Lídři skupiny G7 slíbili další podporu Ukrajině a přísnější sankce vůči Rusku

Jednání lídrů zemí G7 a EU v japonské Hirošimě: zády ke kameře sedí americký prezident Joe Biden, dále (ve směru hodinových ručiček) německý kancléř Olaf Scholz, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel, italská premiérka Giorgia Meloniová, kanadský premiér Justin Trudeau a japonský premiér Fumio Kišida. Mimo záběr kamery je britský premiér Rishi Sunak.

Prezidenti a premiéři zemí skupiny G7 dnes na summitu v japonské Hirošimě slíbili posílit ekonomické sankce vůči Rusku, aby dále omezili schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině. Podle japonské agentury Kjódó to vyplývá z prohlášení, které byly vydáno v první den třídenního summitu skupiny.

Státy G7 v prohlášení rovněž vyzývají Rusko, aby okamžitě a bezpodmínečně stáhlo své vojáky z území sousední země, a zdůrazňují, že udělají maximum pro to, aby na Ukrajině co nejdříve zavládl trvalý mír.

"Budeme [Ukrajině] poskytovat finanční, humanitární, vojenskou a diplomatickou pomoc, jak dlouho to bude potřeba," cituje z prohlášení agentura Reuters. "Rozhodli jsme se také přijmout další sankce a opatření, aby Rusko a ti, kdo ho v jeho válečném úsilí podporují, zaplatili ještě větší cenu," dodává prohlášení.

Vůdci G7 uvedli, že se chtějí zaměřit mimo jiné na mechanismy, které umožňují Rusku dosavadní sankce obcházet s pomocí třetích zemí.

Japonského summitu se má osobně zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K jednání se připojí v poslední den schůzky v neděli, píší západní média i agentura Kjódó.

Účastníci summitu G7 před začátkem jednání uctili památku obětí atomové bomby

Účastníci summitu skupiny G7 dnes před začátkem svých jednání položili v hirošimském Parku míru věnce na památku obětí atomové bomby, kterou koncem druhé světové války na město svrhly Spojené státy. Jedním z témat diskusí šéfů států a vlád nejvyspělejších zemí světa bude ruská invaze na Ukrajinu a s ní související hrozba nového jaderného konfliktu.

U vchodu do památníku státníky a jejich manželky přivítal japonský premiér Fumio Kišida s chotí Juko. Prohlédli si pak fotografie zkázy, kterou jaderná bomba ve městě způsobila. Kišida řekl, že úsilí o svět bez jaderných zbraní je "prací na celý život". Jeho manželka měla na klopě saka zlatou brož ve tvaru origami jeřába, což je symbol jaderného dědictví Hirošimy, píše britský The Guardian.

Součástí památníku je prostý betonový oblouk, pod kterým leží kamenný sarkofág se jmény všech obětí exploze. Na místě je také dodnes ve stejném stavu jako po výbuchu udržován Atomový dóm, což byla nejbližší stavba od místa dopadu bomby, která zůstala stát, i když byla značně poškozena. Budova byla v roce 1915 postavena podle projektu českého architekta Jana Letzela.

Americké velení se 6. srpna 1945 rozhodlo použít mimořádně ničivou zbraň v obavě z obrovských ztrát v případě invaze do Japonska. Atomová bomba přezdívaná Little Boy (Chlapeček) zabila v Hirošimě na 140.000 lidí a město prakticky srovnala se zemí. Tři dny po Hirošimě následoval druhý atomový útok na japonské Nagasaki, při němž zahynulo asi 80.000 lidí. Japonsko kapitulovalo o šest dní později.