Reuters: Běloruská opozice je po třech letech v exilu rozdělená

Běloruská opoziční politička a aktivistka Svjatlana Cichanouská, která v prezidentských volbách před třemi lety s velkou pravděpodobností porazila diktátora Aljaksandra Lukašenku.

Přesně tři roky po sporných prezidentských volbách, které vyvolaly v Bělorusku obrovské demonstrace, je téměř celá tamní opozice ve vězení nebo v exilu. Je různorodá a rozptýlená, tvoří ji pravděpodobně několik tisíc lidí ze 100.000 Bělorusů, kteří podle odhadů v posledních třech letech uprchli ze země. Její politické názory sahají od liberalismu až po nacionalismus, napsala agentura Reuters.

Vítězem voleb úřady v roce 2020 prohlásily dlouholetého autoritářského vůdce země Aljaksandra Lukašenku. Běloruská opozice považuje hlasování za zfalšované, ve skutečnosti podle ní vyhrála její vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Nespokojenost s volbami vyvolala v zemi demonstrace nebývalých rozměrů. Bezpečnostní složky ovšem protesty brutálně potlačily, desetitisíce lidí zatkly a tisíce jich zbily.

Čtyřicetiletá Cichanouská má nyní všechny atributy čekajícího vůdce: exilový kabinet, diplomatické mise, pravidelná setkání se západními hodnostáři. Podle agentury Reuters to není málo vzhledem k tomu, že téměř všichni běloruští opozičníci jsou za mřížemi nebo v zahraničí. Těm uprchlým hrozí v případě návratu do Běloruska dlouhé tresty vězení.

Agentura Reuters nyní mluvila s více než 20 představiteli opozice, aby zjistila jejich náladu tři roky po volbách. Většina z nich cestu k rychlému vítězství nad Lukašenkou, který je u moci téměř 30 let, nevidí. Běloruští opozičníci se podle Reuters rozcházejí v názorech na taktiku, ale spojuje je hněv vůči Lukašenkově vládě, věznění a mučení tisíců odpůrců a jeho těsnému spojenectví s Ruskem, které podle nich popírá suverenitu Běloruska.

"Podařilo se nám udržet jednotu demokratických sil a restrukturalizovat je, to znamená vytvořit nové orgány a udržet spolupráci mezi politickými aktéry a občanskými iniciativami," sdělila agentuře Cichanouská, která stále doufá, že se jí jednou podaří zahájit dialog i s úředníky, kteří nadále slouží Lukašenkovu režimu. "Snad někteří z nich budou mít dost zdravého rozumu a pochopí, že Lukašenka nikam Bělorusko nevede, že prodává naši suverenitu," dodala. "Tohle už není opozice, je to skutečná exilová vláda," míní Stanislava Hlinniková, vnučka prvního vůdce nezávislého Běloruska Stanislava Šuškeviče, která je členkou koordinační rady, jež organizovala nenásilné protesty za demokracii.

Běloruské opoziční skupiny v současné době provozují přes 20 alternativních velvyslanectví, konzulátů nebo informačních center pro Bělorusy v zahraničí a také nejméně dvě zpravodajské služby, které se snaží ovlivňovat dění v Bělorusku, píše Reuters. Agentura připomíná, že Bělorusům pomáhají prchat ze země aktivisté a hackeři vyvíjejí aplikace, jež umožňují lidem bezpečně v zemi komunikovat.

Zároveň ovšem malý, nicméně narůstající počet aktivistů, z nichž mnozí mají zkušenosti z bojů na Ukrajině, tvrdí, že je čas připravovat se na skutečný boj. Agentura Reuters upozorňuje, že na konferenci v Polsku sklidil minulý týden velký potlesk veterán bojů na Ukrajině Pavel Kuhta, jenž v projevu odsoudil členy exilového kabinetu Cichanouské za to, že neudělali dost pro organizaci ozbrojeného odporu.

Sjarhej Kedyška, jenž vede skupinu asi 200 běloruských dobrovolníků, kteří podstupují bojový výcvik v Polsku a v Litvě, rovněž míní, že opozice potřebuje získat lepší bojovou kondici. Z faktu, že se do Běloruska před časem uchýlili žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny, podle něj nemůže pro opozici vzejít nic dobrého. Byť je otázkou dohadů, jakou roli wagnerovci v Bělorusku sehrají, situace se podle Kedyšky zhoršuje.