Steinmeier: Východní Němci chtěli jen svobodu, tu nyní Rusko opět ohrožuje
█ CENZOR.CZ █ pátek 16.06.2023, 10:57 - aktualizováno ve 13:16
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier při projevu věnovaném 70. výročí protikomunistického povstání v bývalé NDR.
Východní Němci v červnu 1953 při povstání proti komunistické diktatuře nežádali nic jiného než svobodu, demokracii a mír a tyto hodnoty jsou dnes v Evropě kvůli velmocenským snům ruského prezidenta Vladimira Putina ohroženy. Ve Spolkovém sněmu to během připomínky 70. výročí povstání v někdejší Německé demokratické republice (NDR) prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Předsedkyně parlamentu Bärbel Basová uvedla, že roky 1953 a 1989, kdy padla berlínská zeď, jsou jedny z největších demokratických odkazů, které východní Němci věnovali Německu.
"Nechtěli nic jiného než celoněmecké zastoupení, chtěli demokratický parlament, jaký máme dnes," řekl Steinmeier o událostech ze 17. června, kdy ve východním Německu vyšel do ulic milion lidí z tehdejších 18 milionů obyvatel. "Byli to muži a ženy všech vrstev. Dělníci, zemědělci, zaměstnanci, živnostníci, učitelky, faráři, studenti a školáci," řekl. "Postavili se nejen proti zvyšujícím se normám, nízkým mzdám a prázdným regálům, ale také proti normování celé společnosti, nucené kolektivizaci, státnímu dohledu, cenzuře a proti diktatuře jedné strany, která si nárokovala rozhodovat o pravdě," poznamenal.
Steinmeier v projevu připomenul, že povstání ve východním Německu předcházelo protirežimním revoltám v Maďarsku, Československu a Polsku, které ale tamní diktatury i za pomoci sovětských tanků udusily. "Teprve v roce 1989 nechal [sovětský vůdce Michail] Gorbačov tanky v kasárnách. Za to, že dnes žijeme v jednotné a demokratické Evropě, vděčíme demokratickým hnutím v celé východní a střední Evropě. Jaký to výdobytek!" řekl prezident. Zároveň ale varoval, že takováto Evropa je nyní ohrožena.
"Nechtěli nic jiného než celoněmecké zastoupení, chtěli demokratický parlament, jaký máme dnes," řekl Steinmeier o událostech ze 17. června, kdy ve východním Německu vyšel do ulic milion lidí z tehdejších 18 milionů obyvatel. "Byli to muži a ženy všech vrstev. Dělníci, zemědělci, zaměstnanci, živnostníci, učitelky, faráři, studenti a školáci," řekl. "Postavili se nejen proti zvyšujícím se normám, nízkým mzdám a prázdným regálům, ale také proti normování celé společnosti, nucené kolektivizaci, státnímu dohledu, cenzuře a proti diktatuře jedné strany, která si nárokovala rozhodovat o pravdě," poznamenal.
Steinmeier v projevu připomenul, že povstání ve východním Německu předcházelo protirežimním revoltám v Maďarsku, Československu a Polsku, které ale tamní diktatury i za pomoci sovětských tanků udusily. "Teprve v roce 1989 nechal [sovětský vůdce Michail] Gorbačov tanky v kasárnách. Za to, že dnes žijeme v jednotné a demokratické Evropě, vděčíme demokratickým hnutím v celé východní a střední Evropě. Jaký to výdobytek!" řekl prezident. Zároveň ale varoval, že takováto Evropa je nyní ohrožena.
Záznam zvláštního zasedání německého Spolkového sněmu věnovaného vzpomínce na protikomunistické povstání v bývalé NDR před 70 lety.
"Útok na Ukrajinu je útokem na suverénní stát uprostřed Evropy a brutální zločin proti Ukrajincům. Tuto válku živí velmocenské snahy kremelské diktatury a také hluboký strach ze svobody," řekl Steinmeier. "Putin chce obnovit velký Sovětský svaz. Já se ale ptám, jakou velikost vlastně myslí? Velikost Sovětského svazu, který různé národy nutil k pospolitosti, vlastní obyvatele držel ve strachu a hrůze a každé mírové úsilí brutálně potlačil? Nesmíme připustit, aby tento blud zničil mír a svobodu v Evropě," dodal.
Stejně tak je podle Steinmeiera nutné demokracii a svobodu hájit před radikály a odpůrci hodnot dnešního Německa, kteří současné politické zřízení přirovnávají ke komunistické totalitě. "Každý, kdo takto mluví, vysmívá se obětem [východoněmecké] Jednotné socialistické strany Německa," řekl Steinmeier.
Stejně tak je podle Steinmeiera nutné demokracii a svobodu hájit před radikály a odpůrci hodnot dnešního Německa, kteří současné politické zřízení přirovnávají ke komunistické totalitě. "Každý, kdo takto mluví, vysmívá se obětem [východoněmecké] Jednotné socialistické strany Německa," řekl Steinmeier.
Předsedkyně německého Spolkového sněmu Bärbel Basová při projevu věnovaném 70. výročí protikomunistického povstání v bývalé NDR.
O ochraně odkazu východoněmeckého povstání mluvila i Basová. "Co bylo v roce 1953 brutálním násilím potlačeno, došlo naplnění v roce 1989 poklidnou revolucí," řekla. Poznamenala, že ačkoli v roce 1989 tanky do ulic nevyjely, museli východní Němci i tak ukázat odvahu. "Byl to boj, který Němci na západě Německa nemuseli vést," řekla o událostech v letech 1953 a 1989.
Stejně jako Steinmeier zmínila i Basová, že proti diktaturám podobně vystoupili obyvatelé dalších středoevropských a východoevropských zemí, kteří se stejně jako východní Němci přesvědčili, že proti tankům občanská odvaha mnoho nesvede. "Krvavá potlačení povstání v Maďarsku, Polsku a Československu to potvrzují," uvedla. Dodala, že lidé sice nemohli svobodně volit ve volbách, názor ale vyjádřili jinak. "Hlasovali nohama," uvedla s tím, že na Západ utekly miliony Němců.
Basová také řekla, že není všeobecně známé, že protesty proti východoněmeckému režimu vypukly už 12. června na venkově v reakci na nucené odvody a násilnou kolektivizaci. Vrcholem se pak stal 17. červen.
Proti demonstrantům ve východním Německu vyjely sovětské tanky a byl vyhlášen výjimečný stav, neboť policie nedokázala nespokojené davy rozehnat. Vojsko dostalo situaci rychle pod kontrolu, ale při střetech zahynulo asi šest desítek lidí. Zadrženo bylo okolo 10.000 demonstrantů, z nichž více než desetina byla odsouzena k trestům vězení. Vedení východoněmecké Jednotné socialistické strany Německa (SED) protesty odsoudilo jako fašistický puč.
Tehdejší západoněmecká spolková republika přijala 17. červen jako státní svátek německé jednoty. Po znovusjednocení země se tímto dnem stal 3. říjen.
Stejně jako Steinmeier zmínila i Basová, že proti diktaturám podobně vystoupili obyvatelé dalších středoevropských a východoevropských zemí, kteří se stejně jako východní Němci přesvědčili, že proti tankům občanská odvaha mnoho nesvede. "Krvavá potlačení povstání v Maďarsku, Polsku a Československu to potvrzují," uvedla. Dodala, že lidé sice nemohli svobodně volit ve volbách, názor ale vyjádřili jinak. "Hlasovali nohama," uvedla s tím, že na Západ utekly miliony Němců.
Basová také řekla, že není všeobecně známé, že protesty proti východoněmeckému režimu vypukly už 12. června na venkově v reakci na nucené odvody a násilnou kolektivizaci. Vrcholem se pak stal 17. červen.
Proti demonstrantům ve východním Německu vyjely sovětské tanky a byl vyhlášen výjimečný stav, neboť policie nedokázala nespokojené davy rozehnat. Vojsko dostalo situaci rychle pod kontrolu, ale při střetech zahynulo asi šest desítek lidí. Zadrženo bylo okolo 10.000 demonstrantů, z nichž více než desetina byla odsouzena k trestům vězení. Vedení východoněmecké Jednotné socialistické strany Německa (SED) protesty odsoudilo jako fašistický puč.
Tehdejší západoněmecká spolková republika přijala 17. červen jako státní svátek německé jednoty. Po znovusjednocení země se tímto dnem stal 3. říjen.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
