Válka na Ukrajině v analýze ISW - 427. den (26. dubna)

Civilní obyvatelé ukrajinského Mariupolu procházející ruským "filtračním táborem" - ilustrační snímek.

Zdá se, že Rusko pokračuje v kampani cíleného vylidňování okupovaných oblastí Ukrajiny ve snaze usnadnit osídlení ukrajinských území Rusy. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová 26. dubna prohlásila, že Rusko se snaží změnit etnické složení Ukrajiny tím, že aktivně provádí rozsáhlé přesídlování obyvatel především z chudších a odlehlých oblastí Ruska na Ukrajinu. Maljarová poznamenala, že nejintenzivnější snahy probíhají v okupované Luhanské oblasti, a poznamenala, že Rusko také deportuje Ukrajince a násilně je přesídluje do Ruska. ISW už dříve informoval o konkrétních případech, kdy ruské úřady dohlížely na vylidňování a znovuosídlování oblastí okupované Ukrajiny, zejména v okupovaných částech Chersonské oblasti v průběhu roku 2022. Ukrajinské zdroje v říjnu 2022 poznamenaly, že ruské úřady v tehdy okupovaných částech Chersonské oblasti deportovaly do Ruska velké skupiny ukrajinských obyvatel pod záminkou humanitární evakuace a poté jejich domovy znovu osídlily ruskými vojáky. Rusko možná doufá, že se mu podaří importovat Rusy, aby zaplnilo vylidněné oblasti Ukrajiny s cílem sociálně, administrativně, politicky a ekonomicky dále integrovat okupované oblasti do Ruska, a tím zkomplikovat podmínky pro opětovné začlenění těchto území do Ukrajiny. ISW už dříve vyhodnotil, že takovéto depopulační a repopulační kampaně mohou představovat záměrné etnické čistky zjevně porušující Ženevské úmluvy o prevenci a trestání zločinu genocidy.

Konkurence mezi ruskými soukromými vojenskými společnostmi (PMC) v Bachmutu pravděpodobně roste. Výzva adresovaná na videu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi bojovníky PMC "Potok" (Proud - údajně jeden ze tří dobrovolnických oddílů ruské státní energetické společnosti Gazprom) tvrdí, že představitelé Gazpromu řekli příslušníkům "Potoku", že podepíší smlouvy s ruským ministerstvem obrany (MO), ale poté je donutili podepsat smlouvy s PMC "Redut". Jeden z vojáků "Potoku" tvrdil, že Gazprom vytvořil dvě další jednotky "Fakel" (Pochodeň) a "Plamja" (Plamen), které byly podřízeny ruskému MO. Jeden ruský vojenský bloger však tvrdil, že "Potok" není PMC, ale jednotka BARS (Bojová armádní záloha země). Příslušníci "Potoku" také hlásili špatné zacházení ze strany wagnerovců, kteří vojákům "Potoku" vyhrožovali zastřelením, pokud se stáhnou z linie dotyku. V rozhovoru zveřejněném 26. dubna jeden z žoldnéřů Wagnerovy skupiny prohlásil, že bojovníci "Potoku" v noci opustili pozice na křídlech Wagnerovy skupiny. Jeden ruský vojenský bloger tvrdil, že vojáci "Potoku" opustili své pozice v Bachmutu kvůli nedostatku munice. ISW už dříve usoudil, že finančník Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin pravděpodobně považuje rozšíření PMC v okolí Bachmutu za konkurenci, a zdá se, že zvýšený výskyt dalších PMC v okolí Bachmutu může způsobovat značné třenice.

Kreml pokračuje v opatřeních ke kodifikaci podmínek pro domácí represe. Rada Ruské federace 26. dubna schválila tři návrhy zákonů, které umožňují zbavení ruského občanství za diskreditaci ruských ozbrojených sil a za činy ohrožující národní bezpečnost a dále umožňují udělení doživotního trestu za vlastizradu a pětiletého pro osoby podporující rozhodnutí mezinárodních organizací, jejichž členem není Rusko. ISW už dříve vyhodnotil, že Kreml podporuje zákony zpřísňující tresty za vniknutí do objektů provozovaných některými federálními orgány, zpronevěru ruského vojenského majetku a diskreditaci všech ruských složek bojujících na Ukrajině, aby rozšířil záminky pro zatýkání ruských občanů a odstraňování činitelů, kteří upadli v nemilost. Kreml zřejmě nastavuje řadu podmínek pro domácí represe, aby dal ruským představitelům volnou ruku ke stíhání všech, kteří jsou vnímáni jako odpůrci války ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině. Tvrdé tresty stanovené těmito zákony mají pravděpodobně za cíl podpořit rozsáhlou autocenzuru mezi ruským obyvatelstvem. ISW rovněž uvedl, že ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zřejmě provádí rozsáhlou revizi v domácích bezpečnostních orgánech, přičemž ruské úřady mohou tyto nové zákony využít k podpoře takových snah.

Komentáře ruských představitelů a významných hlasů v ruském informačním prostoru nadále zdůrazňují všudypřítomné obavy z možných ukrajinských protiofenzivních akcí. Finančník Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin 26. dubna poznamenal, že jakmile se zlepší povětrnostní podmínky v Bachmutu, zahájí Ukrajina protiofenzivu, která se může časově shodovat s ruským svátkem Dne vítězství 9. května (připomínka sovětského vítězství nad nacistickým Německem v roce 1945). Jeden významný ruský vojenský bloger naznačil, že Ukrajina možná plánuje protiofenzivní akce, aby zmařila oslavy 9. května v Rusku. Vzývání 9. května naznačuje, že ruský informační prostor nadále přikládá symbolický význam datům spojeným s velkou vlasteneckou válkou, což nadále formuje diskurs o vyhlídkách války na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci v New Yorku 25. dubna prohlásil, že diskuse o možnostech vyjednávání po úspěšné ukrajinské protiofenzivě jsou "schizofrenní". Stále sklíčenější a paničtější výroky vycházející z úst významných osobností informačního prostoru naznačují, že ruský informační prostor se dosud neshodl na tom, jak se postavit k významným a rostoucím obavám z blízké budoucnosti.

Čínský prezident Si Ťin-pching v rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlásil, že základem ukrajinsko-čínských vztahů je vzájemný respekt k suverenitě a územní celistvosti. Si ve svém prohlášení jasně vyjádřil postoj Číny k ukrajinské nezávislosti a odmítl tvrzení čínského velvyslance ve Francii Lu Ša-jieho z 22. dubna, že postsovětské státy nemají oporu v mezinárodním právu. Jak ukrajinské, tak čínské vládní interpretace tohoto rozhovoru se zmínily o možné roli, kterou by Čína mohla hrát při jednání o jaderných otázkách. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová vyjádřila všeobecný souhlas s čínským mírovým plánem a obvinila Ukrajinu z jeho odmítnutí. Vlažná ruská reakce na Zelenského a Si Ťin-pchingovu výzvu je pravděpodobně dalším důkazem nespokojenosti Ruska s neochotou Číny navázat dvoustranné partnerství "bez hranic". Není však jasné, zda čínské činy odpovídají čínské rétorice. Podle prohlášení americké vlády a zpráv investigativní žurnalistiky Čína možná Rusku dodává nesmrtící vojenský materiál.

Kreml se pravděpodobně snaží ujistit Arménii, že je spolehlivým partnerem navzdory skutečnosti, že válka na Ukrajině omezuje schopnost Ruska hrát větší roli při zprostředkování konfliktu v Náhorním Karabachu. Ruský prezident Vladimir Putin vedl 26. dubna telefonický rozhovor s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem, v němž údajně diskutovali o vývoji situace kolem Náhorního Karabachu. Stručná kremelská intepretace rozhovoru vyzývala k přísnému dodržování dohod uzavřených ruskými, arménskými a ázerbájdžánskými představiteli s ohledem na rostoucí napětí v Lačinském koridoru. Ruské ministerstvo obrany (MO) 26. dubna oznámilo, že novým velitelem ruského mírového kontingentu v Náhorním Karabachu se stal zástupce vrchního velitele pozemních sil generálplukovník Alexandr Lencov, který bude dohlížet na operace na 30 pozorovacích stanovištích, jež ruské síly v oblasti provozují. Ruské MO oznámilo jmenování Lencova nejspíše proto, aby vyslalo signál Arménii, že Rusko je nadále zavázáno plnit mírové úkoly, a aby podpořilo Putinovu snahu uklidnit Pašinjana.

Kreml se může pokusit využít brance k udržení mírových operací v Náhorním Karabachu a k zachování vztahů s Arménií a dalšími členskými státy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti. ISW už dříve vyhodnotil, že přesunutí části jednotek mírových sborů z Náhorního Karabachu na Ukrajinu pravděpodobně oslabuje vliv Ruska na Arménii. Pašinjan v prosinci 2022 obvinil ruské mírové sbory z neplnění závazků a 16. března 2023 prohlásil, že Arménie by se měla obrátit na Radu bezpečnosti OSN, pokud Rusko nebude schopno dodržet dohodu o příměří z 9. listopadu 2020. Snahy Kremlu pravděpodobně nepřesvědčí Arménii, že bude dodržovat své závazky vyplývající z dohody o příměří, a případná neschopnost Ruska může vážně zhoršit postavení Ruska u ostatních členských států Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Ruská Státní duma 4. dubna schválila v prvním čtení návrh zákona, který by umožnil všem ruským vojákům včetně branců účastnit se ruských mírových operací, pravděpodobně ve snaze vyslat brance k udržování mírových operací v Náhorním Karabachu. Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov 24. dubna prohlásil, že Kreml přijal rozhodnutí nahradit ruský mírový kontingent v Náhorním Karabachu kontingentem branců, třebaže ISW nemá službu ruských branců v Náhorním Karabachu vizuálně potvrzenou.

Klíčové poznatky:

● Zdá se, že Rusko pokračuje v kampani cíleného vylidňování okupovaných oblastí Ukrajiny ve snaze usnadnit osídlení ukrajinských území Rusy.
● V Bachmutu pravděpodobně roste konkurence mezi ruskými soukromými vojenskými společnostmi (PMC).
● Kreml pokračuje v opatřeních ke kodifikaci podmínek pro domácí represe.
● Komentáře ruských představitelů a významných hlasů v ruském informačním prostoru nadále zdůrazňují všudypřítomné obavy z možných ukrajinských protiofenzivních akcí.
● Čínský prezident Si Ťin-pching v rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským výslovně uznal svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a prohlásil, že vzájemný respekt k suverenitě a územní celistvosti je základem ukrajinsko-čínských vztahů.
● Kreml se pravděpodobně snaží ujistit Arménii, že je spolehlivým partnerem, přestože válka na Ukrajině omezuje schopnost Ruska hrát větší roli při zprostředkování konfliktu v Náhorním Karabachu. Kreml se může pokusit využít brance k udržování mírových operací v Náhorním Karabachu a k zachování vztahů s Arménií a dalšími členskými státy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti.
● Ukrajinské zdroje informovaly, že ruské síly neprovedly žádné útočné operace podél linie Kupjansk - Svatove - Kreminna.
● Ruské síly dosáhly územních zisků v oblasti Bachmutu a severně od Avdijivky.
● Ruští vojenští blogeři mezi sebou stále vedou spory ohledně ukrajinských aktivit podél řeky Dněpr v Chersonské oblasti.
● Ruské úřady začaly zasílat výzvy k vojenské registraci, které obsahují hrozby "omezujících opatření".
● Ruské zdroje tvrdí, že ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zabránila pokusu o útok na Krymu.