Finské úřady zadržely Rusa podezřelého z teroristických činů na Ukrajině
█ CENZOR.CZ █ pátek 25.08.2023, 16:34
Jeden z bývalých vůdců ruské neonacistické skupiny Rusič Jan Petrovskij alias Voislav Torden na archivním snímku.
Finské úřady zadržely ruského občana, který čelí podezření z páchání teroristických činů v ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti v letech 2014 až 2015. Oznámil to dnes zpravodajský server finské veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti Yle. Finský deník Ilta-Sanomat uvedl, že zadrženým je Jan Petrovskij, jeden z bývalých vůdců ruské neonacistické skupiny Rusič, nyní napojené na žoldnéřskou Wagnerovu skupinu.
Jan Petrovskij (vpravo) na archivním snímku se členy ruské neonacistické skupiny Rusič, držícími vlajku samozvané Luhanské lidové republiky.
Ruské velvyslanectví v Helsinkách podle agentury RIA Novosti sdělilo, že bylo informováno o zatčení ruského občana ve Finsku na ukrajinskou žádost. Petrovskij je na sankčních seznamech Evropské unie a Spojených států a Ukrajina požádala o jeho vydání, píší RIA Novosti.
Šestatřicetiletý muž je podezřelý z účasti na činnosti teroristické skupiny, uvedl server YLE. Podle něj byly zločiny spáchány mezi červnem 2014 a srpnem 2015. Rus byl podle agentury Reuters zadržen už před měsícem a soud ve finské provincii Uusimaa, kterou tvoří hlavní město Helsinky a okolí, dnes rozhodl o prodloužení vazby.
Podle finských a ruských médií se skupina Rusič v letech 2014 a 2015 zapojila do bojů v Donbasu na straně proruských separatistů a je propojena se soukromou Wagnerovou skupinou. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin ve středu zřejmě zemřel na palubě soukromého letadla, které spadlo v Tverské oblasti Ruska.
Petrovskij jakoukoli vinu popírá. "Nikdy jsem nespáchal žádný válečný zločin, chránil jsem Rusy a účastnil se výhradně vojenských operací," citoval Rusa nezávislý server Meduza.
Deník Ilta-Sanomat uvedl, že Petrovskij nyní vystupuje pod jménem Voislav Torden a v minulosti pobýval v Norsku, kde působil v tamní pobočce neonacistické skupiny Ódinovi vojáci. Ta se inspirovala ve stejnojmenných oddílech finské domobrany, které tvrdí, že chrání Finy před přistěhovalci a kriminalitou.
Z Norska byl Petrovskij deportován v roce 2016 kvůli napojení na extremistická hnutí. Muž následně Norsko obvinil z politického pronásledování a prohlásil, že podle něj nebyl důvod k vyhoštění.
V roce 2014 vyhlásili proruští separatisté, kteří měli při střetech s ukrajinskou armádou a dobrovolnickými jednotkami skrytou podporu z Ruska, na území Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny samozvané republiky. Ruský prezident Vladimir Putin v únoru loňského roku uznal nezávislost obou separatistických útvarů a následně zahájil invazi na Ukrajinu, mimo jiné pod záminkou její "denacifikace".
Šestatřicetiletý muž je podezřelý z účasti na činnosti teroristické skupiny, uvedl server YLE. Podle něj byly zločiny spáchány mezi červnem 2014 a srpnem 2015. Rus byl podle agentury Reuters zadržen už před měsícem a soud ve finské provincii Uusimaa, kterou tvoří hlavní město Helsinky a okolí, dnes rozhodl o prodloužení vazby.
Podle finských a ruských médií se skupina Rusič v letech 2014 a 2015 zapojila do bojů v Donbasu na straně proruských separatistů a je propojena se soukromou Wagnerovou skupinou. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin ve středu zřejmě zemřel na palubě soukromého letadla, které spadlo v Tverské oblasti Ruska.
Petrovskij jakoukoli vinu popírá. "Nikdy jsem nespáchal žádný válečný zločin, chránil jsem Rusy a účastnil se výhradně vojenských operací," citoval Rusa nezávislý server Meduza.
Deník Ilta-Sanomat uvedl, že Petrovskij nyní vystupuje pod jménem Voislav Torden a v minulosti pobýval v Norsku, kde působil v tamní pobočce neonacistické skupiny Ódinovi vojáci. Ta se inspirovala ve stejnojmenných oddílech finské domobrany, které tvrdí, že chrání Finy před přistěhovalci a kriminalitou.
Z Norska byl Petrovskij deportován v roce 2016 kvůli napojení na extremistická hnutí. Muž následně Norsko obvinil z politického pronásledování a prohlásil, že podle něj nebyl důvod k vyhoštění.
V roce 2014 vyhlásili proruští separatisté, kteří měli při střetech s ukrajinskou armádou a dobrovolnickými jednotkami skrytou podporu z Ruska, na území Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny samozvané republiky. Ruský prezident Vladimir Putin v únoru loňského roku uznal nezávislost obou separatistických útvarů a následně zahájil invazi na Ukrajinu, mimo jiné pod záminkou její "denacifikace".
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
