Země EU a Latinské Ameriky řeší spor o hodnocení ruské agrese na Ukrajině
█ CENZOR.CZ █ úterý 18.07.2023, 11:04 - aktualizováno ve 13:53
Společné foto účastníků summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) v Bruselu. Český premiér Petr Fiala je v první řadě třetí zleva.
Spor o podobu společného prohlášení doprovází dnešní závěrečný den summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) v Bruselu. Prezidenti a premiéři šesti desítek zemí druhý den diskutují o tom, jak posílit vzájemný obchod a investice, obě strany se však zatím neshodly na odsouzení ruské agrese na Ukrajině. Evropské země se podle diplomatů pokouší přesvědčit zámořské partnery ke kritickému vyjádření, zástupci Venezuely, Nikaraguy či Kuby však jsou proti.
Společná deklarace, která má být hlavním oficiálním výstupem dvoudenního jednání lídrů, obecně mluví například o posilování obchodních a politických vazeb, společném boji proti klimatickým změnám, chudobě či diskriminaci. Zástupci CELAC však podle diplomatických zdrojů odmítají jakoukoli zmínku o Rusku jako viníku konfliktu na Ukrajině. Ačkoli řada zámořských států s odsouzením ruské invaze souhlasí, zmíněná trojice zemí, jejichž autoritářské vlády mají blízké vztahy k Moskvě, deklaraci blokuje.
"Pokud se nějakou zmínku podaří prosadit, bude to velmi obecné odsouzení války," řekl jeden z evropských diplomatů. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dal při příchodu na dnešní jednání najevo, že se podle něj podaří během dne dosáhnout "dobrého výsledku".
Předmětem sporů ale jsou také další body deklarace. Zvláště karibské země se snaží do prohlášení prosadit zmínku o reparacích za obchod s otroky, z něhož v minulých staletích těžily evropské koloniální velmoci. Evropské státy zatím souhlasily s vyjádřením lítosti nad utrpením obětí otrokářských praktik, k finančnímu odškodnění však podle zdrojů z jednání svolit nechtějí.
Kromě společného zasedání mají dnes šéfové států a vlád na programu také bilaterální schůzky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podepsala za Evropskou unii několik memorand o spolupráci v energetice či těžbě surovin například s Chile či Uruguayí. S chilským prezidentem Gabrielem Boricem, jehož země patří k největším světovým vývozcům lithia, alkalického kovu nezbytného pro výrobu baterií do elektromobilů, má v poledne jednat také český premiér Petr Fiala.
Společná deklarace, která má být hlavním oficiálním výstupem dvoudenního jednání lídrů, obecně mluví například o posilování obchodních a politických vazeb, společném boji proti klimatickým změnám, chudobě či diskriminaci. Zástupci CELAC však podle diplomatických zdrojů odmítají jakoukoli zmínku o Rusku jako viníku konfliktu na Ukrajině. Ačkoli řada zámořských států s odsouzením ruské invaze souhlasí, zmíněná trojice zemí, jejichž autoritářské vlády mají blízké vztahy k Moskvě, deklaraci blokuje.
"Pokud se nějakou zmínku podaří prosadit, bude to velmi obecné odsouzení války," řekl jeden z evropských diplomatů. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dal při příchodu na dnešní jednání najevo, že se podle něj podaří během dne dosáhnout "dobrého výsledku".
Předmětem sporů ale jsou také další body deklarace. Zvláště karibské země se snaží do prohlášení prosadit zmínku o reparacích za obchod s otroky, z něhož v minulých staletích těžily evropské koloniální velmoci. Evropské státy zatím souhlasily s vyjádřením lítosti nad utrpením obětí otrokářských praktik, k finančnímu odškodnění však podle zdrojů z jednání svolit nechtějí.
Kromě společného zasedání mají dnes šéfové států a vlád na programu také bilaterální schůzky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podepsala za Evropskou unii několik memorand o spolupráci v energetice či těžbě surovin například s Chile či Uruguayí. S chilským prezidentem Gabrielem Boricem, jehož země patří k největším světovým vývozcům lithia, alkalického kovu nezbytného pro výrobu baterií do elektromobilů, má v poledne jednat také český premiér Petr Fiala.
Summit ukázal možnosti spolupráce i neshody ohledně Ruska, řekl Fiala
Český premiér Petr Fiala (uprostřed v brýlích) na summitu EU-CELAC v Bruselu.
Summit zemí Evropské unie a Latinské Ameriky a Karibiku dal nový impuls pro rozvíjení vzájemných vztahů, ačkoli debata o ruské agresi na Ukrajině s některými zámořskými lídry nebyla jednoduchá. Po jednání vedoucích představitelů zemí Evropské unie a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) to řekl český premiér Petr Fiala. Česká republika podle něj vidí v regionu nové možnosti obchodní spolupráce.
"To se týká celého světového řádu, pokud nějaká země napadne jinou zemi. Nelze obětovat takto důležitý princip třeba jen tomu, abychom měli dobré obchodní vztahy," řekl po jednání Fiala. Se zástupci Venezuely či Nikaraguy, které spolu s Kubou odmítaly kritickou zmínku o Rusku, byla podle něho velmi obtížná debata. Česká republika však patřila k zemím, které z deklarace odsouzení Moskvy vynechat nechtěly.
Šéfové států EU a Latinské Ameriky spolu zasedli po osmi letech a řada evropských lídrů připouštěla, že dlouhá doba nezájmu o zámořský region umožnila přenechat investiční iniciativu Číně. Pro evropské země je přitom oblast významná mimo jiné kvůli množství strategických surovin, jako je lithium, které se těží v jihoamerických zemích.
"Vidíme možnosti rozvíjení obchodní a ekonomické spolupráce," prohlásil Fiala. Pro české firmy dosud nebyl latinskoamerický region tak zajímavý, jako například geograficky bližší Asie. Některé firmy však už úspěšně působí v Chile či v Brazílii. Podle Fialy by mohly v regionu působit například firmy z odvětví energetiky, těžby surovin, strojírenství, automobilového průmyslu, pokročilých technologií či kybernetické bezpečnosti.
"To se týká celého světového řádu, pokud nějaká země napadne jinou zemi. Nelze obětovat takto důležitý princip třeba jen tomu, abychom měli dobré obchodní vztahy," řekl po jednání Fiala. Se zástupci Venezuely či Nikaraguy, které spolu s Kubou odmítaly kritickou zmínku o Rusku, byla podle něho velmi obtížná debata. Česká republika však patřila k zemím, které z deklarace odsouzení Moskvy vynechat nechtěly.
Šéfové států EU a Latinské Ameriky spolu zasedli po osmi letech a řada evropských lídrů připouštěla, že dlouhá doba nezájmu o zámořský region umožnila přenechat investiční iniciativu Číně. Pro evropské země je přitom oblast významná mimo jiné kvůli množství strategických surovin, jako je lithium, které se těží v jihoamerických zemích.
"Vidíme možnosti rozvíjení obchodní a ekonomické spolupráce," prohlásil Fiala. Pro české firmy dosud nebyl latinskoamerický region tak zajímavý, jako například geograficky bližší Asie. Některé firmy však už úspěšně působí v Chile či v Brazílii. Podle Fialy by mohly v regionu působit například firmy z odvětví energetiky, těžby surovin, strojírenství, automobilového průmyslu, pokročilých technologií či kybernetické bezpečnosti.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
