USA pošlou Ukrajině vozidla Bradley, transportéry Stryker i další munici
█ CENZOR.CZ █ úterý 13.06.2023, 18:55 - aktualizováno ve 21:20
Americký systém protivzdušné obrany NASAMS.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 325 milionů dolarů (přes 7,1 miliardy korun), který bude zahrnovat protiletadlové i protitankové střely a další munici zaměřenou na posílení protiofenzivy proti Rusku. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ve Washingtonu.
Součástí balíku budou rakety pro systémy, které jsou považovány za kritické při protivzdušné obraně, jako jsou NASAMS a HIMARS, protiletadlové střely Stinger, protitankové střely Javelin, bojová vozidla pěchoty Bradley i americké obrněné transportéry Stryker.
Nová pomoc přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivnila útoky podél 1000 kilometrů dlouhé frontové linie v počátečních fázích protiofenzivy s cílem získat zpět území obsazené Rusy. Stoltenberg před jednáním uvedl, že Ukrajinci postupují a získávají pevnou půdu pod nohama, i když je brzy na to posuzovat jejich úspěchy.
Od 24. února loňského roku, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, Spojené státy vyčlenily na zbraně a další vybavení pro Ukrajince téměř 40 miliard dolarů, včetně nejnovějšího balíku vojenské pomoci. Tato zásilka bude realizována na základě prezidentské pravomoci, která šéfovi Bílého domu Joeu Bidenovi umožňuje povolit přesun přebytečných zbraní z amerických zásob.
Součástí nové dodávky pomoci bude 22 milionů nábojů do ručních zbraní a granátů i řada dalších raket a munice. Zahrnuje také náhradní díly, komunikační a demoliční vybavení a finanční prostředky na výcvik.
"Spojené státy nadále stojí na straně ukrajinského lidu, jehož neutuchající odvaha a solidarita inspiruje celý svět," uvedl Blinken. Stoltenberg se poté setkal i s Bidenem, tématem byla příprava nadcházejícího summitu aliance ve Vilniusu i válka na Ukrajině.
Součástí balíku budou rakety pro systémy, které jsou považovány za kritické při protivzdušné obraně, jako jsou NASAMS a HIMARS, protiletadlové střely Stinger, protitankové střely Javelin, bojová vozidla pěchoty Bradley i americké obrněné transportéry Stryker.
Nová pomoc přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivnila útoky podél 1000 kilometrů dlouhé frontové linie v počátečních fázích protiofenzivy s cílem získat zpět území obsazené Rusy. Stoltenberg před jednáním uvedl, že Ukrajinci postupují a získávají pevnou půdu pod nohama, i když je brzy na to posuzovat jejich úspěchy.
Od 24. února loňského roku, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, Spojené státy vyčlenily na zbraně a další vybavení pro Ukrajince téměř 40 miliard dolarů, včetně nejnovějšího balíku vojenské pomoci. Tato zásilka bude realizována na základě prezidentské pravomoci, která šéfovi Bílého domu Joeu Bidenovi umožňuje povolit přesun přebytečných zbraní z amerických zásob.
Součástí nové dodávky pomoci bude 22 milionů nábojů do ručních zbraní a granátů i řada dalších raket a munice. Zahrnuje také náhradní díly, komunikační a demoliční vybavení a finanční prostředky na výcvik.
"Spojené státy nadále stojí na straně ukrajinského lidu, jehož neutuchající odvaha a solidarita inspiruje celý svět," uvedl Blinken. Stoltenberg se poté setkal i s Bidenem, tématem byla příprava nadcházejícího summitu aliance ve Vilniusu i válka na Ukrajině.
Americký prezident Joe Biden (vpravo) jednal v Bílém domě s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem.
Stoltenberg šéfovi Bílého domu řekl, že Ukrajinci dělají pokroky ve své protiofenzivě, což by podle něj mohlo posílit jejich pozici, až bude příležitost dosáhnout diplomatického ukončení války s Ruskem.
"Podpora, kterou poskytujeme Ukrajině, se nyní, když spolu hovoříme, projevuje na bojišti," uvedl Stoltenberg. "Protože ofenziva byla zahájena a Ukrajinci dělají pokroky, postupují vpřed. Je to ještě na začátku, ale víme, že čím více území budou Ukrajinci schopni osvobodit, tím silnější pozici budou mít u jednacího stolu," dodal.
Biden uvedl, že Severoatlantická aliance se během války na Ukrajině více sjednotila a "na této dynamice bude stavět", až se 11. a 12. července uskuteční výroční summit NATO v litevském Vilniusu, kde se patrně bude jednat i o potenciálním členství Ukrajiny.
Biden se měl se Stoltenbergem setkat už v pondělí, schůzku ale o den odložil kvůli bolavému zubu a jeho ošetření.
"Podpora, kterou poskytujeme Ukrajině, se nyní, když spolu hovoříme, projevuje na bojišti," uvedl Stoltenberg. "Protože ofenziva byla zahájena a Ukrajinci dělají pokroky, postupují vpřed. Je to ještě na začátku, ale víme, že čím více území budou Ukrajinci schopni osvobodit, tím silnější pozici budou mít u jednacího stolu," dodal.
Biden uvedl, že Severoatlantická aliance se během války na Ukrajině více sjednotila a "na této dynamice bude stavět", až se 11. a 12. července uskuteční výroční summit NATO v litevském Vilniusu, kde se patrně bude jednat i o potenciálním členství Ukrajiny.
Biden se měl se Stoltenbergem setkat už v pondělí, schůzku ale o den odložil kvůli bolavému zubu a jeho ošetření.
Ukrajina obdrží balíček protivzdušné obrany, oznámila Británie a její partneři
Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová rozmlouvá se svým britským kolegou Benem Wallacem v Amsterdamu, kde se konalo zasedání ministrů obrany ze zemí sdružených ve Společných expedičních silách (JEF).
Ukrajina v následujících měsících obdrží balíček prostředků protivzdušné obrany v hodnotě 116 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Oznámila to britská vláda po dnešním zasedání ministrů obrany ze zemí sdružených ve Společných expedičních silách (JEF). Členy uskupení jsou kromě Británie také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.
"Vybavení bude pořízeno v nadcházejících měsících prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU) s cílem posílit schopnost Ukrajiny chránit kritickou národní infrastrukturu, civilní obyvatelstvo a personál v první linii," uvádí se v prohlášení zveřejněném britskou vládou.
"Balíček poskytne radary, které pomohou chránit před nevybíravými ruskými údery, také zbraně a značné množství munice," uvedla britská vláda.
Obranná aliance se dnes v Amsterdamu dohodla také na tom, že do budoucna posílí sdílení taktických zpravodajských informací. "Od útoku na [plynovod] Nord Stream víme, že naše kritická infrastruktura je zranitelná a je třeba ji chránit," uvedla po zasedání nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Skupina proto rovněž urychlí spolupráci při odhalování možných hrozeb pro kritickou podmořskou a pobřežní infrastrukturu.
"Musíme spolupracovat se soukromým sektorem, s pobřežní stráží, musíme sdílet zpravodajské informace a schopnosti, to je nejlepší způsob, jak odradit jakéhokoli aktéra, který uvažuje o podmořské sabotáži. Sami to nezvládneme, [musíme] zapojit další země," řekla Ollongrenová.
NATO a Evropská unie v lednu zahájily činnost pracovní skupiny, která má posílit ochranu kritické infrastruktury v reakci na loňský útok na plynovod Nord Stream.
Nizozemská vojenská rozvědka MIVD na začátku tohoto roku uvedla, že Rusko se snažilo získat tajné informace, aby mohlo napadnout kritickou infrastrukturu v nizozemské části Severního moře. Ollongrenová uvedla, že podobné případy zaznamenaly i další země.
"Vybavení bude pořízeno v nadcházejících měsících prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU) s cílem posílit schopnost Ukrajiny chránit kritickou národní infrastrukturu, civilní obyvatelstvo a personál v první linii," uvádí se v prohlášení zveřejněném britskou vládou.
"Balíček poskytne radary, které pomohou chránit před nevybíravými ruskými údery, také zbraně a značné množství munice," uvedla britská vláda.
Obranná aliance se dnes v Amsterdamu dohodla také na tom, že do budoucna posílí sdílení taktických zpravodajských informací. "Od útoku na [plynovod] Nord Stream víme, že naše kritická infrastruktura je zranitelná a je třeba ji chránit," uvedla po zasedání nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Skupina proto rovněž urychlí spolupráci při odhalování možných hrozeb pro kritickou podmořskou a pobřežní infrastrukturu.
"Musíme spolupracovat se soukromým sektorem, s pobřežní stráží, musíme sdílet zpravodajské informace a schopnosti, to je nejlepší způsob, jak odradit jakéhokoli aktéra, který uvažuje o podmořské sabotáži. Sami to nezvládneme, [musíme] zapojit další země," řekla Ollongrenová.
NATO a Evropská unie v lednu zahájily činnost pracovní skupiny, která má posílit ochranu kritické infrastruktury v reakci na loňský útok na plynovod Nord Stream.
Nizozemská vojenská rozvědka MIVD na začátku tohoto roku uvedla, že Rusko se snažilo získat tajné informace, aby mohlo napadnout kritickou infrastrukturu v nizozemské části Severního moře. Ollongrenová uvedla, že podobné případy zaznamenaly i další země.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
