Summit EU slíbí další podporu Ukrajiny a probere citlivé téma vztahů s Čínou
█ CENZOR.CZ █ středa 28.06.2023, 13:50
Vlajky Evropské unie a Ukrajiny před sídlem Evropské rady a Rady Evropské unie v Bruselu, kde se od zítřka bude konat dvoudenní summit.
Další vojenská a finanční podpora Ukrajiny, budoucnost vztahů s Čínou nebo zvládání opět rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy budou hlavními tématy zasedání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Během dvoudenní schůzky proberou také možnosti větší vojenské spolupráce bloku či podporu unijní ekonomiky ohrožené stagnací.
Šéfové unijních států se k pravidelnému summitu scházejí v době pokračující ukrajinské ofenzivy, pro niž chce Kyjev od členských zemí rychlejší dodávky zbraní a munice. Lídři se ve společných závěrech jednání shodnou na pokračování "silné finanční, ekonomické, humanitární, vojenské a diplomatické podpory Ukrajiny a jejího lidu tak dlouho, jak bude nutné". Spolu s mezinárodními partnery, jako jsou USA či Británie, chtějí také zajistit dostatek financí na poválečnou obnovu země. Část z ní hodlá Evropská unie podle nedávno zveřejněného plánu financovat 50 miliardami eur (1,2 bilionu korun), které chce pro Kyjev vyhradit do roku 2027.
Lídři, mezi nimiž bude Českou republiku zastupovat premiér Petr Fiala, také ocení dosavadní ukrajinskou snahu o reformy na cestě k členství v EU a vyzvou ji k pokračování. Letošní zahájení přístupových rozhovorů, po němž volá Kyjev i řada členských zemí včetně České republiky, ale summit neslíbí.
Ruská agrese na Ukrajině bude rezonovat i v debatě o vztazích evropské sedmadvacítky s Čínou, která by se podle odhadů diplomatů mohla stát nejdelší částí summitu. Političtí vůdci se chystají vyzvat Peking, aby využil svého vlivu a přesvědčil Moskvu k ukončení války a stažení vojsk z Ukrajiny, což Čína udržující partnerství s Ruskem učinit odmítá.
V dalších otázkách však unijní země už nemají k Pekingu tak jednotný přístup. Řada států hlavně z východního křídla Evropské unie prosazuje v bezpečnostních a ekonomických otázkách restriktivnější postoj po vzoru Spojených států, s ohledem na obchodní zájmy se ovšem zejména Francie či Německo stavějí k regulacím opatrněji. Summit by se měl shodnout na tom, že EU bude s Čínou spolupracovat na globálních tématech, jako je boj proti klimatickým změnám, v němž by Peking měl přidat.
Summit také zmíní zájem unie na pokračování obchodních vztahů, zároveň však zdůrazní, že EU bude snižovat svou závislost na dovozu kritických surovin z Číny.
Dalším tématem summitu bude migrace, která se letos po několika letech relativního klidu souvisejícího s covidovou pandemií vrací do popředí unijní agendy. Státy Evropské unie se začátkem června shodly na principu povinné solidarity se zeměmi přetíženými žadateli o azyl. Země jako Polsko či Maďarsko však tuto reformu odmítají a očekává se, že jejich lídři budou chtít dát najevo nesouhlas i na vrcholné schůzce. V jejích závěrech se lídři chystají dát najevo lítost nad nedávnou tragédií lodi s migranty u řeckých břehů a přislíbit další společný postup proti pašerákům lidí a pomoc zemím, z nichž lidé do Evropy míří. O zmíněné migrační reformě závěry nehovoří.
V ekonomických otázkách by summit měl vyzvat, aby EU ještě letos dokončila reformu fiskálních pravidel a zhodnotila, jaký vliv má na unijní ekonomiku masivní americká podpora ekologických investic. Lídři se zastaví také u zahraničněpolitických témat včetně otázky stagnujícího přijímacího procesu balkánských zemí. V této souvislosti by měli vyzvat k opakování místních voleb v Kosovu za účasti srbské menšiny.
Šéfové unijních států se k pravidelnému summitu scházejí v době pokračující ukrajinské ofenzivy, pro niž chce Kyjev od členských zemí rychlejší dodávky zbraní a munice. Lídři se ve společných závěrech jednání shodnou na pokračování "silné finanční, ekonomické, humanitární, vojenské a diplomatické podpory Ukrajiny a jejího lidu tak dlouho, jak bude nutné". Spolu s mezinárodními partnery, jako jsou USA či Británie, chtějí také zajistit dostatek financí na poválečnou obnovu země. Část z ní hodlá Evropská unie podle nedávno zveřejněného plánu financovat 50 miliardami eur (1,2 bilionu korun), které chce pro Kyjev vyhradit do roku 2027.
Lídři, mezi nimiž bude Českou republiku zastupovat premiér Petr Fiala, také ocení dosavadní ukrajinskou snahu o reformy na cestě k členství v EU a vyzvou ji k pokračování. Letošní zahájení přístupových rozhovorů, po němž volá Kyjev i řada členských zemí včetně České republiky, ale summit neslíbí.
Ruská agrese na Ukrajině bude rezonovat i v debatě o vztazích evropské sedmadvacítky s Čínou, která by se podle odhadů diplomatů mohla stát nejdelší částí summitu. Političtí vůdci se chystají vyzvat Peking, aby využil svého vlivu a přesvědčil Moskvu k ukončení války a stažení vojsk z Ukrajiny, což Čína udržující partnerství s Ruskem učinit odmítá.
V dalších otázkách však unijní země už nemají k Pekingu tak jednotný přístup. Řada států hlavně z východního křídla Evropské unie prosazuje v bezpečnostních a ekonomických otázkách restriktivnější postoj po vzoru Spojených států, s ohledem na obchodní zájmy se ovšem zejména Francie či Německo stavějí k regulacím opatrněji. Summit by se měl shodnout na tom, že EU bude s Čínou spolupracovat na globálních tématech, jako je boj proti klimatickým změnám, v němž by Peking měl přidat.
Summit také zmíní zájem unie na pokračování obchodních vztahů, zároveň však zdůrazní, že EU bude snižovat svou závislost na dovozu kritických surovin z Číny.
Dalším tématem summitu bude migrace, která se letos po několika letech relativního klidu souvisejícího s covidovou pandemií vrací do popředí unijní agendy. Státy Evropské unie se začátkem června shodly na principu povinné solidarity se zeměmi přetíženými žadateli o azyl. Země jako Polsko či Maďarsko však tuto reformu odmítají a očekává se, že jejich lídři budou chtít dát najevo nesouhlas i na vrcholné schůzce. V jejích závěrech se lídři chystají dát najevo lítost nad nedávnou tragédií lodi s migranty u řeckých břehů a přislíbit další společný postup proti pašerákům lidí a pomoc zemím, z nichž lidé do Evropy míří. O zmíněné migrační reformě závěry nehovoří.
V ekonomických otázkách by summit měl vyzvat, aby EU ještě letos dokončila reformu fiskálních pravidel a zhodnotila, jaký vliv má na unijní ekonomiku masivní americká podpora ekologických investic. Lídři se zastaví také u zahraničněpolitických témat včetně otázky stagnujícího přijímacího procesu balkánských zemí. V této souvislosti by měli vyzvat k opakování místních voleb v Kosovu za účasti srbské menšiny.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
