické kampaně za přechod k obraně nových území a zmrazení války. Prognóza upozornila, že ruské MO a ruské soukromé vojenské společnosti (PMC) už nabírají smluvní vojáky k obraně obsazených pozic, zatímco ruští propagandisté se zabývají zprávami o protiofenzivě, aby Rusům případně předložili velké vítězství, pokud Ukrajinci neuspějí. Prognóza tvrdí, že Rusko zmrazí válku na rok 2024 z politických důvodů, například kvůli prezidentským volbám, pokud se Rusku podaří odrazit ukrajinskou protiofenzivu. Prigožin ve své eseji zejména vyzval Rusko, aby se pustilo do rozhodující bitvy na Ukrajině, nebo přijalo dočasnou porážku, která by Rusku umožnila stanovit podmínky pro budoucí vítězství bez vyjednávání. Je možné, že Girkin a jeho patroni se obávají, že se Prigožin přidal k politické frakci, která naléhá na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby po plánované ukrajinské protiofenzivě zastavil válku na právě platných liniích.

Po několikaměsíčním sporu s ruským vojenským velením Prigožin na začátku dubna veřejně obnovil spolupráci s ruským MO a zřejmě získal zpět některá Kremlem udělená privilegia. Ruské MO a ruské vojenské velení by mohly mít zájem na zmrazení války, aby obnovilo ruské síly. ISW už dříve usoudil, že ruské MO pravděpodobně už dávno Putinovi doporučovalo opatření, jako je mobilizace, která - kdyby byla provedena dříve - mohla změnit průběh války, a ruské MO také například nařídilo krátkodobou operační přestávku v létě 2022. Nedávná spolupráce Prigožina s ruským MO naznačuje, že možná uzavřel dohodu s ruským vojenským velením - možná nabídl Putinovi, že se zasadí o dočasné zastavení palby, aby znovu získal možnost početně navýšit své síly a rozšířit svůj politický vliv před ruskými gubernátorskými a prezidentskými volbami. Prigožin také kritizoval Putinovy maximalistické cíle na Ukrajině a předložil chmurné prognózy o tom, že Rusko bude k dobytí Donbasu potřebovat roky trvající úmorné útoky, což zřejmě je součást narativu o příměří.

Dočasné příměří na Ukrajině a prodloužení války Rusku jen prospěje, protože mu umožní obnovit své síly a oslabit podporu Západu poskytovanou Ukrajině. Rusko využije obsazená území na Ukrajině jako odrazový můstek pro budoucí útočné operace, jakmile obnoví své bojové schopnosti. Rusko pokračuje v informačních operacích, které používá jako zbraň k odrazení Západu od poskytování vojenské pomoci Ukrajině, a toto úsilí se ještě zintenzivní, pokud se Rusku podaří vytvořit silnou obrannou linii se smluvními vojáky a branci, jež zpomalí ukrajinský postup.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, jehož cílem je podpořit pokračující snahy Kremlu o nastavení podmínek pro domácí represe a odstranění činitelů, kteří upadli v nemilost. Putin 14. dubna podepsal zákon, který zvyšuje administrativní postihy za neoprávněný vstup do objektů kritické energetické infrastruktury a do objektů provozovaných nebo chráněných ruskou Národní gardou, Federální bezpečnostní službou (FSB), Službou zahraniční rozvědky (SVR), Ministerstvem vnitra (MV), ruskou vězeňskou službou, federálním výkonným orgánem pro mobilizaci a ruskými ozbrojenými silami. Kreml má pravděpodobně v úmyslu těchto zpřísněných trestů využít k zastření činnosti ruských vojenských a bezpečnostních orgánů a zároveň rozšířit možnosti uvedených subjektů k tomu, aby se zbavovaly nepohodlných činitelů a zasahovaly proti ruským občanům na základě obvinění z nedovoleného překročení hranic. Putin nedávno podepsal zákony rozšiřující tresty za diskreditaci všech vojenských složek bojujících na Ukrajině a za zpronevěru ruského vojenského majetku, přičemž ruské bezpečnostní orgány tyto zákony stále častěji využívají jako záminku k zatýkání ruských občanů. ISW už dříve uvedl, že Kreml možná využívá jako záminku k ospravedlnění represí ohrožení ruské obranně-průmyslové základny (OBZ), a cílem nového zákona zřejmě je získat další záminky, které poslouží ruským úřadům k DAL39M vnitřním represím. ISW už dříve usoudil, že FSB zřejmě provádí rozsáhlou revizi domácích bezpečnostních orgánů, kterou nový zákon může ještě rozšířit.

Klíčové poznatky:

● Ruské síly použily k útoku na Ukrajinu už třetí den po sobě novou dodávku bezpilotních letounů Šáhid a poprvé po 25 dnech zaútočily na Kyjev.
● Velitel ruské Baltské flotily admirál Viktor Liina 21. dubna údajně převzal velení ruské Tichomořské flotily poté, co 20. dubna skončilo ruské cvičení v Tichomoří.
● Ruský stíhací bombardér 20. dubna omylem bombardoval Belgorod.
● Klub rozhněvaných vlastenců obvinil šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina z podpory snah o zmrazení války na Ukrajině.
● Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, jehož cílem je podpořit pokračující snahy Kremlu o nastavení podmínek pro domácí represe a odstranění činitelů, kteří upadli v nemilost.
● Ruské síly provedly omezené pozemní útoky podél linie Kupjansk - Svatove - Kreminna.
● Ruské síly pokračovaly v postupu v Bachmutu a jeho okolí, nicméně stále nedokončily obchvat města.
● Ruské síly pokračovaly v ofenzivních operacích podél frontové linie Avdijivka - Doněck a provedly omezený pozemní útok v západní části Doněcké oblasti.
● Ruské zdroje tvrdily, že ukrajinské síly zaujaly pozice na východním (levém) břehu Dněpru v Chersonské oblasti.
● Ruské federální subjekty vytvářejí nové meziregionální dobrovolnické formace na podporu probíhajících s cílem generovat bojovou sílu.
● Ruské orgány rozšiřují logistické kapacity a bezpečnostní opatření na Arabatské kose, zřejmě s cílem připravit se na možnou ukrajinskou protiofenzivu.