Stoltenberg: NATO chce dál podporovat ukrajinskou ofenzivu, nese to výsledky

O další vojenské podpoře ukrajinské ofenzivy i plánu dlouhodobé ochrany země před ruskou rozpínavostí dnes v Bruselu jednají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance i další spojenci. Její generální tajemník Jens Stoltenberg krátce před schůzkou prohlásil, že alianční dodávky zbraní a munice přinášejí výsledky na bojišti a NATO v nich bude pokračovat. Někteří ministři před jednáním mluvili o nových dodávkách munice či výcviku pilotů na americké stíhačky F-16, které by Kyjev měl v budoucnu dostat. Členské země se podle Stoltenberga také chystají navýšit zbrojní produkci, o čemž dnes chtějí diskutovat se zástupci zbrojního průmyslu.

Státy NATO dodávají Ukrajině zbraně včetně tanků či protivzdušných systémů už od loňska, kdy Rusko sousední zemi napadlo. Šéf aliance i jednotliví ministři dnes dávali najevo, že vzhledem k nedávnému zahájení ukrajinské ofenzivy jsou další dodávky zcela zásadní.

"Podpora, kterou spojenci z NATO poskytují Ukrajině dlouhé měsíce, se nyní projevuje na bojišti," řekl Stoltenberg, podle něhož se ukrajinské armádě daří postupovat na území dříve dobyté Ruskem.

Alianční země a další spojenci by během dopolední schůzky kontaktní skupiny vedené Spojenými státy měli přislíbit konkrétní dodávky dalších zbraní. Americký ministr obrany Lloyd Austin na její úvod prohlásil, že skupina svou pomoc přizpůsobí měnícím se okolnostem konfliktu. Nizozemsko a Dánsko by podle něj měly informovat spojence o pokroku v chystané přípravě ukrajinských pilotů na používání strojů F-16. Od Německa a Polska zase Austin očekává, že pomohou Ukrajincům údržbou či dalšími dodávkami tanků Leopard 2, k jejichž ztrátám či poškození ofenziva vede.

Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová před schůzkou řekla, že její země poskytne Kyjevu čtyři pasivní radary VERA-NG české výroby, které jsou v České republice známy pod jménem Věra. Její zemí a Dánskem vedenou skupinu zemí chystajících podmínky pro dodání stíhaček F-16 rozšíří podle ministryně obrany Anity Anandové i Kanada. Anandová prohlásila, že zámořská země kromě toho dodá Ukrajině 10.000 dělostřeleckých granátů a 300 raketových střel.

Členové NATO připouštějí, že ofenziva přináší i větší ztráty vojenské techniky, podle některých to však musí západní země motivovat k ještě větší aktivitě.

"Kreml si nemůže myslet, že přestaneme podporovat Ukrajinu. Budeme v tom pokračovat, aby Ukrajina nahradila ztráty," prohlásil například estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Spojenci by však na druhé straně neměli na Ukrajinu tlačit, pokud ofenziva brzy nepřinese zásadní průlom, dodal.

Ministři se odpoledne sejdou se zástupci velkých i menších zbrojovek z aliančních států a budou jednat o možnostech zvýšení vlastních zásob zbraní a munice, které se ztenčily právě kvůli více než rok trvajícímu zásobování Kyjeva. Podle Stoltenberga by se měli ministři shodnout na zvýšení cíle pro zásoby munice.

Prezident Pavel: NATO by mělo zaujmout na summitu jasný postoj ohledně členství Ukrajiny

Členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do aliance. V dnes zveřejněném rozhovoru se stanicí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) to řekl český prezident Petr Pavel. Členství Ukrajiny v Evropské unii a NATO vidí jako jedinou záruku stability regionu.

"Velmi bych uvítal jasné vyjádření o budoucím členství Ukrajiny, až skončí válka. Je jasné, že přístupový proces nemůže začít, když je země stále ve válce [s Ruskem]," řekl Pavel. "Pevně věřím, že všichni lídři pochopí, že mít Ukrajinu na palubě - jak v NATO, tak v EU - je pravděpodobně jedinou zárukou, jak zajistit stabilitu v tomto regionu, jak posílit NATO i EU a jak udržet Rusko a jeho agresivní politiku na uzdě," dodal český prezident.

Pavel dále uvedl, že členství Ukrajiny v NATO by mělo přínos pro alianci samotnou. Kdyby dnes byla Ukrajina členem aliance, byla by podle něj "bezpochyby nejzkušenější armádou v NATO". Po technické a procedurální stránce bude ukrajinská armáda velmi brzy připravena na členství, míní.

Ruská invaze na Ukrajinu bude klíčovým tématem červencového summitu aliance v litevském hlavním městě. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden řekl, že aliance musí diskutovat o možnostech, jak Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky pro dobu po skončení ruské války proti Ukrajině. Vstup Ukrajiny podporují zejména státy takzvaného východního křídla NATO, jiné členské země se ohledně perspektiv Kyjeva vyjadřují dosud neurčitě.

O ukrajinské protiofenzivě z posledních dní bývalý náčelník generálního štábu české armády a předseda vojenského výboru NATO soudí, že ještě plně nezačala. Současné boje na jihu a východě země, při nichž ukrajinská armáda dobyla několik vesnic, nazval přípravnými operacemi.

● Stoltenberg: Ukrajina získává území, spojenci slíbí další podporu