Slovenská prezidentka Čaputová se nebude ucházet o znovuzvolení

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Řekla to dnes novinářům a uvedla, že by už neměla dostatek sil na další funkční období. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý mandát skončí v polovině června 2024. Předtím ve vysoké politice nepůsobila. Čaputová je nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba ale podle průzkumů oproti minulosti klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

"Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších ode dneška potenciálně šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost," uvedla Čaputová den před svými 50. narozeninami. Dodala, že při rozhodování brala ohled i na svou rodinu.

Nejvyšší politický úřad vykonává Čaputová jako první žena v historii země. Zastává silně proevropské názory, prosazuje podporu Ukrajiny čelící ruské invazi a klade důraz na vládu práva. I ve funkci hlavy státu se spíše vyhýbá slovním přestřelkám se svými kritiky a v minulosti opakovaně zmiňovala heslo, že slušnost není slabost.

"Neberte, prosím, mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz toho, že se slušností nelze uspět. Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a být přitom nejdůvěryhodnějším politikem v zemi," řekla Čaputová.

Podle Čaputové osud Slovenska nezávisí na jednom člověku; moudří a empatičtí lidé s dostatkem energie kandidovali v různých volbách a není důvod, aby tomu tak nebylo i v prezidentské volbě. Současná prezidentka vzešla z nyní neparlamentního hnutí Progresivní Slovensko, které se v posledním volebním modelu agentury Ipsos dostalo na druhé místo v žebříčku popularity stran.

Listu Sme dnes Čaputová řekla, že není správná interpretace, že by ji její kritici vyštvali z politiky. Na dotaz ohledně aktivnějšího zapojení do volební kampaně kromě jiného uvedla, že její role se nebude posouvat tak, že by vstupovala do stranické politiky.

Přední politické strany na Slovensku zatím neoznámily své kandidáty na prezidenta. Podle tisku kandidaturu na prezidenta zvažuje někdejší šéf diplomacie Ján Kubiš. Další exministr zahraničí Ivan Korčok, který v této funkci skončil loni na podzim v souvislosti s odchodem strany Svoboda a Solidarita (SaS) z tehdejší vládní koalice, dříve zase řekl, že se o funkci prezidenta nebude ucházet, pokud bude kandidovat Čaputová.

Slovenská prezidentka dlouhodobě čelí slovním výpadům například od představitelů strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která se před zářijovými předčasnými parlamentními volbami těší největším preferencím, a také od šéfa nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče.

Šéf Směru-SD a bývalý trojnásobný premiér Robert Fico, s nímž se Čaputová rozchází nejen v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, dříve kromě jiného tvrdil, že prezidentka je agentkou Spojených států a že dostává pokyny od americké ambasády. V souvislosti s květnovým jmenováním úřednické vlády Fico nynějšího premiéra a uznávaného ekonoma Ľudovíta Ódora stejně jako Čaputovou propojil s aktivitami amerického finančníka George Sorose. Loni zase soud zakázal nynějšímu místopředsedovi Směru-SD Ľuboši Blahovi kromě jiného označovat hlavu slovenského státu za americkou agentku či vlastizrádkyni. Opakovanými slovními výpady vůči Čaputové nešetřil ani Matovič, který v roce 2021 kvůli krizi v koalici skončil ve funkci premiéra a loni v prosinci přišel o křeslo ministra financí.

Také předchůdce Čaputové v prezidentském úřadu, Andrej Kiska, se o znovuzvolení neucházel. V posledních parlamentních volbách z konce února 2020 kandidoval jako lídr své strany Za lidi, která se stala nejslabší parlamentní stranou. Mandát poslance Kiska nepřevzal a později oznámil odchod z politiky, což zdůvodnil zdravotními potížemi. Stranu Za lidi pak postupně opustili téměř všichni poslanci, většina z nich přestoupila do klubu SaS.

Politolog: Čaputová nejspíš cítila útoky jako hlavní faktor pro své rozhodnutí

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová cítila útoky na sebe a své okolí jako hlavní faktor pro rozhodnutí znovu nekandidovat, míní politolog z Metropolitní univerzity v Praze Petr Just. Podle Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy bylo rozhodnutí překvapivé, odráží jak různé tlaky či útoky v politickém životě, tak ústavní slabost úřadu slovenského prezidenta.

Mlejnka rozhodnutí Čaputové překvapilo, nicméně podle něj odráží minimálně dvě podstatné skutečnosti. "Za prvé 'odvrácenou stranu' Měsíce jménem politika, činnosti velmi fyzicky i psychicky náročné, plné zákulisních tlaků, útoků, podrazů, výhrůžek i jiných lumpáren. A za druhé, ústavní slabost úřadu slovenského prezidenta (prezidentky)," míní.

Čaputová toho podle něj kvůli omezeným pravomocem mnoho neprosadila, jí blízké politické síly spějí k porážce v parlamentních volbách, v nichž naopak k vítězství směřují její političtí oponenti. "Ona sama sice měla dle průzkumů šanci na znovuzvolení, nicméně by se po něm patrně ocitla v kohabitaci s Robertem Ficem či někým podobným, v níž by tahala za kratší konec provazu," uvedl Mlejnek. "Patrně se jí nechce do dalších pěti let sice skvělé reprezentace Slovenska, ale hlavně marných, kvůli ústavní slabosti většinou předem prohraných a pokořujících zápasů," dodal.

Just se nedomnívá, že právě možný návrat subjektů typu Směr-sociální demokracie do vlády by byl výrazným faktorem pro rozhodnutí Čaputové. Ačkoli se důvody detailně nezabývala, vztáhla je ke své osobě a promítla do nich nepřímo i to, že je ona i její rodina terčem poměrně tvrdých útoků části politické reprezentace. Politik by s tím podle politologa měl vždycky počítat, pokud to ale zachází k rodině nebo útoky překročí politicky snesitelnou míru, může to politika znechutit i odradit.

Podporovatelé Čaputové budou jejího oznámení litovat, někteří budou podle Justa říkat, že mohla být liberálnědemokratickou protiváhou tomu, kdo třeba po parlamentních volbách bude v koalici. Část příznivců současné prezidentky tak bude zklamána, že "příliš vzdala boj za dobro", bude ale také důležité, jaké vyvinou úsilí k nalezení vhodného kandidáta namísto ní.

Čeští politici rozhodnutí Čaputové respektují, oceňují její hodnoty

Prezident Petr Pavel rozhodnutí slovenské hlavy státu Zuzany Čaputové neusilovat příští rok o znovuzvolení chápe a respektuje. Mrzí ho však, neboť vnímají stejně význam svobody, spravedlnosti i prosazování slušnosti v politice, uvedl ve vyjádření, které poskytl jeho tiskový odbor.
Pavel rozhodnutí Čaputové respektuje a má i velké pochopení pro její důvody. "Osobně mě to velice mrzí, protože s prezidentkou Čaputovou vnímáme stejně význam svobody, spravedlnosti a také prosazování slušnosti v politice. I proto byla naše spolupráce na posilování česko-slovenských vztahů vždy bezproblémová a věřím, že pomohla posilovat hlas našeho regionu mezi zahraničními partnery," uvedl.

Český prezident věří tomu, že na spolupráci naváže i s nástupkyní či nástupcem Čaputové, který vzejde příští rok z demokratických voleb. "Paní prezidentko, za práci, kterou pro Slovensko odvádíte doma i v zahraničí, vám patří velké uznání," dodal Pavel.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Čaputová političkou s nezpochybnitelným prodemokratickým a prozápadním směřováním. "Prezidentkou Slovenska se stala těsně před těžkým obdobím covidu, nyní se musí vypořádávat s dopady války na Ukrajině," poznamenal. Její rozhodnutí respektuje a za "dosavadní výbornou spolupráci" jí poděkoval.

"Zuzanu Čaputovou mám ve velké úctě a jsem vděčná, že v době, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nám ukazovala, jak se dá vykonávat funkce státnicky, empaticky a hodnotově," uvedla na twitteru předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Koaliční KDU-ČSL konstatovala, že Čaputová byla v nejisté době pro Slováky oporou a činila důležitá politická rozhodnutí.

Bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová přijala oznámení Čaputové s těžkým srdcem, ale i s plným porozuměním. "Je mimořádně nespravedlivé, že tak empatická žena, která svou zemi doslova objímá svým nasazením a péčí, musí čelit takovému odpornému chování. Přeji jí hodně síly v těchto náročných časech," uvedla.

"Míra hrubosti, nenávisti a útoků se zvyšuje. Člověk si, a to nepíšu ráda, na určitou úroveň urážení svým způsobem zvykne. Na co se však zvyknout nedá, a ani nesmí, jsou útoky na děti. Jako máma a politička tohle považuju za naprosté dno. A je zřejmé, jak těžké to muselo být pro ni," uvedla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) přijdou prozápadní demokraté v regionu o silný hlas. "Paní prezidentku ale chápu. Míra nenávistných útoků, kterým musí denně od dezinformátorů a proruské páté kolony čelit, je obrovská," poznamenal.

Slovenští politici hodnotili Čaputovou po jejím oznámení nekandidovat rozdílně

Slovenští politici přijali dnešní oznámení Čaputové rozdílně. Zatímco předseda úřednické vlády Ľudovít Ódor a někteří další politici působení Čaputové ocenili, podle nejpopulárnější strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica se hlava státu k občanům Slovenska obrátila zády vždy, když ji nejvíce potřebovali.

"Paní prezidentky si velmi vážím, osobně i pracovně. Vždy byla a zůstane inspirací pro mnohé na Slovensku včetně mě," napsal na sociální síti Ódor.

Vděk Čaputové vyjádřili i další politici včetně představitelů předchozí vlády premiéra Eduarda Hegera.

"Děkujeme paní prezidentce za to dobré, co vykonala pro Slovenskou republiku a věříme, že novým prezidentem se stane rozhodný člověk s pevným charakterem, který dokáže bránit Slovensko před mafií," uvedlo v prohlášení nejsilnější parlamentní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, jehož šéf Igor Matovič podobně jako představitelé Směru-SD v uplynulém období nešetřil slovními výpady vůči Čaputové.

"Toto rozhodnutí nás nepřekvapilo. Nevládní organizace financované zahraničím už mají vybraného nového prezidenta, který bude důsledně pokračovat v liberální a mimo slovenské zájmy orientované zahraniční politice," napsal v prohlášení Směr-SD. Strana zároveň tvrdí, že představitelem této zahraniční politiky je nejen Čaputová, ale i předchozí prezident Andrej Kiska, který v roce 2014 Fica porazil v přímé prezidentské volbě. Čaputová na rozdíl od Fica například podporuje vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi.

"Rozumím jí. Plně ji chápu. Když člověk vstupuje do politiky s čistým odhodláním pomoci a dostane se mu za to urážek a nenávisti, je to krutá facka. Zažil jsem to," reagoval na sociální síti Kiska, který před zvolením prezidentem stejně jako Čaputová v politice nepůsobil.

Expremiér a šéf třetí nejpopulárnější strany Hlas-sociální demokracie Peter Pellegrini před novináři uvedl, že Čaputová patrně nebyla připravena na tlak, který je spojen s prezidentským úřadem. Řekl, že s důvěrou lidí se nehazarduje. Vyjádřil zároveň očekávání, že občané nejen v předčasných zářijových parlamentních volbách, ale také v příštích prezidentských volbách budou zvažovat, zda zvolí kandidáty, kteří nemají s politikou zkušenosti.