Stoltenberg: Členské státy souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem NATO
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 01.06.2023, 08:36 - aktualizováno v 15:08
Generální tajemník Severoatlantické organizace Jens Stoltenberg mluví s novináři při příjezdu na radnici v Oslu, kde se koná neformální jednání ministrů zahraničí NATO.
Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem aliance, prohlásil dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková při příchodu uvedla, že dveře do Severoatlantické aliance zůstávají pro zájemce o členství otevřené, není ale možné, aby do NATO vstoupila země, která bojuje ve válce. "Je jasné, že nemůžeme mluvit o přijetí nových členů, kteří jsou uprostřed války," prohlásila Baerbocková před novináři v Oslu.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes vyloučil, že by připojení Ukrajiny k NATO mohlo být na programu červencového summitu aliance v litevské metropoli Vilniusu. "Musíme říci jasně, že připojení země, která je v současné době ve válce, nemůže být na pořadu jednání," napsal Szijjártó na facebooku. Na summitu by se nemělo diskutovat ani o časovém plánu pro vstup Ukrajiny do NATO, dodal.
Na tom, že se Ukrajina stane členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. Další přístup NATO bránící se zemi, která o vstup už loni v září formálně požádala, bude klíčovým tématem vrcholné schůzky aliance v červenci.
Stoltenberg dnes po jednání ministrů zahraničí v Oslu zdůraznil, že po skončení války musí být zajištěna bezpečnost Ukrajiny, je ale zapotřebí rozhodnout, jak konkrétně to zařídit. "Je třeba zajistit, aby konec války neznamenal pouhou odmlku v ruských akcích proti Ukrajině," řekl. "Musíme zastavit tento brutální kruh agrese," dodal.
Na dotaz, zda se postoj aliance k Ukrajině nezměnil poté, co se objevují informace o ukrajinských přeshraničních útocích, Stoltenberg odpověděl: "Naše pozice je stejná jako na začátku války, Ukrajina má právo bránit se." Ruská metropole Moskva tento týden čelila rozsáhlému útoku bezpilotními letouny.
● Ani psa to neprobudilo, tvrdila ruská TV o náletu dronů na Moskvu
● Řada otázek ohledně útoku dronů na Moskvu zůstává nejasných, uvedla BBC
● Kyjev i Moskva čelily útokům bezpilotních letounů
● Šéf wagnerovců zasypal po útoku v Moskvě ruské ministerstvo obrany nadávkami
"Všichni spojenci se shodují na tom, že Moskva nemá právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO," řekl Stoltenberg novinářům. Je to postoj, který aliance zastává dlouhodobě.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková při příchodu uvedla, že dveře do Severoatlantické aliance zůstávají pro zájemce o členství otevřené, není ale možné, aby do NATO vstoupila země, která bojuje ve válce. "Je jasné, že nemůžeme mluvit o přijetí nových členů, kteří jsou uprostřed války," prohlásila Baerbocková před novináři v Oslu.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes vyloučil, že by připojení Ukrajiny k NATO mohlo být na programu červencového summitu aliance v litevské metropoli Vilniusu. "Musíme říci jasně, že připojení země, která je v současné době ve válce, nemůže být na pořadu jednání," napsal Szijjártó na facebooku. Na summitu by se nemělo diskutovat ani o časovém plánu pro vstup Ukrajiny do NATO, dodal.
Na tom, že se Ukrajina stane členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. Další přístup NATO bránící se zemi, která o vstup už loni v září formálně požádala, bude klíčovým tématem vrcholné schůzky aliance v červenci.
Stoltenberg dnes po jednání ministrů zahraničí v Oslu zdůraznil, že po skončení války musí být zajištěna bezpečnost Ukrajiny, je ale zapotřebí rozhodnout, jak konkrétně to zařídit. "Je třeba zajistit, aby konec války neznamenal pouhou odmlku v ruských akcích proti Ukrajině," řekl. "Musíme zastavit tento brutální kruh agrese," dodal.
Na dotaz, zda se postoj aliance k Ukrajině nezměnil poté, co se objevují informace o ukrajinských přeshraničních útocích, Stoltenberg odpověděl: "Naše pozice je stejná jako na začátku války, Ukrajina má právo bránit se." Ruská metropole Moskva tento týden čelila rozsáhlému útoku bezpilotními letouny.
● Ani psa to neprobudilo, tvrdila ruská TV o náletu dronů na Moskvu
● Řada otázek ohledně útoku dronů na Moskvu zůstává nejasných, uvedla BBC
● Kyjev i Moskva čelily útokům bezpilotních letounů
● Šéf wagnerovců zasypal po útoku v Moskvě ruské ministerstvo obrany nadávkami
"Všichni spojenci se shodují na tom, že Moskva nemá právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO," řekl Stoltenberg novinářům. Je to postoj, který aliance zastává dlouhodobě.
Zelenskyj: Ukrajina chce jasné rozhodnutí o své budoucnosti v NATO
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou na summitu lídrů Evropského politického společenství (EPC) na zámku Mimi v Bulboace poblíž Kišiněva.
Ukrajina chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat "jasné" rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod summitu lídrů Evropského politického společenství (EPC). Jednání, které se koná v Moldavsku, zahájila prezidentka Maia Sanduová, a poté hned předala slovo právě Zelenskému.
"Bezpečnostní záruky jsou nesmírně důležité nejen pro Ukrajinu, ale také pro naše sousedy včetně Moldavska, a to kvůli Rusku a jeho agresi na Ukrajině a potenciální agresi i v dalších částech Evropy," řekl Zelenskyj.
Hrozbou pro Moldavsko je podle jeho vyjádření fakt, že Rusko udržuje své vojáky v moldavském separatistickém regionu Podněstří při hranicích s Ukrajinou. Ruský vojenský sbor v Podněstří čítá podle informací analytického centra Carnegie zhruba 1500 vojáků.
Ukrajinský prezident, jehož přítomnost na summitu nebyla předem oznámena, mluvil rovněž o důležitosti jednoty. Zmínil, že ruský teror v jeho zemi i nadále pokračuje, při nočním útoku zemřeli v Kyjevě tři lidé.
● Při nočním útoku na Kyjev zemřeli nejméně tři lidé včetně dítěte
Ukrajinský prezident hodlá během dneška na okraj summitu mluvit s evropskými lídry vytvoření možné koalice, která by umožnila dodání moderních stíhaček Ukrajině. Kyjev už řadu měsíců usiluje o dodání amerických letounů F-16. Řada evropských zemí dala v minulých týdnech najevo ochotu podílet se na zprostředkování dodávek do napadené země, konkrétní sliby ale v tomto ohledu zatím nejsou. Zelenskyj mimoto hodlá s evropskými státníky hovořit o poskytnutí střel do systému protivzdušné obrany Patriot.
K rozšíření koalice zemí, které zajišťují dodávky systémů Patriot vyzval na summitu podle agentury DPA nizozemský premiér Mark Rutte. Ukrajina má nyní dva systémy Patriot - jeden poskytly Spojené státy, druhý společně dodaly Německo a Nizozemsko. Rutte přislíbil, že se pokusí přesvědčit co nejvíce evropských lídrů, jejichž země mají tyto systémy k dispozici, k jejich dodávkám do napadené země.
Šéf nizozemského kabinetu rovněž slíbil, že jeho země zahájí výcvik ukrajinských pilotů v ovládání stíhaček F-16 "co nejdříve". Na výcviku se podle něj budou podílet také Dánsko, Belgie, Británie a další země.
Summitu na zámku nedaleko ukrajinské hranice se účastní více než 40 evropských vůdců, jsou mezi nimi i francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz. Českou republiku zastupuje premiér Petr Fiala, který má podle oddělení komunikace předsedy vlády mimo jiné v plánu bilaterální schůzky se svým gruzínským protějškem Iraklim Garibašvilim, srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem nebo s německým kancléřem Olafem Scholzem. Sejít by se mohl i se Zelenským.
"Bezpečnostní záruky jsou nesmírně důležité nejen pro Ukrajinu, ale také pro naše sousedy včetně Moldavska, a to kvůli Rusku a jeho agresi na Ukrajině a potenciální agresi i v dalších částech Evropy," řekl Zelenskyj.
Hrozbou pro Moldavsko je podle jeho vyjádření fakt, že Rusko udržuje své vojáky v moldavském separatistickém regionu Podněstří při hranicích s Ukrajinou. Ruský vojenský sbor v Podněstří čítá podle informací analytického centra Carnegie zhruba 1500 vojáků.
Ukrajinský prezident, jehož přítomnost na summitu nebyla předem oznámena, mluvil rovněž o důležitosti jednoty. Zmínil, že ruský teror v jeho zemi i nadále pokračuje, při nočním útoku zemřeli v Kyjevě tři lidé.
● Při nočním útoku na Kyjev zemřeli nejméně tři lidé včetně dítěte
Ukrajinský prezident hodlá během dneška na okraj summitu mluvit s evropskými lídry vytvoření možné koalice, která by umožnila dodání moderních stíhaček Ukrajině. Kyjev už řadu měsíců usiluje o dodání amerických letounů F-16. Řada evropských zemí dala v minulých týdnech najevo ochotu podílet se na zprostředkování dodávek do napadené země, konkrétní sliby ale v tomto ohledu zatím nejsou. Zelenskyj mimoto hodlá s evropskými státníky hovořit o poskytnutí střel do systému protivzdušné obrany Patriot.
K rozšíření koalice zemí, které zajišťují dodávky systémů Patriot vyzval na summitu podle agentury DPA nizozemský premiér Mark Rutte. Ukrajina má nyní dva systémy Patriot - jeden poskytly Spojené státy, druhý společně dodaly Německo a Nizozemsko. Rutte přislíbil, že se pokusí přesvědčit co nejvíce evropských lídrů, jejichž země mají tyto systémy k dispozici, k jejich dodávkám do napadené země.
Šéf nizozemského kabinetu rovněž slíbil, že jeho země zahájí výcvik ukrajinských pilotů v ovládání stíhaček F-16 "co nejdříve". Na výcviku se podle něj budou podílet také Dánsko, Belgie, Británie a další země.
Summitu na zámku nedaleko ukrajinské hranice se účastní více než 40 evropských vůdců, jsou mezi nimi i francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz. Českou republiku zastupuje premiér Petr Fiala, který má podle oddělení komunikace předsedy vlády mimo jiné v plánu bilaterální schůzky se svým gruzínským protějškem Iraklim Garibašvilim, srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem nebo s německým kancléřem Olafem Scholzem. Sejít by se mohl i se Zelenským.
Šéf NATO oznámil, že pojede do Turecka diskutovat o přijetí Švédska do aliance
Generální tajemník Severoatlantické organizace Jens Stoltenberg dnes oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO. Ankara ani Budapešť zatím švédskou přihlášku neschválily.
"Můj vzkaz [prezidentu Reçepu Tayyipu] Erdoğanovi bude, že je v zájmu všech členů NATO, aby v jeho řadách bylo i Švédsko," uvedl Stoltenberg v Oslu, kde dnes jednají ministři zahraničí NATO.
Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem loni na jaře v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Finsko se oficiálně členem vojenské aliance stalo v dubnu, vstup Švédska stále dva členové aliance neratifikovali, jakkoli je podle Stoltenberga či Washingtonu severská země na členství připravená.
"Nadešel čas, aby Turecko a Maďarsko žádost Stockholmu o vstup do NATO schválily," prohlásil dnes šéf švédské diplomacie Tobias Billström. "Splnili jsme všechny závazky, včetně nových zákonů o terorismu," dodal.
Ankara tvrdí, že hlavním důvodem pro dosavadní odmítání ratifikace je skutečnost, že Stockholm podporuje skupiny, které Turecko pokládá za teroristické. Nejčastěji zmiňuje Stranu kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milice YPG ze severní Sýrie či příznivce duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016. Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě.
Tento týden vstupuje ve Švédsku v platnost nový protiteroristický zákon. "Nové protiteroristické zákony ukazují, že Švédsko stupňuje boj s terorismem," řekl dnes Stoltenberg.
"Mluvil jsem s prezidentem Erdoğanem tento týden... a rovněž v blízké budoucnosti pojedu do Ankary, abych pokračoval v řešení toho, jak můžeme zajistit co nejrychlejší přijetí Švédska," řekl dnes šéf NATO.
Žádost Švédska neschválilo také Maďarsko. Podle vlády národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána části maďarských poslanců vadí, že někteří švédští vládní představitelé zpochybňují stav demokracie a právního státu v Maďarsku.
● Maďarsko podle Orbána schválí vstup Švédska do NATO, až se vztahy s ním zlepší
● Americký ministr obrany Austin očekává brzké připojení Švédska k NATO
● Finsko se oficiálně stalo 31. členskou zemí Severoatlantické aliance
● Švédský parlament schválil zákon, který umožňuje členství země v NATO
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
