Evropská unie dodala Ukrajině 220.000 z milionu dělostřeleckých granátů, řekl Borrell
█ CENZOR.CZ █ úterý 23.05.2023, 17:07 - aktualizováno v 19:12
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell při projevu na ministerské schůzce v Bruselu.
Země Evropské unie poskytly Ukrajině 220.000 dělostřeleckých granátů z celkového milionu kusů, který přislíbily dodat do března příštího roku. Po jednání ministrů obrany členských států to dnes prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Velká většina zemí podle něj podporuje další navýšení peněz ve společném fondu financujícím nákupy zbraní pro Kyjev, jednomyslná shoda na něm však zatím není.
Unijní země chtějí co nejrychleji vybavit Ukrajinu na očekávanou ofenzivu, při níž chce Kyjev získat zpět část území obsazeného Ruskem. Evropská unie proto řeší, jak při tenčících se zásobách ve vlastních skladech a nedostatečné výrobě evropských zbrojovek naplnit plány dohodnuté začátkem jara.
"Nejbližší dny, týdny a měsíce budou pro válku na Ukrajině strategicky rozhodující," prohlásil po dnešním jednání Borrell. Ukrajina podle jeho údajů už dostala 220.000 dělostřeleckých granátů a 1300 řízených střel a raket. Pokud budou členské země pokračovat v plnění dohodnutého plánu, do příštího jara slíbené množství dodají, řekl Borrell.
EU se už shodla na dvou ze tří pilířů plánu. Prvním je miliarda eur (asi 23,8 miliardy korun) na kompenzace pro státy, které v současnosti poskytují dělostřelecké granáty z vlastních zásob. Druhým je stejná částka na společné nákupy Kyjevem nejžádanější munice ráže 155 milimetrů od evropských zbrojovek, které by se měly pod patronátem Evropské obranné agentury (EDA) rozjet v nejbližších týdnech.
Poslední součástí plánu je uvolnění půl miliardy na zvýšení výroby v evropských zbrojních podnicích. O něm dnes vedli ministři první diskusi od chvíle, kdy s tímto návrhem přišla začátkem května komise. Česká republika podle náměstka ministryně obrany Daniela Blažkovce, který zemi na dnešním jednání zastupoval, návrh podporuje.
"Tempo naší pomoci se musí zrychlit a český obranný průmysl je připraven přispět svým dílem," uvedl po jednání Blažkovec. Pokud se povede nařízení o podpoře evropských zbrojovek správně využít, mohli by z něj těžit i čeští výrobci produkující požadované typy munice.
Unijní země také zvažují navýšení peněz v Evropském mírovém nástroji (EPF) o dalších 3,5 miliardy eur. Z tohoto fondu nezávislého na rozpočtu Evropské unie podle Borrella už poskytly 5,6 miliardy eur na vojenskou techniku a vybavení pro Ukrajinu a je potřeba jej dále rozšířit. K potřebné jednomyslné shodě však státy zatím nedospěly. Stejně je tomu v případě vyplacení osmé půlmiliardové částky z dosud uvolněných peněz z EPF, jejíž schválení blokuje Maďarsko. Podle Borrella by shoda mohla přijít v nejbližších dnech.
Ministři se dnes bavili také o možnostech dalšího výcviku ukrajinských vojáků, kterých podle Borrella země Evropské unie už připravily k boji, včetně používání dodávané techniky, na 15.000. Stejně velký počet chtějí státy vycvičit letos. Česká republika podle ministerstva obrany zatím vycvičila na 1800 vojáků z celkových 4000 plánovaných do konce roku.
● Německo zvažuje podporu skupiny zemí plánujících dodat Kyjevu stíhačky F-16
Unijní země chtějí co nejrychleji vybavit Ukrajinu na očekávanou ofenzivu, při níž chce Kyjev získat zpět část území obsazeného Ruskem. Evropská unie proto řeší, jak při tenčících se zásobách ve vlastních skladech a nedostatečné výrobě evropských zbrojovek naplnit plány dohodnuté začátkem jara.
"Nejbližší dny, týdny a měsíce budou pro válku na Ukrajině strategicky rozhodující," prohlásil po dnešním jednání Borrell. Ukrajina podle jeho údajů už dostala 220.000 dělostřeleckých granátů a 1300 řízených střel a raket. Pokud budou členské země pokračovat v plnění dohodnutého plánu, do příštího jara slíbené množství dodají, řekl Borrell.
EU se už shodla na dvou ze tří pilířů plánu. Prvním je miliarda eur (asi 23,8 miliardy korun) na kompenzace pro státy, které v současnosti poskytují dělostřelecké granáty z vlastních zásob. Druhým je stejná částka na společné nákupy Kyjevem nejžádanější munice ráže 155 milimetrů od evropských zbrojovek, které by se měly pod patronátem Evropské obranné agentury (EDA) rozjet v nejbližších týdnech.
Poslední součástí plánu je uvolnění půl miliardy na zvýšení výroby v evropských zbrojních podnicích. O něm dnes vedli ministři první diskusi od chvíle, kdy s tímto návrhem přišla začátkem května komise. Česká republika podle náměstka ministryně obrany Daniela Blažkovce, který zemi na dnešním jednání zastupoval, návrh podporuje.
"Tempo naší pomoci se musí zrychlit a český obranný průmysl je připraven přispět svým dílem," uvedl po jednání Blažkovec. Pokud se povede nařízení o podpoře evropských zbrojovek správně využít, mohli by z něj těžit i čeští výrobci produkující požadované typy munice.
Unijní země také zvažují navýšení peněz v Evropském mírovém nástroji (EPF) o dalších 3,5 miliardy eur. Z tohoto fondu nezávislého na rozpočtu Evropské unie podle Borrella už poskytly 5,6 miliardy eur na vojenskou techniku a vybavení pro Ukrajinu a je potřeba jej dále rozšířit. K potřebné jednomyslné shodě však státy zatím nedospěly. Stejně je tomu v případě vyplacení osmé půlmiliardové částky z dosud uvolněných peněz z EPF, jejíž schválení blokuje Maďarsko. Podle Borrella by shoda mohla přijít v nejbližších dnech.
Ministři se dnes bavili také o možnostech dalšího výcviku ukrajinských vojáků, kterých podle Borrella země Evropské unie už připravily k boji, včetně používání dodávané techniky, na 15.000. Stejně velký počet chtějí státy vycvičit letos. Česká republika podle ministerstva obrany zatím vycvičila na 1800 vojáků z celkových 4000 plánovaných do konce roku.
● Německo zvažuje podporu skupiny zemí plánujících dodat Kyjevu stíhačky F-16
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
