Šéfové států EU zakončili první den summitu bez dohody o migraci
█ CENZOR.CZ █ pátek 30.06.2023, 01:19 - aktualizováno v 05:55
Setkání italské premiérky Giorgie Meloniové s maďarským protějškem Viktorem Orbánem (vpravo) a předsedou polské vlády Mateuszem Morawieckým na summitu lídrů členských zemí EU v Bruselu.
Bez jasného výsledku skončila dnes v noci debata prezidentů a premiérů zemí Evropské unie na téma migrace. Novinářům to sdělil mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Kvůli sporům o nedávno schválenou reformu migrační a azylové politiky se lídři ani po více než sedmihodinovém jednání neshodli na společných závěrech, které mluvily mimo jiné o pokračování spolupráce se zeměmi původu migrantů či boji proti pašerákům lidí. Podle unijních zdrojů se k tématu vrátí ještě v průběhu dnešního druhého dne summitu.
Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snažili prosadit do závěrů vrcholné schůzky požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech Evropské unie, většina ostatních zemí byla proti. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki přijeli na summit s kritikou reformy, kterou státy většinovým hlasováním schválily začátkem června. Konzervativním vládám obou zemí se nelíbí princip, na jehož základě mají všechny státy unie povinně pomáhat zemím přetíženým velkým počtem žadatelů o azyl. Buď tím, že část z nich přijmou, nebo finanční či materiální podporou.
"Není možné zacházet jinak s obyvateli Ukrajiny na jedné a s lidmi z Blízkého východu a Afriky na druhé straně," prohlásil před začátkem summitu Morawiecki. Narážel tím na příspěvky v řádu desítek eur, které podle něho Polsko dostává od EU na jednoho ukrajinského běžence, zatímco za žadatele o azyl mají přetíženým zemím jako je Itálie další státy platit 20 tisíc eur.
Morawiecki a Orbán se snažili do závěrů vrcholné schůzky prosadit zmínku o tom, že summity v letech po uprchlické krizi z roku 2015 se už usnesly na jednomyslném rozhodování o migraci a že by v souladu s tím měla postupovat unie i nyní. Podle diplomatů se schválení svého požadavku, s nímž většina zemí nesouhlasila, pokoušeli docílit hrozbou zablokování ostatních bodů závěrů týkajících se migrace. Ty neobsahovaly žádné nové závazné body, pouze obecně mluvily o větší aktivitě směrem k omezení migrace na všech migračních cestách.
Na prosazení těchto závěrů trvala podle diplomatů zejména Itálie, jejíž premiérka Giorgia Meloniová prezentuje zmíněnou migrační dohodu jako vítězství své země. Šéfy vlád Polska a Maďarska se však ke změně názoru nepodařilo přimět ani ji, ani francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze, kteří se s nimi večer sešli separátně.
Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snažili prosadit do závěrů vrcholné schůzky požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech Evropské unie, většina ostatních zemí byla proti. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki přijeli na summit s kritikou reformy, kterou státy většinovým hlasováním schválily začátkem června. Konzervativním vládám obou zemí se nelíbí princip, na jehož základě mají všechny státy unie povinně pomáhat zemím přetíženým velkým počtem žadatelů o azyl. Buď tím, že část z nich přijmou, nebo finanční či materiální podporou.
"Není možné zacházet jinak s obyvateli Ukrajiny na jedné a s lidmi z Blízkého východu a Afriky na druhé straně," prohlásil před začátkem summitu Morawiecki. Narážel tím na příspěvky v řádu desítek eur, které podle něho Polsko dostává od EU na jednoho ukrajinského běžence, zatímco za žadatele o azyl mají přetíženým zemím jako je Itálie další státy platit 20 tisíc eur.
Morawiecki a Orbán se snažili do závěrů vrcholné schůzky prosadit zmínku o tom, že summity v letech po uprchlické krizi z roku 2015 se už usnesly na jednomyslném rozhodování o migraci a že by v souladu s tím měla postupovat unie i nyní. Podle diplomatů se schválení svého požadavku, s nímž většina zemí nesouhlasila, pokoušeli docílit hrozbou zablokování ostatních bodů závěrů týkajících se migrace. Ty neobsahovaly žádné nové závazné body, pouze obecně mluvily o větší aktivitě směrem k omezení migrace na všech migračních cestách.
Na prosazení těchto závěrů trvala podle diplomatů zejména Itálie, jejíž premiérka Giorgia Meloniová prezentuje zmíněnou migrační dohodu jako vítězství své země. Šéfy vlád Polska a Maďarska se však ke změně názoru nepodařilo přimět ani ji, ani francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze, kteří se s nimi večer sešli separátně.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
